Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 21 - 30 z 533 nalezených

09.10.2021 08:19:33 - Jindřich Preis

Jak je to s Tisícovkami Polom na Šumavě?

V knize Tisícovky Čech-Moravy-Slezska i na webových stránkách projektu jsou uvedeny celkem tři vrcholy podobného jména, dva jako hlavní a třetí jako vedlejší.

Již při prvním pohledu na mapu je zřejmé, že přiřazení vedlejšího vrcholu Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) k hlavnímu vrcholu Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m) není správné, a že patří spíše k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m).

Dalším překvapením je záznam trasy z vedlejšího vrcholu na hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m). 

Ze záznamu profilu cesty (se snahou se udržet po hřbetnici) je patrné, že převýšení mezi oběma přesahuje hranici 15 m (konkrétně 17,2 m), a Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) by tak aspiroval na přeřazení mezi vrcholy hlavní.

Aktuálně je však sedlo mezi oběma vrcholy porostlé mlázím a přesné udržení hřbetnice v obtížně průchodném terénu by mohlo být rozporováno.

Také rozdíl mezi výškami obou hlavních vrcholů se zprvu v terénu jevil jako obrácený, nicméně bližší vyhodnocení profilu trasy potvrdilo stávající stav, kdy hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m) je z „Polomů“ na Šumavě nejvyšší.

Závěrem lze shrnout, že vedlejší vrchol Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) minimálně patří k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m) a ne k vrcholu Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), pokud sám není vrcholem hlavním.

28.09.2021 15:12:16 - Petr Havránek

Kde je vrchol Hřebeňáku?

Většina podrobných turistických map, například server Mapy.cz, mapa č.75 Králický Sněžník-Králicko 1:25.000 i mapa č. 41 Jeseníky sever 1:25.000 z edice Turistické mapy pro každého společnosti Geodézie On Line, umísťuje vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) asi 550 m jižně od vrcholu Trnové hory (HLV 245; 1060 m) na konec svažující se vrcholové plošiny s kótou 1026 m.

Jedná se však pouze o spočinek.

Vlastní vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) není v těchto mapách označen a nachází se asi 370 m JZ od tohoto spočinku a má výšku 1008 m.

Méně pedantický tisícovkář může tedy vrchol Hřebeňáku minout.

Na Hřebeňák (VV 245a; 1008 m) se lze dostat avízovanou jednoduchou cestou ze severu od turistického přístřešku u Císařské lovecké boudy, s dobrou GPS navigací si lze cestu od Petříkova zkrátit výstupem po lesní pěšině od rozcestí Pod Hřebeňákem.

25.09.2020 16:34:15 - Petr Havránek

Definitivní podoba Kříže smíření ve Zhůří.

V bývalém Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) (Haidl am Ahornberg) byl dokončen Kříž smíření, o kterém jsme informovali v lednu 2015 na tomto serveru.

Kříž byl odhalen 15.9.2012 jako prostý kříž ze silných ocelových pásků a postupně byl obstavován kamennými kvádry. Do prázdného průzoru ve tvaru kříže byla upevněna kovová plastika postavy se srdcem vprostřed. Před kříž byly umístěny tři kamenné desky s latinským nápisem "Signo in hoc vinces". Toto poselství, v překladu "Znamení, ve kterém zvítězíš", uzřel na nebi spolu s planoucím mečem dne 28. října roku 312 Flavius Valerius Constantinus, který se v Bitvě u Milvijského mostu utkal s Markem Aureliem Maxentiem o uchvácení moci nad Římskou říší. Konstantin zvítězil, stal se císařem Konstantinem Velikým, v Římě povolil křesťanství jako oficiální náboženství a sám se dal pokřtít.

V červnu 2017 byla u kříže umístěna naučná tabule, vysvětlující jeho význam.

09.09.2020 20:08:52 - Petr Havránek

Turistická komerce mění podobu tisícovek

Na úbočí a vrcholu tisícovky Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m) byla dne 16.1.2019 otevřena stezka korunami stromů, pojmenovaná Stezka Valaška. Je to visutá, převážně dřevěná konstrukce dlouhá 660 metrů, v nejvyšším místě je 15 metrů nad zemí.

Začíná na úbočí Tanečnice - Z vrcholu asi 300 metrů od Pusteven a končí mohutnou vyhlídkovou věží na vrcholu této tisícovky. Věž na vrcholu hory je 22 metrů vysoká a proto její vyhlídková plošina leží ve výši 1099 m. Z věže lze vidět krajinu tří států, Česka, Slovenska a Polska.

