Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 341 - 350 z 533 nalezených 
Výška (HLV 176; 1117 m) z chlumu, ležícího 1 km S od Nových hutí, který dominuje jako vedlejší vrchol, ale není jím.
Petr Havránek (duben 2008)
27.04.2008 22:10:30 - Petr Havránek
Osada Nové Hutě je pro tisícovkáře ideálním východiskem na mnoho vrcholů, tisícovky je obklopují ze všech stran. Již při příjezdu na první pohled zaujme zalesněný chlum, ležící asi 1 km S od vesnice. Vyvýšenina dominuje jako vrchol na plochém jižním hřebenu Výšky (HLV 176; 1117 m). Dojem vedlejšího vrcholu posílí i kruhová vrstevnice 1060 m, vyznačená na všech mapách. Asi 100 m SZ od nejvyššího bodu zalesněného chlumu je geodetický bod. Pečlivě jsme proměřili převýšení vrcholu tohoto chlumku (N 49 02.763; E 13 38.972; 1061 m) nad sedlem, které se nachází asi 550 m SZ směrem na asfaltové silnici směrem k Výšce. Naměřili jsme pouze 4-5 m převýšení, z čehož vyplývá, že o vedlejší vrchol Výšky nejde.
Velkým zážitkem je na začátku jara rovněž návštěva hřbitova v Nových Hutích, ležících na J úpatí Výšky (HLV 176; 1117 m). Původní německý hřbitov s množstvím starých náhrobků je celý zarostlý volně rostoucími petrklíči a narcisy.
Rozkvetlý hřbitov v Nových Hutích na J úpatí Výšky (HLV 176; 1117 m).
Petr Havránek (duben 2008)
Horské jaro na hřbitově v Nových Hutích na svazích Výšky (HLV 176; 1117 m).
Petr Havránek (duben 2008)
Narcisy na hřbitově v Nových Hutích, J svahy Výšky (HLV 176; 1117 m).
Petr Havránek (duben 2008)
Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).
Petr Havránek (duben 2008)
16.04.2008 18:59:02 - Petr Havránek
Západní vrcholy Můstku (HLV 91; 1234 m), Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m) a Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m), jsou zcela skryté v lese a zdálky nejsou na obrysu plochého hřebene nijak patrné. Přestože asi 200 m jižně od nich vede pohodlná zpevněná cesta, je lepší projít celý skalnatý hřebínek od západu a nesnažit se nalézt vrcholy z jihu od cesty. Důvody k tomu jsou dva: jednak je ve skalnatém hřebínku obtížné určit obě tisícovky a navíc je hřebínek velmi romantický a rozhodně stojí zato projít jej celý. Jedině tak bezpečně určíme západní hlavní vrchol a východní vedlejší.
V lese ukrytá ostrá pyramidová vrcholová skalka tisícovky Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).
Petr Havránek (duben 2008)
Romanticky rozeklaný Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m) je téměř až na východním konci skalnatého hřebínku.
Petr Havránek (duben 2008)
Asi jen přechodem celého skalnatého hřebínku určíme polohu Můstku - Z vrcholu II (VV 381a; 1000 m).
Petr Havránek (duben 2008)
Vyhlídková plošina na severním okraji vrcholové plošiny Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Postavena byla na podzim roku 2007 a najdeme ji při cestě cca 300 m od vrcholového geodetického bodu.
Michal Holub (únor 2008)
13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub
Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.
Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.
Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Michal Holub (únor 2008)
Cesta na vrchol Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) poblíž turistického přístřešku v nejvyšším místě Krušnohorské lyžařské magistrály.
Michal Holub (únor 2008)
Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.
Michal Holub (únor 2008)
Mapa vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s vyznačením turistického přístřešku, geodetického bodu, nejvyššího místa vrcholu, posedu a vyhlídkové věže.
Michal Holub (únor 2008)
Geodetický bod vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m) je zřejmě o něco níže, než nejvyšší bod hory.
Petr Havránek (únor 2008)
27.02.2008 18:47:42 - Petr Havránek
Vrchol Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m) je, jak na Šumavě bývá obvyklé, velmi plochý. Je proto obtížné určit nejvyšší bod.
Na tomto vrcholu je geodetický bod určen kovovou tyčí a kamenným patníkem. Zdá se však, že geodetický bod není na nejvyšším místě hory, ale asi 150 m J směrem.
Napovídá tomu i mapa KČT č. 64, Šumava, Železnorudsko, kde geodetický bod je na vrstevnici 1020 m, přičemž v jedné variantě mapy je mimo geodetický bod samostatná, vyšší vrstevnice.
Podle našeho měření, je nejvyšší bod hory o 2-3 m výše, než geodetický bod, asi 150 m S směrem.
Kaple Sv. Anny na konci křížové cesty na Hladovém vrchu, spočinku vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
27.02.2008 18:00:28 - Petr Havránek
Ideálním přístupem k vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m) je modře značená turistická stezka z Železné Rudy.
