Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 

Zobrazeno 101 - 110 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Pohled na Praděd z tisícovky Žárový vrch.

Pohled na Praděd (HLV 5; 1491 m) z tisícovky Žárový vrch (HLV 195; 1101 m).

Ivan Gelatka (červenec 2014)

24.07.2014 13:02:05 - Ivan Gelatka

Žárový vrch - výstup a výhled

Z vrcholového skaliska tisícovky Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) je mimořádně krásný rozhled na masív Pradědu (HLV 5; 1491 m). Dohlédnout jde až po pásmo Orlíka (HLV 113; 1204 m).

Orientačně je výstup poměrně snadný. Od Sedlové chaty vede krásně vyšlapaný chodník. Sestup k Plošině (VV 281a; 1017 m) je orientačně hodně náročný, obyčejná mapa nestačí. Doporučuji navigaci. Ze sedla pod Plošinou vede vlevo lesní průsek, kterým je možno sestoupit na silnici vedoucí ze sedla Kóta do Vrbna pod Pradědem. Průsek ústí na silnici kousek od chaty Neděle.


 
Jedlová.

Jedlová (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (červenec 2014)

13.07.2014 21:34:14 - Petr Havránek

Vyznačení pramenu řeky Křemelné na svazích Jedlové

Těsně u staré signální asfaltové silničky, která vede sedlem mezi tisícovkami Jedlová (HLV 134; 1176 m) a Můstek (HLV 91; 1234 m), je nově vyznačen pramen řeky Křemelné.

Vyznačení pramene je umístěno podstatně blíže k silničce, než je patrné na mapě KČT č. 64, Šumava Železnorudsko nebo na digitální mapě TOPO Czech PRO 2013, nalézá se 30-40 m od silničky.

.

Poloha označeného pramene Křemelné řeky na svazích Jedlové.

Poloha označeného pramene Křemelné řeky na svazích Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (červenec 2014)

Ukazatel k prameni Křemelné na asfaltové silničce pod vrcholem Jedlové.

Ukazatel k prameni Křemelné na asfaltové silničce pod vrcholem Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (červenec 2014)

Tabulka, označující pramen řeky Křemelné na svahu Jedlové.

Tabulka, označující pramen řeky Křemelné na svahu Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (červenec 2014)


 
Vrcholový kříž na tisícovce Plechý.

Vrcholový kříž na tisícovce Plechý (HLV 21; 1378 m).

Pavel Winkelbauer (červen 2014)

25.06.2014 22:21:34 - Pavel Winkelbauer

Nový kříž na vrcholu tisícovky Plechý

Od 6. června 2014 stojí na nejvyšším skalisku tisícovky Plechý (HLV 21; 1378 m) mohutný vrcholový kříž. Byl vztyčen členy rakouské organizace Bergrettungdienst (obdoba naší Horské služby) z městečka Aigen im Mühlkreis a sestává z dřevěných trámů a železného rámu, ukotveného ke skále pomocí ocelových lan. Dřevěné části kříže zdobí nápisy, logo Bergrettungu a z jižní strany i obří tepaný květ protěže alpské. Na svislém břevnu kříže nechybí schránka pro vrcholovou knihu.


 
Slamník - Sviní hora při pohledu ze silničky u Hlubokého dolu.

Slamník - Sviní hora (HLV 93; 1232 m) při pohledu ze silničky u Hlubokého dolu.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

27.04.2014 10:04:49 - Tomáš Formánek

Nejasnosti v pojmenování vrcholů Sviní hora, Slamník a Srázná

Na základě častých dotazů týkajících se "chybného" pojmenování vrcholů Sviní hory/Slamníku (HLV 93; 1232 m) a Srázné/Sviní hory (VV 198a; 1074 m) v Králickém Sněžníku

(naposledy např. mail od pana Františka Lípy:

Zajímalo by mne, z kterého pramene vycházíte při tvrzení, že Slamník v pohoří Králického Sněžníku je totožný se Sviní horou.  Domnívám se že Sviní hora (v některých  pramenech nazývaná též Srázná) leží na východ od Skleného (a ne na sever, jek tvrdíte vy) a má výšku 1074 m - jde tedy o jiný vrchol ),

předkládáme otisky dvou map dokumentujících vznik zmatečného pojmenování hor v této oblasti:

Starší mapa oblasti (zdroj KČT).

