Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 141 - 150 z 533 nalezených 
Točník (VV 41a; 1146 m) na pozadí města Jeseník z vrcholové části Červené hory (HLV 41; 1333 m) - přes Sněžnou kotlinu.
Jindřich Preis (říjen 2012)
23.10.2012 10:06:12 - Jindřich Preis
Nový vedlejší vrchol Točník
V mapách jde o pojmenovaný bod v severní rozsoše Červené hory (HLV 41; 1333 m). V terénu je to útvar z dálky dobře patrný a naznačující, že by mohlo jít o vedlejší vrchol.
Dostupnost Točníku (VV 41a; 1146 m) je snadná, zelená značka od Červené hory do Domašova vede po celé hřebenici rozsochy přes temeno a geodetický bod zmíněného vrcholu.
Při sestupu od Červené hory (HLV 41; 1333 m) nejprve překonáme její spočinek, teprve potom projdeme sedlem ve středně vysokém lese (je zde starý mezní kámen) a po cca 100 m najdeme malý tor na pasece, který je nejvyšším bodem Točníku.
Skalek je na poměrně úzkém hřbetu několik, ale nejvyšší z nich je ta nejblíže k sedlu, s převýšením 6-7 m. O něco severněji (66 m) a níže je na cestě geodetický bod (1143,44 m n.m.), tvořený kamenem z roku 1937 a tyčí.
Ještě dále po hřebenici je na dalším toru vtesaný směrový kříž. Cca 200 m dolů severněji je další větší tor s vyhlídkou – zde se, zejména za vlhka, hůře sestupuje. Zmíněné místo podle opakovaného měření pomocí GPS splňuje podmínky pro zařazení mezi Tisícovky jako vedlejší vrchol Červené hory (HLV 41; 1333 m).
Výhled na město Jeseník a okolí z vyhlídky - toru - pod Točníkem (VV 41a; 1146 m).
Jindřich Preis (říjen 2012)
Točník (VV 41a; 1146 m) na pozadí Medvěďské hornatiny při sestupu po hřebenici rozsochy.
Jindřich Preis (říjen 2012)
Pohled z Točníku (VV 41a; 1146 m) přes sedlo na spočinek Červené hory (HLV 41; 1333 m) nad ním.
Jindřich Preis (říjen 2012)
Geodetický bod Točníku (VV 41a; 1146 m) není v jeho nejvyšším místě.
Jindřich Preis (říjen 2012)
Vrcholová partie Točníku (VV 41a; 1146 m) s nejvyšší skalkou.
Jindřich Preis (říjen 2012)
Mezní kámen v sedle Točníku (VV 41a; 1146 m).
Jindřich Preis (říjen 2012)
Silnice na Klínovec (HLV 86; 1244 m) je v současnosti odfrézované až na štěrk. Pěší výstup na vrchol tak rozhodně není po silnici vhodný kvůli množství zvířeného prachu od projíždějících aut.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
21.10.2012 16:56:21 - Tomáš Formánek
Stavební ruch na Klínovci
V těchto dnech se již naplno projevuje inverzní ráz počasí. Zatímco v nížinách bylo včera na mnoha místech po celý den chladno a zataženo s mrholením, na horách panovalo nádherné slunečné počasí s teplotami přes 20C.
Tento ráz počasí se vyskytoval i na Klínovci (HLV 86; 1244 m), kde díky tomu panoval značný zmatek způsobený nejen množstvím turistů, ale i čilým stavebním ruchem.
Právě totiž probíhá oprava silnice na vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m), která je v celé délce odfrézovaná až na štěrk, takže pěšáci se cestou na vrchol dusili v oblacích prachu od kolon projíždějících aut.
Kromě prací na silnici probíhá i výstavba nové lanovky na Klínovec a třetím stavebním počinem je výstavba repliky rozhledny na Klínovci. Více na fotografiích.