Media nezřídka Valašku nazývají perlou Moravskoslezského kraje. Součástí stezky je 150 m dlouhý, na lanech zavěšený Himálajský chodník, plošina s devíti trampolínami umístěná 12 metrů nad zemí a do prostoru sedmi metrů čnící prosklený chodník ("sky-walk") 30 m nad zemí. Dospělý zaplatí za vstup na tuto atrakci 220,- Kč.

Stavba Valašky začala v létě 2017 a byla dokončena v listopadu 2018. Stezka pak byla pro veřejnost otevřena 16.1.2019. Hlavním investorem bylo Biskupství ostravsko-opavské, na jehož pozemcích atrakce leží. Stavba stála 50 milionů korun.

V sobotu, 5.9.2020, kdy správce stezky zpřístupnil Valašku zdarma, ji navštívilo za první hodinu 800 zájemců a za celý den pak rekordních 5020 lidí. Parkoviště na Pustevnách s kapacitou přes 200 míst tak bývá v sezóně často plné, přijíždějící o obsazenosti informuje světelná tabule již v Prostřední Bečvě - Kněhyních.

07.09.2020 19:17:34 - Petr Havránek

Rekonstruovaný Libušín byl otevřen

Dne 30.7.2020 ve 12:00 byla po rekonstrukci slavnostně otevřena chata Libušín, stojící na Pustevnách, na úpatí tisícovky Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m).

Libušín, který je národní kulturní památkou, je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten je autorem i sousední chaty Maměnka a oba domy označil jako útulny. Na výzdobě Libušína se podílel m.j. i Mikoláš Aleš. V roce 1928 navštívil obě stavby T. G. Masaryk.

Dne 3.3.2014 Libušín vyhořel a od roku 2016 byl rekonstruován.

07.09.2020 17:31:52 - Petr Havránek

Současný optimální přístup k tisícovkám Jakubova chýše a Ptačí skály

Webové stránky "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" uvádějí, že přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nejlepší z neznačené silničky, Trojmezné cesty, asi 900 m JV od rozcestí Trojmezné a Třistoličné cesty, z místa, kde cestu křižuje bývalý lesní průsek. Tímto průsekem lze V směrem po 700 m dosáhnout místa 100 m vzdáleného od skalní skupiny Jakubovy chýše.

Situace se však mění, zjistili jsme, že průsek velmi rychle zarůstá, v červenci 2020 byl již jen obtížně průchodný a do 2-3 let jím nebude možné projít vůbec. Optimální přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nyní z místa, doporučeného "Tisícovkami" pro nástup na Ptačí skály (VV 24a; 1285 m). Je to místo na používané lesní silničce, označené na serveru mapy.cz jako Kalamitní cesta. Ta odbočuje z původní, dnes již zcela zaniklé Trojmezné cesty na pravém, východním břehu Světlé, dvakrát jí kříží a stoupá na hřeben mezi Světlou a Stockým potokem.

Přibližně v nejvyšším místě hřebene, ve výšce 1205 m na souřadnicích N48 47.047 a E13 50.082, kříží Kalamitní cestu jasně patrný průsek. SZ směrem můžeme sestoupit asi 600 m k původně doporučovanému průseku, ten v této partii je až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) viditelná.

Po návratu na Kalamitní cestu je možné týmž průsekem vystoupat jihovýchodním směrem (na "Tisícovkách" je omylem uvedeno "jihozápadně") k Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m).

Na obou vrcholech je patrný běh času: zatímco Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) zarůstá a je obtížné jí obcházet, v okolí Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) již z větší míry padl odumřelý les a na rozdíl od fotografií Václava Šilhavého z r. 2013 je odsud podstatně lepší výhled.

14.08.2020 13:54:29 - Petr Erban

Do třetice kompletní zdolání všech našich tisícovek

25. července 2020 se stal pan Petr Erban třetím tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Díky za hezký dopis, moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených turistických projektů!

Zdravím Vás, chci Vám ještě napsat pár slov o tom, jak já jsem se dopracoval k “tisícovkám”.

Já jsem už pokročilého věku a na hory jezdím celý život, už více než 50 let. Před revolucí jsem byl členem turistického oddílu, se kterým jsme podnikali hřebenové přechody hor, hlavně slovenských (bylo ještě Československo, tak to bylo vlastně “doma”). Prošli jsme Tatry i Fatry, v Česku Jeseníky i Krkonoše. Takže jsem sbíral tisícovky, aniž bych o tom uvažoval. Jsem z Ostravy, takže moje domovské hory jsou Beskydy, no a ty jsem prošel křížem krážem, na Lysé jsem byl asi tisíckrát. Ještě před revolucí jsme s tím oddílem zajeli i na Kavkaz a vylezli na pětitisícový Kazbek. A s dvěma kamarády jsme ještě na tak zvaný devizový příslib vyjeli na západ a vylezli na Mont Blanc, Matterhorn a Grossglockner v Alpách. 

