Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 241 - 250 z 533 nalezených 
Erb knížete z Lambergu, biskupa pasovského, který je zobrazen na třetí straně hraničního kamene z roku 1772 na Marktflecklu pod Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (září 2009)
28.09.2009 22:10:58 - Petr Havránek
Tři vzácné hraniční kameny na úpatí Velké Mokrůvky
Není pochyby, že každý, kdo nyní stoupá po nové stezce z Březníka úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m) přes Modrý Sloup na vrchol Luzného a zvolí severnější variantu po česko-bavorském hraničním chodníku přes místo, zvané Markfleckl (souřadnice N 48 56.528 a E 13 30.492; sedlo mezi Luzným a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m)), si všimne krásného historického hraničního kamene z roku 1772. Jeho fotografie jsou již několik let na stránkách tisícovek.
Na západní straně kamene je český dvouocasý lev a na jižní straně je znak bavorského knížectví. Jen málokdo si však všimne, že hraniční kámen je TROJBOKÝ, a že označoval státní trojmezí. Erb na severovýchodní straně je zabílený a jen málo zřetelný.
Studiem historických dokumentů lze zjistit, že tento kámen v roce 1772 označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřstvím na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě. Zabílený erb na severovýchodní straně kamene patřil knížecímu rodu z Lambergu, jehož potomci působili jako biskupové v Pasově. V době vztyčení hraničního kamene byl biskupem v Pasově Johann Philipp, kníže z Lambergu a proto hraniční kámen nese jeho erb se dvěma psy (viz obr.).
Ještě cennější je zjištění, že na "Marfklecklu" je zcela nenápadný hraniční kámen z roku 1692, který označuje hranici mezi bavorským a pasovským panstvím. V pravoúhlém rohu česko-bavorské hranice, Markfleckl, je ještě třetí vzácný hraniční kámen z roku 1844, kdy probíhalo nové vytyčování hranic. Z této doby pocházejí zřejmě dodnes výrazně patrné hraniční příkopy (Grenzgraben), které jsou viditelné především cestou na Velkou Mokrůvku.
Tři vzácné historické hraniční kameny v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným: vpravo kámen z r. 1692 mezi panstvím bavorským a pasovským, uprostřed výtvarný kámen z r. 1772, který je vlastně trojmezným kamenem a vlevo kámen z r. 1844.
Petr Havránek (červenec 2006)
Zabílená třetí strana trojbokého hraničního kamene v Markflecklu na úbočí Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), skrývající erb knížat z Lambergu, biskupů v Pasově. Vpravo kámen z r. 1844.
Petr Havránek (září 2009)
Nenápadný, malý hraniční kámen z roku 1692 na Merkflecklu v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným, označující hranici mezi Kurfiřstvím bavorským a Biskupským knížectvím pasovským.
Petr Havránek (září 2009)
Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) míjí Hraniční i Březovou slať.
Petr Havránek (září 2009)
28.09.2009 21:06:52 - Petr Havránek
Trasa nové turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup
Dne 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava mimo jiné dlouho očekávanou a několik let diskutovanou turistickou trasu z Březníka na hraniční přechod Modrý Sloup (s možností výstupu na kultovní šumavskou bavorskou horu Luzný).
Uvažovalo se o několika trasách: údolní varianta po bývalé vojenské silnici byla nejméně průchodná, vede totiž vzácnou lokalitou Hraniční slatě. Další možností bylo úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), nebo jejich hřebenová hraniční stezka. Nakonec zvítězila varianta trasy, vedoucí po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m). Nebylo však jasné, kudy přesně turistický chodník povede.
Konečná varianta (obrázek GPS mapy) je poměrně dlouhá, ale zřejmě z ochranářského hledika logická a nejšetrnější: z Březníka stoupá po asfaltové signálce k úbočí Špičníku a pak pokračuje JZ směrem bývalým průsekem, dnes již neznatelným, směrem k bavorské hranici, až 500 m pod vrchol Špičníku. Vyhýbá se tak zcela Luzenskému údolí s Hraniční slatí, obchází také menší Březovou slať v údolíčku Březového potoka. Turisté mají naopak možnost vidět historický hraniční česko-bavorský kámen z roku 1772.
