Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 371 - 380 z 533 nalezených

30.10.2007 14:58:52 - Renáta Šašková

Ve Špindlerově Mlýně by mohl vzniknout nový obří lyžařský areál. Z podkladů zpracovaných trutnovským projekčním ateliérem Atip vyplývá, že základem nového uspořádání lyžařského areálu v okolí Špindlerova Mlýna se stane obří skiterminál, jenž vyroste hned za Labskou přehradou u vjezdu do střediska.

Skiterminál bude obsahovat třípodlažní parkovací dům přibližně pro 500 automobilů, samoobslužnou restauraci se 140 místy, restauraci s obsluhou s 88 místy, veřejné toalety i další nezbytné služby pro lyžaře včetně úschovny, prodejny sportovních potřeb či skiservisu.

Skiterminál bude současně dolní stanicí dvou nových osmimístných kabinových lanovek. Jedna z nich bude končit na Přední Planině (HLV 119; 1198 m) a druhá na Medvědíně (HLV 90; 1235 m). Z obou vrcholů by měly vést podle představ špindlerovských vlekařů zpět ke skiterminálu nové sjezdovky. Takové řešení by umožnilo snadný přechod ze svahů na Medvědíně na tratě ve Svatém Petru, aniž by si při něm lyžaři museli sundávat lyže z nohou. Dnes je možné z jednoho areálu do druhého přejet jen prostřednictvím skibusů.

Špindlerovská radnice na žádost Skiareálu nechává zpracovat změnu územního plánu, bez níž nelze lyžařský terminál postavit. Proti navrhované podobě nové koncepce lyžování v okolí Špindlerova Mlýna se však ostře staví Správa KRNAP, které vadí zejména plánované zásahy do III. zóny NP, zejména rozsáhlé kácení lesů na svazích Medvědína, které by bylo nezbytné pro vznik nových lanovek a sjezdovek.

Stávající situaci lyžařských tratí naleznete na turistické mapě okolí Špondlerova Mlýna.

29.10.2007 16:16:14 - Petr Havránek

Modravská hora - Z vrchol (VV 143a; 1110 m) není uvedena v přehledné Mapě tisícimetrových vrcholů ČR, ve všech ostatních pramenech řádně popsána je. Jde skutečně o relativně plochý vrchol, jehož nejvyšší bod lze stanovit jen obtížně. Přesto nelze vyloučit, že převýšení Modravské hory - Z vrcholu od sedla mezi ní a Modravskou horou (HLV 143; 1157 m) je větší, než 15 výškových metrů. Provedli jsme dvě měření, cestou na vrchol a zpět, obě dvěma přístroji (GPS 64 MAP CSx a hodinkový počítač Suunto) a vždy jsme zaznamenali 17 nebo 18 m převýšení vrcholu nad sedlem. To by mohlo znamenat přeřazení Modravské hory - Z vrcholu z kategorie VV mezi HLV. Na druhé straně v terénu plném vývratů po lednovém orkánu a s téměř 20cm vysokou pokrývkou těžkého sněhu mohlo dojít k chybě.

Popisované místo naleznete na turistické mapě okolí Modravských hor.

29.10.2007 14:48:34 - Michal Holub

Naučná stezka Pustevny - Radhošť

Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody otevřely v říjnu nově zrekonstruovanou NS Radegast, jejíž trasa vede po hřebeni z Pusteven přes tisícovky Radegast (HLV 183; 1106 m) a Radegast - Z - vrchol I (HLV 186; 1103 m) až na Radhošť (HLV 157; 1129 m).  

Přibližně čtyři kilometry dlouhá NS Radegast má devět zastavení, kde se turisté na nových informačních panelech dozvědí například o historii turistiky v Moravskoslezských Beskydech, o lesích na hřebeni, které odolávají silným větrům, či také o bohu Radegastovi, který je s touto krajinou neodmyslitelně spjat. Jsou zde i informace o jeskyních na Radhošti, vzácných druzích rostlin nebo o tom, jak dříve žili pastevci ovcí.

Naučná stezka Radegast vznikla již v roce 1981, tehdy ale byla věnována především historii partyzánského odboje v období okupace. V roce 2001 byla vybudována nová, přírodovědně zaměřená stezka. Správci naučné stezky hodlají s úpravami pokračovat i v příštích letech. Příští rok by se měla rekonstrukce dočkat část původní stezky vedoucí jižním úbočím zpět na Pustevny.

