Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 171 - 180 z 533 nalezených

13.11.2011 18:44:46 - Michal Holub

Turistické značení přes Jeřáb

Jak již bylo dříve doplněno, vede přes vrchol Jeřábu (HLV 377; 1003 m) nová turistická trasa - modrá značka KČT. Zároveň s tím byla zrušena odbočka žluté k prameni Tiché Orlice, který najdeme v Z svahu Jeřábu ve výšce cca 870 m. Nová modrá vede právě tudy. V upraveném prameni se dá nabrat pitná voda.

Jak ukazuje mapka, ideálním přístupovým bodem na Jeřáb (HLV 377; 1003 m) je rozcestí Horní Orlice (lze zde zaparkovat auto) a na zpateční cestě od rozcestí Pod Jeřábem použít původní žlutou značku.

Celý okruh měří necelých 7 km a dá se zvládnout za 2 hodiny. Pro kolo okružní trasa není vhodná, zejména pasáž po pěšině okolo pramene Tiché Orlice. Lépe jet po zpevněných cestách a na vrchol se vydat po modré od rozcestí Pod Jeřábem a vrátit se stenou trasou.

Přímo na vrcholu Jeřábu (HLV 377; 1003 m) je kromě geodetického bodu s ochrannou tyčí i vrcholová knížka a rozcestník KČT.

Nejvyšší místo se jeví jako skupina nízkých smrků nedaleko od cesty a geodetický bod (1002.83 m n. m.) převyšuje jen o několik málo decimetrů. Pyramidu z kamenů naskládanou v borůvčí nelze za přirozený nejvyšší bod považovat...

09.11.2011 11:11:27 - Jindřich Preis

Skály na rozsoše Velkého Děda

Na rozsoše Velkého Děda (a tedy i Praděda (HLV 5; 1491 m)) mezi Česnekovým a Divokým dolem jsou patrny výrazné skalnaté formace, dobře patrné při pohledu od jihovýchodu, spadající téměř kolmo do Divokého dolu a vzbuzující dojem, že jejich převýšení vůči okolí je větší než 5 m či dokonce 15 m. Tím by splňovaly podmínky pro vedlejší resp. hlavní vrcholy, i když na mapách tyto jemné nuance nejsou patrné.

Ohledáním v terénu jsem zjistil, že ostře se svažující skalnatý hřbet v délce téměř 600 m má neschůdné až kolmé stěny směrem do Divokého dolu, zatímco k Česnekovému dolu je zalesněný terén relativně schůdný.

Na popsaném hřbetě lze identifikovat dvě skalnaté formace (tory), vzdálené od sebe 280 m, jejichž převýšení i díky terénnímu zářezu vůči okolí je kolem 5-7 m, nicméně přesnější proměření v dané chvíli nebylo technicky možné. Koordináty obou formací jsou tyto: dolní N50 04 50.0 E17 11 46.7, resp. horní N50 04 53.1 E17 12 00.4, nadmořská výška 1138 m n.m., resp. 1244 m n.m., obě u paty. Další skála, nejvýraznější a nejviditelnější na dolním konci rozsochy, má však sedlo jen minimální.

Skály je možné dosáhnout zdola odbočením z dřevařské svážnice (N50 04 40.6 E17 11 21.3) po staré, poměrně souvislé a někdy nesnadno identifikovatelné pěšině (resp. kameny vyskládaném chodníku v minulosti často využívaném), jemně se klikatící vzhůru strmým svahem po hranici NPR Praděd. Hranice NPR se ale nad dolní skalkou stáčí poněkud severněji a tak vyšší partie skalnatého hřebene již leží v rezervaci. O účelu již nepoužívaného chodníku je možné se jen dohadovat, ale jeví se schůdnější než cesta Divokým dolem.

Lze také vystoupit Divokým dolem po modré značce a k sestupu použít pěšinu kolem Dědovy chaty (vyznačenou na mapě KČT), která na hřebenové části nespojitě navazuje na zmíněný chodník – ležící ale v NPR Praděd. Zajímavostí je paseka těsně nad horní skalnatou formací, zarůstající velmi hustými mladými smrčky, které činí až dojem samostatně rostoucích čarověníků.

05.11.2011 16:22:28 - Jan Janda

Kaňon na tisícovce Větrný

Nedaleko tisícovky Větrný (HLV 259; 1051 m) na souřadnicích GPS 48°55'22.601"N, 13°55'40.065"E se nachází zajímavá skalní propast dlouhá asi 40 metrů, široká asi 5 metrů a v nejhlubším místě hluboká asi 8 metrů. Jedná se o velmi souměrný kaňon, který snad ani nemohla vytvořit příroda sama.

Zajímavé je to, že kaňon prochází podružným vrcholem tisícovky Větrný (HLV 259; 1051 m), a to téměř přesně v jeho nejvyšším bodě. V turistických mapách, např. na mapy.cz, je tento vrcholek označen kótou s nadmořskou výškou 878 metrů nad mořem.

Vrcholek s kaňonem se nachází asi 300 od silnice číslo 141 vedoucí z Týna nad Vltavou do Volar, v místě nazývaném "Rozvodí." Zde lze nechat na malém parkovišti auto a pokračovat jihovýchodním směrem přes louku asi 300 metrů k lesu a po krátkém stoupání dojít ke kótě s nadmořskou výškou 878 metrů, kde se nachází kaňon.

07.10.2011 01:25:17 - Jan Voráček

Zpřístupnění vrcholu Knížecího stolce (dodatek)

Malé doplnění mnou uvedené informace o značené trase přes vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m):

Značenou trasu jsem objevil náhodou. Jel jsem se o víkendu projet na kole a zvolil trasu přes vojenský prostor. Do Uhlíkova (Záhvozdí) jsem přijel z Perneku po cyklotrase 1252/1252A a nikde jsem žádný zákaz vstupu na tuto značku, která mě příjemně překvapila a opravdu září novotou, neviděl. Naopak. Vedle nového rozcestníku stojí informační panel s mapou, na kterém je doslova uvedeno, že vjezd pro cyklisty je povolen pouze po značených cyklotrasách, pěší se mohou pohybovat po značených cestách a i cyklotrasách. Jediný rozpor je, že rozcestník uvádí vstup pouze do 17:00, informační panel až do 21:00.

Pro pobavení, jít pěšky po cyklotrase, potkat někoho "důležitého" a vysvětlit mu, že s sebou nemáte kolo... Stalo se mi vícekrát... :-)

06.10.2011 10:54:46 - Irena Špytková

Značená trasa na vrchol Knížecího stolce

Ráda bych reagovala na informaci pana Voráčka o zpřístupnění Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m), která mě okamžitě zaujala a způsobila rozsáhlé pátrání po všemožných webech (VLS, VP Boletice, KČT aj.), protože jsme se v srpnu pohybovali na kolech po tamních cyklotrasách a ještě trasa značena nebyla.

Když jsem nenašla žádné potvrzení této informace, zavolala jsem zkusmo na VLS polesí Arnoštov, kde mi bylo sděleno, že trasa je sice od KČT vyznačena, ale není ještě zpřístupněna a vyhlídková věž, jejíž výstavba je plánována na vrcholu, také zatím nestojí. Zřejmě od příštího roku (bližší datum nejisté). Tak vydržte...

03.10.2011 21:24:24 - Jan Voráček

Zpřístupnění vrcholu Knížecího stolce

Ve VVP Boletice byla vyznačena nová, modře značená turistická trasa. Dle rozcestníku v Uhlíkově (Záhvozdí, v turistické mapě KČT je toto místo označeno "V Černém Lese") je to po této trase na vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) 7 km, dále do Záhvozdí 14 km. Byl-li touto cestou zpřístupněn ještě nějaký jiný vrchol, se nepodařilo zjistit, celou trasu se mi zatím nepodařilo projít a zatím ani není zaznamenána v žádné turistické mapě.

Závěrem bych chtěl připomenout, že vstup do VVP Boletice je povolen pouze o sobotách, nedělích a státních svátcích v době od 7:00 do 21:00 pouze po značených cestách a cyklotrasách.

03.10.2011 10:59:35 - Petr Havránek

Proměny Oblíka

Oblík (HLV 100; 1227 m) je jedna z mála šumavských hor, z jehož přirozeného vrcholu je překrásný kruhový výhled na blízké i vzdálenější šumavské vrcholy. Vrcholová vyhlídka je doporučována jako vhodná túra pro návštěvníky Šumavy. Přírodní proměny současné Šumavy jsou však překvapivě rychlé a proto se Oblík a jeho okolí v krátké době zřejmě změní k nepoznání.

