Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 251 - 260 z 533 nalezených 
Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.
Petr Havránek (červen 2009)
19.07.2009 20:09:22 - Petr Havránek
Zvlněný vrchol Kutné
Vrchol Kutné (VV 297b; 1002 m) leží v bezprostřední blízkosti Rýchorské boudy. Je tvořen 60 m dlouhým hřebínkem, s vyvýšeninami na obou koncích. JV vyvýšenina je přírodní a je o 1 až 1,5 m nižší než vyvýšenina na SZ konci. Při prvním pohledu je však SZ výspa hřebínku tvořena umělou plošinou, základy bývalé Maxovy boudy. Pokud by zde tato umělá plošina nebyla, zdá se, že vyšší by byl JV přírodně travnatý konec hřebínku. Při bližším zkoumání jsme však nalezli skalní blok v Z části základů Maxovy boudy, který je téměř nepochybně přírodní. Proto jako vrchol Kutné lze označit vyhlídkovou plošinu na základech bývalé Maxovy boudy, přestože je na samém okraji tisícimetrové vrstevnice.
Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.
Petr Havránek (červen 2009)
Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.
Petr Havránek (červen 2009)
Vyvýšenina, ležící 1100 m VVJ směrem od vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV.
Petr Havránek (červen 2009)
19.07.2009 19:25:51 - Petr Havránek
Nový kandidát na vedlejší vrchol Poledníka
Dne 3.1.2007 jsme upozornili na skalní hřebínek SSZ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) (ku Skalce), který jasně převyšuje 5 metrovou hranici a je nepochybným kandidátem na VV.
Nyní upozorňujeme na vyvýšeninu, která se nachází VVJ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV. Vyvýšenina je vzdálena 1100 metrů od vrcholu Poledníka na souřadnicích N 49 03 39.3 a E 13 24 30.0 a leží blízko u červeně značené turistické cesty a cyklostezky z Prášil.
Na podrobných mapách (KČT Železnorudsko, TOPO Czech 3 PRO) je tento vrchol zcela obkoužen vrstevnicí 1240 m. Pomocí GPS MAP 60CSx jsme provedli 3 měření. Diference mezi vrcholem a sedlem směrem k Poledníku, které leží 184 m od vrcholu na souřadnicích N49 03 39.3 a E 13 24 21.0 činila jednou 6 m a dvakrát 8 m.
Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.
Petr Havránek (červen 2009)
16.07.2009 23:27:50 - Petr Havránek
Dvojvrchol Vlašský vrch
Vlašský vrch je jak v publikaci Tisícimetrové vrcholy Čech, Moravy a Slezska, tak i v mapách (např. Krkonoše-Východ nakl. ROSY 1:25000) prezentován, jako kompaktní hora. Ve skutečnosti se jedná o dvojvrchol.
Geodetický bod je na východním vrcholu (N 50 40.888; E 15 45.718) ve výšce 1035,2 m. Vyšší, západní vrchol, je vzdálený od východního 61 metrů a je tvořen několika skalkami (N50 40.874; E 15 45.671), ale hlavně je téměř o 3 metry vyšší (1038 m). Oba vrcholy odděluje mělké sedélko, které je ve výšce 1033 m. Nejedná se tedy o HLV a VV, ale o dvojvrchol, kde vyšší vrchol není situován do oblasti geodetického bodu.
Odlesněný východní svah tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
16.07.2009 19:22:23 - Petr Havránek
Tři nové turistické přechody na Šumavě otevřeny dne 15.7.2009 a průchodnost Hraničního chodníku omezena
V tiskové zprávě ze dne 10.7.2009 uvádí Jana Zvettlerová, tisková referentka NP a CHKO Šumava, že včerejškem, dnem 15.7.2009, byla otevřena tři nová přechodová místa v Národním parku Šumava. Uvádí: "Ve středu, 15. července 2009 budou připraveny a otevřeny tři nové turistické trasy v oblasti Modravských slatí: Siebensteinkopf (hraniční kámen 7/7), Modrý sloup (hraniční kámen 28/8), a Pod Poledníkem (hraniční kámen 16/14). Trasy jsou vyznačeny standardizovaným značením Klubu českých turistů a společným česko-bavorským logem.
Přechodové místo Siebensteinkopf bude otevřeno celoročně a je určeno pouze pro pěší turistiku. Z důvodu nezbytné ochrany populace tetřeva nebudou v tomto prostoru v zimním období zřizovány a udržovány lyžařské běžecké stopy. Přeshraniční trasy pro pěší Modrý sloup a Pod Poledníkem budou přistupné od 15.7. do 15.11.2009 a od 15.7. do 15.11.2010. Trasa Modrý sloup povede z Březníku úbočím Špičníku na státní hranici a na Luzný. Na těchto stezkách bude vyloučen vstup osob se psy a jízdními koly, zakázána je také jízda na koních a vjezd jakýchkoli vozidel.