Starší mapa oblasti (zdroj KČT).

Novější mapa oblasti (zdroj Mapy.cz).

Novější mapa oblasti (zdroj Mapy.cz).

Při porovnání obou map je okamžitě jasné, jak zmatky ve jménech historicky vznikly:

Starší mapy po velmi dlouhou dobu (a to i v době vzniku projektu Tisícovky) ztotožňovaly Sviní horu (HLV 93; 1232 m) se Slamníkem a teprve později se název Sviní hory začal objevovat i ve spojitosti se Sráznou (VV 198a; 1074 m).

Nejsme zastánci častých změn názvů, a proto jsme v rámci projektu Tisícovky zachovali starší stav pojmenování, přičemž samozřejmě nově uváděné pojmenování v popisu vrcholů zmiňujeme.


 

25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki

Tisícovky Hrubého Jeseníku

Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.

Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.

.

Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:


 
Centrální část přezimovací obory na Kohoutím vrchu.

Centrální část přezimovací obory na Kohoutím vrchu (VV 292a; 1025 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

13.03.2014 09:30:00 - Tomáš Formánek

Nepřístupná přezimovací obora na tisícovce Kohoutí vrch

Vrcholová část tisícovky Kohoutí vrch (VV 292a; 1025 m) je včetně širšího okolí oplocena a je zde zřízena přezimovací obora vysoké zvěře.

V létě oborou prochází značená cyklotrasa, ale v zimním období je prostor pro veřejnost nepřístupný.

Oplocení obory je poměrně vysoké, ale na hlavních přístupových cestách jsou brány, které by šly s vynaložením jisté námahy přelézt (podlézt). Přesto doporučujeme dodržovat zimní zákaz vstupu do obory a zdolání Kohoutího vrchu (VV 292a; 1025 m) si naplánovat na jiné roční období.


 
Vstup do oplocenky na Jelení hoře.

Vstup do oplocenky na Jelení hoře (HLV 292; 1041 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

13.03.2014 09:17:09 - Tomáš Formánek

Přístup do oplocenky na vrcholu tisícovky Jelení hora

Jelení hora (HLV 292; 1041 m) je velmi rozložitá plošina s mnoha spočinky a několika izolovanými skalkami, takže nejvyšší místo se bez GPS či alespoň podrobné mapy obtížně hledá.

Ve vrcholové části tisícovky Jelení hora (HLV 292; 1041 m) se nachází lesácká oplocenka, přičemž nejvyšší skalka je uvnitř oplocené části.

Při východním rohu oplocenky se poblíž cesty (z boku plotu, nikoli přímo ze strany od cesty) nachází malá branka umožňující vstup do ohrazeného prostoru, takže oplocení není nutné přelézat.


 
Starý patník ve vrcholové části tisícovky Strážný - S vrchol.

Starý patník ve vrcholové části tisícovky Strážný - S vrchol (HLV 301; 1037 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

13.03.2014 09:06:02 - Tomáš Formánek

Nejvyšší místo tisícovky Strážný - S vrchol

Ve vrcholové části tisícovky Strážný - S vrchol (HLV 301; 1037 m) se nachází pěkná, několikametrová skalka, která zejména při pohledu od jihu působí výrazně a vzbuzuje dojem, že by mohla být nejvyšším místem tisícovky.

Terén se však od skalky dále zvedá, a tak nejvyšší místo leží severněji, v oblasti starého geodetického patníku.

