Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 191 - 200 z 533 nalezených 
Geodetický bod 1.2 s kótou 1012,19 na severovýchodním okraji vrcholového hřbetu Lomniček (VV 187a; 1026 m).
Václav Šilhavý (listopad 2010)
30.11.2010 23:46:28 - Václav Šilhavý
Geodetický bod na vrcholovém hřbetu Lomniček
Na severovýchodním okraji vrcholového hřbetu Lomniček (VV 187a; 1026 m), na souřadnicích N49 14.068 E13 05.812, ve vzdálenosti 270 m od vrcholu, je umístěn geodetický bod č. 1.2 s kótou 1012,19. Zajímavé je, že se jedná o pomocný bod, zajišťující hlavní bod na mnohem nižší kótě.
Pomocný bod č. 1.2 zajišťuje hlavní bod č. 1, který má kótu 874,98 a je umístěný ve vzdálenosti 2363 m severozápadně, na vrcholu kopce U Zadních chalup.
Hlavní bod č. 1 je dále zajištěn pomocnými body č. 1.1 a 1.3.
Geodetický bod č. 1 s kótou 874,98 na vrcholu kopce U Zadních chalup.
Václav Šilhavý (listopad 2010)
Geodetický bod 1.1 s kótou 747,34 poblíž sedla mezi Lomničkami (VV 187a; 1026 m) a kopcem U Zadních chalup.
Václav Šilhavý (listopad 2010)
Geodetický bod č. 1.3 s kótou 874,26 na vrcholovém hřbetu kopce U Zadních chalup.
Václav Šilhavý (listopad 2010)
Současný vzhled vrcholové části Srázné - S vrcholu (HLV 198; 1093 m).
Jindřich Preis (listopad 2010)
13.11.2010 22:27:59 - Jindřich Preis
Umístění Srázné a Srázné S – vrcholu
Koordináty v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska umisťují nejvyšší bod Srázné S – vrcholu (HLV 198; 1093 m) 1,1 km jižně od skutečného nejvyššího bodu, na úbočí vedlejšího vrcholu jménem Srázná (VV 198a; 1074 m). Ten je zde naopak lokalizován 900 m severně, na úbočí hlavního vrcholu, takže činí dojem opačného umístnění. Zaměřené souřadnice jsou pro hlavní vrchol N50 07 47.3 E16 52 13.4 a pro vedlejší N50 07 14.5 E16 52 01.2.
V knize též zmiňovaný spočinek severně, ležící těsně nad rozcestím U sedmi cest, patří k Souši (HLV 101; 1225 m). Mimochodem, ve vrcholových partiích Králického Sněžníku jinak neobvyklá asfaltová cesta vede přes zmíněné rozcestí. Po ní na západním úbočí obou vrcholů do vzdálenosti 500 m od nich vede turistická modrá značka, jejich dostupnost je tedy D2.
Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.
Petr Havránek (září 2010)
11.11.2010 14:08:38 - David Zelinger
Příspěvek k názvu Turnerova chata
Petr Havránek ve svém příspěvku ze dne 4.10.2010 nazvaném "Má Turnerova chata správné jméno?" s odvoláním na "studium historických pramenů" tvrdí, že ji prý postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů). Jako zdroj uvádí Wikipedii a příspěvek na portálu Kohoutí kříž. Využil-li dalších, byl bych panu Havránkovi vděčen za doplnění příslušných odkazů.
K panem Havránkem uváděné spekulaci o pojmenování Turnerovy chaty ležící na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) si však dovoluji poukázat na publikaci vyhnaných hornokvildských rodáků "'Tief im Böhmerwald - Innergefild - Innergefilder Gemeindechronik" vydanou před několika lety. Podle ní byla chata pojmenována po cestářském mistru Thurnerovi, který v letech 1864-67 postavil silnici podél řeky Vydry (od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl).
V pozemkových knihách byl objekt dnešní Turnerovy chaty už r. 1878 veden jako majetek města Kašperské Hory, nikoli T(h)urnvereinu. Kašperským Horám patřila (a dodnes patří) většina lesů na pláních (kvildách, od něm. Gefilde) i v Povydří. Město tu proto zřídilo desítky lesnických objektů a nechalo postavit řadu komunikací usnadňujících svážení dřeva. Některé byly postupně využívány pro turistiku.
První dobová zmínka někdejšího roubeného srubu resp. boudy ("Thurnerhütte") sloužící cestáři jako přístřešek při budování silnice dál na Antýgl je z roku 1888 v turistickém průvodci citovaném na stránkách Kohoutí kříž. Souvislost s Turnvereinem je nicméně spekulací překladatele.
Výskyt různých českých převodů názvu chaty na mapách je zajímavý, i z bohemistického hlediska, na důkaz ale nejspíš nestačí. Změna z Thurner na Turner souvisí s reformou německého pravopisu počátkem 20. století.
Další historické prameny se možná nacházejí ve fondu města Kašperské Hory v klatovském oblastním archivu. Jelikož je fond zpracován jen částečně, nejsou však podle zákona o archiváliích prozatím veřejně přístupné.
Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m) ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a Roklan.
Petr Havránek (září 2009)
27.10.2010 18:14:14 - Petr Havránek
Dostupnost Modrého Sloupu - téma věčně zelené?
Česká televize odvysílala na svém 1 kanálu dne 26.10.2010 v Událostech v regionech (18,00-18,30 hod.) reportáž Jana Dvořáka s podtitulem: "Modrý Sloup - přístup opět uzavřen".
V reportáži autor konstatuje, že dvouleté období, po které byla otevřena turistická stezka z Březníka úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) na Modrý Sloup a dále na bavorský Luzný končí a po 15. listopadu bude stezka zřejmě definitivně uzavřena. Je posuzován vliv stezky na životní prostředí.
V roce 2009 stezkou prošlo 4600 turistů, v letošním roce asi polovina. Česká strana byla zřízením této česko-bavorské stezky zavázána revitalizací některých původních cest, především cesty Luzenským údolím, ke kterým dosud nedošlo.
V reportáži autor v závěru konstatuje, že uzavření stezky z Březníka na Modrý Sloup ještě nemusí být definitivní. Pokud by posudek vlivu pohybu turistů v této oblasti, především pak jeho dopad na populaci tetřeva, dopadl příznivě, není vyloučeno, že stezka bude příští rok opět otevřena v období od 15.7. do 15.11.
Pohled od Březníka z úbočí Studené hory (HLV 60; 1298 m) Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku (HLV 34; 1351 m), kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (září 2009)
Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m) dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.
Petr Havránek (září 2009)
Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem (HLV 34; 1351 m) může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.
Petr Havránek (září 2009)
Výřez z mapy TOPO CZECH PRO 2010 s označeným vrcholem Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) a geodetickým bodem na jeho severozápadním svahu.
Václav Šilhavý (září 2010)
15.10.2010 02:41:54 - Václav Šilhavý
Jaký údaj o nadmořské výšce Knížecího stolce je správný?
Na většině map je u vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) uváděna nadmořská výška 1226 m. Jedná se však o údaj vztažený ke geodetickému bodu č. 23. Bod č. 23 – Knížecí stolec s kótou 1225,91 je umístěn na severozápadním svahu na souřadnicích: N48 50 50.2 E14 01 10.6, ve vzdálenosti 58 m od vrcholu.
Kniha "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" udává kótu vrcholu Knížecího stolce 1232 m. Navigační turistická mapa ČR pro navigace Garmin - TOPO Czech 2010 PRO má u vrcholu uveden údaj o výšce 1237 m.
Dne 12.9.2010 jsem provedl orientační měření pomocí navigace GARMIN GPSMAP 60CSx. Po zkalibrování výškoměru na geodetickém bodu indikoval navigační přístoj na temenu vrcholové skály, na souřadnicích: N48 50 48.9 E14 01 12.6, nadmořskou výšku 1236 m. Lze tedy předpokládat, že nejblíže skutečnosti je údaj 1237 m , který udává elektronická mapa TOPO Czech 2010 PRO.
Pohled od geodetického bodu směrem k vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (červen 2009)
Vrcholový hřbet Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (červenec 2008)
Vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (červenec 2008)
Žulový obelisk vztyčený na památku odstraňování následků orkánu Kyrill na jižním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (září 2010)
07.10.2010 22:07:35 - Václav Šilhavý
Žulový obelisk pod vrcholem Knížecího stolce
Na jižním okraji sedla mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Lysou (HLV 96; 1228 m), na křižovatce lesních cest, bylo zřízeno upravené prostranství s žulovým obeliskem. Text na obelisku připomíná odstraňování následků orkánu Kyrill, který v těchto místech způsobil v lednu 2007 nebývalé škody na lesním porostu.
"Děkujeme všem, kteří se v letech 2007 - 2009 podíleli na odstraňování následků orkánu Kyrill. Vojenské lesy a statky Horní Planá.
18. - 19. ledna 2007 - Ničivá vichřice Kyrill. 2007 - Vytěženo 700 tisíc m3 polomového dřeva. 2008 - 2009 zalesněny 4 miliony sazenic lesních dřevin."
Obelisk vztyčený na památku odstraňování následků orkánu Kyrill na jižním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (září 2010)
Detail nápisu na žulovém obelisku na jižním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (září 2010)
Pohled z vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) na severozápad, směrem ke geodetickému bodu.
Václav Šilhavý (září 2010)
Turnerova chata na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).
Petr Havránek (září 2010)
04.10.2010 22:56:02 - Petr Havránek
Má Turnerova chata správné jméno?
Na samém úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m), při ústí Zhůřského potoka do Vydry pod Černými stráněmi, leží v ohbí řeky Turnerova chata. Zvídavého turistu napadne otázka po kterém Turnerovi je chata pojmenována, jaké měl křestní jméno a kdy žil.
