Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 181 - 190 z 533 nalezených

02.06.2011 22:31:46 - Václav Šilhavý

ADOLFSTEIN – Adolfův kámen

Nad zaniklou osadou Uhlíkov poblíž jižního okraje sedla mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Suchou horou (HLV 218; 1088 m), v ohybu lesní silničky zvané Adolfka, stojí osamělá skalka, která je na starých mapách označena německým názvem „Adolfstein“.

Na východní stěně skalky lze objevit opracovanou obdélníkovou plochu s téměř neznatelným nápisem. Vysvětlení k původu nápisu vytesaného do skalky, a ke vzniku jejího názvu, nalezneme v knize „Řivnáčův průvodce po Šumavě – Šumava před sto dvaceti lety 1883“ (reedice původního vydání z roku 1883, nakladatelství Baset, 2002) na straně 134.

Výňatek z popisu cesty ze Želnavy na Knížecí stolec:

„Z Uhligsthalu lze s vůdcem skoro přímou ale příkrou cestou dojíti za 1 ½ hod. na Liščí Louku; lépe však učiní ten, kdo volí delší ale pohodlnou a příjemnou cestu okolo Adolfova kamene. Skoro na konci Uhligsthalu dáme se v p. se silnice pěknou cestou, při níž stojí slop s nápisem „Zum Adolfstein“; nápis tento opakuje se pak několikráte.

Krásná travnatá cesta dovede nás za hodinu k Adolfovu kameni, malé skalce, do níž vytesán jest nápis: „Adolfstein 18 15/6 71" a nad tím knížecí koruna. Opodál jsou dvě boudy se stoly a lavicemi, kde bývá připravena pro knížete Švarcenberka a hosti jeho o honech malá hostina.

Jsme zde uprostřed ohromných lesů, teď skoro vesměs mladých, v nichž bují i všude u cesty hojně jahod neobyčejné velikosti a chutné maliny. Až do let sedmdesátých tohoto století prostíraly se zde pralesy, kterým v celých Čechách nebylo rovných. Vichry a kůrovec zničily celou tu ohromnou prostoru lesů, jen zde a onde zbyl osamělý velikán, smutný pomník bývalé slávy.“

Podobně jako před sto třiceti lety je dnes prostor mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Suchou horou (HLV 218; 1088 m) takřka celý odlesněn (následek orkánu Kirill z ledna 2007) a skalka je zdaleka viditelná.

Adolfův kámen leží ve vzdálenosti 360 m severovýchodně od vrcholu Suché hory na souřadnicích N48.83429 E14.01047. Temeno skalky má nadmořskou výšku cca 1077 m a jeho převýšení vůči sedlu ve směru k Suché hoře činí asi 9 m. Adolfstein je tudíž zcela zřejmě vedlejším vrcholem Suché hory.

24.05.2011 23:38:07 - Václav Šilhavý

Oprava údaje o nadmořské výšce Suché hory

Na mapách i v publikaci Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR je u Suché hory (HLV 218; 1088 m) uváděna nadmořská výška 1080 m. Tento údaj se vztahuje ke geodetickému bodu č. 26. Bod má kótu 1080,23 m a je umístěný na vrcholové plošince na souřadnicích N48.83386 E14.00526. Plošinka je obklopena několika skalkami.

Vlastní vrchol Suché hory se nachází na jedné ze skalek ve vzdálenosti 30 m jihovýchodně od geodetického bodu. Temeno skalky má souřadnice N48.83380 E14.00564 je o cca 8 m vyšší, než kóta geodetického bodu. Jako správný údaj o nadmořské výšce Suché hory by se proto měla udávat hodnota 1088 m.

18.05.2011 23:25:31 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na jihovýchodním svahu Lysé

Na Zlomu

Na JV hřbetu Lysé (HLV 96; 1228 m), ve vzdálenosti cca 1,4 km od jejího vrcholu, lze nalézt na souřadnicích N48.83844 E14.04442 geodetický bod č. 24 s místním označením „Na Zlomu“. Bod s kótou 1102,78 m je umístěný poblíž vrcholu skalky, za kterou se jihovýchodní hřbet ostře láme, a dále prudce padá k soutoku Borského potoka a Špičáku.

