Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 121 - 130 z 533 nalezených

16.02.2014 14:11:26 - Tomáš Formánek

Oficiální zařazení čtyř nových VV do seznamu tisícovek

Po delší době jsme dnes zařadili do oficiálního výčtu tisícovek čtyři nové vedlejší vrcholy v Plešském hřbetu na Šumavě, a to libozvučně znějící a navíc i návštěvnicky zajímavé vrcholy Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), Brloh (VV 43a; 1160 m) a Tokaniště (VV 43b; 1038 m).

Ve všech případech se jedná o větší či menší skalní útvary na svazích hlavních vrcholů Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), resp. Smrčina (HLV 43; 1332 m).

Do oficiálního seznamu našich tisícovek byly nové vrcholy zařazeny na základě podnětů od Václava Šilhavého (viz info ze dne 29.1.2014, resp. 3.11.2013).

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.

01.02.2014 09:02:24 - Tomáš Formánek

Skutečná nadmořská výška Sněžky

Spory o to, jaká je skutečná nadmořská výška Sněžky (HLV 1; 1603 m) se pokusil vyřešit v listopadu 2013 Ing. Vladimír Hlavsa (úředně oprávněný zeměměřický inženýr, Geodézie Krkonoše), který provedl proměření vrcholové části hory a určil výšku a polohu nejvyššího bodu Sněžky.

Celý autorizovaný Protokol měření včetně popisu měřické techniky je k dispozici přímo na našich stránkách v sekci Geodetické zaměření Sněžky.

Ve stručnosti podrobné zaměření lze shrnout následovně: Nejvyšší bod Sněžky o hodnotě 1603,30 m n.m. se nachází na polském území u kaple sv. Vavřince přibližně 3,5 metru od státní hranice. Z interpolace měřených bodů lze pro území ČR určit nejvyšší bod s hodnotou 1603,20 m n.m.

Výšku Sněžky (po zaokrouhlení 1603 m n.m.) již potvrdil i Zeměměřický úřad a postupně ji přebírají i mapy KČT, Mapy.cz a další.

Doplnění 10.2.2014:

Dnes vydala tiskovou zprávu zmiňující nově naměřenou výšku Sněžky (HLV 1; 1603 m) i Správa KRNAP a brzy ji postupně převzala jako hlavní zprávu i většina českých zpravodajských serverů, mimo jiné iDnes.cz, Novinky.cz a další.

Večer se budou tématu věnovat v hlavních zprávách i Česká televize a Nova.

Doplnění 12.2.2014

K tématu nově změřené výšky Sněžky (HLV 1; 1603 m) se hlavní zpravodajské servery vrací ještě v dalších článcích.

Dnes byl například na iDnes.cz uveřejněn článek, ze kterého citujeme:

Hlavsa se s nivelačním přístrojem na Sněžku vláčel i kvůli komunitě lidí kolem webu tisicovky.cz, která se jeho zjištěním pochlubila jako první.

"Oni totiž občas se stejnými přístroji jezdí přeměřovat hory, ale na Sněžce ještě nebyli. A protože jsem byl sám zvědavý, jak to dopadne, ten jeden den jsem obětoval, vylezl nahoru a měřil," popisuje geodet.

Celý článek si můžete přečíst přímo na iDnes.cz v sekci "Překvapuje mne, že Sněžku ještě nikdo pořádně nepřeměřil, diví se geodet Hlavsa".

29.01.2014 08:12:09 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na jihovýchodním svahu Smrčiny

Brloh (VV 43a; 1160 m)

Nevýrazný skalní výchoz, který lze najít na jihovýchodním svahu Smrčiny (HLV 43; 1332 m), je vzdálen od jejího vrcholu 1900 m, má souřadnice: N48.72737 E13.94196, a kótu cca 1160 m. Převýšení nejvyššího místa výchozu vůči sedlu na jeho úpatí činí přibližně 5 - 6 m. Sedlo je vzdáleno cca 150 západně od vrcholu výchozu.

V mapách není toto místo nijak pojmenováno. Pracovní označení Brloh je zvoleno podle názvu spočinku, který se nachází 700 m východně. Na spočinku je umístěn geodetický bod č. 25 s kótou 1080,09 m a se stejným názvem.

Tokaniště (VV 43b; 1038 m)

Další skalní útvar na jihovýchodním svahu Smrčiny, nacházející se ve vzdálenosti 3000 m od vrcholu, má souřadnice: N48.72446 E13.95756. Vrchol skály má kótu cca 1038 m a převýšení vůči sedlu, vzdálenému 170 m severozápadně, je 8 - 9 m. Skalní útvar “Tokaniště“ splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu.