První změnou je už to, že na vrchol nevede žlutě značená cesta (jak je i v mapě TOPO CZECH 2010), ale značka modrá. Vlastní vrcholová plošina Oblíka (HLV 100; 1227 m) rychle zarůstá mladou smrčinou a lze předpokládat, že z vrcholové skály, která převyšuje okolní terén o 4-5 metrů, bude za 2 roky výhled velmi omezený.

Na rozdíl od mladého lesa, vzrostlý smrkový porost na svazích Oblíka (HLV 100; 1227 m), Poledníka (HLV 52; 1315 m) a Jezernice (HLV 73; 1266 m) za poslední rok prakticky zcela odumřel. Jaký bude jeho osud je otázka, ale mimo klidovou zónu probíhá velmi intenzivní těžba, která zcela mění vzhled jednotlivých hor. Kácení odumřelých stromů probíhá velmi aktivně i v první, klidové zóně a lesní cesty jsou užívány těžkou technikou, která na nich i v porostech klidové zóny zanechává hluboké stopy.

30.08.2011 11:52:55 - Radomír Hruška

Rozhledu z Vysoké již brání mladý les

Rozhled z Vysoké (HLV 320; 1024 m) není téměř žádný, vrchol je aktuálně značně zarostlý mladým jehličnatým lesem.

07.08.2011 17:46:01 - Petr Havránek

Přístupnost Sklářského vrchu a jeho vrchol

Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR doporučuje dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z jihu přes vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) a označuje cestu jako velmi náročnou z orientačního hlediska.

V posledních letech, zvláště po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo, ostatně jméno hory Polom (německy Fallbaum) napovídá, že změny krajinného rázu jsou zde opakované. Dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m) bylo po orkánu nemožné pro neprostupnou hradbu vyvrácených stromů. Odtěžování polomů však otevřelo nové přístupové cesty.

Vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je nyní velmi dobře a pohodlně dostupný z křižovatky železnorudské státní silnice č. 27 a odbočky na Novou Hůrku č. 190 u Gerlovy Hutě. Z krásného parkoviště u nové cyklostezky vede přístup po Šumavské magistrále (žlutá značka). Po 300 metrech odbočíme vlevo na asfaltku, značenou modrou značkou a po dalším kilometru na rovince v sedle mezi Tokem (HLV 326; 1023 m) a Sklářským vrchem (HLV 120; 1195 m) doleva po výrazné těžařské cestě, pokračujeme brzo strmě vzhůru po hřebeni. Cesta se uchyluje vlevo od ostrého hřebínku Sklářského vrchu, pod vrcholem však zahýbá doprava a dovede nás prakticky až na vrchol.

Vlastním vrcholem Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je ostrý skalnatý hřebínek na souřadnicích N 49 08 35.4; E 13 17 01.3. Geodetický bod je odsud vzdálem 88 metrů SZ směrem a leží na souřadnicích N 49 08 37,1; E 13 16 57.8. Nová vegetace ve vrcholové partii hory rychle roste a geodetický bod už je v hustníku. Vrcholová skalka je zatím holá a jsou z ní krásné výhledy, lze ale očekávat, že za několik let také zaroste.

24.07.2011 22:10:08 - Petr Havránek

Historické hraniční kameny na úbočí Jezerní hory a Svárohu

Mapa Klubu českých turistů č. 64, Šumava, Železnorudsko, popisuje také místa, kde je možné nalézt historické hraniční kameny z poloviny 18. století.

Na úbočí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) jsou tři kameny z roku 1765. Nejsou dostupné z české strany, brání tomu I. zóna Národního parku Šumava, lokalita Královský Hvozd.

Lze se k nim dostat z Bavorska, z parkoviště Scheibensalter, které je na silnici mezi Bavorskou Železnou Rudou (Bayerisch Eisenstein) a Lohbergem.

Parkoviště je oblíbeným východiskem zimních běžeckých tras.

Z parkoviště lze dojít zprvu po cyklostezce, pak po vlhké a zarostlé lesní cestě ke kameni č. 33, který leží v místě, kde hranici kříží údolí Svárožného potoka.

Odtud je možné vystoupat po bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig) na vrchol Svárohu (Zwercheck).

Asi po 1500 mertech od Svárožné narazíme na kámen č. 32 a po 2 kilometrech, v místě, kde se lomí hraniční čára, na kámen č. 31.

Zobrazeno 171 - 180 z 533 nalezených

Nahoru