Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 351 - 360 z 533 nalezených

20.01.2008 21:47:57 - Petr Havránek

V sedle mezi Spáleným (HLV 342; 1013 m) a Sedelským vrchem (926 m) vznikla kolem r. 1710 osada Sedlo (Sattelberg). Bylo to o několik let dříve, než bylo založeno blízké Srní (Rehberg).

V roce 1942 byla v sedle mezi oběma vrchy vybudována velká akumulační nádrž, která dodnes slouží jako zdroj vody pro vodní elektrárnu Vydra, umístěnou v osadě Čeňkova Pila. Voda přitéká do sedelské akumulační nádrže z Vchynicko-tetovského vodního kanálu.

Kanál vybudoval původně pro přepravu dřeva ing. Josef Rosenauer, mimo jiné autor známého Schwarzenberského kanálu nad Lipnem, v létech 1799 - 1801, aby překlenul nesplavné peřeje Vydry.

Od roku 1942 je voda kanálu od rozvodny v Mosau spouštěna do akumulační nádrže Sedlo a odsud přes "Vodní zámek" na turbinu elektrárny. Další historie elektrárny i parametry nádrže jsou uvedeny na informačních panelech.

06.01.2008 17:59:05 - Tomáš Formánek

Stranou hlavních turistických tras, v sedle mezi nejvyšším vrcholem Orlických hor - Velkou Deštnou (HLV 179; 1116 m) a Malou Deštnou (HLV 203; 1090 m), stojí lesácký posad, z něhož se otevírají krásné výhledy nejen na Velkou Deštnou, ale i na vzdálené Krkonoše, kde za dobré viditelnosti dominují zejména Sněžka (HLV 1; 1603 m), Luční hora (HLV 2; 1555 m) a Studniční hora (HLV 3; 1555 m).

Zatímco před výstupem na rozhlednu na Velké Deštné (HLV 179; 1116 m) bylo v den, jako byl tento, nutné vystát docela dlouhou frontu, u posedu nebyla fronta žádná a člověk se mohl výhledem na Krkonoše kochat dle libosti jak dlouho chtěl.

A navíc: přes vrchol Velké Deštné (HLV 179; 1116 m) se každou chvíli převalovaly cáry inverzní oblačnosti, takže člověk mohl mít i tu smůlu, že když na něj konečně došla řada s výstupem na rozhlednu, stejně nic neviděl, zatímco u posedu inverze nezlobila, protože byla rozrážena masivem hory. (Za vhodných podmínek je ovšem kruhový výhled z vrcholu rozhledny samozřejmě lepší!)

06.01.2008 17:49:34 - Petr Havránek

V roce 2007 se pod vrcholem Svarohu (HLV 42; 1333 m) v místě bývalé Juránkovy chaty objevil nový informační panel, který podává detailní informaci o dění na Svarohu v první polovině 20. století. Juránkova chata zde byla postavena celkem třikrát.

První stavba vznikla v roce 1922 a sloužila pouze jako seźonní útulna. Po vyhoření prvního objektu byla v r. 1932 otevřena nová nákladná dvoupatrová chata, která sloužila celoročně. Třicátá léta byla zlatým obdobím plzeňského Ski-clubu, který na Juránkově chatě pořádal mnohé významné akce. Výstavná druhá Juránkova chata byla po 2. světové válce německou armádou vyhozena do povětří.

O Vánocích 1945 byla otevřena třetí Juránkova chata, již podstatně skromnější. Její historie trvala krátce, v r. 1948 byla komunistickým režimem celá oblast uzavřena. Podrobněji jsou historie i podoby chaty patrné z fotografií informačního panelu.

.

06.01.2008 16:44:59 - Petr Havránek

Otevření hranic po přistoupení České republiky k Schengenské dohodě bohužel v oblasti Šumavy neotevřelo nové cesty k českým tisícovkám z druhé strany hranice. Přesto některé již dříve použitelné výstupy jsou orientačně snazší, než z Česka, a přesto stále sportovní a velmi krásné.

Například na Svaroh (HLV 42; 1333 m) (Zwercheck) lze nyní vystoupit z parkoviště u běžkařského sportovního centra Scheibensalter, vzdáleného asi 8 km severně od Bavorské Železné Rudy jednou ze dvou značených turistických cest. Vrchol je vzdálen asi 2,5 km s převýšením téměř 300 m.

Po orkánu Kyrill se z vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) naskýtají překrásné výhledy.

05.01.2008 17:06:58 - Tomáš Formánek

Nejznámější turistickou chatou Orlických hor je bezpochyby Masarykova chata "Na Šerlichu". U chaty je umístěna jednoduchá busta prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, na jejímž dnes již poškozeném podstavci jsou stručné nápisy o založení chaty:

Projekt arch. Bohuslav Fuchs, Brno; Stavitel V.A.F. Capoušek, Hradec Králové. Postavil Klub čsl. turistů, odd. Hradec Králové za součinnosti turistické župy ...cké r. 1925.

