Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 511 - 520 z 531 nalezených 
Výhled z Malého Smrku (HLV 135; 1174 m) na Smrk (HLV 72; 1276 m).
Tomáš Formánek (srpen 2003)
19.10.2006 12:23:04 - Kamil Holub
...nebuďte líní!!! Když už jste v Moravskoslezských Beskydech a zdoláváte Smrk (HLV 72; 1276 m), zkuste si projít i celý hřeben Smrčku (kvůli zážitku neuhýbat ze směru a jít opravdu stále po hřebeni). Je to sice pro tisícovkáře nezajímavé (859 m n.m.), ale to jedno odpoledne za to stojí!
Pozor! Nezaměňovat netísicimetrový vrchol Smrček s tisícovkami Malý Smrk (HLV 135; 1174 m) či Smrk - J vrchol (VV 72a; 1248 m).
Hranice Přírodní rezervace Čerňavina probíhá přes zalesněný vrchol Ostrého (HLV 275; 1044 m).
Tomáš Formánek (červenec 2004)
19.10.2006 12:18:31 - Kamil Holub
Kdo má staré mapy, může jít podle informací v 1. vydání knihy Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky. Kdo má mapy nové, vidí, že modrá značka dnes vede úplně jinam než směrem k vrcholu. Je to kvůli PR Čerňavina, která byla vyhlášena roku 1999. Vydáte-li se od chaty KČT výraznou cestou ke zřetelnému vrcholu směrem na S, tak v lese snad na čtvrtém či pátém stromu najdete první modrou značku. Kdo hledá poctivě, tak najde i všechny další. Původní značení je sice začerněno, ale nikdo se s tím moc "nemazal". Vstupovat mimo značené cesty je podle informační cedulky v PR sice zakázáno, ale kdybyste viděli co tam provádějí borůvkáři...
12.10.2006 10:33:52 - Michal Holub
Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:
Mapa KČT č. 66 / Šumava, Trojmezí
Mapové pole E2: Původní žlutá Plešné jezero - Stifterův pomník je nyní vyznačena nestandardně třemi bílými pruhy a je přístupná "na vlastní nebezpečí". Nově byla vyznačena žlutá od Plešného jezera stoupající z jeho druhé strany na hraniční průsek a přes Plechý (HLV 21; 1378 m) ke Stifterovu pomníku.
Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř desítky okolních tisícovek. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.
Mapa Šumava - Boubínská hornatina a Šumavské podhůří - západ
12.10.2006 10:23:40 - Michal Holub
Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:
Mapa KČT č. 69 / Pošumaví, Vimpersko
Mapové pole B4-C4: Zrušeny byly žlutá Lštění - Včelná p. Boubínem, zelená Pod Výšinou - Trpín - Kratušín a zelená Trpín - Pod Studenou. Nově byla vyznačena žlutá Včelná p.B. - Trpín - Pod Studenou a zelená Kratušín - Pod Studenou.
Mapové pole C3: Po dočasném uzavření všech historických výstupových tras na vrchol Boubína (HLV 29; 1362 m) Správou CHKO Šumava, kam byl po část roku 2005 umožněn přístup jen jedinou provizorní trasou, byla od 3. srpna 2005 znovuotevřena červeně a modře značená trasa od rozcestí Na křížkách. Od Kubovy Hutě je uzavřena modrá značka a výstup vede nyní provizorně vyznačenou trasou po lesní silničce (nelze navštívit Johnův kámen). Také červená od Vimperka a žlutá od Včelné p. B. jsou v koncové části souběhu uzavřeny a na vrchol je nutno jít oklikou. V letech 2006-2007 zde bohužel zřejmě bude muset dojít k dalším změnám turistických značených tras.
Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř dvou desítek okolních tisícovek, a proto je nutné při plánování výstupů zjišťovat aktuálně platné informace. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.
V okolí vrcholu Jilmové skály (VV 118a; 1037 m) dnes převažují javory.
Michal Holub (říjen 2006)
11.10.2006 20:52:18 - Michal Holub
Vrchol Jilmová skála (VV 118a; 1037 m) leží ve stejnojmenném maloplošném chráněném území, chránícím zbytky dříve četného porostu jilmů.
Zajímavý a obsažný článek věnující se grafióze, tedy chorobě napadající právě jilmy, byl otištěn v časopise „Lesnická práce“ (ročník 2006, číslo 3). Autoři v něm mimo jiné popisují historické souvislosti šíření nemoci, metodiku a výsledky jejího výzkumu, přirozené nepřátele grafiózy i prognózy dalšího vývoje jejího šíření.
Celý text článku si můžete přečíst přímo na stránkách časopisu Lesnická práce v sekci Nové poznatky o chřadnutí jilmů.
Pohled na Chlum (HLV 122; 1191 m) z vrcholu Velkého Plešného (HLV 239; 1066 m).
Petr Havránek (říjen 2006)
04.10.2006 22:03:50 - Tomáš Formánek
Dle vývoje jednání všech zúčastněných stran během roku 2006 se zdá pravděpodobné, že rozsáhlý lyžařský areál ve VVP Boletice přecijen vznikne - nikoli však v jeho SV části, ale naopak v J oblasti navazující na existující infrastrukturu při Lipenské přehradě. Podrobné informace naleznete v článku Zpřístupnění části VVP Boletice.
