Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 391 - 400 z 533 nalezených

29.07.2007 11:10:19 - Renáta Šašková

Na státní hranici mezi hraničním přechodem u Pohoří na Šumavě a tisícovkami Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) a Kamenec (HLV 226; 1072 m) se nachází historický barokní hraniční mezník. Tento 2,8 metru vysoký sloup je trojboký a jsou na něm umístěny znaky tří zemí, které se zde stýkají - Čech, Dolních a Horních Rakous.

Dle tabule umístěné přímo na podnoži sloupu byl mezník osazen roku 1661, v roce 1987 byl opraven.

Z české strany se jedná o odlehlé místo, k němuž nevedou žádné značené cesty, pouze pěšina sledující státní hranici, navíc je v okolí stále spousta popadaných stromů po letošních vichřicích. Naproti tomu z rakouské strany vede k hraničnímu sloupu značená a dobře udržovaná cesta.

29.07.2007 10:20:24 - Renáta Šašková

Na jaře letošního roku byl otevřen nový turistický přechod v Novohradských horách - Pohoří na Šumavě. Přechod je otevřen celoročně, a to v období od 1.4. do 31.10. v době od 6:00 do 22:00 a v období od 1.11. do 31.3. v době od 8:00 do 18:00. Přechod je určen pouze pro pěší, cyklisty, lyžaře a jezdce na koních.

Díky novému přechodu je nyní možné celoročně oficiálně navštěvovat skutečný pramen řeky Lužnice ležící v Rakousku. Upravený český pramen Lužnice je pouze počátkem prvního přítoku Lužnice pramenícího na našem území, a to východně od Pohoří na Šumavě nedaleko tisícovek Kamenec (HLV 226; 1072 m), Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m), Myslivna (HLV 288; 1044 m) a Obrázek (HLV 352; 1014 m).

28.07.2007 09:12:33 - Martin Jílek

Na vrcholu Jeřábu (HLV 377; 1003 m) a několika dalších vyšších tisícovek se nacházejí vrcholové knihy projektu "Brněnská výškovnice". V rámci této akce byly knihami osazeny některé vrcholy od "kóty 216 m" u Mariánského sloupu v Brně po Praděd (HLV 5; 1491 m).

Z vrcholů patřících mezi Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jsou do Brněnské výškovnice začleněny kromě Jeřábu (HLV 377; 1003 m) a Pradědu (HLV 5; 1491 m) dále i tisícovky Ostružná (HLV 128; 1184 m), Pecny (HLV 45; 1329 m), Břidličná hora (HLV 31; 1358 m), Jelení hřbet (HLV 27; 1367 m), Velký Máj (HLV 20; 1386 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m), vrcholové knihy se však z uvedených hor nacházejí pouze na Jeřábu (na vrcholu), Jelením hřbetu (u Jelení studánky), Vysoké holi (vně budovy) a Pradědu (uvnitř budovy).

Do Brněnské výškovnice jsou zařazeny i "tisícimetrové vrcholy" Pec a Kamzičník, které jsou však pouze spočinky jiných tisícovek s minimálním převýšením vůči okolí.

Více informací o projektu Brněnská výškovnice naleznete na stránkách www.vyskovnice.cz.

26.07.2007 18:08:19 - Renáta Šašková

Aktuální stav přístupové cesty a vrcholu šumavské tisícovky Plechý (HLV 21; 1378 m):

.

21.07.2007 10:51:46 - Petr Havránek

Vrchol tisícovky Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m) je tvořen krátkým hřebínkem, který má na obou svých koncích vyvýšeninu, jde tedy o jakýsi dvojvrchol. Geodetický bod ve formě patníku je na západní vyvýšenině. Necelých 200 m od něj je východní vyvýšenina.

Oba vrcholy jsou téměř stejně vysoké (1182 m), ten východní je možná o metr nižší. Sedélko mezi oběma vrcholy je o 6 m nižší, 1176 m.

Nejvyšším místem hory Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m) je tedy nejspíše západní vyvýšenina, označená geodetickým bodem.

18.07.2007 22:58:28 - Petr Havránek

Některé šumavské vrcholy jsou nedostupné nejen proto, že leží v 1. zóně národního parku, ale také svou vzdáleností od výchozích míst. Mezi takové vrcholy patří i bezejmenná tisícovka, pojmenovaná podle blízkého bavorského Klečového jezírka, Latschensee, tedy Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m).

Velmi blízko k této tisícovce se lze dostat z bavorské strany po turistické značce. Východiskem je vesnička Buchenau, ležící nedaleko přehrady Frauenau. Z Buchenau vede značená turistická cesta na Hochschachten a odtud již odbočka k Latschensee. Z rozcestí těsně před jezírkem vede pěší cesta k hranici, ta je ovšem v ochranné zóně Bavorského národního parku a paradoxně je jako turistická cesta značena pouze od hranice, nikoli však k hranici.

Od místa, kde cesta dosahuje státní hranici, je vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) vzdálen asi 250 - 300 m, je však nepřístupný, v ochranné zóně obou národních parků. Samo Klečové jezírko, Latschensee, je velmi romantické a rozhodně stojí za návštěvu. Je zajímavé, že jezírko leží jen asi o 15 m níže, než vrchol hory. Celý výlet je asi 20 km dlouhý.

