Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Krušné hory (KH)
Krušné hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Přejít na: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora
Související odkazy: Krušné hory | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jizerské hory | Krkonoše | Orlické hory | Králický Sněžník | Hanušovická vrchovina | Rychlebské hory | Hrubý Jeseník | Moravskoslezské Beskydy | Hostýnsko-vsetínská hornatina | Javorníky | Novohradské hory | Šumavské podhůří | Šumava | Český les
Mapa Krušné hory
Lokalita: soustava: III Krušnohorská soustava; podsoustava: IIIA Krušnohorská hornatina; celek: IIIA-2 Krušné hory
Počet hlavních tisícimetrových vrcholů (HLV): 14
Počet vedlejších tisícimetrových vrcholů (VV): 7
.
Charakteristika Krušných hor
Výrazné pohoří na severozápadě Čech, součást Krušnohorské hornatiny. Probíhá od jihozápadu k severovýchodu v délce zhruba 130 km a šířce až 25 km. Tvoří hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Nejvyšším vrcholem je v České republice Klínovec (HLV 86; 1244 m), na německé straně pak Fichtelberg (česky Smrčník, 1 216 m). Svahy do SRN jsou pozvolné, místy mírně rozčleněné vodními toky. Naproti tomu jsou svahy zlomového původu na české straně velmi strmé a vysoké, místy až 500 m. Vodní toky jsou do svahů výrazně zaříznuty a tvoří hluboká stinná údolí, často s inverzním charakterem klimatu. Vrcholová plošina je velmi málo členitá, s rozsáhlými zbytky zarovnaných prvohorních povrchů. K vyzdvižení došlo ve třetihorách, z tohoto období jsou i ojedinělé sopečné tvary, složené ze zbytků třetihorních lávových příkrovů.
Vegetace je silně poškozena oxidy síry z nedalekých uhelných elektráren. Ačkoliv se emise škodlivin v posledním desetiletí několikanásobně snížily, je jejich obsah v půdě stále devastující. Smrky, ale i břízy, umírají v 10 až 15 letech věku bez zjevných příčin. Proto probíhají pokusy s vysazováním i nepůvodních dřevin (pichlavý smrk, kanadská borovice), což však přináší mnoho odborných sporů. Obnova zničených lesů stojí ročně stovky milionů Kč, zejména letecké vápnění (také kontroverzní metoda, krátkodobě sice zlepšuje pH půdy a vody, posléze však účinek mizí a stromky hynou) a budování oplocenek s malými stromky (vysoká zvěř nechráněné výsadby spásá). Současný stav Krušných hor je ovšem o mnoho lepší než před 20 lety. Dlouhodobě schůdnou cestou k ozdravění hor se jeví celkové obohacení půdy a radikální snížení stavu přemnožené zvěře.
Krušné hory jako celek nejsou chráněny, nachází se zde přes 30 maloplošných chráněných území. Klimaticky tvoří Krušné hory první překážku převládajícímu západnímu proudění, takže na holých hřebenech často zuří vichřice, v zimě sněhové bouře. Při zimních oblevách sníh rychle mizí, a tak jsou pro lyžaře stabilní podmínky jen v nejvyšších částech a v lesních úsecích. Z celkové délky pohoří jsou tisícimetrové vrcholy soustředěny do krátkého úseku na východě Klínovecké hornatiny o délce 25 km a šířce 8 km, ostatní části dosahují nejvýše 800 až 950 m n. m. Výchozími místy pro nejvyšší část Krušných hor jsou Klášterec nad Ohří, Ostrov, Karlovy Vary a Nejdek, více v horách pak Kovářská, Měděnec, Abertamy, Pernink, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná a Nové Hamry.