26.10.2007 16:20:39 - Tomáš Formánek

20. října 2007 se konal další z pravidelných výletů se zajištěnou společnou autobusovou dopravou, tentokrát na tisícovky v okolí osady Jizerka v Jizerských horách.

Hory nás přivítaly docela vydatným sněžením a po většinu dne i hustou mlhou, takže dalekých výhledů jsme si příliš neužili. I tak jsme ale zdolali plánovanou trasu Bukovec (HLV 373; 1005 m), osada Jizerka (prohlídka muzea), Věžní skály (HLV 334; 1018 m), Pytlácké kameny, Rašeliniště Jizerky, Safírový potok, osada Jizerka, a to samozřejmě včetně vrcholů obou zmíněných tisícovek.

Kromě několika zde vybraných snímků naleznete další fotografie také v sekci Fotografie z výletu Tisícovky Jizerských hor v okolí Jizerky  (82 ks), na stránkách vrcholů Bukovec (HLV 373; 1005 m) a Věžní skály (HLV 334; 1018 m) a rovněž u informací o "Naučné stezce Bukovec - Jizerka..." a o "Muzeu Jizerských hor v Jizerce".

26.10.2007 15:53:03 - Tomáš Formánek

Naučná stezka "Bukovec - Jizerka - Rašeliniště Jizerky".

V Jizerských horách je v okolí Bukovce (HLV 373; 1005 m), osady Jizerka a stejnojmenné říčky vyznačena Naučná stezka "Bukovec - Jizerka - Rašeliniště Jizerky". V blízkosti se vyskytují též tisícovky Věžní skály (HLV 334; 1018 m), Černý vrch (HLV 317; 1026 m) a Zámky (HLV 379; 1002 m).

Následující fotoreportáž nabízí výběr z informačních panelů naučné stezky. Další zajímavé související snímky naleznete na stránkách tisícovky Bukovec (HLV 373; 1005 m) a dále například v sekcích Muzeum Jizerských hor a Fotoreportáž z výletu Tisícovky Jizerských hor v okolí Jizerky (20. října 2007). 

26.10.2007 14:35:26 - Tomáš Formánek

Muzeum Jizerských hor

V osadě Jizerka poblíž Bukovce (HLV 373; 1005 m) se v objektu Staré školy nachází Muzeum Jizerských hor. Otevírací doba je v období od května do října vždy v sobotu a v neděli od 9 do 16 hodin. Vstupné pro dospělé činí 30 Kč.

Muzeum nabízí expozice zachycující místní floru a faunu, ale především se soustřeďuje na zachycení historie života místních lidí. Hlavní výstavní sál tak kombinuje tematické informační panely s obsáhlými texty a doprovodnými fotografiemi či kresbami (historie osídlení, chalupy, rozhledny, prameny...) a skutečné historické předměty (nástroje, oblečení...).

Kromě zde vybraných fotografií naleznete další snímky z muzea (celkem 40 ks včetně všech hlavních infopanelů a detailů textů) v sekci Muzeum Jizerských hor.

25.10.2007 11:19:31 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Vřesový vrch (Haida) v Krkonoších?

Zpřesňování a nové reedice map produkují změny a tak mohou přinášet i nové vrcholy do seznamu Tisícovek. To platí o vrcholu Vřesový vrch (Haida) ve východních Krkonoších pod Pomezními boudami.

Na digitalní mapě TOPO Czech v. 1.20 (Picodas Praha s.r.o. 2007) se na tomto vrcholu objevila zřetelně tisícimetrová vrstevnice s kótou 993 m n.m. jihovýchodně od ní. Stejnou vrstevnici jde dopočítat i na Turistické mapě KČT č. 22 (3. vydání, 2003), obdobně je umístěna i zmíněná kóta. Mapa Krkonoše turistický a lyžařský atlas 1:25 000 (Nakladatelství ROSY, Mělník, 2006, zpracovaná podle vojenských topografických map) zobrazuje na tomto vrchu také tisícimetrovou vrstevnici a vlastní vrchol umisťuje do ní s údajem 1002 m n.m. Na jiných internetově dostupných mapách je pozice vrcholu nezřetelná, s výjimkou mapy RZM10, kde je vrchol uveden jako kóta 998 m n.m., výše zmíněný geodetický bod 992,8 m n.m. též jihovýchodně a navíc je uvedena kóta v sedle 982 m n.m.

