Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Geodetický bod ve vrcholové části Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Geodetický bod ve vrcholové části Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Geodetický bod ve vrcholové části Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Geodetický bod ve vrcholové části Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Studniční hora (HLV 3; 1555 m) z paseky poblíž vrcholu Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) z paseky poblíž vrcholu Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Růžová hora (HLV 19; 1396 m) z paseky poblíž vrcholu Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Výrazná lesácká cesta od SZ sedla tvoří nejsnazší přístupovou trasu na vrchol Lesní hory (HLV 160; 1128 m) (pohled k vrcholu).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Výrazná lesácká cesta od SZ sedla tvoří nejsnazší přístupovou trasu na vrchol Lesní hory (HLV 160; 1128 m) (pohled k sedlu, v pozadí Luční hora (HLV 2; 1555 m)).

Tomáš Tisovský (červenec 2008)

Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Tomáš Formánek (červenec 2008)

Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.

Tomáš Formánek (červenec 2008)

Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.

Tomáš Formánek (červenec 2008)

Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.

Tomáš Formánek (červenec 2008)

Skála Pivní hrnec, zmiňovaná několik set let jako významné místo obchodní stezky, je na úpatí Janské hory (VV 102d; 1112 m) nad silnicí z Kvildy do Borových Lad.

Petr Havránek (duben 2008)

Skála Pivní hrnec stojí na úpatí Janské hory (VV 102d; 1112 m) asi 500 m pod osadou Františkov těsně nad prudkým ohbím silnice z Kvildy do Borových Lad.

Petr Havránek (duben 2008)

Pohled od skály Pivní hrnec na úpatí Janské hory (VV 102d; 1112 m) k Památníku převaděčům za Vltavou již na svazích Stanové hory (VV 81a; 1159 m). Odsud ostřelovali příslušníci SNB v roce 1950 "Krále Šumavy" Franze Nowotneho-Kiliána při převádění skupiny uprchlíků.

Petr Havránek (duben 2008)

O bizarní skále, jmenující se Pivní hrnec, ležící na svazích Janské hory (VV 102d; 1112 m), se hodně píše, ale málokdo váží krátký prudký výstup, aby ji opravdu viděl.

Petr Havránek (duben 2008)

Informační tabule KRNAPu o specifikách přírody v Modrém sedle mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Studniční horou (HLV 3; 1555 m) poblíž Památníku obětem hor.

Jindřich Preis (červen 2008)

Studniční hora (HLV 3; 1555 m) od severozápadu z Bílé louky.

Jindřich Preis (červen 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) přes plošinu (základy) po bývalé Rennerově boudě na úbočí Luční hory (HLV 2; 1555 m). Vlevo Obří pláň, s nejvyšším bodem na polské straně.

Jindřich Preis (červen 2008)

Luční bouda na pozadí Sněžky (HLV 1; 1603 m) ze Staré Bucharovy cesty na úbočí Luční hory (HLV 2; 1555 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) a Stoh (HLV 47; 1319 m) od západu. Vpravo Přední Planina (HLV 119; 1198 m), vzadu Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Pohled z Judeichovy cesty na Svatý Petr. Vlevo Přední Planina (HLV 119; 1198 m), v pozadí z Žalského hřbetu Šeřín (HLV 313; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) nad Labskou a vpravo Mechovinec (HLV 216; 1081 m), za ním pak Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) a Vlčí hřbet se svými třemi hlavními vrcholy Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m), Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) a Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Panoramatické foto od Památníku obětem hor přes Bílou louku na Sříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), který má vlevo spočinek Čertovo návrší. V popředí pak Stříbrné návrší (VV 3a; 1433 m) a vpravo Luční bouda.

Jindřich Preis (červen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) od Krakonoše, s částí Čertova dolu. Vlevo nad Slezským sedlem Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a polský Smielec. Vpravo od Šišáku polský vrchol Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (červen 2008)

Stará Bucharova cesta na úbočí Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a dále spíše na úpatí Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Hřeben Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m) je opravdu ostrý. Pohled ze začátku klečí zarostlé hřebenové pěšiny.

Jindřich Preis (červen 2008)

Krkonoše mohou být patrné nejen z 59,5 km vzdáleného Hradce Králové, jak uvedl J.Preis, ale několikrát do roka i z pražského Jižního Města. Teleobjektivem vidíme 121,6 km vzdušnou čarou vzdálenou Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m) nad paneláky Horních Měcholup.

Petr Havránek (duben 2007)

Na Větrné skále, ležící na Střední cestě jižně od vrcholu Poleckého vrchu (HLV 172; 1120 m) je vytesán zřejmě starý poštovní symbol, korunka s trubkou.

Petr Havránek (červenec 2008)

Na jižním úbočí Poleckého vrchu (HLV 172; 1120 m) asi 500 m od vrcholu leží na Střední cestě malebná Větrná skála.

Petr Havránek (červenec 2008)

Letní podvečerní nálada v Hradci Králové - do Krkonoš lze někdy alespoň dohlédnout z okna. Nad panoramatem střech v Hradci Králové zleva Studniční hora (HLV 3; 1555 m), Černá hora (HLV 59; 1300 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpravo od ní za komíny Svorová hora (HLV 17; 1411 m).

Jindřich Preis (červenec 2008)

Pohled ze střední části Horní Malé Úpy na Kraví horu (HLV 228; 1071 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled zpod vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na Tabuli (HLV 67; 1282 m) a Čelo (VV 67a; 1269 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled zpod vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Svorovou horu (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Konečná stanice vleku v lyžařském Mega-ski-areálu v Malé Úpě. Stanice leží asi 750m S směrem od vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na česko-polské hranici.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled z vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Svorovou horu (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Hraniční kámen s označením IV/18, v jehož těsné blízkosti se má nacházet geodetický bod na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Zeleně značená turistická cesta na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Bufet Na rozcestí je vítanou, byť velmi drahou oázou pro pěší turisty i cyklisty. Leží na svahu Zadní planiny (HLV 13; 1423 m) asi 800 m od sedla s Liščí horou (HLV 28; 1363 m) a je turistickým východiskem do nejatraktivnějších oblastí hřebenů Krkonoš.

Petr Havránek (červenec 2008)

Památník obětem hor, mezi místními prostě Kaplička, leží na svahu Luční hory (HLV 2; 1555 m) ve výšce 1509,3 m, asi 500 m nad sedlem mezi Luční a Studniční horou. Tudy mohou nyní projíždět i cyklisté od Výrovky na Luční boudu. Za Kapličkou Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Lyžařská bouda na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m). Až sem mohou nyní dojet cyklisté, cesta dále na vrchol Liščí hory je však přístupná pouze pro pěší.

Petr Havránek (červenec 2008)

Světlá (HLV 85; 1244 m) a Černá hora (HLV 59; 1300 m) od Lyžařské boudy na svazích Liščí hory (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled od poutačů u Lyžařské boudy na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m) na Černou horu (HLV 59; 1300 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled z horní části Hnědého vrchu, úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m), od hotelu Energetik, na Slatinnou stráň (HLV 146; 1153 m) a Černou horu (HLV 59; 1300 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Od konečné stanice sedačkové lanovky na Hnědý vrch na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m) je dobře vidět na Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Růžovou horu (HLV 19; 1396 m).

Petr Havránek (červenec 2008)