Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 151 - 160 z 533 nalezených

26.04.2012 19:10:44 - Jan Janda

Jeskynní komplex Jeskyně Poustevná poblíž Libína

Nedaleko Prachatic a tím také kousek od tisícovky Libín (HLV 197; 1093 m) se nachází málo známý a těžko přístupný jeskynní komplex s názvem Jeskyně Poustevná. Podle serveru mapy.cz se komplex nachází na GPS souřadnicích 49°1'40.091"N, 13°59'6.345"E.

Oblast kde se jeskyně nachází je velmi těžko dostupná a nachází se na jihovýchodním svahu vrchu Výrovec (685 m) nad Husineckou přehradou. Jeskyně jsou volně přístupné, ale vstupy jsou malé a nachází se mimo skály, které jsou pouze "poznávacími znaky" celého podzemního komplexu.

18.04.2012 13:26:39 - Renáta Šašková

Další vývoj okolo opravy rozhledny na Klínovci

Na místě stávající a chátrající rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) brzy vyroste její replika, která bude opět přístupná veřejnosti. První návštěvníci by se tam mohli objevit v zimě příštího roku. S opravou hotelu radnice zatím nepočítá, chybí na ní peníze.

Celý text shrnující aktuální vývoj kolem plánované opravy rozhledny na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) naleznete v článku iDnes.cz "Místo rozhledny bude replika, hotel se opravy nedočká".

17.04.2012 13:39:39 - Václav Loužil

Nezvyšujme Zaječí horu

Souhlasím s Janem Voráčkem (7.9.2010) ohledně ponechání původní výšky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Problémem zde jsou uměle navršené valy. Nesouhlasím s názorem Tisícovky.cz, že „…v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování.“

Valy byly vytvořeny přibližně před 25-30ti lety a důvodem jejich vzniku bylo snadnější a rychlejší zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch, vzniklých vytěžením odumírajících lesních porostů vlivem exhalací, zčásti i napadených kůrovcem. Tato „buldozerová“ akce se též zdůvodňovala překyselením svrchního půdního horizontu.

Bohužel pro následný lesní porost jsou nedostupné cenné živiny, shrnuté právě v těchto valech, což se dříve či později projeví na jeho dalším růstovém vývoji.

Jako lesník s více než 35tiletou praxí (avšak bez rozhodovací pravomoci) se za nezabránění takovémuto nakládání s lesní půdou hluboce stydím.

V dnešní době, bohužel pouze v ojedinělých případech, již dochází k opětovnému rozhrnování jednotlivých valů, či k odvozu zeminy z nich pro jiné účely. Původní geodetický bod doufám v pohodě odolá i v budoucnu.

Poznámka Tisícovky.cz

Zcela souhlasíme, že vytváření uměle navršených valů bylo pro lesní porosty a přírodu obecně škodlivé. Rovněž plně respektujeme názor upřednostňující nezvyšování nadmořské výšky vrcholů kvůli takovýmto uměle vytvořeným valům.

Na druhou stranu dle našeho názoru platí důvody popsané v reakci Tisícovky.cz k příspěvku Jana Voráčka ze dne 7.9.2010, zejména že běžný návštěvník již v současné době staré valy od přirozeného terénu nezlišuje.

Samozřejmě jsme ale připraveni vrchol Zaječí hory znovu přeměřit v případě, že by v budoucnu došlo k revitalizaci vrcholu a opětovnému rozrhnutí starých valů.

29.03.2012 23:14:54 - Václav Šilhavý

“Na kbelíku“ - kandidát na vedlejší vrchol Skalky

Na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m), ve vzdálenosti 1000 m od jejího vrcholu, na souřadnicích N49.08469 E13.37818, se nachází výrazná skalní kupa. Vrchol kupy má nadmořskou výšku přibližně 1080 m a převýšení vůči jejímu jihovýchodnímu úpatí činí cca 6 m. Skalní kupa je tedy velmi pravděpodobně vedlejším vrcholem Skalky.

Na současných mapách není toto místo označeno kótou, ani žádným názvem. Na historické mapě - III. vojenské mapování 1877-1880, 1 : 25 000, mapový list 4351_3, je místo označeno německým názvem: “Am Kübel“. Původní místní označení kupy můžeme po překladu nahradit českým výrazem “Na kbelíku“.

19.03.2012 09:14:04 - Tomáš Formánek

Vydá šumavský Obří hrad svá tajemství?

"Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad (Riesenschloss) je svou nadmořskou výškou 940 až 980 metrů nejvýše položenou pravěkou pevnostní stavbou na území České republiky. Nachází se na severní části šumavského hřebene Valy (HLV 353; 1010 m) pět kilometrů na jihovýchod od Kašperských hor a ve stejné vzdálenosti západně od obce Stachy nad romantickým údolím říčky Losenice poblíž jednolitých kamenných moří."

V aktuálním čísle časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese č. 1/2012 (Jaro) je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 34-35 otištěn článek PhDr. Vladimíra Horpeniaka z Muzea Šumavy v Kašperských horách "Vydá šumavský Obří hrad svá tajemství?".

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopise Vítaný host, případně na internetových stránkách časopisu Vítaný host.

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.

25.01.2012 11:16:35 - Michal Holub

Signál - nový VV Světlé v Krkonoších

Na severovýchodním hřbetu Světlé (HLV 85; 1244 m) jsem počátkem ledna objevil menší výstupek, jehož převýšení nad sedlo splňuje podmínky pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.

Najdeme jej 730 m od hlavního vrcholu, severně od nejvyššího místa Thámovy cesty (neznačená kvalitní cesta, v zimě upravovaná lyžařská trasa).

