Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Ploše oblý a již znovu zalesněný vrchol Hubertky (VV 20b; 1197 m) od jihovýchodu.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Homole (HLV 109; 1209 m) a Vřesník (HLV 38; 1342 m) z vrcholu Hubertky (HLV 309; 1032 m), v pozadí obrys Mravenečníku (HLV 36; 1343 m) a Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrchol Hubertky (VV 20b; 1197 m) s geodetickým bodem a Praděd (HLV 5; 1491 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Geodetický bod Hubertky (VV 20b; 1197 m) na pozadí Jeleního hřbetu (HLV 27; 1367 m) a Břidličné hory (HLV 31; 1358 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) a Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m) od vrcholové části Hubertky (VV 20b; 1197 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

V lese pod vrcholovou partií tisícovky Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrcholová skála Nad soutokem (VV 8b; 1057 m) tentokrá od východu - ze směru od rozsochy Vysoké hole (HLV 8; 1465 m). Ani zde nelze vyloučit či potvrdit převýšení od sedla více než 15 m.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrcholové skály Nad soutokem (VV 8b; 1057 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Nejvyšší část vrcholu Nad soutokem (VV 8b; 1057 m) by mohla připomínat obrovskou zkamenělinu, pohled ze západní části.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Z tohoto pohledu ze Zámčiska není patrné rozdvojení vrcholu Nad soutokem (VV 8b; 1057 m). Je ale patrný průsek, kterým lze dosáhnout vrcholové partie z cesty po úbočí.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrchol Nad soutokem (VV 8b; 1057 m) ze sedla skály Zámčisko prakticky zaniká na pozadí jedné z rozsoch Praděda (HLV 5; 1491 m) a Velkého Dědova potoka.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vytesaný křížek v nejvyšším místě tisícovky Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Nejvyšší partie tisícovky Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m) na pozadí spočinku Kamzičník, patřícímu k Vysoké holi (HLV 8; 1465 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrcholová partie tisícovky Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m) je nezalesněná kamenitá "kupa"..

Jindřich Preis (listopad 2008)

Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m) na pozadí Pradědu (HLV 5; 1491 m) z úbočí Vélkého Máje (HLV 20; 1386 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Takto vypadalo Zámčisko v roce 1984 - zřejmě pohled na jeho odtěženou část. Staženo z www.jeseniky.net.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Severní část vrcholu dosud neevidované tisícovky Zámčisko ze západního úbočí - všechny svahy jsou zde strmé.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Skála Zámčisko, která je dosud neevidovaným vrcholem, z úbočí tisícovky Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m) těsně nad sedlem. V pozadí na obzoru jsou vidět tisícovky Tupý vrch (HLV 171; 1122 m), Vozka (HLV 22; 1377 m) a Keprník (HLV 12; 1423 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Nolvý vrchol Zámčisko - pohled od jihu ze sedla k vrcholu Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m) a tím k Velkému Máji (HLV 20; 1386 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrchol dosud neevidované tisícovky Zámčisko od SV. Vzhledem k převýšení více než 15 m půjde asi o nový HLV.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Dosud neevidovaný vrchol Zámčisko zřejmě splňuje kritéria hlavního vrcholu - pohled od východu.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Severní část skály Zámčisko byla odtěžena při stavbě vodního díla Dlouhé Stráně (HLV 32; 1353 m). V pozadí je Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

V sevřeném údolí říčky Divoké Desné je skála zvaná Zámčisko. V pozadí Zámčisko - S vrchol (VV 20a; 1264 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Infotabule naučné stezky Údolím lapků, tentokrát na Drakově, která vysvětluje vznik názvu. Drakov není odvozen od draků, ale od německého "drachen" značícího přísné strážce, kteří v těchto místech vybírali mýto na staré obchodní cestě.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) z východního hřebene pod Starou horou (VV 113b; 1043 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Rejvíz ze spočinku východně od Staré hory (VV 113b; 1043 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vlastní zbytky tavicí pece (Lorenzovy-Vavřincovy).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Technická památka - zbytky dřevouhelné Lorenzovy-Vavřincovy tavicí pece poblíž Drakova na naučné stezce Údolím lapků. Tavilo se v ní poměrně krátce na počátku 19. stol. V místě staré huti informační tabule k jesenické fauně a flóře.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Hrad Koberštejn na S rozsoše Orlíka (HLV 113; 1204 m) - zbytky věže.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Zbytky hradu Koberštejn v severní rozsoše Orlíku (HLV 113; 1204 m) nedaleko Staré hory (VV 113b; 1043 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Druhá část vrcholu Staré hory (VV 113b; 1043 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Pohled z posledního spočinku Staré hory (VV 113b; 1043 m) na Heřmanovice.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Na vrcholové skalce Staré hory (VV 113b; 1043 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrchol Staré hory (VV 113b; 1043 m) z východní části.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Stará hora (VV 113b; 1043 m) z jejího spočinku na severovýchodě.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Pohled z vrcholu Vysoké hory (HLV 310; 1031 m) východně.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Kámen geodetického bodu na Vysoké hoře (HLV 310; 1031 m) s (pro Jeseníky) typickým letopočtem 1937.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Geodetický bod na Vysoké hoře (HLV 310; 1031 m) ještě odolává vlivům počasí.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Vrcholová partie Vysoké hory (HLV 310; 1031 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Jižní část Medvědské hornatiny z podledu od vápenky Na Pomezí - zleva Malé Bradlo (HLV 277; 1044 m), Černý vrch (HLV 117; 1201 m) a Jelení loučky (HLV 112; 1205 m) téměř splývají, dále je zřetelný obrys Jeleních louček - Z vrcholu (HLV 224; 1076 m) a Zaječí hory (HLV 345; 1012 m), vpravo je Lysý vrch (HLV 159; 1128 m). Zcela vzadu vpravo zřejmě Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Z podhledu od vápenky Na Pomezí lze lépe identifikovat nižší vrcholy Medvědské hornatiny - zleva Orlík (HLV 113; 1204 m), Srnčí vrch (HLV 319; 1026 m), Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) (zdánlivě podobně vysoké), obě Velká Bradla (HLV 261; 1050 m) a Ostruha (HLV 325; 1023 m). Vpravo Malé Bradlo (HLV 277; 1044 m) (jakoby) přechází do Černého vrchu (HLV 117; 1201 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Mraky nad Medvědskou hornatinou v podzimním odpoledni. Při pohledu z Medvědího kamene v Rychlebských horách na obzoru dominují zleva Orlík (HLV 113; 1204 m) a Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m), uprostřed Černý vrch (HLV 117; 1201 m) a Jelení loučky (HLV 112; 1205 m) a v pravé části hornatiny Lysý vrch (HLV 159; 1128 m). V pravém okraji snímku je Velký Klín (HLV 132; 1178 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Pohled z úbočí Osikového vrchu (HLV 220; 1078 m) na nejvyšší vrcholy Keprnické hornatiny - zleva Červená hora (HLV 41; 1333 m), Vozka (HLV 22; 1377 m), se sněhovou čepičkou Keprník (HLV 12; 1423 m), Žalostná (VV 12a; 1352 m) a vpravo Šerák (HLV 33; 1351 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Praděd (HLV 5; 1491 m) a Malý Děd (HLV 26; 1368 m) z Lysého vrchu (HLV 159; 1128 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Geodetický bod na Lysém vrchu (HLV 159; 1128 m). Nejvyšší bod je zřejmě 25 m jižně v lese.

Jindřich Preis (listopad 2008)