Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 301 - 310 z 533 nalezených 
Detail německého rozcestníku v sedle J od vrcholu Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m), malou ikonou zakazující vstup na hraniční chodník směrem k vrcholu.
Petr Havránek (srpen 2008)
30.09.2008 21:56:29 - Petr Havránek
Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig)
Podle současného bavorského práva je chodník, procházející po česko-bavorské hranici přístupný občanům SRN od 1. července do 15. listopadu a je ekvivalentní značené turistické cestě. Jedná se o celý úsek mezi Sv. Kateřinou a Trojmezím, vyjma krátkého úseku nad Latschensee, který je i nyní zcela uzavřen.
Velká část tohoto hraničního chodníku leží mimo chráněnou zónu Bavorského národního parku (Kernzone), a je přístupná kdykoli. Bavorské právo však platí i pro úseky hraničního chodníku, ležící v chráněné zóně NP (Kernzone). Po otevření Schengenského prostoru je tedy logické, že chodník i v této zóně může být přístupný občanům ČR.
.
Hraniční chodník na vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).
Petr Havránek (duben 2007)
Otevírá to možnost přístupu k tisícimetrovým vrcholům na státní hranici, které byly dosud nepřístupné a jsou takto označeny i v publikaci Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR (N1, N2).
Jedná se konkrétně o Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), sedlo Špičníku (HLV 34; 1351 m) a Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) (nikoli jejich vrcholy), vrchol V koutě (HLV 71; 1276 m) a Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m).
K dosažení hraničního chodníku a zmíněných tisícovek je ovšem nutné vyjít z Bavorska a dosáhnout hranice po turistické cestě. Takové výlety jsou ovšem poměrně náročné a velmi dlouhé.
Bohužel dohoda ministrů životního prostředí ČR a Spolkové země Bavorsko z nedávné doby obsahuje významnou změnu v tomto právu. Hraniční chodník bude 15. listopadu 2008 uzavřen a 1. července 2009 se již (až na velmi krátký úsek u Gsengetu pod Debrníkem) znovu NEOTEVŘE.
Vrchol tisícovky Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) ležící na česko-bavorské hranici.
Petr Havránek (srpen 2008)
Hraniční chodník (Grenzsteig) z Modrého Sloupu přes Hraniční horu do sedla Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled z vrcholu tisícovky V koutě (HLV 71; 1276 m) přes odumřelé kmeny smrků na Velký Roklan.
Petr Havránek (srpen 2008)
Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig) nad sedlem mezi Velkým Roklanem a Medvědí horou - J vrcholem (HLV 98; 1227 m). V pozadí je patrný Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží (vlevo) a Jezernice (HLV 73; 1266 m).
Petr Havránek (září 2008)
Pohled z česko-bavorského hraničního chodníku (Grenzsteig) z místa nad sedlem mezi Velkým Roklanem a tisícovkou Medvědí hora - J vrchol (HLV 98; 1227 m) na přehradní nádrž Frauenau a Velký Javor.
Petr Havránek (září 2008)
Jezírko na Hirschbachu, Jelením potoku, 200 m od české hranice, ležící v sedle mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m), které sloužilo jako klausa, tedy rezervoár vody k plavení dřeva.
Petr Havránek (srpen 2008)
Rozcestník na Javoří slati, kde vedený výlet k Modravským pláním opustil silničku a vedl nepřehledným terénem k Bukové slati z české strany vrcholu Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
30.09.2008 17:51:29 - Petr Havránek
Výlet do domova tetřeva na Modravských pláních
Dne 5.8.2008 jsme referovali o aktivitě Národního parku Šumava, který na základě vládní výjimky povolil přístup do pěti lokalit v I. zóně NP v období od 1.8. do 31.10.2008.
K návštěvě tisícimetrových vrcholů ČR je vhodný pouze jeden z plánovaných výletů, nazvaný Výlet do domova tetřeva na Modravských pláních.
Tento výlet je veden ve dvou variantách: z Kvildy na Luzný a z Modravy přes Javoří Pilu do bavorského Hochschachten a Latschensee. Zúčastnili jsme se druhé varianty dne 26.8.2008.
