Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 231 - 240 z 533 nalezených 
Velký Klín (HLV 132; 1178 m), Žalostná (VV 12a; 1352 m) a podzimní příroda na úbočí Malého Děda (HLV 26; 1368 m).
Jindřich Preis (říjen 2009)
10.11.2009 11:35:29 - Jindřich Preis
Vysoký vodopád
Názvem Vysoký vodopád je označován původně 45 m vysoký stupeň na Studeném potoce na úbočí Velkého Jezerníku (VV 26a; 1309 m) a Malého Děda (HLV 26; 1368 m).
Vodopád byl v roce 1880 narušen povodní a rozdělen do několika menších částí. Erozní stopy jsou dobře patrné i v dnešní době.
Pod vodpopádem prochází modrá značka z Bělé pod Pradědem na turistickou chatu Švýcárna a je také dosažitelný (500 m bez kola) z cyklostezky 6154 vedoucí od Videlského kříže na Červenohorské sedlo.
Turistický rozcestník u Vysokého vodopádu poskytuje přehlednou informaci o jeho umístění.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Erozní stopy na Vysokém vodopádu po destrukční povodni před téměř 130 lety jsou stále dobře patrny.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Vysoký vodopád se nachází na úbočích Malého Děda (HLV 26; 1368 m) a Velkého Jezerníku (VV 26a; 1309 m).
Jindřich Preis (listopad 2009)
Na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
06.11.2009 22:37:33 - Václav Šilhavý
Kamenná zídka na jihovýchodním svahu Špičníku
Na jihovýchodním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m), 170 m od vrcholu, v nadmořské výšce 1340 m, lze nalézt kamennou zídku. Zídka je cca 0,5 - 0,8 m vysoká a ohraničuje čtvercovou plochu o straně 37 m. Uvnitř ohraničené plochy jsou znatelné jakési "záhony" cca 1,5 m široké oddělené rýhami směřujícími od východu k západu. Doba vzniku stavby i její účel jsou nejasné. Že by pozůstatek jakési lesní školky z konce 19. století, kdy byla oblast Špičníku zcela odlesněna po vichřici v říjnu 1870?
Kamenná zídka na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Kamenná zídka na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Kamenná zídka na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).
Jindřich Preis (říjen 2009)
04.11.2009 11:56:12 - Jindřich Preis
Dobrý člověk ještě žije – aneb putování za lesními bary
Velmi častým tématem poznámek k vrcholům Tisícovek je sledování stop činnosti lidí v minulosti („němých svědků“) – o to více potěší, je-li možno nalézt stopy aktivit současných.
Do tohoto rámce zcela jistě zapadá projekt netradičních odpočívadel s nabídkou volně přístupného občerstvení v Horní Lipové na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m), zvaných Lesní bary – jejich součástí jsou 4 stanoviště, informace o nich lze nalézt také na www.lesnibar.cz.
Projekt zcela nevšedním a překvapivým způsobem rozšiřuje řadu dřívějších odpočívadel v blízkém okolí (útulny Mates z r. 1999 pod Malením, na Hraničníku, Studený potok aj.). Provozovatelem barů je místní revírník Václav Pavlíček. Nejdostupnější z barů je současně nejrozsáhlejší a nejvybavenější a nabízí pohodlné odpočinutí v nápaditě vytvořeném a zařízeném přístřešku a jeho okolí, s občerstvením formou samoobsluhy (GPS N50 13 27.9 E17 03 23.3).
Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).
Jindřich Preis (listopad 2009)
Velmi bohaté zásoby mnoha druhů nealkoholických nápojů včetně energetických, ale i piva či něčeho ostřejšího, jsou chlazeny protékající vodou přiváděnou dřevěnými korýtky z blízkého potoka. Z termoboxu je možno si vzít klobásu a připravit ji v krbu pod střechou či venku na ohništi resp. grilu, samozřejmostí se pak zdají být doplňky jako chléb, papírové tácky, sklenice na nápoje, skrytý propanbutanový vařič a další. Stejně tak je připravené dřevo na oheň či pruty na opékání klobás.
Ceny jsou pro zjednodušení poněkud zprůměrované, nicméně více než přijatelné, peníze vybírá dřevěná kasička.
Horní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je mnohem jednodušší.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je velmi široká.