Turistická cesta z Březníka na Modrý Sloup je značená žlutě, je dlouhá téměř 5 km, a na vrchol Luzného vás čekají další téměř 2 km. Sečteme-li výlet z Modravy na Březník (7,5 km a zpět) a cestu přes Modrý Sloup na Luzný (2x 7 km), blíží se výlet délce 30 km. Příjemnější variantou je dojet na Březník na kole, mnoho cyklistů zde kolo důvěřivě zamkne a opustí a na Luzný se vydá pěšky. Cesta vede oblastí hlavního šumavského hřebenu, kde je smrčina nejvíce poškozená a pro mnoho turistů je tento zážitek zcela výjimečný.
Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (září 2009)
Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) se žlutě značenou českou cestou na Březník.
Petr Havránek (září 2009)
Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m). Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.
Petr Havránek (září 2009)
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
25.09.2009 15:38:46 - Petr Havránek
Historie trojbokého hraničního kamene na SZ úbočí Klínovce
České mapy a průvodce jsou na informace o slavném trojmezném hraničním kameni na ZZS úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m) poměrně skoupé. Podstatně více lze nalézt na německy psaných webových stránkách Wikipedie.
Na česko-německé hranici poblíž Neklidu na souřadnicích N 50 24.282 a E 12 56.892 na hrotu klkovitého výběžku Německa do Čech stojí trojboký hraniční kámen. Němci jej nazývají Dreiherrenstein, tedy Kámen tří panství, jen za existence NDR byl nazýván Dreilaenderstein, Kámen tří zemí. Označoval hranice panství Schwarzenbergů (pánů von Tettau), panství pánů ze Schoenburgu (hrabství Hartenstein) a území Šliků z Jáchymova.
Kámen tří panství, v místní lidové mluvě nazývaný "dreieckiger Raastaa" byl položen v roce 1729, ale na tomto místě byl již od roku 1677 trojboký hraniční sloup, který stál vedle hraničního kamene s číslem 287.
Na trojbokém hraničním kameni jsou tři erby. Na severozápadní straně kamene je sasko-polský erb s písmeny FARPES (= Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a dále tam je nápis Sachsen. Od roku 1842, kdy se nově vyměřovaly hranice, je zde navíc nápis KS (Království saské). Na severovýchodní straně kamene je erb panství Hauensteinského, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. V roce 1842 zde přibyl nápis KB (Království české, Koenigreich Boehmen). Na jižní straně kamene je rakouský erb (dvojitá orlice) za úřad v Jáchymově, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Při měření hranic v létech 1842-3 byly vyhloubeny dodnes ještě patrné hraniční příkopy.
Současná situace historického hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m). Vedle je soudobý kámen s číslem 14, jsou dosud patrné příkopy z 19. století a v pozadí větrná elektrárna nad Neklidem.
Petr Havránek (srpen 2009)
Jižní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese rakouský erb s dvouhlavou orlicí, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severovýchodní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Pánů z Hauensteinu, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. Navíc od roku 1842 jsou zde iniciály KB (Království české) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severozápadní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Sasko-polský a nápis FARPES oslavující sasko-polského krále Friedricha. Z roku 1842 je zde nápis KS (království saské) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Vrcholová skalka Zámků (HLV 379; 1002 m).
Petr Havránek (září 2009)
14.09.2009 11:25:20 - Jan Voráček
Upřesnění informace o značené cestě na Zámky
Chtěl bych upřesnit informaci Petra Havránka o značené cestě na vrchol Zámků (HLV 379; 1002 m). Jedná se o pozůstatek zrušené "legální" vrcholové odbočky vyznačené v 70. či 80. letech 20. stol. (nevím přesně) podle tehdy platné normy o turistickém značení (ke změně normy došlo kolem roku 1988). Ještě v prvním vydání "vojenské" turistické mapy KČT z počátku 90. let je tato odbočka vyznačena a vrchol Zámků je označen jako místo dalekého rozhledu, což dnes (vrchol jsem zdolal v červenci 2006 právě po této cestě) již není pravda. Les "zvítězil" nad vyhlídkou...