Po revoluci se otevřel svět a začal jsem jezdit více do zahraničních hor, hlavně do Alp. S kamarády horolezci jsem se dostal i na Pamír, vylezli jsme na šestitisícovku Pik četyrjocha, pak na 7105  m vysoký Pik Korženěvskoj. Pak jsem odjel pracovně do Iránu, kde jsem strávil téměř 4 roky, tím se zpřetrhaly vazby na bývalé spoluturisty a od té doby se ze mě stal sólista. Už v Iránu jsem začal jezdit do hor sám, vylezl jsem tam na 9 nejvyšších hor včetně 5600 m vysokého Damávándu. 

Po návratu jsem pak vydělané peníze začal utrácet na další výlety do hor hlavně po Evropě. Až jsem ty hory začal systematicky “sbírat”. A nejen hory, začal jsem sbírat i další zajímavé body. Řekl jsem si, že vylezu na nejvyšší vrcholy všech evropských pohoří, což jsem už splnil, u toho jsem navštěvoval středy Evropy, všechny, o kterých jsem se dozvěděl. (Je jich víc, protože se dajízjistit různými způsoby). Ty ještě všechny nemám, zastavil mě COVID, čtyři středy jsou v Běloruskua tam jsem chtěl letos, ale tam rozhodně teď nepojedu. Navštívil jsem i všech šest muzeí R. Messnera, kterého považuji za absolutně nejlepšího horolezcevšech dob. 

No a teď se dostávám k domácí scéně. Když jsem objížděl tu Evropu, napadlo mě, že bych měl mít taky kompletně Česko, tedy nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A tak jsem narazil na pojem geomorfologické členění, zjistil jsem, že republika je rozčleněna na 94 celků (člení se ještědál na další podcelky, ale to členění je tak jemné, že asi není v silách to zvládnout). No a tak jsem objel republiku a vylezl na všech těch 94 nejvyšších vrcholů. Sám jsem jsem si pak do toho přidal Prahu a vystoupil jsem na 40 nejvyšších vrcholů Prahy. Nebyl tomu konec, protože jsem v knihkupectví objevil knížku “101 našich nejkrásnějších kopců a hor”, no a bylo zaděláno na další výlety, vylezl jsem na všechny kopce podle té knížky (některá z nichjsem už měl v rámci těch nejvyšších). Jenže u nás v Česku jsou nejvyšší hory podél hranic a jak jsem tak chodil po hraniční čáře, napadlo mě zajít na všechna trojmezí a taky na nejzazší body, pak na nejnižší body Čech i Moravy a nakonec na středy republiky. Opět je jich víc, podle způsobu výpočtu. Mám i střed samostatných Čech a Moravy bez Slezska a se Slezskem atd. U těch středů jsem pak narazil na tzv. základní nivelační body, kterých je po Česku 12, tak jsem je taky navštívil. To všechno jsou už moje uzavřené projekty.

A pak jsou tu další body, které budu plnit do smrti: jak jsem tak chodil po těch hranicích, narazil jsem na historické hraniční kameny, tak jsem je taky začal sbírat, mezi nimi pak rozlišuji zase trojmezní kameny, kameny na hranici Čechy – Moravaa jiné zajímavé kameny s nápisy atd. Už jich mám stovky. A taky vyhledávám památníky železné opony, kterých jsem už taky objel spoustu. 

Dostávám se konečně k tisícovkám, ty mě napadly, až když se mi nějak dostala do rukou vaše knížka Tisícovky (v tištěné podobě). Nejprve jsem vzdoroval protože jak se znám, když něco začnu, tak mě to pak nepustí a říkal jsem si, že si na sebe upletu bič, protože jsem stále jezdil do všech možných hor a po různých bodech a to by byla moc velká zátěž. Začal jsem napřed s okolními horami, pořádně jsem zdokumentoval Beskydy a prošel detailně Jeseníky, Rychlebky a Králičák. No a pak se to rozjelo a systematicky jsem pokračoval dál, až mi nakonec zůstala Šumava. Ty nejznámější jsem tam už samozřejmě měl (Plechý, Poledník, Boubín atd.), ale kde je do 286-ti! Paradoxně mi k tomu letošnímu dokončení pomohla koronavirová krize, protože jsem musel odložit některé zahraniční plány a místo toho jsem vyjížděl na Šumavu. Pro Ostraváka je to náročné, je to dost daleko a musí se to logisticky dobře zpracovat, kde se ubytovat, aby šlo osáhnout určitou oblast atd. Ale teď jsem to tedy dokončil. 