Jindřich Preis (říjen 2009)
V Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Přístup k uvedeným objektům je možný z Horní Lipové po asfaltované dřevařské svážnici po cyklostezce 6044, je také značen dřevěnými ukazateli - díky tomu je bar dostupný např. i mladým matkám s kočárkem či méně zdatným cyklistům a samozřejmě na běžkách. Bar poslouží i na zpáteční cestě z hor, také proto, že mimo sezónu je většina penzionů v okolí zavřená.
Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).
Jindřich Preis (říjen 2009)
Přímou (příkrou) cestou 800 m vzhůru od Lesního baru (vlastní cyklostezka probíhá rozmáchlou serpentinou vlevo) a pak kousek po upravené cestě lze dosáhnout dalšího baru, nazvaného Horní (GPS N50 13 30.5 E17 02 41.5). Je ale mnohem skromnější – jen jako otevřené odpočívadlo a v době mé návštěvy již bez zásob.
O 250 m po cestě severovýchodně je místo panoramatických výhledů na Keprnickou hornatinu, zvané Panorama – velkým překvapením pro mne byla na stolku položená plastová krabice chráněná igelitovými taškami, která obsahovala kromě map a článku z MF Dnes o projektu lesních barů také triedr k bližší prohlídce panoramat.
Posledním zastavením je odpočívadlo na Jesenném potoce nad Fořtovým smrkem – stromem kolem 150 let starým a jedním z nejvyšších v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1), kde bývá také občasné občerstvení.
Chceme-li spojit návštěvu barů se zdoláním Tisícovky, můžeme pokračovat lesním průsekem v přímém prodloužení cesty od spodního baru až na hřebenici – červeně značenou cestu. Vyjdeme přímo u historického mezníku s číslem 21 (N50 13 20.8 E17 02 20.5) a po červené značce pokračujeme severozápadně 1 km ke geodetickému bodu Smrku (HLV 162; 1126 m) a dále na rozcestí Hraničník.
Říká se, že čím starší chlap, tím dražší hračky. A nezáleží na tom, zda to stojí čas, peníze nebo obojí. Tady musím vyslovit jedno přání – jen více takovýchto hraček.
Pohled z vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) na vrchol Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m). Vpravo při mrtvém lese je hraniční česko-rakouská stezka. V ČR mrtvý les dosud stojí.
Petr Havránek (srpen 2009)
25.10.2009 16:15:43 - Petr Havránek
Odlesnění vrcholu Plechého
Přelomovým momentem na Šumavě i v jiných našich horách byla noc z 18. na 19. ledna 2007, kdy udeřil orkán Kyrill. Obří polomy zcela změnily vzhled krajiny hlavně v nejvyšších partiích hor.
Při srovnání fotografií ale vidíme, že na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) došlo k největšímu odlesnění až po orkánu, zřejmě v posledním roce. Jistě k tomu značně přispělo pokračující odumření smrkového lesa způsobené kůrovcovou kalamitou.
V létě letošního roky bylo možné vidět na hlavním hřebeni Šumavy západně od Plechého (HLV 21; 1378 m) prakticky holou a bezlesou krajinu. Na české, severní straně hřebene je krajina ponechána bez těžby spontánní obnově lesa, zatímco na rakouské, jižní straně je podle četných pařezů zřejmé vytěžení odumřelého lesa i v nejvyšších partiích.
Vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Pomník Adalberta Stiftera na úbočí Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (červenec 2004)
Současná značně odlesněná podoba okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Nezvykle odlesněné je nyní i okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Odumřelý les a Plešné jezero pod Plechým (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Vrcholová skála Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Odlesněný vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Na SZ konci vrcholového hřebene Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
25.10.2009 15:17:01 - Petr Havránek
Lze určit vedlejší vrchol Koňského vrchu?
Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) je tvořen podlouhlým skalnatým hřebínkem, který se táhne od jihovýchodu k severozápadu. Hřebínek je dlouhý 300 m. Nejvyšší bod je na jednom ze skalních útvarů až na samém JV konci hřebene a dosahuje výšky 1026 m.
Celý hřeben přesahuje podle map výšku 1010 m. Geodetický bod (s výškou dle mapy 1016 m) je na Koňském vrchu (HLV 315; 1026 m) umístěn asi 250 m od vrcholu, blízko k opačnému, tedy SZ konci hřebínku.