Jako ekologické kompenzace za nové přeshraniční turistické stezky, kvůli ochraně silně ohrožené populace tetřevů v obou NP při státní hranici, bude nadále redukována nepotřebná cestní síť a přístupnost hraničních chodníků: v úseku mezi Špičníkem a Roklanem (24/1) bude chodník zcela uzavřen, v úseku mezi Špičníkem a Luzným (XI/1) bude otevřen od 15.7. do 15.11 a v úseku Železná Ruda - Roklan (24/1) bude otevřen od 15.8. do 15.11. běžného roku." uvádí tisková zpráva NP Šumava z 10.7.2009.
V praxi pro tisícovkáře to znamená následující: Od 15.7.2009 jsou zcela nepřístupné vrcholy Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a V koutě (HLV 71; 1276 m), které bylo možné v minulých dvou sezónách navštívit. Vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) byl trvale nepřístupný i z Bavorska, v loňském roce jej mohlo navštívit několik málo vyvolených, účastnících se organizovaných vycházek NP Šumava "Průvodci divočinou". Vrcholy Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m) je možné dosáhnout z Bavorska pouze v letní sezóně, tedy od 15.7. (resp. 15.8.) do 15.11. běžného roku po hraničním chodníku. Vrchol Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m) bude zřejmě díky novému přeshraničnímu přechodu přístupný trvale.
Pomníček v sedle mezi Dlouhým hřbetem - V vrcholem (VV 94b; 1081 m) a Dlouhým hřbetem (HLV 204; 1089 m).
Václav Šilhavý (červen 2009)
15.07.2009 23:45:18 - Václav Šilhavý
Pomníček v sedle mezi Dlouhým hřbetem a Dlouhým hřbetem - V vrcholem
V sedle mezi tisícovkami Dlouhý hřbet (HLV 204; 1089 m) a Dlouhý hřbet - V vrchol (VV 94b; 1081 m) se nachází uprostřed lesa malý kamenný pomníček s německým nápisem: "Beschriebener Tannling".
Pomníček označuje místo kde před půl druhým stoletím stávala mohutná jedle. Do těchto míst zasadil děj jedné ze svých povídek rakouský spisovatel Adalbert Stifter, který se narodil roku 1805 v nedaleké Horní Plané. Název povídky zní v originále "Der Beschriebene Tannling" - v českém překladu: Popsaná jedlička.
Okolnosti vzniku povídky popsal kronikář z Horní Plané Franz Fischer ve svém článku z roku 1974. Upravený článek lze nalézt na webu: KOHOUTÍ KŘÍŽ Šumavské ozvěny, 'S HOHNAKREIZ Des Waldes Widerhall. Tento web je věnován šumavské německé literatuře.
Více v sekci: http://www.kohoutikriz.org/data/w_fisch.php
Jelení vrch - JZ vrchol (VV 80b; 1106 m) z jihovýchodního svahu nad Filipovou Hutí.
Václav Šilhavý (prosinec 2008)
23.05.2009 23:38:26 - Václav Šilhavý
Geodetické body na Jelením vrchu - JZ vrcholu
Na vrcholové plošině Jeleního vrchu - JZ vrcholu (VV 80b; 1106 m) lze nalézt celkem tři geodetické body. Na severozápadním okraji vrcholové plošiny na souřadnicích: N49 01.935 E13 30.601 se nachází trigonometrický bod č. 22 s kótou 1104,77 m.n.m., který je součástí základního polohového bodové pole. Tento trigonometrický bod je označen červenobílou tyčí a je zajištěn pomocným geodetickým bodem s kótou 1105,74 m.n.m., označeným černobílou tyčí. Zajišťovací bod je umístěn ve vzdálenosti 74,1 m jihovýchodně od bodu č. 22. Geodetický bod na louce na jihovýchodním okraji vrcholové plošiny není součástí základního polohového bodové pole. Jedná se o zhušťovací bod č. 207 s kótou 1104,85 m.n.m., který není nijak vztažen k bodu č. 22.
Geodetický bod na nejvyšším místě vrcholové plošiny Jeleního vrchu - JZ vrcholu (VV 80b; 1106 m).
Václav Šilhavý (prosinec 2008)
Zajišťovací geodetický bod na vrcholové plošině tisícovky Jelení vrch - JZ vrchol (VV 80b; 1106 m).
Václav Šilhavý (prosinec 2008)
Nejvyšší místo na vrcholové plošině Jeleního vrchu - JZ vrcholu (VV 80b; 1106 m).
Václav Šilhavý (prosinec 2008)
Geodetický bod na Jelením vrchu - JZ vrcholu (VV 80b; 1106 m) nad Filipovou Hutí.
