Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Sokol > Jelení vrch - JZ vrchol > Další informace o vrcholu
Jelení vrch - JZ vrchol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených
23.05.2009 23:38:26 - Václav Šilhavý
Geodetické body na Jelením vrchu - JZ vrcholu
Na vrcholové plošině Jeleního vrchu - JZ vrcholu (VV 80b; 1106 m) lze nalézt celkem tři geodetické body. Na severozápadním okraji vrcholové plošiny na souřadnicích: N49 01.935 E13 30.601 se nachází trigonometrický bod č. 22 s kótou 1104,77 m.n.m., který je součástí základního polohového bodové pole. Tento trigonometrický bod je označen červenobílou tyčí a je zajištěn pomocným geodetickým bodem s kótou 1105,74 m.n.m., označeným černobílou tyčí. Zajišťovací bod je umístěn ve vzdálenosti 74,1 m jihovýchodně od bodu č. 22. Geodetický bod na louce na jihovýchodním okraji vrcholové plošiny není součástí základního polohového bodové pole. Jedná se o zhušťovací bod č. 207 s kótou 1104,85 m.n.m., který není nijak vztažen k bodu č. 22.
18.05.2009 21:25:15 - Petr Havránek
Čtyřistapadesát metrů dlouhý vrchol Jelení vrch -JZ vrchol
Jelení vrch - JZ vrchol (VV 80b; 1106 m) je romantická vyvýšenina nad neméně romantickou obcí Filipova Huť. Při výstupu se neunavíme, od místních penzionů pohodlně stoupáme po krásné louce. Brzo dosáhneme geodetického bodu, který je jen 250 m od silnice s převýšením 15 metrů.
Zajímavé je to, že od tohoto geodetického bodu pokračuje vrcholová plošina 450 m SZ směrem a výška se odlišuje pouze v desítkách centimetrů. Na SZ výspě vrcholové plošiny nalezneme pomocný geodetický bod, černobíle pruhovanou tyč s patníkem.
Podle "turistického měření" je celá 450 m dlouhá vrcholová plošina vysoká 1106 m s nepatrnými odchylkami, oba geodetické body jsou od sebe vzdálené asi 450 m a výška mezi nimi se mění pouze nepatrně.
04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub
Nouzová nocležiště v NP parku Šumava
Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).
Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:
Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…
Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).
Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.
Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených