Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 381 - 390 z 533 nalezených

13.09.2007 17:14:44 - Petr Havránek

Vzhled šumavských tisícovek Polom (HLV 63; 1295 m) a Polom – JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) před orkánem Kyrill (18. ledna 2007) a po něm ilustruje, jak vypadá přírodní katastrofa. Pojmenování vrcholů se v těchto případech bohužel tragicky naplnilo.

Snad ani není třeba příliš zdůrazňovat, že následující skupiny fotografií zachycují vždy totožné místo - v případě Polomu (HLV 63; 1295 m) vyfotografované vždy i ze stejného bodu, v případě Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) vyfocené z částečně různých úhlů.

12.09.2007 18:32:52 - Helena Rusková

Popis cesty na vrchol Vysoké hory (HLV 310; 1031 m) :

Výstup lze zahájit od hotelu Stonožka v Ludvíkově po silnici ve směru na Karlovu Studánku. Po krátké chůzi odbočíme vlevo přes most přes Bílou Opavu na lesní cestu, po které serpentinami vystoupáme až na modrou turistickou trasu spojující Vrbno pod Pradědem s Hvězdou. Zde se dáme vlevo ve směru na Vrbno a již za chvíli před sebou uvidíme rozcestí Malá Hvězda. Odtud pokračujeme po zelené cyklotrase (vedoucí pod Šindelnou) krátkým prudkým stoupáním do místa, kde se cyklotrasa stáčí po vrstevnici do leva. V tomto místě cyklotrasu opouštíme a pokračujeme ještě pár metrů chodníkem do kopce do místa, kde se cesta rozdvojuje. To je jediné důležité místo, kde se nesmíme splést. Nepokračujeme rovně do kopce, ale opět se vydáváme vlevo. Cesta chvíli kopíruje cyklotrasu, kterou jsme předtím opustili. Vidíme-li tuto cestu vlevo pod sebou a uvidíme-li na ní krmelec, jdeme určitě správně. Cesta nás bezpečně dovede až ke geodetickému bodu na vrcholu. Od hotelu Stonožka na Malou Hvězdu máme zhruba 3,5 km, z Malé Hvězdy na vrchol Vysoké 1,5 km.

Rozcestí Malá Hvězda je dosažitelné také z Karlovy Studánky po modré směrem na Vrbno pod Pradědem (asi 4 km) nebo z Vrbna pod Pradědem od kostela Sv. Michala (rozcestník u křižovatky) (asi 6 km).

Zajímavosti v okolí trasy:

Na modré turistické značce ve směru Hvězda – Malá Hvězda se nachází vysílač a v jeho blízkosti rozcestník Nad Ludvíkovem, odkud je nádherná vyhlídka směrem na Praděd (HLV 5; 1491 m), Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) a údolí obce Ludvíkov. Při zvolení hotelu Stonožka jako výchozího bodu odbočíme v místě, kde narazíme na modrou, místo doleva, doprava (zajdeme si celkem cca 800 m tam i zpět). Po rozhlédnutí se vracíme směrem, odkud jsme přišli a pokračujeme na Malou Hvězdu. Ještě před vrcholem Vysoké hory (HLV 310; 1031 m) se vlevo otevírá výhled opět směrem na Praděd (HLV 5; 1491 m). Na vrcholu je pak výhled na bruntálskou stranu. Rozeznat lze část blízké obce Karlovice s dominantním Obřím vrchem s vysílačem nad Karlovicemi. Směrem od Karlovic doprava Anenský vrch, na kterém je rovněž vysílač. Za dobré viditelnosti je vidět krnovský Cvilín s kostelem a rozhlednou. Vysílač v tomto směru je na Ptačím vrchu nad obcí Nové Heřminovy.

10.09.2007 16:24:57 - Petr Havránek

"Ve středu 29. srpna 2007, přesně 222 dní poté, co utichly poryvy orkánu Kyrill, umístili pracovníci NP Šumava první dvě bezobslužné meteostanice na šumavské vrcholy Polom (HLV 63; 1295 m) a Ždánidla (HLV 54; 1308 m)", uvedl Klatovský deník dne 8.9.2007.

