Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 

Zobrazeno 111 - 120 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Slunovratové kameny či Pohanské kameny nebo též Homole ležící na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet.

Slunovratové kameny či Pohanské kameny nebo též Homole ležící na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet (HLV 227; 1078 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

12.03.2014 15:17:57 - Tomáš Formánek

Homole / Pohanské kameny / Slunovratové kameny

Skalnatý hřbet je tvořen řadou několika vrcholů nižších než tisíc metrů, spočinků i tisícovek. Ve směru od (jiho)východu k západu jde zejména o "kótu 958 m", Lískový vrch, Skalnatý hřbet - V vrchol (HLV 264; 1055 m), Skalnatý hřbet (HLV 227; 1078 m) a Homoli nazývanou též Pohanské či Slunovratové kameny.

Posledně jmenované Pohanské či Slunovratové kameny jsou navíc i zajímavým místem z hlediska historie a aspirují i na zařazení mezi vedlejší vrcholy. Jak sděluje informační panel u skal umístěný, jedná se s největší pravděpodobností o sestavu dvou uměle vztyčených menhirů na přírodní skále, která sloužila astronomickým účelům, přičemž původ je již předkeltský. Více informací si lze přečíst na přiloženém snímku infopanelu.

Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že větší ze dvojice menhirů byl za posledních 100 let již 2x svalen a vždy znovu vztyčen, naposledy v roce 2003.

Infopanel Slunovratové kameny či Pohanské kameny na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet.

Infopanel Slunovratové kameny či Pohanské kameny na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet (HLV 227; 1078 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Slunovratové kameny či Pohanské kameny nebo též Homole ležící na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet.

Slunovratové kameny či Pohanské kameny nebo též Homole ležící na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet (HLV 227; 1078 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Slunovratové kameny či Pohanské kameny nebo též Homole ležící na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet.

Slunovratové kameny či Pohanské kameny nebo též Homole ležící na západním okraji hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet (HLV 227; 1078 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalka (958 m) na JV zakončení hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet - V vrchol.

Skalka (958 m) na JV zakončení hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet - V vrchol (HLV 264; 1055 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalka (958 m) na JV zakončení hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet - V vrchol.

Skalka (958 m) na JV zakončení hřbetu tisícovky Skalnatý hřbet - V vrchol (HLV 264; 1055 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Vlčí kámen leží mezi tisícovkami Světlá hora a Světlá hora - J vrchol.

Vlčí kámen leží mezi tisícovkami Světlá hora (HLV 168; 1127 m) a Světlá hora - J vrchol (VV 168a; 1082 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

06.03.2014 15:07:49 - Tomáš Formánek

Vlčí kámen připomínající zastřelení posledního šumavského vlka v 19. století

Jižně od tisícovky Světlá hora (HLV 168; 1127 m), na hřbetnici k vedlejšímu vrcholu Světlá hora - J vrchol (VV 168a; 1082 m), se nachází tzv. Vlčí kámen vztyčený na paměť zastřelení posledního šumavského vlka v 19. století.

V současnosti je u historického kamene vyskládaná i kamenná mohyla, která zde však ještě před pár lety v této podobě nebyla (viz starší foto). Poblíž kamene se nachází i krytý stůl s lavicemi.

Přímo k Vlčímu kameni vede slepá odpočka červené TZ ze Švajglovy Lady do Kubovy Hutě. Odbočka se od hlavní trasy odpojuje u rozcestníku "Světlá hora" a měří přibližně 0,5 km.

TR Vlčí kámen.

TR Vlčí kámen.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Vlčí kámen.

Vlčí kámen.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Vlčí kámen.

Vlčí kámen.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Vlčí kámen.

Vlčí kámen.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Zasněžená kamenná mohyla a historický patník s letopočtem v sedle mezi tisícovkami Světlá hora a Světlá hora - J vrchol připomíná místo zastřelení posledního vlka na Šumavě.

Zasněžená kamenná mohyla a historický patník s letopočtem v sedle mezi tisícovkami Světlá hora (HLV 168; 1127 m) a Světlá hora - J vrchol (VV 168a; 1082 m) připomíná místo zastřelení posledního vlka na Šumavě.

Jan Janda (leden 2009)

Pamětní kámen sděluje, že dne 2. prosince 1874 byl na Šumavě zastřelen poslední vlk. Kámen leží na odbočce červené značky v sedle mezi Světlou horou a Světlou horou - J vrcholem.

Pamětní kámen sděluje, že dne 2. prosince 1874 byl na Šumavě zastřelen poslední vlk. Kámen leží na odbočce červené značky v sedle mezi Světlou horou (HLV 168; 1127 m) a Světlou horou - J vrcholem (VV 168a; 1082 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Pomníček k zastřelení posledního vlka na Šumavě, tzv."Vlčí kámen".