Zřejmě amatérsky žlutě značená vrcholová cesta na Zámky (HLV 379; 1002 m), která odbočuje z Knížecí cesty.
Petr Havránek (září 2009)
08.09.2009 18:02:37 - Petr Havránek
Značená cesta na Zámky
Na tisícimetrový vrchol Zámky (HLV 379; 1002 m) vede zřejmě amatérsky značená cesta. Dáme-li na doporučení publikace "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" a k vrcholu Zámků vyrazíme z Horního Polubného po žlutě značené turistické cestě, která se od Václavíkovy Studánky jmenuje Knížecí cesta, můžeme dojít na vrchol Zámků pohodlně po značené cestě. Asi 870 m od Polubenské silnice, tedy od odbočení Knížecí cesty, odbočuje z této Knížecí cesty v místě se souřadnicemi N 50 47.210 a E 15 20.444 vyspravená těžařská cesta SZ směrem. Tato cesta není v mapách KČT, ale je dobře patrná v digitální mapě TOPO Czech 3 PRO.
Cesta je zřejmě amatérsky značená žlutými trojúhelníkovými vrcholovými značkami a logicky odbočuje ze žlutě značené Knížecí cesty, která vede do Sedla pod Zámky. Vrchol Zámků je po ní vzdálený asi 850 metrů a v samotných podvrcholových partiích je značení nedokonalé, po nevelké vyšlapané pěšince a lze zde snadno z cesty sejít.
Skalky ve vrcholové části Kamence (HLV 226; 1072 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
06.09.2009 09:29:43 - Karel Tauser
Poznámka k orientaci při výstupu na vrchol Kamence
Orientačně je v současnosti přístup na vrchol Kamence (HLV 226; 1072 m) jednoduchý: Z obce Pohoří vede zelená značka KČT až na vrchol, zde je take informativní tabule se jménem vrcholu hned u skalky, na které je geodetický bod - pozor zdolání skalky vyžaduje opatrnost. Zelená značka dále pokračuje až k hranici, odtud vlevo podél hranice je možné dojít na blízký Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).
Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku (HLV 162; 1126 m) a Travné hory (HLV 169; 1125 m) se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.
Tomáš Formánek (srpen 2009)
02.09.2009 11:49:47 - Michal Holub
Podrobné geodetické měření v oblasti Smrku a Travné hory
Během posledního prázdninového víkendu (29. - 30.8.2009) jsme se vydali proměřit dva nejvyšší vrcholy Rychlebských hor - Smrk (HLV 162; 1126 m) a Travnou horu (HLV 169; 1125 m). Podle našich dosavadních údajů byl Smrk o 3 m vyšší, nicméně přítomnost menších skalek na vrcholu Travné hory či poloha trigonometrického bodu na Smrku dávali tušit, že údaje nejsou zcela správné. Dokonce jsme trochu doufali, že by Travná hora nakonec mohla vyjít jako vítěz...
Při sobotní nivelaci na Travné hoře (HLV 169; 1125 m) byl největší problém nalézt trigonometrické body. Hlavní bod č.1 (1120.50 m) jsme našli, ale byl vyvrácený a tak nám byl k ničemu. Hledali jsme proto zajišťovací bod 1.3 (1120.17 m), ale bez úspěchu. Body 1.1 a 1.2 (1111.86 m resp. 1111.11 m) byly příliš daleko, a proto jsme využili znalosti výšky hraničních kamenů (44/18, 44/19, III/45 a 45/1). Od nich jsme se rychle dostali ke dvojici vrcholových skalek a jejich výšku určili doslova s milimetrovou přesností.