V místě se stýkají lesní průseky a poblíž se nachází poměrně nový otevřený lesácký posed. Jižně od posedu je nepříliš stará paseka, která je však docela malá a po celém obvodu lemovaná starým lesem, takže výhledy z vrcholu neumožňuje.

Skalka ve vrcholové části tisícovky Strážný - S vrchol není nejvyšším místem.

Skalka ve vrcholové části tisícovky Strážný - S vrchol (HLV 301; 1037 m) není nejvyšším místem.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Nejvyšší místo tisícovky Strážný - S vrchol se nachází v oblasti starého patníku.

Nejvyšší místo tisícovky Strážný - S vrchol (HLV 301; 1037 m) se nachází v oblasti starého patníku.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Nejvyšší místo tisícovky Strážný - S vrchol se nachází v oblasti starého patníku.

Nejvyšší místo tisícovky Strážný - S vrchol (HLV 301; 1037 m) se nachází v oblasti starého patníku.

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Tomáš Formánek (únor 2014)

12.03.2014 17:22:26 - Tomáš Formánek

Stodůlecká hora

Stodůlecká hora (Stodůlecký vrch) tvoří spolu s tisícovkou Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m) plochý dvojvrchol. V některých mapových podkladech se u Stodůlecké hory objevuje kóta 1066 m, což by z ní dělalo potenciálně vyšší vrchol než Ždárecká hora, ale jedná se o údaj chybný. Každopádně oba vrcholy i sedlo mezi nimi tvoří rozsáhlou, velmi plochou oblast s převýšením do 10 m.

Situaci dále komplikuje i skutečnost, že ve vrcholové části Stodůlecké hory se vyskytují četné bodové i liniové snosy kamení, které dnes již splývají s přírodními tvary terénu a lze je tedy víceméně považovat za přirozené.

Detailní výškové poměry v oblasti upřesní až budoucí podrobné geodetické měření. Prozatimní závěr je takový, že hlavním vrcholem lokality je Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m), sedlo mezi oběma vrcholy má výšku cca 1057 m a Stodůlecká hora má nejvyšší bod v úrovni cca 1062 m v místě liniové kamenice a je tak potenciálním novým vedlejším vrcholem Žďárecké hory.

Sedlo mezi tisícovkami Žďárecká hora a Stodůlecká hora.

Sedlo mezi tisícovkami Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m) a Stodůlecká hora.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Kruhový výhled z vrcholové plošiny Stodůlecké hory. Stodůlecká hora je potenciálním novým VV Žďárecké hory. V některých mapách se objevuje jako výška Stodůlecké hory kóta 1066 m, což však neodpovídá skutečnosti. Je ale možné, že převýšení nejvyššího místa

Kruhový výhled z vrcholové plošiny Stodůlecké hory. Stodůlecká hora je potenciálním novým VV Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m). V některých mapách se objevuje jako výška Stodůlecké hory kóta 1066 m, což však neodpovídá skutečnosti. Je ale možné, že převýšení nejvyššího místa Stodůlecké hory vůči sedlu k vyšší Žďárecké hoře je více než 5 m, takže by se jednalo o nový VV. Vzhledem k velmi plochému reliéfu to však bude možné posoudit až na základě podrobného geodetického měření.

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Infopanel na vrcholu tisícovky Žďárecká hora.

Infopanel na vrcholu tisícovky Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

12.03.2014 17:06:07 - Tomáš Formánek

Menhir na vrcholu tisícovky Žďárecká hora

Na vrcholu Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) se v nejvyšším místě nachází velký kamenný blok, který je s největší pravděpodobností menhirem vztyčeným do stávající pozice již v předkeltské době.

Menhir je součástí rozsáhlejší prehistorické lokality, nejspíše svatyně, kterou vymezuje.

Podrobnější informace nabízí přímo na místě informační panel "Naučné stezky v okolí Strážného" č. 7 - "Kultovní místo a menhiry". Náhled panelu včetně infotextu si můžete prohlédnout i na přiložené fotografii.


 

Zobrazeno 101 - 110 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group