Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 271 - 280 z 533 nalezených 
Skalnatý vrchol Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m) je v zimních závějích obtížně dostupný.
Petr Havránek (únor 2009)
11.02.2009 17:33:41 - Petr Havránek
Rozvaliny budov pod vrcholem Dřevěné hole
Nejlepší výstupová cesta na Dřevěnou hůl (HLV 111; 1206 m) vede z Hůrky (Hurkenthalu). Za Hůrkou ještě asi 500 m sleduje frekventovanou modře značenou turistickou cestu k jezeru Laka. Těsně za mostem přes Jezerní potok odbočuje výrazná dřevařská cesta nejprve 500 m V směrem a pak 1200 m JV směrem. V místě, kde se tato vozová cesta lomí opět V směrem asi 500 m pod vrcholem Dřevěné hole jsou ruiny několika velkých budov. Zde, ve výšce asi 1140 m, byla usedlost, která ale také mohla být malou sklářskou hutí. V turistických mapách je v této lokalitě uveden místní název Abelesova huť.
Rozvaliny velké budovy na přístupové cestě pod vrcholem Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m).
Petr Havránek (únor 2009)
Rozvaliny velké budovy na přístupové cestě pod vrcholem Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m).
Petr Havránek (únor 2009)
Pohled od rozvalin pod vrcholem Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m) k cestě, stoupající k vrcholu.
Petr Havránek (únor 2009)
Nový krucifix na základech farního kostela v Hůrce, v sedle mezi Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) a Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m).
Petr Havránek (únor 2009)
11.02.2009 17:10:41 - Petr Havránek
Novinky v Hůrce (Hurkenthal) v roce 2007 a 2008
V lokalitě bývalé osady Hůrka (Stará Hůrka, Hurkenthal) v sedle mezi Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m) a Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) přibyly v roce 2007 a 2008 některé kulturně-historické a informační objekty.
Na půdorysu základů farního kostela Sv. Vincence Ferrarského z roku 1789 byl vztyčen krucifix s pozlacenou soškou Ježíše Krista a s trojjazyčným nápisem "Chvála Tobě, Kriste".
Na vratech pohřební kaple Sv. Kříže z r. 1820 je nový informační panel, sdělující, že v kapli sklářského rodu Abele byl pohřben také MUDr. Josef Klostermann, otec spisovatele Karla Klostermanna.
V blízkosti vrcholu Žlebského kopce (HLV 217; 1080 m) lze nalézt čtyři betonové bloky.
Václav Šilhavý (leden 2009)
20.01.2009 22:32:28 - Václav Šilhavý
Betonové bloky na Žlebském kopci
Tisícovka Žlebský kopec (HLV 217; 1080 m) je výrazný kupovitý suk ležící 1 km jihozápadně od Českých Žlebů. V době studené války na něm zřídila armáda jakýsi objekt vojenského určení.
Dnes lze v blízkosti odlesněného vrcholu, podobně jako na tisícovce Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m), nalézt čtyři mohutné betonové bloky s železnými oky. Bloky tvoří pomyslný kosočtverec o straně 30 m se středem v nejvyšším místě kopce a sloužily zřejmě jako kotvy nějakého stožáru.
Současná podoba jižního úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (leden 2009)
18.01.2009 10:48:41 - Petr Havránek
Relikty totality na Hadím vrchu
Jižní úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) se v posledních desetiletích několikrát zásadně změnilo. Do roku 1950 zde byly louky a pole nad vesnicí Zhůří (Haildl am Ahornberg) a centrem úbočí se táhla cesta do Kepel a dále do českého vnitrozemí. Asi v polovině úbočí stála u cesty kaplička.
Po roce 1950 bylo Zhůří srovnáno se zemí a jižní úbočí Hadího vrchu se stalo dopadovou plochou tankové střelnice Československé lidové armády. Hadí vrch byl součástí vojenského újezda Dobrá Voda.
Po roce 1989 se část jižního úbočí Hadího vrchu stala přírodní rezervací, východní část úbočí slouží jako pastvina. Celý Hadí vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Dodnes však nalézáme na jižním úbočí Hadího vrchu připomínky totality v podobě protitankových betonových zátarasů.
Protitankový betonový zátaras na jižním úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m). V pozadí Pancíř (HLV 107; 1213 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Protitankový betonový zátaras na jižním úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m). V pozadí Javorná (HLV 202; 1090 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Staleté stromy na jižním úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m). V pozadí nejvyšší hora Šumavy, bavorský Javor.
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).
Petr Havránek (leden 2009)
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.
Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.
Petr Havránek (leden 2009)
Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.
Petr Havránek (leden 2009)
Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.
Tomáš Tisovský (prosinec 2006)
14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek
Návrh nové zonace KRNAP
V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.
V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.
Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".
Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.
Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.
Křemelná (HLV 164; 1125 m) na začátku listopadu.
Petr Havránek (listopad 2004)
08.01.2009 19:25:55 - Petr Havránek
Křemelná v proměnách ročních období
Křemelná (HLV 164; 1125 m) je jedna z výrazných šumavských hor, její tvar je na rozdíl od mnohých jiných nezaměnitelný.
Zatímco schůdný přístup je ze severu od Malého Babylonu, nejfotogeničtější pohledy se naskýtají z jihu od bývalé osady Velký Bor přes rozsáhlé louky a hluboký kaňon řeky Křemelné.
Již několik let fotografujeme Křemelnou horu od jihu vždy ze stejného místa a podařilo se získat zajímavý soubor obrázků, zachycujících tuto horu v proměnách ročních období.