Již v horní části města začíná velmi zajímavá křížová cesta s 15 zastaveními, která dosahuje až na spočinek vrchu Pod Pancířem, nazývaný Hladový vrch.
Původní křížová cesta byla postavena z iniciativy železnorudského faráře J.W.Kobecka a byla dokončena a vysvěcena v roce 1815. Barevné malby byly provedeny na plechu.
Současná podoba křížové cesty pochází z roku 1992 a obrázky jsou vyvedeny na skle.
Na konci křížové cesty, na Hladovém vrchu, stojí kaple Sv. Anny, obnovená podle původní podoby. (V tomto bodě se současně setkávají konečné stanice lyžařských vleků ze dvou stran hřebene.)
Kaple i křížová cesta byly vysvěceny v roce 1995.
Více informací je na naučném panelu.
Podmalba na skle, první zastavení křížové cesty na modré značce ze Železné Rudy na vrchol Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
Druhé zastavení křížové cesty na modré značce pod Hladovým vrchem, spočinkem vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
Dvanácté zastavení křížové cesty na modré značce ze Železné Rudy přes Hladový vrch na vrchol Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
Poslední zastavení křížové cesty na Hladový vrch, spočinek vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m), poblíž Sv. Anny.
Petr Havránek (únor 2008)
Naučný panel u křížové cesty nad Železnou Rudou na modře značené turistické cestě, vedoucí k vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
Pamětní deska u kaple Sv. Anny na vrcholu křížové cesty u Hladového vrchu, spočinku vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) a Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m) z Hladového vrchu na úbočí vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).
Petr Havránek (únor 2008)
Mapka (záznam trasy z GPS) ve vrcholové části Doupné hory (VV 258a; 1029 m).
Jindřich Preis (únor 2008)
17.02.2008 18:56:57 - Jindřich Preis
Doupná hora (VV 258a; 1029 m) je převážně na pastvinách se rozkládající velmi plochý vrchol se dvěma v podstatě stejně vysokými bočními částmi, které jsou navzájem odděleny mělkým sedlem.
Sedlo je oproti vrcholovým částem níže o cca 5 m, přitom obě vrcholové části jsou v podstatě stejně vysoké a od sebe vzdálené 280 resp. 340 m, neboť východní část je navíc poměrně rozlehlá a lokalizace nejvyššího místa zde je velmi obtížná a může být ve dvou místech (N48 53 21.3 E13 56 25.7 resp. N48 53 18.5 E13 56 21.3).
Určení relativního převýšení bylo provedeno ze záznamu prošlé trasy GPS přístrojem, a proto teprve přesné geodetické proměření terénu na místě může přinést rozhodnutí, zda jde o nový, druhý vedlejší vrchol Doupné hory - SV vrcholu I (HLV 258; 1052 m) či nikoliv.
Poznámka k dostupnosti: vrchol Doupné hory (VV 258a; 1029 m) je podle zaměření v terénu od žluté značky v nejbližším místě vzdálen pouze 445 m (tj. vzdálená část vrcholu), tedy s dostupností D2. V Průvodci po tisícimetrových vrcholech ČR udané koordináty vrchol lokalizují ještě blíže. Žlutá značka byla zřejmě vyznačena v roce 2006 (rok na ukazateli); ve starších mapách i TOPO ČR 1.2 chybí. Zlepšuje se tak dostupnost všech Doupných hor.
Pohled ze středu rozlehlé vrcholové plošiny Doupné hory (VV 258a; 1029 m) k jejímu západnímu okraji, kde se při okraji lesa nachází zřejmě nejvyšší místo.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Pohled z okraje lesa od zřejmě nejvyššího bodu Doupné hory (VV 258a; 1029 m) na sousedící rozlehlou pláň s druhým, téměř tožně vysokým nejvyšším místem.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Nejvyšší místo Doupné hory (VV 258a; 1029 m) leží při okraji lesa a, narozdíl od rozlehlé sousedící pláně s téměř totožnou výškou a dalekými výhledy, není nijak zajímavé.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Křemenná (HLV 207; 1085 m) z Mechového vrchu (VV 207a; 1013 m).
Jindřich Preis (únor 2008)
17.02.2008 17:51:14 - Jindřich Preis
Kupovitý vrchol Mechového vrchu (VV 207a; 1013 m) je od skalnatého hřebínku směrem ke Křemenné (HLV 207; 1085 m) oddělen zřetelným sedlem. Mezi sedlem a vlastním vrcholem je převýšení mezi 18-19m a tedy jsou splněna kritéria pro hlavní vrchol.
V mapách jsou v této oblasti vyznačeny skalnaté formace (hřebínky) a samotný vrchol není vrstevnicovou sítí obkroužen či zachycen (RZM 10, DMÚ 25, KČT 70 …) a není tak identifikovatelný jinak než přímo v terénu.
Výrazný skalnatý hřbítek spojující Mechový vrch (VV 207a; 1013 m) s Křemennou (HLV 207; 1085 m).