Pomníček k zastřelení posledního vlka na Šumavě, tzv."Vlčí kámen".

Václav Šilhavý (březen 2007)


 
Schránka na Světlé hoře.

Schránka na Světlé hoře (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

06.03.2014 14:47:20 - Tomáš Formánek

Schránka pro geocaching a vrcholovou knihu na Světlé hoře

Světlá hora (HLV 168; 1127 m) je jednou z řady našich tisícovek, na nichz se nachází schránka s vrcholovou knihou a pro geocaching. Na Světlé hoře jsou obě spojené v dřevěné schráně na kůlu přímo pod vrcholovou skálou.

Vybíráme zde několik vzkazů od jiných tisícovkářů:

"První zdolaná tisícovka o víkendu. Líbí se mi spojení geocachingu a dobývání tisícimetrových vrcholů..."

"2. den zdolávání tisícovek, tato je devátá, jdeme na Bukovec... "

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora.

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora.

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora.

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora.

Zápisy ve vrcholové knize z tisícovky Světlá hora (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Schránka pro geocaching a vrcholovou knihu na tisícovce Světlá hora.

Schránka pro geocaching a vrcholovou knihu na tisícovce Světlá hora (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Schránka pro geocaching a vrcholovou knihu na tisícovce Světlá hora.

Schránka pro geocaching a vrcholovou knihu na tisícovce Světlá hora (HLV 168; 1127 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Poštovní symbol na Větrné skále.

Poštovní symbol na Větrné skále.

Tomáš Formánek (únor 2014)

03.03.2014 15:11:59 - Tomáš Formánek

Větrná skála a starý poštovní symbol na úbočí tisícovky Polecký vrch

Na jižním úbočí tisícovky Polecký vrch (HLV 172; 1120 m) se přibližně 600 m od vrcholu při ohybu Střední cesty nachází Větrná skála.

(Po Střední cestě je vedena trasa modré turistické značky z Polky do Ždárského sedýlka a dále na Knížecí Pláně.)

U Větrné skály je nově opravený piknikový stůl s lavicemi na dřevěném platu. Naopak výhled, který byl donedávna na Poleckou nádrž, je již díky houstnoucí a odrůstající vegetaci pomalu minulostí.

Nejzajímavější je však na Větrné skále bezesporu historický kamenný reliéf vytesaný přímo do skály.

Jedná se pravděpodobně o starý poštovní symbol, korunku a trubku. Reliéf se nachází ve výšce přibližně 2,5 m a má oválný tvar o velikosti mírně přesahující 0,5 m.

Větrná skála při Střední cestě na jižním úbočí tisícovky Polecký vrch.

Větrná skála při Střední cestě na jižním úbočí tisícovky Polecký vrch (HLV 172; 1120 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Větrná skála při Střední cestě na jižním úbočí tisícovky Polecký vrch.

Větrná skála při Střední cestě na jižním úbočí tisícovky Polecký vrch (HLV 172; 1120 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Na Větrné skále je vytesán zřejmě starý poštovní symbol, korunka s trubkou.

Na Větrné skále je vytesán zřejmě starý poštovní symbol, korunka s trubkou.

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Detail mapy v oblasti vrcholů Silnická hora (998 m) a Pomezný.  Přechod ideálně po hřbetnici volným terénem (žlutá trasa). JV a JZ od vrcholu Pomezného se nacházejí zajímavé skalní útvary, které však nedosahují tisícimetrové hranice. Mapový podklad: Garmi

Detail mapy v oblasti vrcholů Silnická hora (998 m) a Pomezný (HLV 385; 1002 m).

Přechod ideálně po hřbetnici volným terénem (žlutá trasa). JV a JZ od vrcholu Pomezného se nacházejí zajímavé skalní útvary, které však nedosahují tisícimetrové hranice.

Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Tomáš Formánek (únor 2014)

02.03.2014 14:17:39 - Tomáš Formánek

Skalní útvary na úbočí tisícovky Pomezný

Na jihozápadním i jihovýchodním úbočí tisícovky Pomezný (HLV 385; 1002 m) se nacházejí zajímavé skalní útvary, které svými rozměry značně přesahují balvany přímo na vrcholu Pomezného.

Jelikož však Pomezný (HLV 385; 1002 m) přesahuje tisícimetrovou výšku jen o několik metrů, nemohou být skály níže na jeho úbočích vedlejšími vrcholy (byť mají dostatečné převýšení vůči sedlům), neboť jsou nižší než 1000 m.

Při přechodu Pomezného (HLV 385; 1002 m) po hřbetnici jsou však obě skalní skupiny poblíž trasy a tak stojí za krátké shlédnutí.