Chata ve skutečnosti stojí na vrcholové plošině tisícovky Šerlich - JV vrchol (VV 314a; 1019 m), přibližně 520 m JJV od hlavního vrcholu Šerlich (HLV 314; 1027 m). Mezi oběma vrcholy je ploché sedlo ve výšce 1012 m, kde se nachází automatická meteorologická stanice.

Od Masarykovy chaty se otevírají nádherné výhledy, především na blízký nejvyšší vrchol Orlických hor - Velkou Deštnou (HLV 179; 1116 m) a o něco nižší a bližší Malou Deštnou (HLV 203; 1090 m), ale též například i na masiv Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).

31.12.2007 00:34:15 - Petr Havránek

Všechny prameny Tisícovek ČR (Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR i Mapa tisícimetrových vrcholů ČR) uvádějí VV hory Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) s označením 104c jako Knížecí Pláně - JZ vrchol (VV 104c; 1005 m). Tento vrchol však leží jihovýchodním směrem od Knížecích Plání a měl by proto nést označení Knížecí Pláně - JV vrchol (VV 104c; 1005 m).

Poznámka Tisícovky.cz:

Autor příspěvku má samozřejmě pravdu. Při přípravě tištěných publikací došlo během korektur k přehlédnutí této chyby, takže nebyla odhalena a opravena. Nápravy v tištěných publikacích se tak dočkáme až při případných příštích vydáních. Zde na Tisícovky.cz nese vrchol 104c již správné označení Knížecí pláně - JV vrchol (VV 104c; 1005 m).

Dále je třeba upozornit, že forma zápisu "Knížecí pláně" s malým písmenem ve druhém slově názvu používaná ve všech materiálech projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska byla převzata ze starších pramenů, takže i když se dnes vyskytuje převážně zápis "Knížecí Pláně", nebude v seznamu tisícimetrových vrcholů tato záměna prováděna.

26.12.2007 17:13:56 - Tomáš Tisovský

Na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) při modré turistické značce mezi rozcestím Pod Stožeckou kaplí a Stožeckou skálou se nachází zakonzervovaný mohutný pařez. Jedná se o pozůstatky stromu, který započal svůj růst nejspíše v roce 1800, s největší pravděpodobností v tehdejším pralese.

Prvních 22 let brzdil jeho růst nedostatek světla a letokruhy z té doby jsou proto velmi husté. Po roce 1822, poté co pominulo zastínění, nastala změna. Příhodné podmínky pro růst trvaly 120 let, až do roku 1942. Letokruhy z tohoto období jsou široké. V závěrečné fázi trvající 46 let strom již stárnul a ztrácel vitalitu a letokruhy jsou proto opět úzké.

Více informací též po zvětšení na doprovodných fotografiích.

26.12.2007 16:02:16 - Tomáš Tisovský

Na Šumavě se v okolí Stožce (HLV 240; 1065 m) zachovalo několik zbytků přirozených lesů. Porost pod Stožeckou skálou je i přes malou výměru 6,2 ha významným vývojovým článkem mezi pralesem a lesem hospodářským.

V roce 1990 byl pro svou přírodní hodnotu vyhlášen státní přírodní rezervací. Od roku 1991 je součástí 13,62 ha velké I. zóny NP Šumava.

V současnosti je porost ve stadiu rozpadu s pomalu nastupující fází obnovy. V roce 2004 byl porost oplocen z důvodu ochrany přirozené obnovy před zvěří.

Více informací též po zvětšení na doprovodných fotografiích.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Stožce.

26.12.2007 15:48:37 - Tomáš Tisovský

V roce 1791 postavil kovář Jakub Klauser na znamení díků za uzdravení zraku nad pramenem na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) kapličku. V roce 1804 byla kaple nákladem města Volar přestavěna a v 60. letech 19. století rozšířena a vyzdobena dřevořezbami. V pozdějších letech se zde konaly pravidelné bohoslužby a množila se poděkování za uzdravení.

Po 2. světové válce začala kaple chátrat, dokonce byla i úmyslně ničena, takže časem zůstala jen zděná kaple. V roce 1985 byla postavena přesná kopie kaple v bavorském Philippsreutu a v závěru 80. let 20. století byla zahájena i rekonstrukce kaple na Stožci. V roce 1990 byla kaple znovuposvěcena tehdejším českobudějovickým biskupem Miloslavem Vlkem a byla též obnovena tradice Mariánských srpnových poutí.

26.12.2007 15:10:03 - Tomáš Tisovský

Dávno před postavením Stožecké kaple i před založením blízké obce Stožec vedla poblíž stejnojmenné tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m) jedna z větví Zlaté stezky. K ochraně stezky tehdy stála na vrcholu Stožecké skály strážní věž.

I dnes se ze Stožecké skály naskýtá jedinečný výhled do přilehlé části Šumavy. Na skále je dnes umístěn i několikametrový kříž.

Informační panel zobrazený na připojené fotografii není umístěn přímo na Stožecké skále, ale níže u rozcestníku Pod Stožeckou kaplí (v některých mapách též Pod Stožeckou skálou).

Více informací též po zvětšení na doprovodných fotografiích.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Stožce.

Zobrazeno 351 - 360 z 533 nalezených

Nahoru