Mezi vrcholem a sedlem Tokaniště jsou umístěny dva pomocné geodetické body: 25.1, 25.2. V databázi bodových polí není u těchto bodů bohužel uvedena jejich nadmořská výška. Od vrcholu Tokaniště pokračuje v jihovýchodním směru hřbetnice, dlouhá 550 m. Na ní se, na kótě 1014,4 m, sklon svahu prudce láme, a hřbet je zde zakončen mohutným skalním výchozem. Tento spočinek je v mapách označen též názvem “Tokaniště“.

13.01.2014 12:20:53 - Irena Špytková

Zpřístupnění další části VVP Boletice

Zdravím příznivce českých hor!

Koncem listopadu 2013 byl vydán nový výnos přednosty voj. újezda pplk. Ing. Karla Trněného ke zpřístupnění další části Boletic - viz odkaz (jsou to ty dva nejdolnější PDF soubory: 3 doplněk - výnos a Mapa Špičák, další soubory nahoře v odkazu jsou již staršího data).

Na Mapách.cz jsem to zatím turisticky vyznačené nenašla, ale původní cesty tam jsou.

Nabízí se tím nová možnost obejít zas pár dosud nedostupných vrcholů zejména v oblasti Špičáku (HLV 103; 1221 m).

08.01.2014 09:50:09 - Jan Šiřina

Změna turistického značení na Velkém Polomu

V létě 2013 byla červená hřebenová trasa v oblasti Velkého Polomu (HLV 237; 1067 m) přeznačena do své původní varianty, tj. z rozcestí pod Velkým Polomem přes vrchol Velkého Polomu na Muřinkový vrch, kaplička.

(Předtím byla po dobu několika let trasa červené turistické značky v oblasti Velkého Polomu (HLV 237; 1067 m) vedena mimo hlavní hřeben po slovenské straně hranice.)

05.01.2014 19:38:09 - Petr Havránek

Další pokračování dramatu o dostupnost Modrého Sloupu

Už od roku 1989 se vedou diskuse o dostupnosti Modrého Sloupu, historického přechodu z Čech do Bavorska na prastaré Zlaté stezce u Březníka. Modrý Sloup leží na úbočí Luzného, těsně nad sedlem se Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Od březnické hájovny vede na Modrý Sloup původní historická cesta, jejíž větší část byla za totality zpevněna a upravena do podoby lesní silničky, končící 700 metrů od Modrého Sloupu točnou. Zbývajících 700 m je pak pěšina, vedoucí podmáčeným terénem.

Zprůchodnění této historické cesty bránily dosud ekologické organizace, obávající se o populaci vzácného tetřeva. Tlak na zprůchodnění cesty mezi Březníkem a Modrým Sloupem ze strany českých i bavorských obcí i turistických organizací byl tak silný, že 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava provizorní stezku, vedoucí z Březníka k Modrému Sloupu úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Konečně na jaře roku 2013 se dohodlo Ministerstvo životního prostředí, šumavské i bavorské obce a Národní park Šumava na zprůchodnění původní historické cesty Luzenským údolím. Pomohlo tomu několik studií, prokazujících, že populace tetřeva pohybem turistů po této cestě narušena nebude.

Cestu údolím vyznačil šumavský písmák, bývalý učitel, skaut a momentálně zaměstnanec Správy NP a CHKO Šumava Emil Kintzl, jehož prastrýc tuto stezku označil za První republiky. Cesta měla být otevřena 15.7.2013. Několik dní předtím však na základě stížnosti Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické rozhodl českobudějovický soud o tom, že cesta luzenským údolím otevřena nebude.

Na Modrý Sloup se tak lze mezi 15. červencem a 15. listopadem dostat pouze 5 km dlouhou cestou úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m). Další dějství boje o zprůchodnění již vyznačené cesty Luzenským údolím se dá očekávat zřejmě v krátké době.

03.11.2013 23:32:53 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou

Ptačí skály (VV 24a; 1285 m)

Na severozápadním svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 1200 m od vrcholu, na souřadnicích N48.78000 E13.83914 se nachází výrazná osamocená skála. Místo je na mapách označeno názvem Ptačí skály (VV 24a; 1285 m).

Nadmořská výška terénu v okolí skály je cca 1275 m. Převýšení vrcholu skály vůči okolí činí cca 8 – 10 m. Skalní útvar splňuje kritéria stanovená pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.

.

Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m)

O 130 výškových metrů níže než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), se na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 2300 m od jejího vrcholu tyčí další skalní skupina. Nejvyšší je J skála, která je vysoká minimálně 12 m. Úpatí jižní skály ve směru proti svahu má souřadnice N48.78954 E13.83314 a nadmořskou výšku cca 1145 m. Skalní skupina splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu.

Ač je tato skalní skupina mnohem mohutnější než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), není na některých mapách vůbec zanesena. Místním názvem "Jakubova Chýše" je v mapách označováno místo položené o něco severněji, než je poloha skalní skupiny Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m).

21.10.2013 22:57:15 - Adam Hauner

(Ne)přístupnost PP Královský hvozd

Přírodní památka Královský hvozd, která je tvořena mnoha ostrůvky samotných zvláště chráněných území v CHKO Šumava, má velmi, velmi rozsáhlé ochranné pásmo táhnoucí se podél hranic od Sv. Kateřiny po Alžbětín a zahrnuje celý Královský hvozd s výjimkou ještě přísněji chráněné NPR Černé a Čertovo jezero a NPR Bílá Strž.

Ochranné pásmo není v běžných mapách vyznačeno, ale je popsáno v příloze vyhlášky,

viz:

http://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_22914_5.jpg .

.

Pro zvláště chráněná území (v mapě značená) a překvapivě pro ochranné pásmo (neznačené) platí ustanovení odst. 6 článku 4 vyhlášky, kterým byla PP Královský hvozd vyhlášena, omezující pohyb výhradně na označené trasy, pokud tato vyhláška či její část nebyla novějším dokumentem či soudním rozhodnutím upravena (za informaci bych byl rád).

Viz: http://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_22914_1.jpg .

29.08.2013 08:37:21 - Jan Voráček

Informace o nepřístupnosti Svarohu

Informace o nepřístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) z české strany mi připadá poněkud nepřesná a zavádějící. Podle Mapy.cz je Svaroh pouze v CHKO, tedy volně přístupný. V terénu zde je sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem při své poslední návštěvě této oblasti ani v terénu vyznačené neviděl.

Jediný nepřístupný vrchol v Královském Hvozdu je Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) ležící v NPR Černé a Čertovo jezero. Na samotné Grenzsteig platí omezení hlavně na území NP (ani z německé strany není Svaroh v NP) a to v oblasti kolem Latschensee (HLV 140; 1163 m), Debrníku (HLV 40; 1337 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).

25.08.2013 16:31:01 - Petr Havránek

České ukazatele na hraniční stezce na vrcholu Svarohu

Pěšina na česko-bavorské hranici v oblasti Šumavy je považována bavorskými zákony za oficiální turistický chodník (Grenzsteig), který je přístupný veřejnosti každoročně v období od 15.7. do 15.11. Chodník je přístupný v tomto období i v nejpřísněji chráněné zóně Bavorského národního parku (Kernzone).

Obvykle nemá hraniční chodník mimo hraničních kamenů a modrobíle pruhovaných plastových tyčí žádné další značení. Na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) se však v poslední době objevily nové dřevěné turistické ukazatele v českém jazyce. Informují o tom, že jižním směrem lze dojít do Alžbětína za 3 hodiny, do Železné Rudy za 4 hodiny, severozápadním směrem pak lze dojít za 3 hodiny na Ostrý (HLV 70; 1291 m) a za 5 hodin do Hamrů.

Vrchol Svarohu (HLV 42; 1333 m) je přitom z české strany nedostupný, nevede sem žádná značená cesta a vstupu brání I. zóna NP Královský hvozd. Na vrchol Svarohu je možné snadno vystoupat z bavorské strany z parkoviště Scheibensalter, které je vzdálené od Bavorské Rudy po silnici asi 12 km.

29.08.2013 08:23:46 - Jan Voráček

Informace o (ne)přístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Grenzsteig mi připadá poněkud nepřesná a zavadějící. Grenzsteig není přístupná po celé své délce - např. v okolí Latschensee nebo Debrniku (HLV 40; 1337 m). Omezení platí myslím i v oblasti Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Oblast Svarohu (Královského Hvozdu) však leží "pouze" v CHKO (z bavorské strany LSG), tudíž zde je přístupná bez omezení.

Z české strany je v terénu sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem nenašel vyznačené ani v terénu ani v žádné mapě. Jediný nepřístupný vrchol (podle map) je pouze Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) (leží v NPR Černé a Čertovo jezero) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) (PP Královský Hvozd, přístup je však možný po značených cestách).

Zobrazeno 121 - 130 z 533 nalezených

Nahoru