Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Chata na Knížecích Pláních pod vrcholem Knížecí pláně (VV 104b; 1025 m) slouží jako útočiště pro cyklisty a pěší turisty od května do října.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled zpod vrcholu Knížecích plání - U kostela (VV 104a; 1027 m) na východ. Přímo v popředí je nenápadná vyvýšenina Knížecích plání - JV vrcholu (VV 104c; 1005 m), vlevo pak Polecký vrch (HLV 172; 1120 m) a vpravo Strážný (HLV 178; 1115 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Nenápadná zalesněná vyvýšenina v popředí je Buková slať (VV 104d; 1001 m) při pohledu od chaty na Knížecích Pláních.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled na Ještěd (HLV 344; 1012 m) od libereckého letiště.

Bohumil Žďárský (červenec 2008)

Foceno z Královky. V pozadí Jizera - 1122 m

Bohumil Žďárský (červen 2006)

Ptačí kupy (HLV 343; 1013 m) a Holubník (HLV 229; 1071 m) z Královky.

Bohumil Žďárský (červen 2006)

Ještěd (HLV 344; 1012 m) od Královky v Jizerských horách Z cyklu "Proměna Ještědu"  (www.ecards.cz/likmuhoB).

Bohumil Žďárský (červen 2006)

Ještěd (HLV 344; 1012 m) od vodní nádrže SEBA v okolí mého rodinného domu.

Bohumil Žďárský (březen 2006)

Ještěd (HLV 344; 1012 m) z okolí mého rodinného domu. Z cyklu "Proměny Ještědu" na www.ecards.cz/limuhoB.

Bohumil Žďárský (leden 2006)

Fotografie Ještědu (HLV 344; 1012 m) pořízená při mém vyhlídkovém letu. Přefoceno digitálním fotoaparátem.

Bohumil Žďárský (červenec 1992)

Hřeben Kozích hřbetů z vrcholu Pevnosti (HLV 347; 1012 m). Zleva Luční hora (HLV 2; 1555 m), Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a impozantně působící Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Panorama z Davidových bud v sedle k Pevnosti (HLV 347; 1012 m) východním směrem - zleva Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Čertovo návrší, Luční hora (HLV 2; 1555 m), Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Východní vrcholová část Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), splňující kritéria vedlejšího vrcholu. V pozadí za hraničním kamenem Přední Planina (HLV 119; 1198 m) (Pláň), dále Struhadlo (HLV 380; 1002 m), Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) se Zadním Žalým (HLV 298; 1036 m) a Medvědín (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Zarůstající vrcholová skála Pevnosti (HLV 347; 1012 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Geodetický bod (rok 1935) na vrcholové skále Pevnosti (HLV 347; 1012 m) na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku.

Jindřich Preis (červen 2008)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a Velký Šišák z úbočí Pevnosti (HLV 347; 1012 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) mohou připomínat prehistorickou zkamenělinu. V pozadí Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Wawel.

Jindřich Preis (září 2007)

Východní část vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), jež by po detailním geodetickém proměření mohla být prohlášena novým vedlejším vrcholem, v pohledu od západního vrcholového skaliska. V pozadí Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Polský Smielec, jehož český nejvyšší bod je označován jako Velký Šišák, z tzv. Fischerovy cesty na severním úbočí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) na polské straně.

Jindřich Preis (červen 2008)

Zleva Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smielec, dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m). Pohled z Krakonoše - spočinku s vyhlídkou mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Kozími hřbety - V vrcholem (VV 2a; 1387 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) z vrcholu Čihadla (HLV 106; 1214 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Pohled z východního (nového vedlejšího ?) vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) - na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) je jejich západní vrcholové skalisko, zcela vpravo polský Smielec a mezi nimi Wawel s okrajem Sněžných jam.

Jindřich Preis (červen 2008)

Pohled ze skaliska v Z části Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) na V vedlejší vrchol. V pozadí Čelo (VV 67a; 1269 m) a Tabule (HLV 67; 1282 m), nad Stříbrným hřbetem (HLV 6; 1490 m) ční Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpravo Studniční hora (HLV 3; 1555 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Záznam GPS trasy mezi oběma částmi vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) s udáním jejich vzdálenosti.

Jindřich Preis (červen 2008)

Mapa vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) ze serveru správy Krkonošského národního parku.

Jindřich Preis (červen 2008)

Detail naučného panelu u Rosenauerovy kapličky, vysvětlující původ kapličky, lokalizované na S svazích Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Naučný panel u Rosenauerovy kapličky na S svazích Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m), popisující geniální osobnost stavitele Schwarzenberského kanálu.

Petr Havránek (červen 2008)

Interiér Rosenauerovy kapličky na S svazích Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Rosenauerova kaplička leží u křížení (napájení) Schwarzenberského kanálu a Jezerního potoka na S svazích hřebene Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) je přístupný od rozcestí Jezerní stezka. Nenápadná cesta začíná těsně u turistického přístřešku, po 100 m se však ztrácí a je nutné postupovat příkře do kopce na J terénem.

Petr Havránek (červen 2008)

Při výstupu na Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) je optimální opustit zeleně značenou turistickou cestu na rozcestí Jezerní stezka, ležícím asi 450 m J od vrcholu.

Petr Havránek (červen 2008)

Jezerní potok je jedním z napaječů Schwarzenberského kanálu a odděluje Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) od Plechého (HLV 21; 1378 m) a masivu V pařezí (HLV 149; 1157 m). Napaječ byl vybudován v roce 1867, jak je vytesáno na kamenné desce.

Petr Havránek (červen 2008)

Rozcestí u Rosenauerovy kapličky na Schwarzenberském kanále je na S úpatí Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m) a je ideálním východiskem k dosažení tohoto vrcholu.

Petr Havránek (červen 2008)

Věžovitý skalní útvar v JV části hřebene Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m) je zřejmě nejvyšším bodem hory.

Petr Havránek (červen 2008)

JV část hřebene Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m) s vrcholovými skalami.

Petr Havránek (červen 2008)

Lom Hřebečná pod vrcholem tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m).

Honzík Otčenášek (červen 2008)

Tisícovka Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m) ze silnice mezi Hřebečnou a Rýžovnou.

Honzík Otčenášek (červen 2008)

Večerní Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) nad Božím Darem od hraničního přechodu.

Honzík Otčenášek (červen 2008)

Macecha (HLV 180; 1113 m) a Klínovec (HLV 86; 1244 m) z cesty nad Oberwiesenthalem.

Honzík Otčenášek (červen 2008)

Klínovec (HLV 86; 1244 m) z Hammerunterwiesenthal.

Honzík Otčenášek (červen 2008)

Klínovec (HLV 86; 1244 m) a Fichtelberg z návrší, kde stojí větrný park Jöhstadt.

Honzík Otčenášek (červen 2008)

Obří skály (VV 33a; 1082 m), Šerák (HLV 33; 1351 m) a Černava (HLV 185; 1103 m) z cesty ze Smrku (HLV 162; 1126 m) do Ramzové.

Honzík Otčenášek (květen 2008)

Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m) (kupa vlevo) a Czarna Góra ze zříceniny hradu Karpieň (Góry Stolowe).

Honzík Otčenášek (květen 2008)

Šerák (HLV 33; 1351 m), Keprník (HLV 12; 1423 m) a Vozka (HLV 22; 1377 m) z vrcholu Czernice (Góry Bialskie).

Honzík Otčenášek (květen 2008)

Masiv Polské hory (HLV 182; 1106 m) přes Gleboku jamu od Suchého sedla.

Honzík Otčenášek (květen 2008)