Zdolání tisícovky Pomezný (HLV 385; 1002 m) je vhodné spojit s výstupem na sousední vrchol Silnická hora (998 m), který sice stejně jako zmiňované spočinky nedosahuje tisícimetrové hranice, ale stojí za návštěvu. 

Nejlepší přístup je z parkoviště u benzínové pumpy poblíž Kunžvartského sedla. Odtud k západu po cestě, z níž brzy odbočíme do volného terénu a po hřbetnici zdoláme všechny zmiňované vrcholy a spočinky.

Skalní útvar na JV úbočí Pomezného nedosahuje tisícimetrové hranice.

Skalní útvar na JV úbočí Pomezného (HLV 385; 1002 m) nedosahuje tisícimetrové hranice.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalní útvar na JV úbočí Pomezného nedosahuje tisícimetrové hranice.

Skalní útvar na JV úbočí Pomezného (HLV 385; 1002 m) nedosahuje tisícimetrové hranice.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalní útvar na JV úbočí Pomezného nedosahuje tisícimetrové hranice.

Skalní útvar na JV úbočí Pomezného (HLV 385; 1002 m) nedosahuje tisícimetrové hranice.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalní útvar na JZ úbočí Pomezného nedosahuje tisícimetrové hranice.

Skalní útvar na JZ úbočí Pomezného (HLV 385; 1002 m) nedosahuje tisícimetrové hranice.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalní útvar na JZ úbočí Pomezného nedosahuje tisícimetrové hranice.

Skalní útvar na JZ úbočí Pomezného (HLV 385; 1002 m) nedosahuje tisícimetrové hranice.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Skalní útvar na JZ úbočí Pomezného nedosahuje tisícimetrové hranice.

Skalní útvar na JZ úbočí Pomezného (HLV 385; 1002 m) nedosahuje tisícimetrové hranice.

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Výstup na Silnickou horu (998 m) po hřbetnici od JV z Kunžvartského sedla.

Výstup na Silnickou horu (998 m) po hřbetnici od JV z Kunžvartského sedla.

Tomáš Formánek (únor 2014)

02.03.2014 14:17:20 - Tomáš Formánek

Silnická hora

Silnická hora (998 m) tvoří dvojvrchol spolu s tisícovkou Pomezný (HLV 385; 1002 m), ale na rozdíl od něj nedosahuje tisícimetrové výšky.

Vrchol Silnické hory při pohledu zejména od jihovýchodu tvoří mohutná skalní hradba, která je ve vrcholové části navíc zakončena malou skalkou.

Od skalky se však terén ještě několik metrů mírně zvedá až k nejvyššímu místu, na němž je umístěn geodetický bod (998 m), takže o tisícovku bohužel skutečně nejde.

Přístup na Silnickou horu: viz přístup na Pomezný.

Výstup na Silnickou horu (998 m) po hřbetnici od JV z Kunžvartského sedla.

Výstup na Silnickou horu (998 m) po hřbetnici od JV z Kunžvartského sedla.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Výstup na Silnickou horu (998 m) po hřbetnici od JV z Kunžvartského sedla.

Výstup na Silnickou horu (998 m) po hřbetnici od JV z Kunžvartského sedla.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Silnická hora: skalka ve vrcholové části nepřevyšuje geodetický bod (998 m) nacházející se v nejvyšším místě vrcholu.

Silnická hora: skalka ve vrcholové části nepřevyšuje geodetický bod (998 m) nacházející se v nejvyšším místě vrcholu.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Silnická hora: pohled od geodetického bodu (998 m) nacházejícího se v nejvyšším místě vrcholu na nedaleko ležící nižší skalku.

Silnická hora: pohled od geodetického bodu (998 m) nacházejícího se v nejvyšším místě vrcholu na nedaleko ležící nižší skalku.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Silnická hora (998 m): vrcholová část od JZ.

Silnická hora (998 m): vrcholová část od JZ.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Silnická hora (998 m): vrcholová část od JZ.

Silnická hora (998 m): vrcholová část od JZ.

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Výstup na Přední kopec (997 m ???) hraničním průsekem od SZ.

Výstup na Přední kopec (997 m ???) hraničním průsekem od SZ.

Tomáš Formánek (únor 2014)

02.03.2014 14:16:55 - Tomáš Formánek

Přední kopec

Přibližně 1,4 km jihozápadně od Pomezného (HLV 385; 1002 m) se na hranicích s Německem nachází Přední kopec, který je nejčastěji v mapách kótován výškou 997 m (někdy též 998 m či přímo v terénu na nových infotabulích zcela chybně 902 m).

Vrcholovou část Předního kopce tvoří plošina orientovaná ve směru SZ/JV mezi hraničními patníky 21-7 a 21-8. Nejvyšším místem je asi vyvýšenina u patníku 21-7. Ve střední části plošiny se nachází skupina větších balvanů.