Křemelná (HLV 164; 1125 m) tři dny po předloňském orkánu Kyrill.
Petr Havránek (leden 2007)
Vrchol Křemelné (HLV 164; 1125 m) sahající do mraků v nevlídném lednovém dni.
Petr Havránek (leden 2008)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) od Velkého Boru v průzračném mrazivém lednovém vzduchu.
Petr Havránek (leden 2009)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) po únorové oblevě.
Petr Havránek (únor 2007)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) v dubnovém předjaří.
Petr Havránek (duben 2007)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) v září, v pozdním létě na Šumavě.
Petr Havránek (září 2006)
Vrchol Supa (VV 134a; 1001 m) je velmi plochý a určit nejvyšší místo je těžké. V místě souřadnicemi udávaného vrcholu je mohutný smrk.
Petr Havránek (prosinec 2008)
29.12.2008 18:45:43 - Petr Havránek
Problematická výška tisícovky Sup
Výška vedlejšího vrcholu Jedlové (HLV 134; 1176 m), Supa (VV 134a; 1001 m), je ve většině seriózních pramenů (mapa KČT č. 64 Železnorudsko, 6. vydání 2008 i digitální mapa TOPO Czech 2 PRO) uvedena v hodnotě 1007 m. To však neodpovídá údajům, uváděným v monografii Tisícovky Čech, Moravy a Slezska, kde se uvádí výška 1001 m.
Podle podoby velmi plochého vrcholu hory a umístění tisícimetrové vrstevnice by bylo pravděpodobnější, že skutečná výška vrcholu je 1001 m. Naše GPS však na vrcholu Supa naměřila hodnotu 1006,7 m. Navíc zde vyvstává další problém: na všech mapách je vrchol Supa nepochybně úplně obkroužen vrstevnicí s hodnotou 1000 metrů, ale i 990 metrů. Při výšce Supa 1007 m by pak muselo jít o hlavní vrchol, zatímco při výšce 1001 metrů (zřejmě) pouze o vrchol vedlejší (a do této kategorie je také zařazen).
Navštívili jsme Supa celkem 3x a pokoušeli jsme se o opakované měření výšek pomocí GPS a počítače Suunto, ale naše výsledky si protiřečí a neprokazují jasně ani jednu z obou variant. Po opakované návštěvě Supa se zdá, že nejvyšší místo velmi ploché hory je v místě mohutného, jistě přes 100 let starého smrku.
Geodetický bod na západním okraji vrcholového hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
24.11.2008 23:20:04 - Václav Šilhavý
Geodetické body na vrcholovém hřbetu Ždánova
Určení nejvyššího místa na vrcholovém hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m) je velmi obtížné. Vrcholový hřbet je cca 300 m dlouhý a téměř vodorovný. Geodetický bod s kótou 1064,52 m lze nalézt na západním okraji hřbetu na souřadnicích N49 09.102 E13 36.151. Žulový hranol má neobvyklé rozměry 30 x 30 x 90 cm. Bod je osazen na uměle vytvořené plošině, která převyšuje okolní terén o cca 70 cm. Je označen červenobílou tyčí. Bod je zajištěn třemi hranoly 16 x 16 x 75 cm. Jeden z nich s kótou 1063,80 m se nachází ve vzdálenosti 235 m na východním okraji hřbetu na souřadnicích: N49 09.072 E13 36.329. Tento zajišťovací bod je označen černobílou tyčí. V jeho blízkosti je uměle vytvořená kamenná mohyla cca 2 m vysoká. Vrchol této mohyly je současně nejvyšším místem celého hřbetu Ždánova. Nejvyšší místo rostlého terénu leží pravděpodobně 40 m jihovýchodně od mohyly na pasece vzniklé po orkánu Kyrill.
Pravděpodobně nejvyšší místo rostlého terénu na vrcholovém hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Kamenná mohyla na východním okraji vrcholového hřbetu tisícovky Ždánov (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Zajišťovací geodetický bod a kamenná mohyla na východním okraji vrcholového hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Bavorský vrchol Špičníku (HLV 34; 1351 m) je o necelé dva metry nižší než český vrchol a je od něj vzdálen přibližně 390 m.
Petr Havránek (listopad 2008)
23.11.2008 21:37:46 - Petr Havránek
Vrchol Špičníku
Při poslední možnosti navštívit vrchol Špičníku (HLV 34; 1351 m), 15.11.2008, kdy byl otevřený česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig), jsme proměřili dvojvrchol Špičníku. Oba vrcholy jsou od sebe vzdálené 390 metrů. Český vrchol je vyšší, podle publikace Tisícovky Čech, Moravy a Slezska měří 1351 m (nám GPS naměřila 1355 m, není zde geodetický bod). Bavorský vrchol je o 2 m nižší a sedlo mezi oběma vrcholy o 18 m nižší, než český vrchol (naše měření 1336,9 m). Český vrchol je vzdálený od hraničního chodníku 260 m a bavorský 129 m (nejbližší kolmá vzdálenost od chodníku). Český vrchol je nevýrazný a plochý, bavorský je výraznější a lze jej jasněji definovat. Celá oblast je pokrytá odumřelou smrčinou, která výrazně omezuje rozhled.
Na českém, vyšším, vrcholu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (listopad 2008)
Na bavorském vrcholu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (listopad 2008)
Pohled z bavorského vrcholu Špičníku (HLV 34; 1351 m) k J.
Petr Havránek (listopad 2008)
Zobrazeno 271 - 280 z 533 nalezených