Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 201 - 210 z 533 nalezených 
Cesta k vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
15.09.2010 14:05:37 - Jaroslav Zeman
Nové vedlejší vrcholy Plechého?
Noví adepti na VV na svazích Plechého (HLV 21; 1378 m):
Prvním je skála asi 820 m na SSZ. V mapě KČT č. 66 je vrcholek označen vrstevnicí 1330 m a na mapě 1:10 000 má výšku také 1330 m. Sedlo k Plechému se zdá být mělké, ale podle družicových snímků by skála na vrcholku mohla mít 5 metrů.
Druhým je vrchol vzdálený 1780 m na JV. V mapě KČT č. 66 je označen vrstevnicí 1050 m a na mapě 1:10 000 má změřenou výšku 1053,9 m. Sedlo k Plechému je výrazné, na mapě KČT je převýšení min. 10 metrů, na mapě 1:10 000 13,9 metru.
Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.
Michal Holub (únor 2008)
07.09.2010 14:14:33 - Jan Voráček
Nezvyšujme Zaječí horu
Chtěl bych zareagovat na informaci o "zvýšení" Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Přestože zmiňované hromady na vrcholu skutečně jsou a nejvyšší přirozené místo skutečně převyšují, přimlouval bych se za ponechání původní udávané výšky, tedy výšky geodetického (pokud je skutečně na nejvyšším místě "rostlého" terénu, což pouhým okem opravdu určit nejde). Podle této analogie bychom meli zvýšít i např. Praděd (HLV 5; 1491 m) (televizní vysílač), Boubín (HLV 29; 1362 m) (rozhledna) a mnoho dalších.
Poznámka Tisícovky.cz
Dle našeho názoru nelze srovnávat případ Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s Pradědem (HLV 5; 1491 m), Boubínem (HLV 29; 1362 m) a podobnými vrcholy. Rozhledny, vysílače, větrné elektrárny, vojenské věže a jiné stavby jsou jednoznačně lidské výtvory a jako nejvyšší místa přírodního povrchu je samozřejmě neuvádíme.
Ani čerstvě shrnuté pásy pařezů po velkoplošné těžbě dřeva nelze za přírodní povrch považovat. Po více jak deseti letech však již takovéto pásy slehnou, zetlejí, prorostou trávou a mladými stromky a bez znalosti historie místa nově příchozí ani nepozná, že se jedná o původně uměle zvýšený terén.
Zmiňované valy a hromady na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) se již budou dále slehávat jen minimálně a v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování. Proto je dle našeho názoru nezbytné výše zmiňované případy rozlišovat a, byť člověkem v minulosti navýšené, ale v současné době již přírodní terénní tvary zohledňovat při určování nejvyšších míst našich tisícovek.
K podobným změnám udávaných výšek našich tisícovek bude bezpochyby docházet i v budoucnu, neboť v podstatě každé podrobné geodetické měření, které na vybraných vrcholech postupně provádíme, zpřesní naše informace o poloze a výšce skutečného nejvyššího bodu vrcholu (téměř vždy odlišné od polohy a výšky geodetického bodu - viz též článek Proč udáváte chybné výšky vrcholů v sekci Časté dotazy).
Uvedené drobné změny polohy a výšky vrcholů samozřejmě neznamenají, že by aktivní tisícovkáři museli okamžitě zdolávat již jednou navštívené vrcholy znovu, jen aby jejich noha spočinula na tom skutečně nejvyšším místě o pár desítek či stovek metrů dále než minule. Znalost skutečných nejvyšších míst získaná podrobným geodetickým měřením nám ale přijde přínosná, a proto v ní budeme i nadále pokračovat, byť se jedná o činnost nesmírně časově náročnou. U Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nebyla změna výšky a polohy zas až tak výrazná, ale v mnoha jiných případech přináší geodetické měření opravdu výrazné novinky (viz například Milíř (HLV 394; 1003 m), Perninský vrch (HLV 393; 1000 m), Meluzína (HLV 194; 1097 m) atd.).
Samozřejmě uvítáme další diskusi na toto téma.
Vrcholová skála tisícovky Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m) je jen několik metrů od okraje nové paseky.
Petr Havránek (srpen 2010)
29.08.2010 22:38:23 - Petr Havránek
Odlesnění vrcholu Pod Novou Studnicí
Přestože vrchol Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m) leží nedaleko asfaltové silničky, bývalé vojenské signálky vedoucí z Velkého Boru k Nové Studnici, a jeho nalezení nebylo obtížné, byl dosud zalesněn hustou smrčinou.
V současné době je téměř celá nevelká vyvýšenina tohoto vedlejšího vrcholu odlesněna a smrčina vykácena.
Vrcholová skála je asi jen 20 m od kraje paseky a pokud bude kácení pokračovat, bude mít tato hora zcela novou podobu. Nelze vyloučit i určité nové výhledy do okolí.