Zejména vyvýšenina na okraji vrcholové plošiny vytváří potenciální možnost překonání tisícimetrové hranice, a proto je nutné na tomto vrcholu provést podrobné geodetické měření, na jehož základě se rozhodne, zda Přední kopec není či je další tisícovka.

Výstup na Přední kopec (997 m ???) hraničním průsekem od SZ.

Výstup na Přední kopec (997 m ???) hraničním průsekem od SZ.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Přední kopec: hraniční patník 21-7 a za ním vyvýšenina, která je zřejmě nejvyšším místem.

Přední kopec: hraniční patník 21-7 a za ním vyvýšenina, která je zřejmě nejvyšším místem.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Přední kopec: vrcholová plošina od SZ. Vpředu hraniční patník 21-7 a vlevo od něj vyvýšenina, která je zřejmě nejvyšším místem.

Přední kopec: vrcholová plošina od SZ. Vpředu hraniční patník 21-7 a vlevo od něj vyvýšenina, která je zřejmě nejvyšším místem.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Přední kopec: vyvýšenina u hraničního patníku 21-7, která je zřejmě nejvyšším místem.

Přední kopec: vyvýšenina u hraničního patníku 21-7, která je zřejmě nejvyšším místem.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Přední kopec: balvany ve střední části vrcholové plošiny.

Přední kopec: balvany ve střední části vrcholové plošiny.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Přední kopec: hraniční patník 21-8 na JV okraji vrcholové plošiny.

Přední kopec: hraniční patník 21-8 na JV okraji vrcholové plošiny.

Tomáš Formánek (únor 2014)


 
Oficiální stanovisko ČÚZK k nadmořské výšce Sněžky ze dne 25.2.2014.

Oficiální stanovisko ČÚZK k nadmořské výšce Sněžky (HLV 1; 1603 m) ze dne 25.2.2014.

27.02.2014 15:34:33 - Tomáš Formánek

ČÚZK potvrdil nadmořskou výšku Sněžky 1603 m (po zaokrouhlení)

25. února 2014 bylo na stránkách ČÚZK vystaveno oficiální stanovisko ředitele Zeměměřického úřadu Ing. Karla Brázdila, CSc. k nové nadmořské výšce Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Z dokumentu citujeme:

Zeměměřický úřad provedl ve dnech 20. - 21.2.2014 přesné geodetické zaměření nadmořské výšky nejvyššího bodu Sněžky metodou technické nivelace s připojením na body České podrobné nivelační sítě... Tímto měřením byla určena nadmořská výška 1603,296 m pro nejvyšší bod Sněžky zaměřený V. Hlavsou.

Tím lze potvrdit, že nadmořská výška přirozeného vrcholu Sněžky nad střední hladinou Baltského moře v Kronštadtu (výškový systém Balt - po vyrovnání) činí 1603,296 m a vrchol se nachází skutečně na polském území.

Nejvyšší bod na území České republiky se nachází na státní hranici s Polskou republikou v jeho blízkosti a jeho nadmořská výška je cca o 10 cm nižší..., tedy 1603,2 m, po zaokrouhlení 1603 m.

Kompletní text dokumentu ČÚZK naleznete v související příloze.


 
Špičák - S vrchol - skalní výchoz na severním svahu Špičáku.

Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).

Václav Šilhavý (květen 2013)

20.02.2014 17:04:54 - Tomáš Formánek

Oficiální přidání dvou nových VV ve VVP Boletice

V rámci probíhající úpravy oficiálního seznamu našich tisícovek byly dnes uznány další dva vedlejší vrcholy ve VVP Boletice, a to konkrétně VV Špičáku (HLV 103; 1221 m): Nad Slatinkou (VV 103e; 1195 m) a Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m).

Do seznamu našich tisícovek byly nové vrcholy zařazeny na základě podnětu Václava Šilhavého (viz info ze dne 28.5.2013).

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.


 
Točník na pozadí Medvěďské hornatiny při sestupu po hřebenici rozsochy.

Točník (VV 41a; 1146 m) na pozadí Medvěďské hornatiny při sestupu po hřebenici rozsochy.

Jindřich Preis (říjen 2012)

18.02.2014 09:57:20 - Tomáš Formánek

Oficiální přidání nového VV Točník v Hrubém Jeseníku

Dnes byl zařazen do oficiálního výčtu tisícovek nový vedlejší vrchol Točník (VV 41a; 1146 m) v Keprnické hornatině v Hrubém Jeseníku. Jedná se o z dálky nápadné zakončení hřbetu na rozsoše Červené hory (HLV 41; 1333 m).

Do oficiálního seznamu našich tisícovek byl nový vrchol zařazen na základě podnětu od Jindry Preise (viz info ze dne 23.10.2012).

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu tisícovek lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.


 

Zobrazeno 111 - 120 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group