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Výstavba nové lanovky na Klínovec (HLV 86; 1244 m) je rázný zásah do krajiny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Výstavba nové lanovky na Klínovec (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (říjen 2012)
16.10.2012 17:27:56 - Tomáš Formánek
Žalý - dvojjediný strážce hor
V aktuálních číslech časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 9 a 10/2012 je vždy na stranách 4 - 9 otištěn velmi obsáhlý (a proto rozdělený do dvou čísel) článek Jiřího Dvořáka "Žalý - dvojjediný strážce hor".
V letošním roce uplynulo 120 let od otevření kamenné rozhledny na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a zároveň byla dokončena oprava celé rozhledny. Článek se však kromě těchto událostí zabývá i mnoha dalšími zajímavostmi a fakty a nevynechává ani zmínky o poněkud opomíjeném, i když ve skutečnosti o něco vyšším vrcholu Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).
Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
Turistická mapa okolí tisícovky Velký Polom (HLV 237; 1067 m) (září 2012). Zdroj: Mapy.cz.
16.09.2012 21:11:32 - Jan Šiřina
Přístup na tisícovku Velký Polom
Již několik let nevede červená hřebenová značka přes vrchol tisícovky Velký Polom (HLV 237; 1067 m), ale míjí jej po slovenské straně.
Jediný značený přístup na vrchol vede nyní z Rozcestí pod Velkým Polomem po slovenské modré značce (kopíruje dřívější trasování červené hřebenovky).
Dříve značený přístup od Muřinkového po státní hranici prochází v závěru PR Velký Polom.
30.08.2012 10:24:12 - Tomáš Formánek
Neuvěřitelný nález Körnerova reliéfu na úbočí Smrku
V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 8/2012 je na stranách 32-33 otištěn článek Karla Nádeníka "Neuvěřitelný nález na úbočí Smrku" přibližující slavného německého básníka Theodora Körnera, který podnikl výstup na Smrk (HLV 166; 1124 m) v roce 1809, a především popisující příběh básníkova reliéfu z pomníku na vrcholové plošině Smrku.
Reliéf se s přispěním obrovské náhody a štěstí podařilo po 67 letech objevit Martinu Habardíkovi letos 16. dubna zhruba 900 metrů od pomníku, v těžko přístupném terénu, navíc téměř zcela zahrabaný v zemi.
Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
Na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m) je pomník německého básníka Theodora Koernera a Jomrichův kříž.
Petr Havránek (květen 2008)
Současná podoba pomníku německého básníka Theodora Koernera na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m).
Petr Havránek (květen 2008)
Detail Koernerova pomníku na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m).
Petr Havránek (květen 2008)
Bukovec (HLV 373; 1005 m) od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.
Petr Havránek (září 2009)
19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek
Kauza Bukovec
V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).
Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
. . . . . . . . . . . .
Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:
Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).
1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.
2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.
3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.
4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.
5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.
Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).
Nákres nové rozhledny na Knížecím stolci (HLV 94; 1236 m). Reprodukce: Knížecí stolec - tajuplná hora, Jiří Bárta, 2012.
Václav Šilhavý (červenec 2012)
11.07.2012 23:54:52 - Václav Šilhavý
Rozhledna na Knížecím stolci
Na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) byla v roce 1938 zbudována turistická rozhledna. Jednalo se o dřevěnou, 20 m vysokou stavbu. Tato rozhledna, která vzhledem k době svého vzniku, nebyla téměř využívána, spadla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století.
Na upravené plošince, kde stávala původní turistická rozhledna z roku 1938, nechaly Vojenské lesy a statky ČR postavit novou dřevěnou rozhlednu. Stavba proběhla během června a prvních dnů července 2012.
Nová rozhledna byla slavnostně otevřena ve středu dne 11. 7. 2012. Celá stavba je vysoká 7,9 m. Podlaha vyhlídkové plošiny je ve výšce 4,3 m.
Původní turistická rozhledna na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) byla postavena v roce 1938. Zde na jediné známé fotografii, pořízené v roce 1946. Reprodukce: Knížecí stolec - tajuplná hora, Jiří Bárta 2012.