Nová mýtina na tisícovce Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m).
Petr Havránek (srpen 2010)
Odlesnění vrcholové partie tisícovky Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m).
Petr Havránek (srpen 2010)
Na vrcholové plošině vrcholu Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m).
Václav Šilhavý (duben 2009)
Geodetický bod ZB1 27.4 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m). V pozadí probíhá výstavba nové lanové dráhy.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 12:13:52 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Plešivci
Na Plešivci (HLV 312; 1028 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 27 má nadmořskou výšku 1048,42 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Plešivce.
Dalším měřícím bodem na Plešivci (HLV 312; 1028 m) je geodetický bod ZB1 27.4 s udávanou nadmořskou výškou 1027,43 m, který leží na okraji parkoviště před hotelem, poblíž turistického rozcestníku a infopanelů. Tento bod je navíc chráněn betonovou skruží.
Geodetický bod ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Třetím měřícím bodem je ZB2 27.2 s udávanou nadmořskou výškou 1027,89 m, který leží vedle silničky obkružující hotel na okraji svahu spadajícího k torzu venkovního bazénu. Bod se v minulosti při úpravách objektu a okolí dostal pod úroveň okolního terénu a temeno patníku tak může být někdy skryto pod dorůstajícími travními drny, dokud je někdo čas od času opět neodstraní.
Dále se na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m) nachází bod SV1 27.3 s udávanou nadmořskou výškou 1029,73 m. Nachází se na stěně hotelu.
Na Plešivci se dále nacházel i další geodetický bod 27.1, který však již byl oficiálně zrušen.
Detail geodetického bodu ZB1 27.4 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Turistický ukazatel na Plešivci (HLV 312; 1028 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), před rozhlednou celoročně otevřený stánek s občerstvením.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 10:50:42 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Blatenském vrchu
Na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 7 má nadmořskou výšku 1064,59 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Blatenského vrchu.
Dalším měřícím bodem na Blatenském vrchu je geodetický bod ZB2 7.3 s udávanou nadmořskou výškou 1042,95 m, který leží vedle smyčky vrcholové silničky naproti vzrostlému smrku.
Třetím měřícím bodem je ZB1 7.2 s udávanou nadmořskou výškou 1042,62 m, který leží vedle rozdvojení příjezdové silničky.
Dále se na vrcholu nachází bod SV1 7.4 bez výškového zaměření sloužící ke kontrole ostatních bodů. Nachází se na stěně rozhledny.
Na Blatenském vrchu se dále nachází i oficiálně zrušený, ale v terénu stále existující geodetický bod 7.1, který lze nalézt v borůvčí na vyvýšenině několik metrů jižně od budovy radistů.
Geodetický bod ZB2 7.3 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází u silničky naproti vzrostlému smrku.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB1 7.2 u rozdvojení silničky na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Geodetický bod na vrcholové skále Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
24.07.2010 01:00:00 - Václav Šilhavý
Geodetické body na vrcholu Plechého a u pomníku Adalberta Stiftera
Geodetický bod na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) má kótu 1378,29 a je umístěný na temenu vrcholové skály. Kóta je tvořena horní stěnou mosazného válečku o průměru 4 cm, zapuštěného do skály, a označeného velkými písmeny KV vytesanými ve skále po jeho stranách.
Bod je zajištěn hraničním kamenem I.4/1. a pomocným bodem ZK /žulový hranol 16 x 16 cm/, který je umístěný 24,7 m východně od hlavního bodu.
Pomník Adalberta Stiftera, stojící na okraji jezerní stěny Plešného jezera, ve vzdálenosti cca 590 m severně od vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) je využitý též jako geodetický bod. Kótu 1322,30 tvoří střed vrcholu pomníku. Bod je evidován pod číslem 2 a je zajištěn dvěma pomocnými body: 2.1 a 2.2.
Bod 2.1 /litinový čep d: 7 cm/ má kótu 1312,10 a je zapuštěný do kamene ve vzdálenosti 17,7 m severozápadně od západního rohu základu pomníku. Bod 2.2 /litinový hřeb d: 4 cm/ má kótu 1309,83 a je zapuštěný do kamene ve vzdálenosti 20,1 m severně od severního rohu základu pomníku.
Pomocný geodetický bod 2.1 v blízkosti pomníku Adalberta Stiftera na severním svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
Pomocný geodetický bod 2.2 v blízkosti pomníku Adalberta Stiftera na severním svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
Pomocný geodetický bod v blízkosti vrcholové skály Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
Záznam profilu trasy naznačuje možnost existence nového VV tisícovky Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m). Vzdálenost nejvyšších bodů je 220 m a převýšení menší než zobrazené (trasa v profilu obchází oplocenku v sedle).