Necelých 10 m S od tyče geodetického bodu se v místě se souřadnicemi N 48 47.043 a E 13 52.997 vypíná vysoká skála, která velmi pravděpodobně splňuje požadavky na definici vedlejšího vrcholu: je nepochybně vyšší, než 5 m nad okolním terénem (i když je jen velmi obtížně dostupná, nebyli jsme na ní) a je jistě vzdálena od hlavního vrcholu více než 200 m.
Četné ostatní skály na hřebeni jsou pravděpodobně od HLV vzdálené méně, než 200 m.
Skalnatý vrcholový hřeben tisícovky Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) se táhne od jihovýchodu k severozápadu.
Petr Havránek (srpen 2009)
Skála aspirující na vedlejší vrchol Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m). Vpravo od ní je patrný geodetický bod.
Petr Havránek (srpen 2009)
Detail polohy geodetického bodu na Koňském vrchu (HLV 315; 1026 m) několik metrů J od výrazné skály.
Petr Havránek (srpen 2009)
Ukazatel na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) s vyznačenou sezónní cestou na Rozvodí, která prochází sedlem mezi Špičákem a Malým Špičákem (HLV 124; 1189 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
24.10.2009 15:04:47 - Petr Havránek
Nová turistická cesta v oblasti Špičáků
Větší část vrcholové oblasti železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m) (mimo jihovýchodního svahu se sjezdovými tratěmi) a celý masiv Malého Špičáku (HLV 124; 1189 m) leží v I. zóně přírodní památky Královský hvozd a jsou proto pro turistickou veřejnost nepřístupné.
V letošním roce byla však přístupná sezónní cesta, která vede obloukem z vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) západním směrem do sedla mezi oběma Špičáky, prochází I. zónou a ze severovýchodu se potom napojuje na červeně značenou Rozvodskou cestu, po které je možné dojít k Čertovu nebo Černému jezeru. Vrchol Malého Špičáku (HLV 124; 1189 m) je z cesty dobře patrný, je vzdálen asi 200 m.
Po vichřicích z posledních let je vrchol Špičáku (HLV 116; 1205 m) z větší míry odlesněný a ze sezónní cesty jsou pěkné výhledy. Sezónní cesta není barevně značena a je otevřena pouze od 15.6. do 15.9. Na mapách KČT (64 Šumava Železnorudsko) není cesta vyznačena, je však dobře vykreslena na digitální mapě TOPO Czech 3 PRO.
Malý Špičák (HLV 124; 1189 m) ze začátku sezónní cesty od Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Skalnatý hřebínek na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Skála s křížem na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Nejvyšším bodem v české části stávajícího vrcholu Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) je asi tento kámen poblíž hraniční stezky.
Jindřich Preis (říjen 2009)
11.10.2009 21:11:10 - Jindřich Preis
Jak je to s vrcholem Kamence - V vrcholu?
Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) je dvojitý - vrcholová západní partie má rakouskou a českou část, obě jsou oddělené neznatelným sedlem a vzdálené od sebe asi 80 m - při prvním pohledu se rakouská jeví jako vyšší, ale na výškovém profilu trasy jsou stejně vysoké. V rakouské části je na planině zbořeniště domu, které se jeví zdánlivě jako nejvyšší bod.
Dalších 280 m východně od české části a 240 od rakouské je jiný vrchol s kamennou formací vysokou asi 1 m; vrcholy jsou odděleny zřetelným sedlem na hraniční stezce s převýšením 7-8 m. Podle údajů GPS je tento bod o 1m vyšší než označené západní části vrcholu.
V podrobnějších mapách (RZM 10, TOPO Czech 3 Pro aj.) jsou obě české části obkrouženy tísícimetrovou vrstevnicí (s malým přesahem do Rakouska), jako dvojitý je vrchol popsán i v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska - koordináty zde udané situují vrchol do Rakouska. Na mapě KČT není poloha vrcholů diferencovatelná.