JV stěna skalky tvoří mrazový srub. Vrchol má výšku cca 1107 m a vůči úpatí na SZ straně proti svahu má převýšení cca 5–6 m. Skalní útvar Na Zlomu je tedy zřejmě vedlejším vrcholem Lysé.

.

Krb

Další zajímavý skalní útvar na JV svahu Lysé (HLV 96; 1228 m) nese název „Krb“. Skála se nachází ve vzdálenosti cca 520 m SV od geodetického bodu č. 24 na souřadnicích: N48.84096 E14.05042.

Krb je mohutný mrazový srub, který své jméno získal zřejmě díky zvláštnímu tvaru. Z hlediska klasifikace tisícimetrových vrcholů se jedná o pouhý spočinek, u kterého je na mapách uváděna kóta 1019 m, a nemůže být tedy zařazen ani mezi vedlejší vrcholy.

.

17.05.2011 00:43:30 - Václav Šilhavý

Skalní kupa na jihovýchodním svahu Knížecího stolce

Na jihovýchodním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m), ve vzdálenosti 1,9 km od jeho vrcholu, na souřadnicích N48.83316 E14.03591, se nachází výrazná skalní kupa.

Vrchol kupy má nadmořskou výšku cca 1090 m a převýšení vůči jejímu severozápadnímu úpatí činí celých 13 m! Jedná se tedy jednoznačně o vedlejší vrchol, dosud nikde nepublikovaný.

Ačkoliv je vzdálenost kupy menší od vrcholu Lysé (HLV 96; 1228 m) /cca 1,8 km/, jako vedlejší vrchol přísluší ke Knížecímu stolci, neboť leží na pravém břehu Knížecího potoka. Knížecí potok tvoří přirozenou hranici mezi jihovýchodním svahem Knížecího stolce a jižním svahem Lysé.

17.04.2011 18:06:31 - Michal Holub

Proměření dvojvrcholu Loučné

V Průvodci i popisu tisícovky Loučná (HLV 333; 1019 m) je uvedeno zhruba toto: Plochý dvojvrchol, severní vrchol nižší, částečné výhledy. Po proměření pomocí nivelačního přistroje v srpnu 2010 je situace trochu jiná...

Jižní vrchol: geodetický bod č.14 je stále v hustě zarostlé oplocence a je v zásadě i nejvyšším místem. Terén zde má po zaokrouhlení 1018.8 m n.m.

Sedlo mezi oběma vrcholy: místo je nazývané v topografických mapách Bílý kříž, nic takového tu dnes ovšem není. Oblast sedla je kvůli odlesnění dobře přehledné a nejnižší místo hřbetnice mezi vrcholy je 1013.0 m n.m.

Severní vrchol: oproti stavu v mapách nakonec vyšel jako absolutně nejvyšší, byť jen o trochu. Maximální výšku terénu jsme naměřili 1019.2 m n.m. a je na souřadnicích N 50° 24.256´ a E 13° 01.121´. Drobné zvýšení výšky i prohloubení sedla oproti dříve známému stavu má za následek kromě přesunutí HLV do oblasti severního vrcholu i přidání nového VV.

HLV 333 je tedy Loučná - S vrchol s výškou 1019.2 m a VV 333a je Loučná s výškou 1018.8 m.

30.01.2011 14:03:37 - Tomáš Formánek

Jak vyrábět tisícovky

Stejnojmenný článek byl otištěn v časopise Krkonoše - Jizerské hory v říjnu 2008. Poprvé v něm tehdy byly v tisku publikovány výsledky podrobných geodetických měření a informace o nové tisícovce Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách. Počet tisícovek v Jizerských horách se tak zvýšil na čtrnáct hlavních a jeden vedlejší vrchol. 