Jindřich Preis (červen 2010)
06.07.2010 21:41:40 - Jindřich Preis
Nový vedlejší vrchol tisícovky Nad Hospodárnicí
Mezi hlavním vrcholem Kapradinec – J vrchol (HLV 387; 1001 m) a vedlejším vrcholem Kapradinec (VV 129a; 1097 m) (který ale přísluší k hlavnímu vrcholu Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m)), je v lese ukrytá další skalnatá formace.
Její nejvyšší část (plošina) má převýšení ke zmíněnému vedlejšímu vrcholu kolem 6 m a vzdálenost 220 m a splňuje tak kritéria vedlejšího vrcholu, nicméně k přesnému určení zaslouží přeměření.
Sedlo je zřetelné, ale zarostlé a se dvěma oplocenkami, což stěžuje hodnocení. Tato formace je v terénu mnohem nápadnější než stávající vedlejší vrchol Kapradinec, tvořený několika nad terén nepříliš vystupujícími skalkami, v patřičnou roční dobu zarostlými kapradím a jinou vegetací.
Kapradí na vrcholové plošině skály, aspirující na nový vedlejší vrchol tisícovky Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), mezi Kapradincem (VV 129a; 1097 m) a Kapradincem - J vrcholem (HLV 387; 1001 m).
Jindřich Preis (červen 2010)
Vrcholová plošina skalnaté formace mezi Kapradincem (VV 129a; 1097 m) a Kapradincem - J vrcholem (HLV 387; 1001 m), která zřejmě splňuje kritéria nového vedlejšího vrcholu.
Jindřich Preis (červen 2010)
Vrcholová partie Kapradince - J vrcholu (HLV 387; 1001 m).
Jindřich Preis (červen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
16.06.2010 23:13:55 - Václav Šilhavý
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu
Na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m), ve vzdálenosti cca 990 m od jeho vrcholu, na spojnici s Lovčí skálou (VV 87a; 1165 m), se na souřadnicích N49 00 37.1 E13 31 44.2 nachází skalní útvar. Nižší, jihovýchodní stěna skály, na straně proti svahu, je vysoká asi 5,5 m. Severozápadní stěna, směřující po svahu směrem k Lovčí skále, je vysoká přibližně 11 m. Vrchol skály leží v nadmořské výšce cca 1186 m.
Tento skalní útvar tedy s velkou pravděpodobností splňuje kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Výhled na Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m) z místa cca 500 metrů SV od vrcholu Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Zdeněk Koutný (červen 2010)
06.06.2010 23:54:28 - Zdeněk Koutný
Turistické značení na vrchol Jeřábu
V minulosti byl Jeřáb (HLV 377; 1003 m) - nejvyšší vrchol a jediná tisícovka Hanušovické vrchoviny bez oficiálního turistického značení vedoucího na jeho vrchol. Jeřáb spolu s Kamencem (HLV 226; 1072 m) v Novohradských horách tak byly jedinými nejvyššími tisícovkami ze všech našich šestnácti tisícimetrových pohoří, na něž nevedlo turistické značení KČT.
V současnosti již však na vrchol Jeřábu (HLV 377; 1003 m) vede modrá turistická značka, a to od pramene Tiché Orlice. (Turistické značení KČT již vede i na Kamenec (HLV 226; 1072 m).)
Geodetický bod na vrcholu tisícovky Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Václav Šilhavý (březen 2009)
21.05.2010 22:29:34 - Petr Havránek
Geodetické body na vrcholu Nad Roklanským potokem
Tisícovka Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) má na vrcholu celkem čtyři geodetické body. Vrchol hory je relativně plochý, ale dobře nalezitelný. Tvoří jej nepravidelná světlina.
Hlavní geodetický bod je typicky označen kamenným patníkem, na němž je vytesán letopočet 1949 a u něj je červenobílá, čerstvě natřená tyč.
Asi 100 m Z směrem od hlavního bodu je pomocný bod, tvořený malým patníčkem a 1 m vysokou kamennou mohylou s dřevěnou tyčí.
Další dva body jsou tvořeny kameny na zemi, do nichž jsou vytesány záměrné kříže, označené červenou barvou. Spojnice dvou bodů, označených kamennými patníky a bodů, označených na kamenech tvoří nepravidelný kříž.
Hlavní geodetický bod na vrcholu tisícovky Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Patník hlavního geodetického bodu na tisícovce Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) s letopočtem 1949.
Petr Havránek (květen 2010)
Pomocný bod na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) vzdálený od hlavního asi 100 m Z směrem.
Petr Havránek (květen 2010)
Jeden z pomocných geodetických bodů na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Další z pomocných geodetických bodů na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Pohled od pomocného bodu na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) směrem k hlavnímu bodu.
Petr Havránek (květen 2010)
Zobrazeno 201 - 210 z 533 nalezených