Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Detail jednoho z infopanelů na výstavě v obci Kvilda věnovaného obci Bučina na úpatí tisícovky Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail jednoho z infopanelů na výstavě v obci Kvilda věnovaného lokalitě Březník rozkládající se mezi tisícovkami Špičník (HLV 34; 1351 m), Studená hora (HLV 60; 1298 m), Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail jednoho z infopanelů na výstavě v obci Kvilda věnovaného obci Knížecí pláně mezi tisícovkami Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) a Knížecí pláně (VV 104b; 1025 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail jednoho z infopanelů na výstavě v obci Kvilda věnovaného obci Zhůří na úbočí Huťské hory (HLV 126; 1187 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail jednoho z infopanelů na výstavě v obci Kvilda věnovaného pramenům Vltavy na úbočí Černé hory (HLV 51; 1315 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail jednoho z infopanelů na výstavě v obci Kvilda věnovaného pramenům Vltavy na úbočí Černé hory (HLV 51; 1315 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Panorama z úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) směrem do Polska přes Wielki Staw.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) na pozadí ledovcového jezírka Malý Staw a Obří pláně z úbočí Stříbrného návrší (VV 3a; 1433 m). Vlevo Tabule (HLV 67; 1282 m), vpravo Stuniční hora (HLV 3; 1555 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Bílá louka s Luční boudou a Luční horou (HLV 2; 1555 m) vypadá v létě idylicky, přesto jde o jedno z míst s nejdrsnějším podnebím v Čechách s vyjímečnou arktickou tundrou. Pohled z Jantarové cesty na úbočí Stříbrného návrší (VV 3a; 1433 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Severní úbočí vrcholu Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m) od údolí Bílého Labe.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Dobře patrná silueta Ještědu (HLV 344; 1012 m) nad Železným vrchem (HLV 49; 1321 m) z úbočí Stříbrného návrší (VV 3a; 1433 m). Vlevo spočinek Krakonoš, Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m) a Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Mechovinec (HLV 216; 1081 m), vpravo pak Kotel (HLV 10; 1435 m) a Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Ostatní vrcholy splývají s Kotlem.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Imisní vlivy v údolí Bílého Labe na úbočí Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) z cesty údolím Bílého Labe.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Tabule (HLV 67; 1282 m), Svorová hora (HLV 17; 1411 m) s Obřím hřebenem a nad Obří plání Sněžka (HLV 1; 1603 m) z úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stejný tvar Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) mají při pohledu od Poledních kamenů na polské straně Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) shodný tvar.

Jindřich Preis (srpen 2008)

V pohledu z Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) se v linii Violík (HLV 7; 1472 m), Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) jeví Smielec resp. Velký Šišák nejmenší. Dále jsou patrny vlevo Medvědín (HLV 90; 1235 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na jiných hraničnících Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) změna písmene D na P nebyla provedena důsledně.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) nebylo původní vytesané D změněno na P.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Rozcestník na parkovišti u Jezerní slati, východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Infopanel na parkovišti u Jezerní slati, východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Cesta od parkoviště k Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Terénní stanice Správy NP a CHKO při cestě od parkoviště k Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Infopanely poblíž vyhlídkové věže u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail infopanelu poblíž vyhlídkové věže u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail infopanelu poblíž vyhlídkové věže u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Cesta k vyhlídkové věži u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Vyhlídková plošina u Jezerní slati, na obzoru vystupuje Sokol (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Výhled z plošiny na Jezerní slať, na obzoru dominuje Sokol (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Vyhlídková věž u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Vyhlídková věž u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail vyhlídkové věže u Jezerní slati rozkládající se východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail meteorologických informací vyvěšených ve vyhlídkové věži u Jezerní slati východně od Sokola (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Pohled z vyhlídkové věže na Jezerní slať, na obzoru dominuje Sokol (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Výhled z odlesněného severního úbočí Tetřeva (HLV 77; 1260 m), na horizontu dominuje Sokol (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

První skalka ve vrcholové části Tetřeva (HLV 77; 1260 m) ve směru od severního odlesněného úbočí není ještě ta nejvyšší.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Tyč u geodetického bodu na vrcholové skalce Tetřeva (HLV 77; 1260 m) (pohled od jihu). Nejvyšší místo je ještě přibližně 6 m za tyčí.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Tyč u geodetického bodu na vrcholové skalce Tetřeva (HLV 77; 1260 m). Foceno od severu z nejvyššího místa vzdáleného přibližně 6 m.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Tyč a nenápadný plochý kovový geodetický bod na vrcholové skalce Tetřeva (HLV 77; 1260 m). Nejvyšší místo je ale přibližně 6 m od tyče severně.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail plochécho kovového geodetického bodu u tyče na vrcholové skalce Tetřeva (HLV 77; 1260 m). Nejvyšší místo je ale přibližně 6 m od tyče severně.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail plochécho kovového geodetického bodu u tyče na vrcholové skalce Tetřeva (HLV 77; 1260 m). Nejvyšší místo je ale přibližně 6 m od tyče severně.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

Detail kulového kovového geodetického bodu v nejvyšším místě Tetřeva (HLV 77; 1260 m), přibližně 6 m severně od tyče a dalšího bodu.

Tomáš Formánek (srpen 2008)

I na Šumavě lze narazit na rušnou komunikaci mezi dvěma velkými městy. Mravenčí dálnice na úbočí Tetřeva (HLV 77; 1260 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

I na Šumavě lze narazit na rušnou komunikaci mezi dvěma velkými městy. Mravenčí dálnice na úbočí Tetřeva (HLV 77; 1260 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)