Informace Deníku není zcela přesná, mezoklimatická bezobslužná stanice byla umístěna na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m), nikoli na Polomu (HLV 63; 1295 m).

Deník dále uvádí, že stanice s automatickým záznamem a GSM přenosem dat budou sbírat informace o množství srážek, teplotách, relativní vlhkosti, rychlosti a směru větru. V průběhu září a října budou na Šumavě umístěny další stanice a získaná data budou zpřístupněna na webových stránkách NP Šumava.

08.09.2007 13:39:24 - Jindřich Preis

Před třemi lety zpřístupnili nadšenci z albeřické základní organizace České speleologické společnosti podzemní prostory bývalých rudných dolů pod Sněžkou (HLV 1; 1603 m), v závěru Obřího dolu v místě bývalé boudy Kovárny (skutečná kovárna, která zajišťovala nástroje pro důlní činnost). V červenci a srpnu je možné se zúčastnit prohlídky s průvodcem. Součástí návštěvy asi 250 m důlního díla je i možnost si zkusit havířskou práci dobovými nástroji.

První zmínky o dolování v nitru Sněžky (HLV 1; 1603 m) jsou z 15. století, největší prosperity důl dosahoval kolem poloviny 19. století (měděné a arsenové rudy). V 50. letech minulého století zde probíhal rozsáhlý důlní průzkum ohledně polymetalických rud, zejména wolframu - tuto činnost připomínají haldy hlušiny na dně Obřího dolu.

Prohlídku je příjemné spojit s výstupem na Sněžku (HLV 1; 1603 m) Obřím dolem, zájemci by si měli rezervovat termín v informačním středisku v Peci pod Sněžkou.

Tematicky související článek byl otištěn na iDnes.cz v sekci O dolu Kovárna aneb do nitra Sněžky. Podrobnější informace je možno nalézt také na stránkách www.volny.cz/speleoalberice.

06.09.2007 17:48:40 - Petr Havránek

Dne 15. září 2007 uplyne 95 let (15.9.1912) od zahájení provozu historické vodárny, která zásobovala pitnou vodou vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Na přelomu 19. a 20. století prudce narostl počet turistů, navštěvujících Sněžku (HLV 1; 1603 m). Pitná voda tam byla nošena denně skupinou nosičů, kteří ji tam vynášeli ve dvacetilitrových dřevěných sudech. Proto nájemce Pruské a České boudy, Heinrich Pohl, požádal majitele bud, hraběte Rudolfa Czernin-Morzina o řešení situace. Hrabě nechal na JZ svahu Sněžky, v Rudné rokli zbudovat důmyslnou vodárnu.

Vodárna jímala vodu z Rudného potoka do tří nádrží. Část zadržené vody padala z výšky 150 metrů potrubím širokým 50 cm na Peltonovu turbínu. Turbína poháněla vertikální pístové čerpadlo a to čerpalo vodu 700 m dlouhým potrubím do výšky 392 m, do rezervoáru v podkroví České boudy na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m). Tento výškový rozdíl, tedy výtlač vody 392 m byl v roce 1912 nejvyšší v celé Evropě. Čerpadlo vodárny bylo schopné dopravit na vrchol Sněžky denně 3000 až 4000 litrů vody. Z objemu vody, načerpaného vodárnou z Rudného potoka, bylo 70% spotřebováno na pohon čerpadla a jen 30% zbylo na vlastní dopravu na vrchol Sněžky. V období nedostatku vody v potoce mohla vodárna k čerpání použít Dieselova motoru.

Vodárna nebyla po r. 1948 udržována a několikerým zamrznutím v roce 1957 pak byla téměř zničena. V roce 1995 byla vodárna ošetřena do současné podoby správou KRNAPu.

03.09.2007 23:54:31 - Petr Havránek

Dne 10. srpna 2007, na Svatého Vavřince, se tradiční pouti na vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) zúčastnil i prezident Václav Klaus se svými třemi vnoučaty. Na vrcholu nejvyšší české hory slavnostně otevřel novou budovu poštovny České pošty.

