Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Špičník (HLV 34; 1351 m)
další informace o vrcholu
Špičník: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 11 - 15 z 15 nalezených 
Detail německého rozcestníku v sedle J od vrcholu Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m), malou ikonou zakazující vstup na hraniční chodník směrem k vrcholu.
Petr Havránek (srpen 2008)
30.09.2008 21:56:29 - Petr Havránek
Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig)
Podle současného bavorského práva je chodník, procházející po česko-bavorské hranici přístupný občanům SRN od 1. července do 15. listopadu a je ekvivalentní značené turistické cestě. Jedná se o celý úsek mezi Sv. Kateřinou a Trojmezím, vyjma krátkého úseku nad Latschensee, který je i nyní zcela uzavřen.
Velká část tohoto hraničního chodníku leží mimo chráněnou zónu Bavorského národního parku (Kernzone), a je přístupná kdykoli. Bavorské právo však platí i pro úseky hraničního chodníku, ležící v chráněné zóně NP (Kernzone). Po otevření Schengenského prostoru je tedy logické, že chodník i v této zóně může být přístupný občanům ČR.
.
Hraniční chodník na vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).
Petr Havránek (duben 2007)
Otevírá to možnost přístupu k tisícimetrovým vrcholům na státní hranici, které byly dosud nepřístupné a jsou takto označeny i v publikaci Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR (N1, N2).
Jedná se konkrétně o Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), sedlo Špičníku (HLV 34; 1351 m) a Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) (nikoli jejich vrcholy), vrchol V koutě (HLV 71; 1276 m) a Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m).
K dosažení hraničního chodníku a zmíněných tisícovek je ovšem nutné vyjít z Bavorska a dosáhnout hranice po turistické cestě. Takové výlety jsou ovšem poměrně náročné a velmi dlouhé.
Bohužel dohoda ministrů životního prostředí ČR a Spolkové země Bavorsko z nedávné doby obsahuje významnou změnu v tomto právu. Hraniční chodník bude 15. listopadu 2008 uzavřen a 1. července 2009 se již (až na velmi krátký úsek u Gsengetu pod Debrníkem) znovu NEOTEVŘE.
Vrchol tisícovky Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) ležící na česko-bavorské hranici.
Petr Havránek (srpen 2008)
Hraniční chodník (Grenzsteig) z Modrého Sloupu přes Hraniční horu do sedla Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled z vrcholu tisícovky V koutě (HLV 71; 1276 m) přes odumřelé kmeny smrků na Velký Roklan.
Petr Havránek (srpen 2008)
Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig) nad sedlem mezi Velkým Roklanem a Medvědí horou - J vrcholem (HLV 98; 1227 m). V pozadí je patrný Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží (vlevo) a Jezernice (HLV 73; 1266 m).
Petr Havránek (září 2008)
Pohled z česko-bavorského hraničního chodníku (Grenzsteig) z místa nad sedlem mezi Velkým Roklanem a tisícovkou Medvědí hora - J vrchol (HLV 98; 1227 m) na přehradní nádrž Frauenau a Velký Javor.
Petr Havránek (září 2008)
Jezírko na Hirschbachu, Jelením potoku, 200 m od české hranice, ležící v sedle mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m), které sloužilo jako klausa, tedy rezervoár vody k plavení dřeva.
Petr Havránek (srpen 2008)
Lokalita Modrý Sloup je mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
29.09.2008 21:57:49 - Petr Havránek
Co byl modrý sloup
Modré sloupy stály ve středověku na obchodních stezkách. Naučný panel nad parkovištěm pod Luzným na začátku České cesty (Boehmerweg) směrem k české hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) udává, že ve středověku platil "Střed lesů (Waldesmitte)" za zemskou hranici.
Hraniční přechody byly označeny modrými sloupy. Tyto sloupy spolu se šibenicí připomínaly uživatelům obchodní stezky, že pro zloděje a zbojníky zde platila zvláštní právní ustanovení: rychlé soudy a trest smrti.
Hraniční stezka po česko-bavorské hranici stoupající z Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), do sedélka mezi českým a bavorským vrcholem Špičníku. Za odumřelými smrky je dobře vidět bavorská část vrcholu.
Petr Havránek (srpen 2008)
28.09.2008 20:21:38 - Petr Havránek
Dvojvrcholy Blatný vrch a Špičník
Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) dominuje jako dvojvrchol. Jeho nejvyšší bod je vzdálen od hraničního chodníku česko-bavorské hranice (Grenzsteig) 110 metrů. Nejvyšší bod je tvořen výraznou skalkou, viditelnou již z hranice. Český vrchol je o necelých 5 metrů nižší, zřejmě tedy není ani vedlejším vrcholem a je vzdálen od hranice asi 250 metrů. Sedlo mezi hlavním vrcholem a spočinkem je vlhké s mokřady. Místy je i hraniční chodník silně podmáčený.
I Špičník (HLV 34; 1351 m), podobně jako Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), dominuje při pohledu od Modrého Sloupu a z Luzného jako dvojvrchol. Na rozdíl od Blatného vrchu je hlavní vrchol Špičníku v České republice. Je vzdálen 220 metrů od hraničního chodníku česko-bavorské hranice a převyšuje sedlo mezi oběma vrcholy o více než 10 metrů. Bavorský vrchol Špičníku je pak vzdálený od hranice asi 130 metrů.
Vrchol Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) je v Bavorsku 110 metrů od hranice. Tvoří jej výrazná skalka.
Petr Havránek (srpen 2008)
Sedélko mezi vrcholem Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) a českým spočinkem. Vede tudy hraniční chodník.
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled z hraničního chodníku česko-bavorské hranice na vrcholovou skalku Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační tabule u Skleněné archy.
Petr Havránek (srpen 2008)
23.09.2008 23:00:35 - Petr Havránek
Skleněná archa v moři lesů uprostřed Evropy
Bavorské občanské sdružení Waldzeit iniciovalo v roce 2003 vznik skleněné archy. Archa je symbolem pro přírodu, překonávání hranic a pro sklářskou tradici. Archu postavili umělečtí skláři Ronald Fischer a Hubert Stern.
V letech 2003-2008 putovala skleněná archa oběma národními parky, kotvila na vrcholech hor, uprostřed lesní divočiny, na návsích i před sklárnami. V roce 2004 pro ni vytvořili dva čeští dřevosochaři, Tomáš Indra a Libor Kuzďas dřevěnou ruku.
Po pětileté pouti Šumavou a Bavorským lesem se archa vrátila na své původní místo, na úpatí Luzného, k rozcestí České cesty na Modrý Sloup mezi Špičník (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m).
Informace o skleněné arše podává dvojjazyčný infopanel.
Skleněná archa na rozcestí letní cesty na Luzný a České cesty (Boehmerweg) na Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Skleněná archa na České cestě (Boehmerweg) pod Luzným směrem k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Skleněná archa v dřevěné ruce na České cestě (Boehmerweg) vedoucí k Modrému Sloupu, mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zobrazeno 11 - 15 z 15 nalezených