Studium historických pramenů nám přinese nečekané rozuzlení: v roce 1888 asi v polovině Maderské silnice mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů) dřevěnou chatku, která byla nazývána Turnerhuette, nebo Thurnerhuette. Ta v roce 1932 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová budova, která se po dostavbách zachovala dodnes. Za První republiky byla chata Čechy správně nazývána Turnerská, nebo Turnéřská, později se ustálil zavádějící a zřejmě nesprávný název Turnerova chata (ostatně turistických chat s názvem Turnerhuette je dodnes v Alpách několik).
Turnerova chata je spojena ze severu od Čeňkovy Pily na jih do Antýglu širokou štěrkovou silnicí, ale protože leží v I. zóně Národního parku, je přístupná pouze pro pěší, i cyklistům je sem vjezd zakázán. Je dostupná vlastně ze všech čtyř světových stran, z východu ze Zhůří pod Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) a ze západu od Hrádek a Srní.
Chata má bohatou historii a i v současnosti zde lze potkat na šumavské poměry nebývalé množství turistů. V létě tu pobývá ve výběhu před chatou zvířecí hrdina Vydrýsek.
(zdroj: Wikipedie, Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, Engelbert Panni na www.kohoutikriz.org)
Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.
Petr Havránek (září 2010)
Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).
Petr Havránek (září 2010)
Vydra pod Jelením kalištěm (HLV 163; 1126 m), Břemenem (HLV 144; 1157 m) a Huťskou horou (HLV 126; 1187 m).
Petr Havránek (září 2010)
Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m).
Petr Havránek (září 2010)
28.09.2010 15:32:37 - Petr Havránek
Pamětní deska Vltavanů
Asi 1200 m pod Kvildou je na skále na pravém břehu Vltavy, na samém úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m), přesněji jeho vedlejšího vrcholu Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m), pamětní deska spolku Vltavanů. Přes Vltavu vede k desce ze silnice mezi Kvildou a Borovými Ladami dřevěný můstek. Na desce je vytesán nápis: "Vltavě živitelce vděční Vltavané 1970" a je zde mapa povodí Vltavy (a Labe) s vyznačenými místy nejstarších vorařských spolků Vltavan v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.
Plavecký vorařský spolek Vltavan v Praze je nejstarším existujícím profesním spolkem. Byl založen 11.6.1871 v hospodě u Hejduků v pražském Podskalí s názvem "Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan". Členové spolku platili měsíční příspěvky (např. v Davli 1 K) a měli potom nárok na podporu v nemoci, příspěvek na pohřebné při úmrtí člena rodiny, apod.
V polovině 20. století došlo výstavbou vodních děl na řece k útlumu voroplavby. Přesto spolek přetrval dodnes a žije bohatým kulturním a společenským životem. Vltavan se věnuje podpoře handicapovaných občanů, spolupracuje s klubem Za starou Prahu a s Pražskou paroplavební společností, pořádá oblíbené plesy a účastní se akcí mezinárodní vorařské asociace.
Dne 26.6.2010 pořádal spolek Vltavan z jihočeského Purkarce opět po pěti letech tradiční setkání Vltavanů v Kvildě. Účastníci putovali od kostela Sv. Štěpána k prameni Vltavy i k pamětní desce na úpatí Holého vrchu.
(zdroj: Šumavanet, webové stránky spolku Vltavan v Praze a obce Davle).
Velmi ploché temeno tisícovky Helmwald (HLV 187; 1102 m) je v současnosti z větší části odlesněno.
Michal Holub (květen 2007)
24.09.2010 13:09:53 - Jan Voráček
Cesta do sedla mezi Helmwald a Hole
Do sedla mezi tisícovky Helmwald (HLV 187; 1102 m) a Hole (HLV 191; 1100 m) (přibližně k hraničnímu kameni 19) vede z českého vnitrozemí asfaltová cesta. Cesta dále pokračuje šikmo svahem Helmwaldu vzhůru přibližně jako tečna ke státním hranícím, ale už nemá asfaltový povrch. Tato cesta není zakreslená v žádné mě dostupné mapě. Jestli je na tuto cestu přístup povolen se mi nepodařilo zjistit, celý svah Královského hvozdu (od Svarohu (HLV 42; 1333 m)) je označen jako uzemí se zákazem vstupu z důvodu ochrany přírody. Tabule se zákazem vstupu jsou však umístěny pouze na státních hranicích.
Geodetický bod je umístěn v nejvyšším místě Žlíbského vrchu (HLV 154; 1133 m).
Renáta Šašková (leden 2009)
21.09.2010 15:50:49 - Jan Samec
Vrcholová kniha na Žlíbském vrchu
V červenci 2010 byla v blízkosti vrcholu Žlíbského vrchu (HLV 154; 1133 m), po pravé straně od vstupní brány k vysílacímu stožáru, umístěna vrcholová kniha. Zatím přečkala letní období, snad vydrží i déle.
Samotný vrcholový bod je na opačné straně cesty v mlází, přibližně o tři metry výše. Opatřen je nezbytným vrcholovým geodetickým bodem.
Zobrazeno 191 - 200 z 533 nalezených