Původní stará poštovna byla na Sněžce (HLV 1; 1603 m) otevřena již 11. září 1899. Po obsazení Sudet v říjnu 1938 ji Němci zavřeli. Služby pošty byly obnoveny až v roce 1995, zasloužila se o to bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková.

Vznik nové budovy poštovny provázely bouřlivé diskuse. Architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman navrhli stavbu ze dřeva a skla, která stojí na místě původní České boudy. Je umístěna několik decimetrů nad terénem vrcholové plošiny, stojí na ocelových patkách. Ke kvádru budovy přiléhá válcovité točité schodiště propojující jednotlivá patra poštovny se střechou, která slouží jako vyhlídková terasa.

Budova poštovny byla po slavnostním otevření přístupna veřejnosti pouze jeden den, pak byla na několik týdnů opět uzavřena, aby mohly být dokončeny interiéry, hydraulicky uzavíratelné okenice i rozvody vody a elektřiny. V současné době proto nadále poštovna České pošty úřaduje ve dřevěné chatce bývalého kiosku ze třicátých let minulého století.

Další informace a fotografie, a to i z předchozího průběhu výstavby nové poštovny na Sněžce (HLV 1; 1603 m), naleznete v článcích uveřejněných již dříve na iDnes v sekcích Od dřevěnic k prosklenému kvádru a Sněžka bude navždy jiná, poštovna už stojí.

02.09.2007 13:21:37 - Tomáš Formánek

Na serveru Novinky.cz byl dnes uveřejněn článek o výstavbě rodinných domů v obci Borová Lada na Šumavě.

Text stručně popisuje připravované objekty ("...domy jsou inspirovány tradiční architekturou šumavských chalup..., jsou koncipovány jako nízkoenergetické..., v co nejvyšší míře jsou použity  přírodní materiály - masivní dřevo, místní kámen, vápenné omítky a šindel..."). Především ale článek zdůrazňuje soulad výstavby s územním plánem obce a šetrnost k přírodě ("...stavět se bude 18 měsíců..., krátká doba výstavby, daná použitou technologií dřevostavby, snižuje náklady a zátěž životního prostředí stavbou..., záměrem investora je, aby projekt svou zelení dobře zapadl do zdejšího prostředí a vhodně jej dotvořil...").

I při znalostech o podstatně větším rozsahu zastavění okolí obce v předválečném období oproti stavu před několika lety se však nelze ubránit zamyšlení, zda nynější rozsah výstavby a záborů luk v okolí obce je správný a opravdu šetrný k přírodě...

Celý článek naleznete přímo na Novinky.cz v sekci Projekt Borová Lada je v souladu s přírodou.

16.08.2007 16:14:12 - Tomáš Formánek

Tento týden byla v hlavním zpravodajském pořadu jedné z TV stanic odvysílána reportáž o připravované stavbě nové rozhledny v Krkonoších na Hnědém vrchu ve výšce 1215 m. Zpráva by mohla v mnohých vyvolat dojem, že Hnědý vrch je novou tisícovkou, na kterou se dosud ve výčtu našich nejvyšších vrcholů zapomínalo. Skutečnost je však prostší - Hnědý vrch rozhodně není samostanou horou, ale jedná se o spočinek, tedy místo se zanedbatelným převýšením vůči sedlu jiné blízké tisícovky, v tomto případě Liščí hory (HLV 28; 1363 m), (Detailní informace o problematice "chybějících" tisícovek a spočinků naleznete v sekci "Proč některé tisícovky chybí?")

Skutečností však zůstává, že na Hnědém vrchu, tedy na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m) u horní stanice lanovky, by měla být v příštím roce dokončena a otevřena nová rozhledna, která svojí výškou 30 metrů překoná všechny dosavadní rozhledny v Krkonoších. (Rozhledna na Černé hoře (HLV 59; 1300 m) měří necelých 25 m, kamenná rozhledna na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) měří "jen" 18 m.) Výstavbou rozhledny na Hnědém vrchu chce radnice Pece pod Sněžkou přilákat návštěvníky i do těch částí Krkonoš, která nejsou v létě tolik využívany, a odlehčit tím přetíženým trasám na Sněžku (HLV 1; 1603 m). 