Tomáš Formánek (únor 2008)
Mechový vrch (VV 207a; 1013 m) ze závěru skalnatého hřbítku spojujícího jej s Křemennou (HLV 207; 1085 m).
Tomáš Formánek (únor 2008)
Vrcholová část Mechového vrchu (VV 207a; 1013 m) ze sedélka ke Křemenné (HLV 207; 1085 m).
Tomáš Formánek (únor 2008)
Z akce Boletice 2008.
Tomáš Formánek (únor 2008)
16.02.2008 15:11:31 - Tomáš Formánek
10. února 2008 se po více než roční vynucené přestávce způsobené odklízením následků orkánu Kyrill uskutečnila další z pravidelných akcí Boletice 2008.
Přes úmyslně volený zimní termín nám však bohužel nepřálo počasí (co se týče sněhové nadílky), takže místo původně plánovaných běžek či sněžnic jsme vyrazili jen v pohorkách.
Vzhledem ke skutečnosti, že veškeré tisícovky ve VVP Boletice jsme na společných výpravách již alespoň jednou navštívili, soustředili jsme se tentokrát na tisícovky při západním okraji VVP Boletice a zdolali postupně vrcholy Větrný (HLV 259; 1051 m), Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m), Na skále (HLV 351; 1011 m), Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m), Doupná hora (VV 258a; 1029 m), Křemenná (HLV 207; 1085 m) a Mechový vrch (VV 207a; 1013 m).
Fotografie jednotlivých tisícovek lze nalézt na příslušných stránkách vrcholů či v Archivu fotografií a Archivu fotopanoramat, a tak na tomto místě připojujeme raději několik momentek z akce...
Během akce Boletice 2008.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Během akce Boletice 2008.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Během akce Boletice 2008.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Mapa se záznamem trasy akce Boletice 2008 (použitý přístroj Garmin GPSMAP 60CSx).
Tomáš Formánek (únor 2008)
...a také mapu se záznamem celé trasy akce Boletice 2008 i jednotlivých zdolaných vrcholů (záznam trasy byl pořízen turistickým navigačním přístrojem Garmin GPSMAP 60CSx).
Další z pravidelných akcí Nepřístupné Boletice plánujeme na zimu 2008/2009, tentokrát snad již skutečně na sněhu...
Poznámka:
S ohledem na zvláštní režim VVP Boletice má organizace této akce vždy svá specifika, proto si před zasláním přihlášky prosím pečlivě přečtěte informace v sekci Nepřístupné Boletice!
Přihlášky na další akce prosím posílejte vždy až po zveřejnění přesného termínu, neboť předběžné rezervace neevidujeme!
Zdvojená kontura Doupné hory - SV vrcholu II (HLV 265; 1048 m) z úbočí Větrného (HLV 259; 1051 m). V pravo Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m) a Doupná hora (VV 258a; 1029 m).
Jindřich Preis (únor 2008)
13.02.2008 21:43:47 - Jindřich Preis
Tisícovka Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) je tvořena dvěma od sebe zcela jasně oddělenými vrcholovými útvary typu kupy, zakončenými malou skalnatou formací, přičemž o 7 m nižší severovýchodní část je 7 m nad sedlem mezi oběma „vrcholy“.
Vzdálenost nejvyšších bodů obou částí vrcholu je ale jen 156 m, takže není splněna podmínka pro vedlejší vrchol (více podrobností o kritériích pro tisícimetrové vrcholy v sekci Co to je HLV a VV a jaký je mezi nimi rozdíl).
Na mapách (KČT/70 či RZM 10) vrstevnicová síť rozdělení Doupné hory - SV vrcholu II (HLV 265; 1048 m) na dva vrcholy buď vůbec nezaznamenává, anebo nižší vrchol zobrazuje jako skalnatou formaci. Při pohledu z dálky, například od tisícovky Větrný (HLV 259; 1051 m), je ale rozštěpení vrcholu velmi dobře patrné.
.
Vyšší vrcholová část Doupné hory - SV vrcholu II (HLV 265; 1048 m) ze "sedla" mezi oběma částmi vrcholu.
Jindřich Preis (únor 2008)
Druhá, nižší, část vrcholu Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) ze "sedla" od západu.
Jindřich Preis (únor 2008)
Druhá, nižší, část vrcholu Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) ze "sedla" od západu.
Jindřich Preis (únor 2008)
Lysá (HLV 96; 1228 m) ze západního sedla od Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (prosinec 2007)
31.01.2008 10:49:38 - Václav Šilhavý
Po orkánu Kyrill dne 18. 1. 2007 se značná část boletického prostoru změnila k nepoznání. Na ohromné ploše od hřebenu Suché hory (HLV 218; 1088 m) přes Umrlčí hlavu (VV 94a; 1146 m), Knížecí stolec (HLV 94; 1236 m) až k vrcholu Lysé (HLV 96; 1228 m) zcela zmizel stoletý smrkový les.
Zobrazeno 341 - 350 z 533 nalezených