Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 

Zobrazeno 311 - 320 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Preislerův kopec, Vlčí hřeben - J vrchol a Vlčí hřeben od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu.

Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m), Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

09.09.2008 20:14:20 - Jindřich Preis

Vlčí hřeben

Vlčí hřeben tvoří tři v podstatě stejnojmenné, jen podle polohy rozlišené, ale přesto svým charakterem různorodé vrcholy, všechny splňující kritéria hlavních vrcholů tisícovek.

Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) je velmi ploše oblý a poměrně rozlehlý, prostřední Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) je tvořen kruhovitou plošinou o průměru několika desítek metrů a Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) je typický hřeben – poměrně ostré a od sebe oddělené skalnaté formace v délce 300 m. Vrcholy jsou odděleny mělkými sedly ve stejné nadmořské výšce, mezi jižním a středním vrcholem je sedlo hluboké přesně 15 m. Hřeben S vrcholu je jižně zakončen spočinkem s výhledem přes paseku, jinak výhledy z celého průběhu hřebenu nejsou nebo jsou značně limitované.

V pokračování postupně klesajícího hřebenu je ještě mnohem nižší tisícovka Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) s nízkou vrcholovou skalkou.

Ještě poznámka k názvům vrcholů – na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 (Neubertovy mapy č. 40) je u J vrcholu název Dlouhý kopec.


 
Hraniční hřeben s Kamencem.

Hraniční hřeben s Kamencem (HLV 226; 1072 m).

Renáta Šašková (červenec 2007)

04.09.2008 15:34:25 - Michael Soukup

Cesta na vrchol tisícovky Kamenec (HLV 226; 1072 m) z Pohoří na Šumavě je již méně náročná - z obce vede na hřeben, kde je vrchol Kamence, zelená turistická značka.

Bohužel na vrcholu tato značka není doplněna o informativní cedulku, že se jedná o vrchol Kamence.


 
Z nové stavby na vrcholu Předního Žalého je zatím před dokončením základová deska.

Z nové stavby na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) je zatím před dokončením základová deska.

Jindřich Preis (září 2008)

01.09.2008 20:43:26 - Tomáš Tisovský

Další informace k nové výstavbě na vrcholu Přední Žalý

Na Předním Žalém (HLV 332; 1019 m) má podle investora Vladimíra Nývlta vyrůst dřevěná budova, jež by měla být napodobeninou původní stavby z roku 1890, uvnitř ovšem modernější. 

Vedle čtyřmetrového baru a samoobslužné restaurace počítá návrh architekta Aleše Klose i s internetovými kiosky, sociálním zařízením v suterénu a služebním bytem v prostorách podkroví.

(Zpracováno s využitím informací MF Dnes 18.2.2008 a http://rozhledny.webzdarma.cz/zaly.htm.)


 
Na vrcholu Předního Žalého začala stavba nových objektů - zatím restaurace.

Na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) začala stavba nových objektů - zatím restaurace.

Jindřich Preis (září 2008)

01.09.2008 20:05:05 - Jindřich Preis

Proměny vrcholu Předního Žalého započaly

V květnu 2008 na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) byly stále prakticky netknuté pozůstatky po výletní restauraci, rozbořené za II. světové války (viz archiv panoramat).

Nicméně nyní již započala na stejném místě výstavba nového objektu – zatím je před dokončením základová deska. Zda půjde o verzi, zmiňovanou v dřívější informaci k vrcholu a diskutované nejen v časopise Krkonoše-Jizerské hory 7/2007, je otázkou. Úprava by měla postihnout (zakrýt) i vrchol současné kamenné rozhledny.


 
Stejný tvar Malého Šišáku a Vysokého kola z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Stejný tvar Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (srpen 2008)

31.08.2008 15:54:56 - Jindřich Preis

Ještě k Malému a Velkému Šišáku (viz též info z 13.7.2008)

Při zkoumání původu jména obou vrcholů je potřeba zmínit fakt, že při pohledu z (od) Poledních kamenů vypadají Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) velmi podobně – mají prakticky shodný obrys, zejména jejich jižní a vrcholové části, a liší se jen výškou.

To velmi podporuje dříve uvedenou domněnku (info z 13.7.2008) o záměně názvu vrcholů Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku, případně že jde o dva názvy jednoho a téhož vrcholu. V pohledu z Poledních kamenů není polský Smielec (česky Smělec), jehož nejvyšší část na českém území je nazývána Velký Šišák, vůbec patrný.


 
Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory nebylo původní vytesané D změněno na P.

Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) nebylo původní vytesané D změněno na P.