Výlet byl náročný svou délkou (26 km) i terénem. Začínal i končil cestou po asfaltu z Modravy k Javoří slati (8 + 8 km) a odtud byl veden podmáčeným terénem slatí.
Zřejmě nejvyšší bod vrcholu Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) je u hraničního patníku s označením 18/4.
Petr Havránek (srpen 2008)
Během tohoto výletu s perfektním profesionálním průvodcem, který velmi zevrubně informoval o botanických, geologických, ekologických i historických faktech, jsme zdolali vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m).
Tento tisícimetrový vrchol je v současné době zcela nedostupný. Z české strany je chráněn rozsáhlou oblastí I. zóny NP a z bavorské strany je nepřístupný pro uzavřený úsek hraničního chodníku k ochraně nečetných bavorských slatí.
Výlet za nevelkou úhradu (300,- Kč/os.) byl velmi pěkný a díky vynikajícímu průvodci velmi přínosný - účast v případě vyhlášení dalších termínů rozhodně doporučujeme. Bohužel termíny všech pěti prvních výletů byly obsazené již začátkem srpna.
Lokalita Modrý Sloup je mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
29.09.2008 21:57:49 - Petr Havránek
Co byl modrý sloup
Modré sloupy stály ve středověku na obchodních stezkách. Naučný panel nad parkovištěm pod Luzným na začátku České cesty (Boehmerweg) směrem k české hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) udává, že ve středověku platil "Střed lesů (Waldesmitte)" za zemskou hranici.
Hraniční přechody byly označeny modrými sloupy. Tyto sloupy spolu se šibenicí připomínaly uživatelům obchodní stezky, že pro zloděje a zbojníky zde platila zvláštní právní ustanovení: rychlé soudy a trest smrti.
Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.
Petr Havránek (srpen 2008)
29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek
Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený
Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.
Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.
Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.
Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.
Petr Havránek (srpen 2008)
Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m). V pozadí Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).
Petr Havránek (červen 2008)
Hraniční stezka po česko-bavorské hranici stoupající z Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), do sedélka mezi českým a bavorským vrcholem Špičníku. Za odumřelými smrky je dobře vidět bavorská část vrcholu.
Petr Havránek (srpen 2008)
28.09.2008 20:21:38 - Petr Havránek
Dvojvrcholy Blatný vrch a Špičník
Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) dominuje jako dvojvrchol. Jeho nejvyšší bod je vzdálen od hraničního chodníku česko-bavorské hranice (Grenzsteig) 110 metrů. Nejvyšší bod je tvořen výraznou skalkou, viditelnou již z hranice. Český vrchol je o necelých 5 metrů nižší, zřejmě tedy není ani vedlejším vrcholem a je vzdálen od hranice asi 250 metrů. Sedlo mezi hlavním vrcholem a spočinkem je vlhké s mokřady. Místy je i hraniční chodník silně podmáčený.
I Špičník (HLV 34; 1351 m), podobně jako Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), dominuje při pohledu od Modrého Sloupu a z Luzného jako dvojvrchol. Na rozdíl od Blatného vrchu je hlavní vrchol Špičníku v České republice. Je vzdálen 220 metrů od hraničního chodníku česko-bavorské hranice a převyšuje sedlo mezi oběma vrcholy o více než 10 metrů. Bavorský vrchol Špičníku je pak vzdálený od hranice asi 130 metrů.
Vrchol Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) je v Bavorsku 110 metrů od hranice. Tvoří jej výrazná skalka.
Petr Havránek (srpen 2008)
Sedélko mezi vrcholem Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) a českým spočinkem. Vede tudy hraniční chodník.
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled z hraničního chodníku česko-bavorské hranice na vrcholovou skalku Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační tabule u Skleněné archy.
Petr Havránek (srpen 2008)
23.09.2008 23:00:35 - Petr Havránek
Skleněná archa v moři lesů uprostřed Evropy
Bavorské občanské sdružení Waldzeit iniciovalo v roce 2003 vznik skleněné archy. Archa je symbolem pro přírodu, překonávání hranic a pro sklářskou tradici. Archu postavili umělečtí skláři Ronald Fischer a Hubert Stern.