Václav Šilhavý (červenec 1946)
Nová rozhledna na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (červenec 2012)
Nová rozhledna na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (červenec 2012)
Nová rozhledna na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (červenec 2012)
Nová rozhledna na Knížecím stolci (HLV 94; 1236 m) - detail ukotvení k základovým patkám.
Václav Šilhavý (červenec 2012)
Spadlá kazatelna na vrcholu Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Petr Soukal (červen 2012)
28.06.2012 20:15:35 - Petr Soukal
Výstup na Kraví horu
Výstup na Kraví horu (HLV 228; 1071 m) je asi nejlepší průsekem který je nedaleko zastávky pohádkové cesty. Směrem z Úpy není tedy nutné dojít na nejjižnější místo jak se uvadí v Průvodci.
Tunel z neschůdné strany Kazatelny na JV svahu Černé stráně (HLV 89; 1237 m).
Leo Válek (červen 2012)
12.06.2012 20:14:12 - Leo Válek
Skalní útvar Kazatelna na Černé stráni
Na jihovýchodním svahu Černé stráně (HLV 89; 1237 m) je skalní útvar Kazatelna s tunelem. Cestu ke Kazatelně mi popsal pan Růžička z Koutů nad Desnou, bývalý lesník a znalec okolních lesů.
Popis cesty: Z Koutů nad Desnou se vydáme vzhůru údolím Hučivé Desné po cyklotrase 6155. Přijdeme k rozcestí "Poniklý potok". Od tohoto rozcestí stoupáme podle Poniklého potoka. Asi po 800 m cykolotrasa 6155 opouští asfaltovou silničku a odbočuje vlevo na štěrkovou lesní cestu. Křižuje první potok, křižuje druhý potok. Asi 250 m za druhým potokem spatříme vpravo u cesty masív hledané Kazatelny. Několik metrů pod vrcholem Kazatelny je tunel. Je asi 0,5 m vysoký, 3 m široký a 4 m dlouhý. Zvenku je pohodlně přístupný jen jeden jeho vstup. Výhled z Kazatelny je kvůli stromům velmi omezený, avšak zajímavý. Je vidět Divoký důl, Praděd (HLV 5; 1491 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) s Petrovými kameny (VV 8a; 1446 m).
Skalní útvar Kazatelna se zajímavým tunelem z cesty na JV svahu Černé stráně (HLV 89; 1237 m).
Leo Válek (červen 2012)
Výhled z Kazatelny na JV svahu Černé stráně (HLV 89; 1237 m) na Praděd (HLV 5; 1491 m).
Leo Válek (červen 2012)
Vozka (HLV 22; 1377 m) a Černá stráň (HLV 89; 1237 m) z Keprníku (HLV 12; 1423 m).
Honzík Otčenášek (červen 2010)
Silueta Malého Polomu (HLV 244; 1061 m) z úbočí vrcholu Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m).
Oto Wapienik (srpen 2005)
03.05.2012 14:26:53 - Marek Janík
Polomy v Beskydech
Dne 28.4.2012 jsem z údolí Morávky (Lúčky) navštívil postupně Malý Polom (HLV 244; 1061 m), Čuboňov (HLV 350; 1011 m), Burkův vrch - Z vrchol (HLV 329; 1021 m), Burkův vrch (HLV 307; 1032 m) a cestou zpět vrch Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m). Cesta po červené značce od Malého Polomu až na Muřinkový vrch (a podle zimních informací od běžkařů až na Velký Polom (HLV 237; 1067 m)) je jeden obrovský polom! Stovky popadaných stromů a ulámaných vršků. Oblast opravdu dělá čest svému jménu. Jít z Malého Polomu až pod Burkův vrch (a opačně) po hranici, i když třeba nemáte v úmyslu navštěvovat tisícovky, je nyní mnohem pohodlnější a rychlejší.
Zobrazeno 141 - 150 z 533 nalezených