Původním záměrem Jihočeského kraje bylo vybudování lyžařského areálu v severovýchodní části VVP Boletice, především v oblasti Chlumu (HLV 122; 1191 m) a Velkého Plešného (HLV 239; 1066 m).
Aktuální dohoda by naopak znamenala zpřístupnění několika dosud nedostupných tisícovek v jižní části VVP Boletice, především Špičáku (HLV 103; 1221 m), jeho čtyř vedlejších vrcholů a podle předběžných informací i vrcholů v oblasti hřebene Hvězda (HLV 150; 1145 m) / Hvězdáře (HLV 141; 1160 m) / Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), kde by měly vzniknout lyžařské bežecké tratě. Mimo VVP Boletice by se tak ocitly i vrcholy Kapradinec (VV 129a; 1097 m) a Kapradinec - J vrchol (HLV 387; 1001 m). Ostatní části VVP Boletice by naopak měly zůstat nadále nepřístupným vojenským újezdem. Na konkrétní rozsah zpřístupněných území si však budeme muset ještě počkat.
Mapa Šumava - Želnavská hornatina a Šumavské podhůří - střed
04.10.2006 21:03:58 - Michal Holub
Od 1. července 2006 bylo v okrajových částech VVP Boletice oficiálně zpřístupněno 75,5 km pěších cest a 95 km cyklotras, jež byly v letošním roce nově vyznačeny po dohodě VVP Boletice a KČT. Podrobné informace naleznete v obsáhlém článku Nové turistické trasy po okrajích VVP Boletice.
Přijaté opatření nemá vliv na přístupnost žádné z tisícovek ve VVP Boletice, a tak zdolávání těchto vrcholů je nadále možné pouze v rámci povolených organizovaných akcí Klubu tisícovkářů na Nepřístupné tisícovky.
Ucháč (HLV 356; 1009 m) - geodetický bod poblíž SV vrcholu.
Michal Holub (listopad 2005)
03.10.2006 09:53:39 - Michal Holub
Reakce na informace Jindřicha Preise z 29.9.2006:
V Průvodci po tisícimetrových vrcholech České republiky je opravdu u souřadnic vrcholu Ucháč (HLV 356; 1009 m) chyba, která bohužel nebyla před tiskem publikace během korektur tisíců dat odhalena, za což se všem tisícovkářům omlouváme.
Ucháč (HLV 356; 1009 m) je skutečně plochý dvojvrchol, oba jeho vrcholy jsou od sebe vzdáleny přibližně 280 metrů a odděleny mělkým sedlem (přibližně 1006 m). Geodetický bod (RZM10 udává výšku 1008,6 m) se nachází na SV vrcholu, ale nikoli v jeho nejvyšším místě! Souřadnice nejvyššího místa SV vrcholu jsou N50 05 35 E17 02 55 (zaměřeno přístrojem Garmin GPSmap 60CSx, nikoli detailním geodetickým měřením). JZ vrchol (RZM10 udává výšku 1009,2 m) má souřadnice N50 05 32 E17 02 43, což bylo opět zaměřeno shodným GPS přístrojem.
Bez detailního geodetického měření bohužel nelze určit zcela přesně výšku SV vrcholu, subjektivním odhadem a měřením pomocí GPS jsme však prozatím dospěli k závěru, že SV vrchol je vyšší než JZ, neboť převýšení nejvyššího místa SV vrcholu od geodetického bodu je větší než rozdíl výšek obou vrcholů udávaných v RZM10. Stejně jako v dalších podobných případech se pokusíme provést v oblasti vrcholů detailní geodetická měření. Do té doby lze považovat za vyšší z obou vrcholů ten SV. Pro všechny tisícovkáře lze ale samozřejmě doplnit i jednoduchou radu – přejděte oněch necelých 300 metrů a zajděte i na JZ vrchol Ucháče (HLV 356; 1009 m).
Severovýchodní vrchol Ucháče (HLV 356; 1009 m) od jihozápadu.
Jindřich Preis (září 2006)
29.09.2006 14:30:01 - Jindřich Preis
Vrchol plochý a dvojitý, oba vrcholy jsou od sebe vzdáleny 300 m vzrostlým lesem a odděleny mělkým sedlem. Podle mapy RZM10 (web T-mapServer) je jižnější vrchol o 60 cm vyšší než severnější geodetický bod, označený jako vlastní Ucháč (zaměřen WGS-84 N50 05 35,3 E17 02 54,4). Koordináty udané v Průvodci po tisícimetrových vrcholech České republiky lokalizují vrchol chybně na západní svah cca 1 km od vlastního vrcholu, do nadm. výšky 765 m.
Správa KRNAP uzavřela z důvodu "silného poškození cesty vodní erozí" červenou značku od Vrbatovy boudy k Labské boudě. Na obzoru Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).
Tomáš Formánek (září 2006)
27.09.2006 15:56:24 - Renáta Šašková
Kromě tradičně uzavřené pěšiny na Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) překvapí turisty u Vrbatovy boudy nově i zcela uzavřená cesta - červená turistická značka - směřující od Vrbatovy boudy k Labské boudě. Uzavřený úsek je tak nutno obejít přes rozcestí U čtyř pánů. Cestu uzavřela správa KRNAP a na vysvětlující ceduli je jako důvod uvedeno "silné poškození cesty vodní erozí". Termín znovuotevření cesty uveden není...
Tato uzavírka může mít vliv na plánování trasy zejména v oblasti tisícovek Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).
Zobrazeno 511 - 520 z 531 nalezených