Jindřich Preis (srpen 2008)

31.08.2008 15:29:51 - Jindřich Preis

Němí svědci minulosti

Jedním z výsledků II. světové války v oblasti Krkonoš byla kromě odsunu Němců i změna sousedního státu – místo Německa se jím stalo Polsko.

Na původních hraničních kamenech byla písmena tesána, stačilo tedy k původnímu D pro Německo přitesat nožičku do podoby písmena P. Pro Československo zůstalo původní stylizované ČS.

Někde však kameníci neodvedli důslednou práci a tak lze nalézt hraniční kameny, kde zůstalo původní D bez nožičky, tak jako na jednom z nich na J úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře.

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na jiných kamenech (častěji) je nožička tesána zřetelně mělčeji, např. na severním úbočí Lysečinské hory. Tyto kameny tak pro všímavého pozorovatele zůstávají němými svědky časů dávno minulých z dob před II. světovou válkou.

V současnosti jsou písmena a číslice na hraničních kamenech vyvedeny v menší velikosti a pouze černě, mimo podkladové reliéfní písmo. Číslování kamenů pak nese stopy po vymazání (odtesání) staršího údaje.

Jiným svědkem dob naštěstí již také minulých je nápis v betonovém kotvícím bloku původní horní stanice lyžařského vleku na Lysečinskou horu.


 
Lanovka na Špičáku.

Lanovka na Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Helena Rusková (červenec 2006)

13.08.2008 16:27:02 - Petr Havránek

Šumava se dočkala bikeparku

Více než rok po minulé informaci o tom, že ve Sportovním areálu Špičák (HLV 116; 1205 m) se buduje sjezdová trať pro horská kola, byl v sobotu, 9.8.2008 konečně oficiálně otevřen bikepark. Píší o tom v posledních dnech články L. Pouzy a Y. Musílkové v Klatovském deníku.

Původní freeridová trať "Forest Virgin", která byla vybudována v roce 2007 musela být uzavřena, když ekologická studie zjistila negativní vliv na okolní přírodu. V letošním roce byla zbudována nová sjezdová trať, KONA Bikepark, která je dlouhá skoro dva kilometry.

Nová cyklosjezdová trať je vedene částečně po lyžařských sjezdovkách, pod lanovkou a po lesních cestách a pěšinách. Trať má také skokovou sekci se čtyřmi lavicemi u dojezdu.

Bikepark otevřel za přítomnosti četných diváků a medií starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. Otevření se měl zúčastnit i ministr životního prostředí Martin Bursík, ten se však nakonec omluvil.

Ihned po otevření sjezdového areálu se na trati konaly první závody za účasti mnoha amatérských bikerů i profesionálů. Vítěz projel 2 km dlouhou trať za 3 minuty a 38 vteřin.


 
Vrcholová plošina na Medvědím vrchu.

Vrcholová plošina na Medvědím vrchu (HLV 337; 1017 m).

Václav Šilhavý (červenec 2008)

11.08.2008 00:10:19 - Václav Šilhavý

Na vrcholové plošině tisícovky Medvědí vrch (HLV 337; 1017 m) dříve býval oplocený vojenský pozemek o rozloze přibližně 1,5 ha se čtyřmi budovami, retranslační stanicí a vodojemem.

Vojenské objekty ale již byly včetně oplocení srovnány se zemí.

V současné době lze na vrcholu nalézt pouze stožár vysílače.


 
Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu.

Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

07.08.2008 14:06:21 - Tomáš Formánek

Mléčná ekofarma Sosna na Valšovkách ukončila provoz

Na Vlašských boudách (Valšovkách) ležících na jižním úpatí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) provozovali po mnoho let manželé Sosnovi mléčnou ekofarmu. Vyhlášené byly zejména jejich speciality - česnekový tvaroh a jogurt či skvělé koláče.

Od letošních Velikonoc však bohužel manželé Sosnovi, ač neradi, hostinský provoz na své farmě ukončili, neboť veškerou náročnou práci kolem hospodářství již přestávali sami zvládat.

Na farmu zavítal částí jednoho z dílů i rozhlasový seriál Tisícovky (díl Na tři tisícovky Světelské hornatiny), takže si lze atmosféru na farmě připomenout alespoň krátkou nahrávkou.


 
Pohled na hřeben Smrčiny a Hraničníku přes lipenské jezero od Hruštic.

Pohled na hřeben Smrčiny (HLV 43; 1332 m) a Hraničníku (HLV 68; 1282 m) přes lipenské jezero od Hruštic.

Petr Havránek (červen 2004)

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou a Luzným.

Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným.

Petr Havránek (červenec 2006)

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.


 

Zobrazeno 311 - 320 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group