V mapách se u tohoto místa nejčastěji objevuje oronymum Signál (VV 85a; 1175 m), které také použijeme pro jeho název. Zhruba 150 m severněji leží trigonometrický bod (1138.92 m) s názvem Lesní hora.

Nový vedlejší vrchol Signál (VV 85a; 1175 m) najdeme na souřadnicích WGS-84 N50 39 48.7 E15 46 43.0 a pomocí barometrického měření výšky (přístroj Garmin GPSMAP 60CSx) jsem stanovil výšku 1175 m (tolerance cca 2 metry, nutno časem prověřit nivelací). Sedlo ke Světlé (HLV 85; 1244 m) je v bezprostřední blízkosti Thámovy cesty o zhruba 7 m níže.

Na Signálu (VV 85a; 1175 m) roste řídký smrkový les, v oblasti vrcholu a severních svazích místy paseka s malými smrčky, balvany a sutí. Výhled je velmi dobrý (Sněžka a okolí). Během mé návštěvy vrchol pokrývala přes 1 metr vysoká vrstva sněhu a byla mlha s minimální dohledností…

17.01.2012 00:21:15 - Václav Šilhavý

"Nad Rakouskou cestou“ – kandidát na nový HLV JV od Plechého

Na JV svahu Plechého (HLV 21; 1378 m) se ve vzdálenosti cca 1780 m od jeho vrcholu nachází vyvýšenina, aspirující svými parametry na zařazení mezi hlavní tisícimetrové vrcholy!

Vrchol vyvýšeniny je na souřadnicích N48 45 54.3 E13 52 47.1 a má kótu 1053,9. Sedlo je poblíž státní hranice, na hřbetnici směrem k Plechému (HLV 21; 1378 m), vzdáleno asi 300 m severozápadně. Nadmořská výška sedla je dle měření GPS přibližně o 17 m nižší, než vrchol vyvýšeniny.

Přes jihozápadní okraj vyvýšeniny prochází státní hranice a zároveň červená turistická trasa. Vlastní vrchol je však od hranice vzdálen 70 m SV a leží uvnitř I. zóny PP "U Rakouské cesty“. Tato oblast je porostlá různověkým smíšeným lesem, dosud nezasaženým kůrovcovou kalamitou.

Název vrcholu "Nad Rakouskou cestou“ je odvozen od historického hraničního přechodu "Rakouská cesta“, který se nachází ve vzdálenosti 350 m JV, v sedle směrem k Studničné (HLV 142; 1160 m).

16.01.2012 10:12:35 - Tomáš Formánek

Úvahy o opětovném vybudování hotelu na Blatenském vrchu

Radnice v Horní Blatné se nevzdává záměru na dostavbu hotelu vedle rozhledny na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), který zde v 50. letech minulého století rozebrala a spálila armáda. 

Pro realizaci tohoto ambiciózního a do jisté míry kontroverzního záměru chybí především finance - 53 milionů korun. Taková částka je podle studie na rozvoj mikroregionu Hornoblatensko potřeba pro vybudování ubytovací kapacity pro šest desítek turistů, restauraci, úschovnu kol, lyží, saunu, vířivku, parkoviště a další zařízení.

Dle vyjádření starosty Horní Blatné původní hotel rozebrala a spálila v polovině padesátých letech minulého století armáda, která měla na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) hlásku a neměla čím topit. Mezi lidmi se ale prý mylně traduje, že hotel vyhořel.

Záměr na dostavbu hotelu je součástí plánovacího období na léta 2014 až 2020. Vzhled hotelu má podle studie co nejvíce připomínat stav z padesátých let, to znamená kamenné podezdívky, bílé omítky, dřevěné obložení. Nejprve je ale nutné vybudovat odpadní kanalizaci a přívod vody.

Více informací naleznete například v článku iDnes.cz Na dostavbu hotelu na Blatenském vrchu chybí maličkost, 53 milionů.

13.01.2012 10:04:10 - Tomáš Formánek

Lanovka na Hraničník a zvětšení 1. zóny NP

Ve středu 11. ledna 2012 se uskutečnilo jednání odborníků, politiků a zástupců krajů a obcí s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou o dlouhodobé strategii v Národním parku Šumava. Po dlouhé diskusi se zúčastnění dohodli, že první zóna by měla činit 26,5% plochy parku.

Finální návrh MŽP počítá s rozlohou I. zóny NP 26,5% (22% bezzásahová zóna + 4,5% dočasně zásahových zón) a dalšími 8,5% zóny IIa, která by se na převod do I. zóny připravovala. Rozloha I. zóny spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35%. Návrh dále počítá s velikostí zóny IIb 59,9% a s 5,1% pro III. zónu.

Za to, že šumavské obce na tento kompromis přistoupily, souhlasí MŽP s vybudováním dopravní lanovky na Hraničník (HLV 68; 1282 m). Podle ministra půjde ale výhradně o dopravní stavbu, která umožní lyžařům dostat se mnohem snadněji do lyžařského areálu v Rakousku a jejíž parametry vyloučí možnost, že by se v jejím okolí počítalo s dalším lyžařským centrem i na české straně. Okolí lanovky zůstane podle ministra dál součástí první zóny a bude tedy v nejpřísnějším režimu ochrany.

Více podrobností včetně zvukového záznamu vyjádření ministra Chalupy naleznete například na stránkách ČRo v článku První zóna národního parku bude větší a na Hraničník povede lanovka.

Zobrazeno 151 - 160 z 533 nalezených

Nahoru