Rozhledna na Hnědém vrchu má být dřevěná s kovovými prvky. Výhled z věže by měl pokrývat celou oblast Krkonoš od Sněžky (HLV 1; 1603 m) po Černou horu (HLV 59; 1300 m), v popředí s Javorem (HLV 383; 1002 m), Pecí pod Sněžkou a celým údolím až do Velké Úpy. Původní návrh počítal s výškou rozhledny až 35 m, ale na žádost orgánů ochrany přírody byla výška stavby snížena, aby příliš nepřesahovala okolní stromy a nenarušovala panorama Hnědého vrchu v dálkových pohledech. KRNAP současně výstavbu podmínil zpřístupněním vyhlídkového ochozu výhradně v letní sezoně a pouze v době provozu lanové dráhy. 

29.07.2007 16:22:24 - Tomáš Formánek

Přesně před rokem, 30. července 2006, proběhlo slavnostní vysvěcení znovuobnovené křížové cesty a kaple Svaté Anny ležící poblíž obce Borová Lada mezi tisícovkami Bukovec (HLV 193; 1099 m) a Zahrádky (HLV 349; 1011 m).

Obsáhlejší fotoreportáž pořízenou během slavnostního obřadu zachycující mimo jiné i celý průběh vyzdvižení a zavěšování zvonu na věžičku kapličky naleznete v sekci Křížová cesta a kaple Svaté Anny.

(Fotoreportáž byla pořízena během akce Fotografický workshop pořádané ve spolupráci s Fotobanka.cz.)

29.07.2007 12:42:32 - Renáta Šašková

Obec Pohoří na Šumavě je ideálním výchozím místem ke zdolání novohradských tisícovek Myslivna (HLV 288; 1044 m), Obrázek (HLV 352; 1014 m), Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).

Název obce Pohoří na Šumavě je poněkud zavádějící, vždyť se nacházíme v Novohradských horách! Toto úřední označení bylo obci přiděleno až v roce 1923, do té doby bylo místo známé pod nejrůznějšími jmény jako například Buchers, Puchers, Puchéř, Půhoř či Puchoří.

Původní osada vznikla kolem roku 1700 v sousedství skelných hutí. Lidé se zde živili prací v hutích, v lese, v zemědělství, ale největší příjmy jim plynuly zejména z malování svatých obrázků na ploché sklo, které se pak vyváželo do celé Evropy.

Obec se postupně rozrůstala, takže podle sčítání lidu z roku 1890 zde žilo ve 186 domech 246 Čechů a 1077 Němců. Kdo zavítá do těchto míst nyní, pravděpodobně si jen stěží představí, že zde v té době byl například i pivovar, vinopalna, hamr a působila tu i celá řada drobných živnostníků jako například pekař, cukrář, obchodník s dobytkem, dopravce, dva obchodníci galantérním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinských, obchodník s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí, mlynář, obuvníci, porodní bába, dva řezníci, čtyři obchodníci smíšeným zbožím, trafikanti, truhláři a zedník. V Pohoří byla i pošta, byl sem zaveden telefon a telegraf a působilo tu i úvěrové společenstvo.

Úpadek obce nastal po roce 1946, v roce 1955 zde bylo již jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zanikla obec jako lidské sídlo docela. Většina zbylých chátrajících domů byla zlikvidována v roce 1978. Po roce 1991 se vyskytly hlasy volající po obnově obce, ale do dnešních dnů zatím vzniklo či bylo opraveno jen několik obytných domů.

Farní kostel Panny Marie Dobré Rady byl v pozdně barokním stylu postaven v Pohoří v letech 1783-91 na místě dřevěné kaple z roku 1779. Mnoho let chátrající památka se měla dočkat opravy, ale těsně před zahájením prací se v květnu 1999 zřítila hlavní loď kostela, takže v následujících letech již byly provedeny pouze záchranné práce na zbývajícím torzu budovy.

(V textu bylo využito informací z infopanelu LČR umístěného v obci.)

Zobrazeno 381 - 390 z 533 nalezených

Nahoru