Nejvyšší místo Travné hory (HLV 169; 1125 m) se nachází na východněji situované skalce (WGS-84 N 50°13.139´ a E 17°00.938´) ve výšce 1124.77 m (zaokrouhlení 1124.8 m, případně 1125 m). Jelikož je trigonometrický bod na Smrku (HLV 162; 1126 m) o třičtvrtě metru výše, senzace v podobě změny nejvyššího vrcholu Rychlebských hor se tedy nekoná...
Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk (HLV 162; 1126 m).
Tomáš Formánek (srpen 2009)
Nedělní nivelování na Smrku (HLV 162; 1126 m) pak mělo určit, kromě přesnější výšky nejvyššího místa, také správnou polohu vrcholu. Pouhým okem (ošidný pojem...) je jasné, že nejvyyší místo vrcholu leží severněji než trigonometrický bod č. 24 (1125.40 m). Trigonometrické body č. 24, 24.1 a 24.2 se tentokrát zdály být v pořádku, a tak jsme je využili a celý pořad v délce cca 600 m mezi nimi uzavřeli. Vrcholová plošina je extrémně plochá, výškové rozdíly minimální. I proto je určení přesného nejvyššího místa vzhledem k mikroreliéfu s pařezy, vývraty a prohlubněmi obtížné.
Zhruba 200 m severně od geodetického bodu (v polovině vzdálenosti se rozkládá pěkné rašeliniště Malení) bylo změřeno na ploše cca 30x60 m několik bodů ve výšce 1126.2 - 1126.3 m. Úplně nejvyšší hodnota (WGS-84 N 50°13.836´ a E 17°02.021´) pak byla 1126.36 m (zaokrouhlení 1126.4 m, případně 1126 m), což lze považovat za nejvyšší místo. Snažili jsme se lať stavět do průměrné výšky, vyhýbaje se kopečkům se zarostlými pařezy. Samo rašeliniště Malení je ve výšce 1126.0 m, severněji postavený posed s pěkným rozhledem je pak ve výšce 1125.6 m.
Krátká rekapitulace na závěr: Rychlebské hory: 1. Smrk 1126.4 m, 2. Travná hora 1124.8 m.
Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku (HLV 162; 1126 m).
Tomáš Formánek (srpen 2009)
Vrcholová partie Ostružné (HLV 128; 1184 m) s geodetickým bodem v popředí - tyč je ulomena a pohozena pod smrkem vpravo.
Jindřich Preis (listopad 2008)
04.08.2009 01:20:54 - Jaromír Hron
Dřevěný altán na Ostružné
Dřevěný altán na Ostružné (HLV 128; 1184 m) postavily Lesy ČR.
Co je k tomu vedlo je záhadou, stejně jako jejich "hospodaření" v lesích našich hor.
Deska památníčku na Bílé smrti (VV 209a; 1007 m), vzpomínající v češtině i němčině veršovaným textem událost z 19. 2. 1909.
Petr Havránek (červenec 2009)
02.08.2009 14:05:16 - Petr Havránek
Pomníček na Bílé smrti
Na severním svahu Bílé smrti (VV 209a; 1007 m), VV Černé hory (HLV 209; 1085 m), stojí památníček vzpomínající ve verších na událost z 19. února 1909, kdy zde zbloudili a do sněhových závějí zapadli tři poutníci.
Naštěstí zde nezahynuli a na rozdíl od ostatních pomníčků v Jizerských horách, vzpomínajících dokonaných tragédií, se po hodinách utrpení poutníci vrátili do civilizace.
Pamětní deska nese text v češtině i němčině (i německý text je veršovaný). Je jen trochu smutné, že německý text byl začerněn.
Bahnitá jezírka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).
Petr Havránek (červen 2009)
01.08.2009 16:36:39 - Petr Havránek
Rašelinná jezírka na vrcholu Jelení hory
Přestože Jelení hora (HLV 137; 1171 m) není příliš plochá a její svahy prudce spadají do údolí na západě, jihu i východě, nalezli jsme na jejím vrcholu několik rašelinných jezírek. Nacházejí se přibližněi 20-30 m severně od geodetického bodu.
Zobrazeno 241 - 250 z 533 nalezených