...Po přečtení nadpisu možná leckterý čtenář překvapeně pozdvihne obočí s představou, že časopis Krkonoše – Jizerské hory mění svou náplň a chystá se nabádat čtenáře k cestě na šikmou plochu zločinu. Netřeba se ale lekat, onen možná trochu dvojsmyslný nadpis má totiž úplně jiný význam. Pojďme se dnes společně zamyslet nad otázkou, kolik je u nás v Jizerských horách vlastně tisícovek, tedy hor vyšších než 1000 m n.m., a zda je jejich výčet konečný. Na jednoduchou otázku totiž kupodivu neexistuje stejně jednoduchá odpověď...

Celý text článku je možné si přečíst na připojených náhledech nebo přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.

18.01.2011 00:11:20 - Václav Šilhavý

Správná identifikace vrcholu tisícovky Skalky

Vrchol tisícovky Skalky (HLV 156; 1130 m) je tvořen mohutnou skálou a nachází se na souřadnicích N48 50.973 E14 00.341, ve vzdálenosti 1100 m od vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m), na jeho severozápadní rozsoše.

Asfaltová lesní silnička označená cedulí: „Lesní cesta KNÍŽECÍ STOLEC“ prochází sedlem mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a tisícovkou Skalky (HLV 156; 1130 m). Vrchol Skalky je od cesty vzdálen asi 100 m západně.

Vrchol označený na fotografii pana Jandy (původně před opravou popisku) jako tisícovka Skalky (HLV 156; 1130 m) je ve skutečnosti pouhý spočinek na severozápadním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m). Spočinek leží na spojnici vrcholů Knížecího stolce a Skalky, ve vzdálenosti 450 m severozápadně od geodetického bodu č.: 23 – Knížecí stolec. Nadmořská výška temene spočinku je cca 1180 m.

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

25.12.2010 15:00:40 - Jindřich Preis

Labská bouda a Hančův pomník 

V poslední době bylo možné zachytit diskuse týkající se dalšího osudu resp. odstranění Labské boudy pro její mohutnost, umístění i architektonické řešení v krajině.

Poplatná tehdejší megalomanii byla Labská bouda znovu postavena na jiném místě než původní stavba a otevřena v r. 1975. Změněna perspektivou nepůsobí bouda v odstupu vůbec špatným dojmem a ladí s tvarem okolních kopců, zejména při pohledu od jihu. Při pohledu od Hančovy mohyly dovedu pochopit její umístění i obrys, z dálky do krajiny zapadá mnohem lépe, než třeba stavba na polské straně tisícovky Vysoká pláň, zvaná též Wawel.

Při pohledu zblízka však obrovská železobetonová masa Labské boudy i přes nedávnou rekonstrukci působí až děsivě a člověk si připadá mnohem titěrnější než ve srovnání s okolními horami. Stavba je umístěna hluboko v I. zóně KRNAPu a představa, že by se všichni hosté v případě naplněné kapacity 120 (někdy uváděno až 159) lůžek a restaurace pro 170 lidí drželi jen na okolních značených cestách, je směšná. Byť je těch cest relativně hodně. Navíc v okolí nejsou oficiální (legální) terény pro sjezdové lyžování; dalším problémem je zajištění provozu (energie, vytápění, zásobování) včetně rizika případné provozní havárie. Čili podstatným problémem je, jak stavbu využít a co nejméně škodit přírodě.

Jako optimální využití Labské boudy by se mi jevil řízený provoz KRNAPem (nikoliv komerční, či případně jen omezeně) ve smyslu exhibičního, výukového resp. kongresového centra, možná s menší lůžkovou kapacitou, a také po určité úpravě vnějšího vzhledu.

Svou polohou Labská bouda přináleží tisícovce Violík (HLV 7; 1472 m).

21.12.2010 15:20:36 - Tomáš Formánek

O Nicovu a Královském kameni

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text PhDr. Vladimíra Horpeniaka věnovaný Nicovu a Královskému kameni (HLV 247; 1058 m) popisující mimo jiné například původ názvu Královského kamene.

Kompletní text článku si můžete přečíst například na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová v sekci O Nicovu a Královském kameni.

Zobrazeno 181 - 190 z 533 nalezených

Nahoru