Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 471 - 480 z 533 nalezených

03.12.2006 09:35:33 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn článek o zajímavé historii a krásném okolí města Horní Blatná. Text popisuje středověké kořeny osídlení této oblasti, zmiňuje zajímavé městské muzeum hornictví a věnuje se i přírodním a technickým zajímavostem v okolí, kterými jsou například Blatenský příkop, Vlčí jámy či rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m). Autor Martin Janoška se však bohužel, tak jako už několikrát v minulosti, nevyvaroval některým zásadním chybám, když v textu článku v době jeho zveřejnění na i.Dnes například udává výšku Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m) 1010 m n.m. (stejný autor v minulosti například prohlásil nejzápadnější tisícovkou České republiky Čerchov (HLV 282; 1042 m) v Českém lese, zatímco tento primát připadá Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) v Krušných horách). Celý text článku o Horní Blatné a jejím okolí, do něhož spadají i další zdejší tisícovky Smrčina (VV 279a; 1000 m), Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m), Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Drsné Krušnohoří skrývá staré doly i renesanční skvosty.

01.12.2006 14:08:33 - Jindřich Preis

Při cestě od sedla Kóta je 640 m před vlastním vrcholem Lyry (HLV 200; 1103 m) vlevo skalnatá formace (tor) kolem 10 m výšky, skrytá v lese – jistě nejde o spočinek. Koordináty WGS_84 jsou N50 05 30.1 E17 17 27.1 a výška 1104 m n.m. Pokud by tato formace nebyla dalším šetřením zaměřena jako vedlejší vrchol, 100 m jihozápadně pod ní je další a vyšší formace (tor) se sedlem (patou) kolem 1080 m n.m., převýšení jistě splňující. Vlastní hlavní vrchol Lyry (HLV 200; 1103 m) je na skalnaté formaci (já 1104 m n.m., TOPO mapa ČR 1100 m n.m.), i když koordináty z Průvodce lokalizují vrchol východněji poblíž geodetického bodu (tyče) v odbočce dřevařské cesty ve vzdálenosti 80 m (není vidět) a s výškou 1092 m n.m. (mapa KČT i Shocart stejně). Na nejvyšším skalisku je zatlučen malý kulatý hřeb jako bod – bylo by vhodné přeměření vzhledem k určení správné n.m. obou vrcholů. Směrem k chatě Sedlovka a k Žárovému vrchu (HLV 195; 1101 m) zpočátku krátký strmý sestup - pohodlnější přístup na vrchol je od sedla Kóta od jihu. Tímto směrem také vede zřetelná a používaná pěšina (až průsek) převážně po hřbetu přes Lyru (HLV 200; 1103 m), pak přes Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) a Žárový vrch - SV vrchol (HLV 281; 1043 m) a dále až na Plošinu (VV 281a; 1017 m). Pouze ve vrcholových částech se pěšina ztrácí v travnatém porostu či smrkové mlazině, zejména kolem Žárového vrchu - SV vrcholu (HLV 281; 1043 m) orientačně náročnější.

30.11.2006 20:56:40 - Jindřich Preis

Asi 10 m od pěšiny na Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) od chaty Sedlovka je z dálky dobře viditelná skála (tor). Útvar je nejlépe patrný z Lyry (HLV 200; 1103 m) a jejího úbočí. Skála je štíhlá, dvojitá, vysoká kolem 10-15 m, možná i víc - spíše horolezecký terén. Při patě „v sedle“ 999 m n.m., vzdálenost od vrcholu je 540 m - splňuje kritéria pro vedlejší vrchol.

30.11.2006 20:55:23 - Jindřich Preis

Poblíž hřebenové pěšiny je mezi Žárovým vrchem (HLV 195; 1101 m) a Žárovým vrchem - SV vrcholem (HLV 281; 1043 m), několik desítek metrů nad úrovní sedla mezi nimi, skalnatá formace (tor), která není označena v TOPO, KČT ani ShoCart mapě. Koordináty: WGS-84 N50 06 45.7 E17 18 56.5. Nadmořská výška v sedle 1018 m n.m., vrchol odhadem 1028 m n.m., čímž útvar splňuje kritéria vedlejšího vrcholu Žárového vrchu - SV vrcholu. Vzhledem k počasí jsem se nepokoušel skálu slézt. Směrem k hlavnímu vrcholu orientačně náročnější, terén s balvany, travinou a ve smrkové mlazině nezřetelnou pěšinou, 380 m vzdušnou čarou.

28.11.2006 17:30:36 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o tisícovce, na které u nás přichází o život nejvíce lidí. Tím zrádným vrcholem je Lysá hora (HLV 48; 1324 m) - nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, na níž za posledních 40 let zahynulo 20 lidí. Mezi oběťmi byli jak turisté, kteří přecenili své síly, tak adrenalinoví sportovci, kteří přišli o život při provozování nejrůznějších riskantních zábav. O život zde přišel i člověk při řízení terénního vozu, ale i místní horal, který "znal Lysou jako své boty", a přesto se zřítil do rokle a byl na místě mrtev. Celý text článku je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Hora, na které se v Česku nejvíce umírá.