16.07.2007 18:38:25 - Petr Havránek

Pod Františkovem, na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m), byl v roce 2004 odhalen Památník převaděčům. Tímto místem procházela Stezka Krále Šumavy, která vedla z Nového Světa přes Janskou horu (VV 102d; 1112 m) (též horu Martina Luthera) a z Františkova dále mezi Stanovou horou (VV 81a; 1159 m) a Stolovou horou (HLV 79; 1256 m) na bavorskou hranici v oblasti pramenů Vltavy.

Nejslavnějším převaděčem byl Franz Nowotny - Kilián, jmenovaný v pozdějším knižním i filmovém zpracování dobového pojetí převaděčství (Král Šumavy). Stezka Krále Šumavy byla v materiálech komunistické StB nazývána "Kanál 54". Franz Nowotny - Kilián převáděl uprchlíky v létech 1947 - 1950. S převáděním skončil, když jej právě u Františkova, v místě kde je nyní pamětní deska, zastavili vojáci Pohraniční stráže. Ti na jeho početnou skupinu stříleli z protějšího břehu Vltavy, od skály zvané již několik staletí Pivní hrnec. Skupina emigrantů byla zajata, sám Kilián se zachránil a po roce 1950 žil pokojně v Bavorsku.

Stezka Krále Šumavy ("Kanál 54") měla být otevřena jako naučná stezka pro turisty. V některých mapách, například v mapě SHOCartu 1 : 25 000, je stezka již vyznačena, i když právě zakreslení pamětní desky převaděčům, skála Pivní hrnec i průběh stezky v této oblasti jsou nesprávné. Bohužel dodnes nebyla v terénu stezka vyznačena a otevřena.

09.07.2007 16:33:39 - Petr Havránek

Přestože zpráva Michala Holuba (zpracovaná na základě oficiálně zveřejněných informací Klubu českých turistů) udává, že k 1.7.2006 byly otevřeny nové turistické a cyklistické trasy na okraji VVP Boletice, některé z tras čekají na své zpřístupnění teprve tuto sezónu.

Například trasa č. 1252 vedoucí z Perneku do Křišťanova úbočím Kapradince - J vrcholu (HLV 387; 1001 m) a hřebene Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), Hvězdářů (HLV 141; 1160 m) a Hvězdy (HLV 150; 1145 m) byla dokončena teprve nyní a její ukazatelé jsou dosud zakryté, trasa tedy není oficiálně otevřená.

Navíc nové vydání mapy KČT Lipno z roku 2007 obsahuje mylné zakreslení této trasy. Cyklotrasa nezačíná západně od Perneku, ale východně od něj, z místa mezi Pernekem a Maňavou. Chybné zakreslování nových turistických cílů a tras je bohužel v nově vznikajících mapách v poslední době dosti časté...

19.06.2007 18:07:18 - Tomáš Formánek

Nové číslo časopisu Krkonoše - Jizerské hory (číslo 2007/6) přináší sérii článků věnovaných chystaným stavebním aktivitám na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m).

Dle původních představ autora záměru Ing. Nývlta a tvůrců projektu Ing. arch Hofmanna a Ing. Klimeše měla na vrcholu Předního Žalého vzniknout symbolická trojice objektů "loď - maják - přístav". "Lodí" se měla stát novostavba restaurace na základech někdejšího hostince, "majákem" by byla stávající rozhledna doplněná o nové zastřešení a "přístavem" nový objekt správce v místě dnešního bufetu. 

Tvar nově navrhovaných budov byl pro Krkonoše bezesporu zcela netypický, nicméně určitě zajímavý. Hlavním použitým materiálem mělo být především dřevo a sklo.

Autoři po vlně protestů proti navržené koncepci ze strany několika místních občanských iniciativ od původního záměru v současné době ustupují. Aktuální vývoj situace se kloní spíše k replice původního objektu či alespoň ke stavbě, která by se původní budově výrazně přibližovala.

Celou sérii článků Radovana Vlčka, Miloslava Klimeše a Jiřího Dvořáka si můžete přečíst přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory http://krkonose.krnap.cz v sekcích Neberte nám Žalý!, Co bude stát na Žalým aneb jak se bude stavět na Krkonoších? a Poslední zprávy z Městského úřadu Jilemnice či v tištěné verzi časopisu.

18.06.2007 15:23:02 - Petr Havránek

Na úpatí Stanové hory (VV 81a; 1159 m), vedlejšího vrcholu tisícovky Vysoký stolec (HLV 81; 1252 m), se v osadě Františkov nachází hydroelektrárna, která je zbudovaná zřejmě nejvýše na toku Vltavy.

Vodní elektrárna byla postavena v letech 1896-1897, v roce 1991 byla opravena. V současné době je hydroelektrárna plně funkční a původní Francisova turbína z roku 1913 dodává do sítě 30 kW.

Voda je do elektrárny přiváděna více než jeden kilometr dlouhým kanálem od malé přehrady, která leží přibližně v polovině vzdálenosti mezi Kvildou a Františkovem.

Zobrazeno 391 - 400 z 533 nalezených

Nahoru