Díky vzdálenosti i převýšení jsou splněna kritéria vedlejšího vrcholu. Objevuje se tedy několik problémů. Zaprvé jde buď o nový vedlejší vrchol Kamence - V vrcholu, budeme-li stále za nejvyšší bod považovat českou část západního vrcholu - v tom případě ale vyvstává další otázka, který z vrcholů je hlavní a který vedlejší. Anebo zadruhé jde o jiné umístění (přemístění) vlastního vrcholu této Tisícovky, pokud bude-li ve stávající poloze uznána jako vyšší rakouská část.
Východní část Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m), která splňuje kritéria nového vedlejšího vrcholu, ale může být také vyšší než současně uznávaný hlavní vrchol.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Situační mapka vrcholů Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) z GPS záznamu. Červený praporek označuje polohu z knihy Tísícovky Čech, Moravy a Slezska.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Výškový profil pohybu ve vrcholové části Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m). Zcela vlevo je rakouská část vrcholu a dále pohyb v západní vrcholové části včetně skalky na české straně. Vpravo pak výstup přes sedlo na vrcholovou skalku východního vrcholu. Podle záznamu východní část vrcholu převyšuje západní.
Jindřich Preis (říjen 2009)
Kaplička Nejsvětější trojice postavená na místě bývalého kostela ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (prosinec 2006)
04.10.2009 17:51:57 - Petr Havránek
Desáté výročí vysvěcení kaple ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu
Zhůří u Javorné (Haidl am Ahornberg) bylo do 2. světové války významnou osadou. Je připomínáno již od roku 1613, později se stalo jednou ze známých svobodných Králováckých rycht. Již v roce 1684 rychtář Georg Schmidt nechal zde na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) postavit dřevěnou kapli, která byla zasvěcena Svaté Trojici. V roce 1763 pak zde byl vysvěcen dřevěný kostel.
Protože kostel několikrát vyhořel, nechal v roce 1809 majitel bystřického panství Josef hrabě von Palm Gundelfingen postavit kostel kamenný. V roce 1938 žilo ve Zhůří celkem 607 obyvatel německé národnosti a 16 Čechů v 96 dřevěných domech, kamenný byl pouze kostel a dům starosty. V obci byl vodovod, elektrické osvětlení, 2 vodní elektrárny, pošta s telefonem, četnická stanice a německá škola. Obyvatelé se družili celkem v 11 zájmových spolcích (zdroj: Cyklistův průvodce Šumavou, verze 2.4).
Kostel Nesvětější Trojice byl uzavřen v r. 1952 a zbořen na dopadové ploše tankové střelnice kolem r. 1955. V roce 1999 zde na upomínku kostela i obce byla postavena kaplička.
Dne 3.10.2009 v 11,00 hod. u příležitosti 10. výročí vysvěcení novodobé kapličky Nejsvětější Trojice byla uspořádána česko-německá pouť. Pouť byla pojata současně jako mše Sv. Huberta. Bohoslužbu sloužil páter Zdislav Pešat z Velhartic. Bohoslužbu doprovodilo trio lesních rohů a pěvecký sbor Okresního mysliveckého spolku v Klatovech a byla dvojjazyčná, česko-německá. Účast na pouti byla velmi hojná, přijelo jistě přes sto poutníků z obou států.
Pater Zdislav Pešat, sloužící 3.10.2009 bohoslužbu k 10. výročí vysvěcení kaple Sv. Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Klatovští myslivci, účinkující na pouti u příležitosti 10. výročí vysvěcení kaple Sv. Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Česko-německá pouť, konaná u příležitosti 10. výročí vysvěcení kapličky Nejsvětější Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Na úbočí Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
02.10.2009 14:36:57 - Michal Holub
První záchvěv zimy v Krkonoších
Oproti minulému roku, kdy se v druhé polovině září vytvořila souvislá sněhová pokrývka na hřebenech Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku (a částečně i Krkonoš), přišlo letos zimní počasí o něco později. V noci na pátek 2.10.2009 klesla teplota na Sněžce (HLV 1; 1603 m) skoro k -3°C a přibližně v poledne začalo na hřebenech Krkonoš sněžit. Na záběrech serveru kamery.humlnet.cz je vidět i nesouvislý poprašek na kamerách z Luční boudy a Sněžky. Podle teplot sněží v polohách nad cca 1300 m.n.m. V ostatích pohořích jsou teploty prozatím kladné.
Zobrazeno 231 - 240 z 533 nalezených