V letech 2003-2008 putovala skleněná archa oběma národními parky, kotvila na vrcholech hor, uprostřed lesní divočiny, na návsích i před sklárnami. V roce 2004 pro ni vytvořili dva čeští dřevosochaři, Tomáš Indra a Libor Kuzďas dřevěnou ruku.
Po pětileté pouti Šumavou a Bavorským lesem se archa vrátila na své původní místo, na úpatí Luzného, k rozcestí České cesty na Modrý Sloup mezi Špičník (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m).
Informace o skleněné arše podává dvojjazyčný infopanel.
Skleněná archa na rozcestí letní cesty na Luzný a České cesty (Boehmerweg) na Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Skleněná archa na České cestě (Boehmerweg) pod Luzným směrem k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Skleněná archa v dřevěné ruce na České cestě (Boehmerweg) vedoucí k Modrému Sloupu, mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Na vrcholu Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
20.09.2008 09:07:00 - Tomáš Formánek
Brzký příchod zimy
První závan zimy dorazil v letošním roce na naše hory nezvykle brzy. Sníh poletující již v září (v nejvyšších polohách ojediněle i během srpna) sice výjimečný není, letos ale v polovině září přesahovala výška sněhové pokrývky na mnoha místech 10 cm, sníh se udržel několik dnů a objevoval se již v místech s nadmořskou výškou pod 1000 m.
17. září 2008 dosahovala na vrcholu Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) výška sněhové pokrývky 12 cm, místy se již tvořily návěje vysoké přes půl metru.
17. září na úbočí Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) sníh ležel od výšky 990 m.
Tomáš Formánek (září 2008)
Na úbočí Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
Slůně na Králickém Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
Na vrcholu Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
Ztracené kameny jsou působivým spočinkem Pecného (HLV 45; 1329 m) ucházejícím se o titul vedlejšího vrcholu.
Petr Havránek (září 2008)
17.09.2008 23:01:48 - Jindřich Preis
Ztracené kameny a Ztracené skály
Výrazný hřeben Hrubého Jeseníku klesá v jižním směru do sedla Skřítek a přitom vytváří řadu skalnatých formací, z nichž nejvýraznější jsou na mapě KČT 55 (2002) pojmenovány Ztracené kameny a Ztracené skály.
První z jmenovaných by se mohly stát novým vedlejším vrcholem Pecného (HLV 45; 1329 m) (či Pecnů?) – na GPS záznamu trasy jsem naměřil rozdíl k sedlu 7 m, ale vzhledem k počasí jsem provedl jen jeden pokus o zaměření – potvrzení uvedeného předpokladu tedy zůstává výzvou do budoucna.
Vrchol Pecného (HLV 45; 1329 m) od rozcestníku na zeleně značené turistické cestě.
Petr Havránek (září 2008)
17.09.2008 21:14:40 - Jindřich Preis
Poloha vrcholu Pecný a spočinek Pec
V knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je vrchol Pecný (HLV 45; 1329 m) koordinátami lokalizován na N 50° 01‘ 06.0‘‘ E 17° 10‘ 49.0‘‘ – v tomto místě je skalnatá formace, v mapě KČT označené jako Pec.
O 410 m severovýchodně je vyšší a větší skalnatá formace, vzdálená asi 50 m od značené cesty s turistickou směrovkou, tvořící vlastní vrchol tisícovky Pecný.
Zřetelné sedlo mezi oběma formacemi je ale mělké a nedosahuje 5 m, Pec tedy tvoří spočinek tisícovky Pecný, jejíž vrchol má zaměřené koordináty N 50° 01‘ 18.9‘‘ E 17° 10‘ 53.9‘‘.
V digitální mapě TOPO Czech 2 Pro se značka pro tisícovku Pecný zobrazuje od zaměřeného vrcholu 148 m severovýchodně, přímo na značenou cestu.
Zobrazeno 301 - 310 z 533 nalezených