28.11.2006 15:07:26 - Tomáš Formánek

Během tradiční srpnové šumavské pouti na Srní bylo letos slavnostně znovuotevřeno poutní místo v areálu bývalých lesních Hauswaldských kaplí. Toto místo se nachází nad ohybem Vchynicko -Tetovského kanálu, pod tisícovkami Kostelní vrch (HLV 339; 1016 m) a Kostelní vrch - J vrchol (HLV 363; 1007 m), resp. o něco vzdálenějšími tisícovkami Oblík (HLV 100; 1227 m), Oblík - S vrchol (VV 100b; 1128 m) a Oblík - SZ vrchol (VV 100a; 1168 m). Ani jedna z původních kaplí se sice nedočkala celkové obnovy, ale byly alespoň opraveny jejich základy a voda z pramene byla svedena dřevěnými žlaby do skleněné plastiky v podobě spojených dlaní, kterou vytvořila Vladěna Tesařová, jež je též autorkou skleněného oltáře v kostele v Dobré Vodě.

28.11.2006 13:10:50 - Jindřich Preis

Pro ty, kteří nechtějí zvládat výrazné převýšení od Poniklého potoka na Černou stráň (HLV 89; 1237 m) a mají zkušenosti s orientací podle mapy, mohu doporučit přístup od Přemyslova a spojení více vrcholů, tj. Černé stráně (HLV 89; 1237 m), Černé stráně - S vrcholu (VV 89a; 1048 m) a Polomu (HLV 161; 1127 m), do jedné trasy.

Přímo na horním konci obce je parkoviště (745 m n.m.), odtud po četných klikatících se a většinou zpevněných i asfaltových cestách. K vlastnímu vrcholu Černé stráně pak buď ze západního (cca 200 m terénem kolmo vpravo od posedu) nebo východního úbočí. Od geodetického bodu na vrcholu pěšinou průsekem severozápadně, ze které lze po 500 m krátce sejít na východní úboční cestu a po ní do blízkosti vedlejšího vrcholu Černé stráně (480 m). Dále nutno využít průsekovou cestu v původním směru, která nás může dovést přes zmíněný vedlejší vrchol Černé stráně až na Polom (1,8 km). Odtud sejít po svážnici jižním směrem a pak po pohodlné cestě návrat východním úbočím Černé stráně na příchozí trasu a zpět. Cesta obkružuje také malý pahorek, který není zachycen ve vrstevnicové síti, ale splňuje kritéria vedlejšího vrcholu Černé stráně a je výše než současný VV 89a (WGS-84 N50 07 37.7 E17 05 21.7).

Aktuálně jsou při příznivém počasí pěkné výhledy na většinu Keprnicko-Pradědských tisícovek (inverze!), kromě vrcholových částí lze využít i kolo či běžky. Délka cca 20 km podle výběru cest.

26.11.2006 16:02:20 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl včera uveřejněn článek o našem nejvýše položeném lyžařském areálu Ovčárna ležícím pod tisícovkami Praděd (HLV 5; 1491 m), Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) v Hrubém Jeseníku.

Celý text článku včetně aktuálních informací pro letošní zimní sezónu (provozní doba areálu, délky a náročnost lyžařských tratí, ceny, skibusy, odkazy na ubytování...) a řadu doprovodných fotografií je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Kde se u nás lyžuje nejvýš? Na Ovčárně v Jeseníkách.

23.11.2006 16:14:40 - Tomáš Formánek

Ve dnech 8. - 10.12.2006 se na vrcholu Slavíče (HLV 253; 1055 m) v Moravskoslezských Beskydech uskuteční již 40. ročník zimního táboření Klondyke. Na vrcholu Slavíče se akce uskuteční letos již podesáté, ale zároveň naposledy, neboť místo konání zimního táboření se obměňuje v desetiletých cyklech. V předchozích desetiletích se tak od roku 1967 zimní táboření postupně uskutečňovalo na Smrku (HLV 72; 1276 m), Travném (HLV 114; 1203 m) a Ropici (HLV 214; 1083 m). Akci organizují pořadatelé z KČT Horní Datyně.

23.11.2006 15:34:19 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o evropském rozvodí Severního, Baltského a Černého moře, které se nachází na našem území, a to na tisícovce Klepý (HLV 151; 1144 m) v Králickém Sněžníku. Celý text článku včetně řady fotografií je možné shlédnout přímo na stránkách serveru iDnes.cz v sekci Klepý - střecha Evropy.

Okrajově se článek věnuje celému jihozápadnímu hřbetu Králického Sněžníku, tedy i tisícovkám Hleďsebe (HLV 123; 1190 m), Hraniční skály (VV 46a; 1319 m), Malý Sněžník (HLV 46; 1324 m) i nejvyššímu vrcholu celého stejnojmenného pohoří - Králickému Sněžníku (HLV 11; 1424 m).

Zobrazeno 471 - 480 z 533 nalezených

Nahoru