Na závěr ještě perličku, na předních místech ve zdolaných tisícovkách se pohybuje Petr Havránek, přispívá na váš web a podílí se na vyhledávání nových vrcholů, kvůli němu jsem se teď prodíral vrcholovým hřebenem Koňského vrchu ke skále na SZ konci a drápal se na tu skálu, abych měl i ten vrchol, protože se uvažuje o jeho zařazení mezi tisícovky. Má dobře zapamatovatelné jméno a tak vždy, když jsem se prodíral nějakým těžkým terénem a uviděl jsem v trávě vyšlápnutou pěšinku, říkal jsem si: á, Havránek už tu byl. Pokud ho znáte, pozdravte ho! 

Tak jsem se nějak rozkecal, pokud jste dočetli až jsem, zdravím tisícovkáře a vaše stránky budu sledovat i nadále, už jsem asi říkal, že to je obdivuhodné dílo. 

Mějte se krásně,

Petr Erban

08.07.2020 08:58:18 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

22. června 2020 se stal pan Milan Borovka teprve druhým tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, ke dni 22.6.2020 jsem vystoupal na všech 584 (396 + 188) tisícimetrových vrcholů. Můj první vrchol dne 7.3.2010 byla Myslivna (HLV 288; 1044 m) a poslední Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) dne 22.6.2020.

Připojuji fotografii z Malého Javorníku (HLV 328; 1021 m), kde jsem (vlevo) 30.10.2019 s příležitostnými parťáky předčasně slavil  výstup na poslední tisícimetrový vrchol. Při rekapitulaci výstupů  jsem zjistil, že od roku 2016  se počet vrcholů zvětšil. Takže tím skutečně posledním byl dne 22.6.2020 Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m). Milan Borovka

29.06.2020 22:34:18 - Petr Havránek

Svěcení křížku na Rovině

V neděli 28. června 2020 ve 14 hodin byla na samotě Rovina u Dobré Vody šumavská slavnost.

Rovina je v sedle pod tisícovkou Březník (HLV 365; 1007 m), zvanou též Vintířova skála.

Legendární šumavský pamětník, vypravěč a učitel Emil Kintzl a kameník Martin Beránek udělali nový křížek proto, jak pan Kintzl říká, že: "Na Rovině kdysi stála malá kaplička. Za bolševika zmizela a s ní i celá vesnice. Novým křížkem chceme připomenout nejen zničenou kapličku, ale i pracovité lidi, kteří na Rovině kdysi spokojeně žili".

Slavnosti se zúčastnilo mnoho přátel a příznivců Šumavy. Křížek vysvětil P. Jenda Kulhánek, jeho vznik podpořily spolek Přátelé Mouřence, město Hartmanice, chata Rovina, na jejímž pozemku kříž stojí, a mnozí další.

Celé slavnosti přálo nádherné letní počasí a přátelská atmosféra.

31.05.2020 23:37:08 - Petr Havránek

Nalezení Ostrého - JV vrcholu

Webové stránky Tisícovky Čech, Moravy a Slezska zmiňují Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) jako nově uznanou tisícovku ze dne 15.5.2016. Její nalezení ale není zcela jednoduché a webové stránky podrobnosti neuvádějí.

Při putování po hraničním chodníku po hlavním hřebeni Šumavy z jihovýchodu od Svarohu (HLV 42; 1333 m) nalezneme mezi Čekáním (VV 95a; 1124 m) a Ostrým (HLV 70; 1291 m) několik výrazných skalních formací, které jistě převyšují 5 metrů od "svého" sedla. Všechny tyto skály ale leží na německé straně od hranice.

Až když přicházíme do blízkosti samotného Ostrého (HLV 70; 1291 m), upoutá nás mohutný skalní masiv, který však už patří k vrcholu samotného (Velkého) Ostrého. Naší pozornosti přitom může uniknout malá příkrá skála, ležící asi 10 m od státní hranice na české straně, která je vrcholem Ostrého - JV vrcholu (VV 70b; 1218 m). Skála nyní rychle zarůstá zelení, o to je méně patrná.

Web Tisícovek udává její vzdušnou vzdálenost od vrcholu Ostrého (HLV 70; 1291 m) 370 m, my jsme naměřili 340 metrů. Jasným poznávacím znamením je to, že hraniční chodník v sedle mezi Ostrým a Ostrým - JV vrcholem odbočuje do Německa a je zde cedule, informující že se jedná o přeshraniční turistickou cestu.

Zobrazeno 21 - 30 z 533 nalezených

Nahoru