Petr Havránek (květen 2009)
18.05.2009 21:25:15 - Petr Havránek
Čtyřistapadesát metrů dlouhý vrchol Jelení vrch -JZ vrchol
Jelení vrch - JZ vrchol (VV 80b; 1106 m) je romantická vyvýšenina nad neméně romantickou obcí Filipova Huť. Při výstupu se neunavíme, od místních penzionů pohodlně stoupáme po krásné louce. Brzo dosáhneme geodetického bodu, který je jen 250 m od silnice s převýšením 15 metrů.
Zajímavé je to, že od tohoto geodetického bodu pokračuje vrcholová plošina 450 m SZ směrem a výška se odlišuje pouze v desítkách centimetrů. Na SZ výspě vrcholové plošiny nalezneme pomocný geodetický bod, černobíle pruhovanou tyč s patníkem.
Podle "turistického měření" je celá 450 m dlouhá vrcholová plošina vysoká 1106 m s nepatrnými odchylkami, oba geodetické body jsou od sebe vzdálené asi 450 m a výška mezi nimi se mění pouze nepatrně.
Vrchol Poledníku (HLV 52; 1315 m). V polovině vzdálenosti mezi vrcholem a Javoří slatí bude odbočovat nová přeshraniční stezka.
Petr Havránek (květen 2005)
18.05.2009 20:03:49 - Petr Havránek
Na Šumavě budou tři nové přechody a průchodnost hraničního chodníku bude omezeně zachována!
Dne 5. května 2009 vydal Národní park Šumava optimistickou tiskovou zprávu: V návaznosti na jednání ministrů životního prostředí ČR a Bavorska Martina Bursíka a Otmara Bernarda z 15.9.2008 podepsali nyní jejich podřízení novou dohodu.
V úseku Debrník/Ferdinandsthal a Bučina/Buchwald budou zřízeny tři nové přechodové body, kterými povedou nově značené turistické cesty:
1. Hirschbachschwelle - Poledník/Javoří Pila u hraničního kamene 16/14 2. Der blaue Saeule/Modrý Sloup - Březník u hraničního kamene 28/8 3. Siebensteinkopf - Pramen Vltavy u hraničního kamene 7/7.
Všechny přechody budou turisté moci použít od 15.7. do 15.11. každého roku. Na značené trasy není dovolen vstup psům a osobám s jízdními koly, jízda na koni a vjezd jakýchkoli vozidel.
Turistická trasa Siebesteinkopf - pramen Vltavy bude otevřena celoročně a je určena pouze pro pěší turisty. V zimním období zde budou udržovány lyžařské běžecké stopy.
Důležitou zprávou je, že (na rozdíl od původního záměru obou parků a tedy i našich referencí z minulého roku) hraniční chodník zůstane každoročně přístupný od 15.8. do 15.11.
V polovině vzdálenosti mezi tímto turistickým ukazatelem a vrcholem Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude po těžařské cestě odbočovat nová přeshraniční stezka k hraničnímu kameni 16/14.
Petr Havránek (srpen 2008)
Dřevařské rezervní jezero (klausa) na Hirschbachu v Bavorsku pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m), 200 m od hraničníku 16/20, kudy od 15.7.2009 povede nová přeshraniční stezka,
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled od fořtovny na Březníku do Luzenského údolí. Vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), v pozadí bavorský Luzný. Nová přeshraniční stezka bude vpravo po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (květen 2009)
Směrovka k zážitkové stezce na rozcestí Na Ztraceném na úpatí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).
Petr Havránek (květen 2009)
18.05.2009 17:37:13 - Petr Havránek
Na svazích Malé Mokrůvky byla otevřena Zážitková stezka
Správa Národního parku Šumava zřídila na SZ svahu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) novou zážitkovou stezku. Stezka začíná těsně u rozcestí "Na ztraceném", je 1 km dlouhá a náročnost jejího zdolání je uvedena jako vysoká. Správa parku upozorňuje, že na stezce neprovádí pro zachování autenticity divoké přírody žádné úpravy a proto nedoporučuje vstupovat na ní při sněhové pokrývce, po deštích apod. Stezka se klikatí V od silničky mezi Modravou a Březníkem, prochází mokřinami a úpatím Malé Mokrůvky a po 1 km se opět vrací na březnickou silnici. Stezka je sice nezřetelná, je ale dobře značená a v době jarního tání je opravdu prakticky neschůdná.
Rozcestí Na Ztraceném na SZ úpatí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).
Petr Havránek (květen 2009)
Plánek zážitkové trasy na SZ úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).
Petr Havránek (květen 2009)
Popis zážitkové stezky na SZ úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).
Petr Havránek (květen 2009)
Tůně na úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) jsou až metr hluboké.
Petr Havránek (květen 2009)
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub
Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?
Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.
Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).
Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.
Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...
Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).
Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Zobrazeno 251 - 260 z 533 nalezených