Z toho je zřejmé, že Vřesový vrch bude minimálně novým vedlejším vrcholem. V případě, že rozdíl mezi vrcholovým bodem a bodem v sedle podle mapy RZM10 je přesný, a nesprávná je pouze absolutní výška vrcholu, šlo by dokonce o nový hlavní vrchol. Tento předpoklad potvrzují tři vrstevnice po 5 m od vrcholu do sedla ve výše zmíněném atlase Krkonoš. V případě, že půjde o vedlejší vrchol, zůstává otázka jeho přiřazení k vrcholu hlavnímu – zřejmě by měl přináležet jako druhý VV k Tabuli (HLV 67; 1282 m). Přímým měřením v terénu, bohužel s výškově nekalibrovanou GPS (GPSmap 60CSx) a ve špatně přístupném a nepřehledném (zasněženém) terénu, jsem naměřil rozdíl 12 m, podle tlaku jsem nepřesáhl 975 m, GPS výška byla přesně 1000 m. Zůstává tak výzva pro přesnější zaměření v terénu i event. pro vyhledání v patřičných přesných a aktuálních mapových podkladech.

Přístup na vrchol je nyní nejpohodlnější po dřevařské svážnici, rozšířené po orkánu Kyril, od hájovny u silnice na Pomezní boudy – necelých 500 m. Orkán Kyril rozšířil vrcholovou paseku a na jižních svazích umožnil výhledy na okolní tisícovky.

Stanovisko Tisícovky.cz / Mgr. Michal Holub (odborný garant projektu)

Případ Vřesového vrchu je bezpochyby nezbytné detailně proměřit přímo v terénu. V tuto chvíli je však nejpravděpodobnější, že realitě odpovídá nejpřesnější nová RZM10 a vrchol (998 m n.m.) tudíž tisícovkou není.

Podklad DMU 25 je totéž co Topografická mapa AČR a zde vrstevnice 1000 m není. TOPO Czech pro Garmin je výsledkem digitálního modelu území (zdrojem je satelitní snímkování), nikoli reálného měření v terénu. Přesnost takovýchto vrstevnic je cca 5-10 m, ojediněle i menší. Jediným významným mapovým podkladem, kde je udávána výška Vřesového vrchu přes 1000 m, je tedy Atlas Krkonoš 1:25 000. Ze srovnání map 1:10 000 a 1:25 000 však z hlediska přesnosti výškopisu jednoznačně vychází lépe mapa RZM10 a Vřesový vrch tedy (zatím?) za tisícovku považovat nelze.

22.10.2007 00:27:49 - Michal Holub

Uplynulé dny byly ve znamení prvního vážnějšího závanu zimy. Sněhové vločky se objevily i v nížinách, ve středních polohách se přechodně vytvořila sněhová pokrývka. Hory pokrývá souvislá vrstva sněhu, leckde i docela významná.

Nejvíce sněhu hlásí Hrubý Jeseník - Šerák (HLV 33; 1351 m) 32 cm, Rychlebské hory - chata Paprsek 28 cm, Krušné hory - Fichtelberg 25 cm, Moravskoslezské Beskydy - Lysá hora (HLV 48; 1324 m) 16 cm. Přes 10 cm je také na hřebenech Králického Sněžníku, Orlických hor, Krkonoš a Šumavy.

Pro nedočkavé běžkaře je tedy možnost vyrazit na hřebeny hor - ovšem jen přibližně do středy... V nejbližších dnech se oteplí a sníh roztaje.

07.10.2007 13:30:13 - Jindřich Preis

Pohodový pěší výlet nad Harrachovem

Poměrně nenáročný výlet nabízí okruh z Harrachova přes Čertovu horu (HLV 330; 1021 m), Janovu skálu (HLV 382; 1002 m) a Janovu skálu - SZ vrchol (VV 382a; 1000 m).

Čertova hora (HLV 330; 1021 m) je z Harrachova přístupná dvěma sedačkovými lanovkami, mnohem zajímavější je však výstup po zelené značce přes a podél doskočiště dvou skokanských můstků - velkého a mamutího. Její část vede dokonce po schodišti pod tribunou a věží rozhodčích (lze obejít) a umožňuje vstup do jednoho ze startovacích oken mamutího můstku – pohled z tohoto okna dolů nutí v danou chvíli našlapovat jen velmi opatrně.

Závěrečných 0,5 km výstupu z rozcestí Pod Čertovou horou vede po modré značce po červené sjezdovce a nabízí panoramatický výhled na nižší vrcholy západních Krkonoš s Kořenovem v popředí a na Jizerské hory a Ještěd (HLV 344; 1012 m) na obzoru. Nejvyšší bod oblého vrcholu Čertovy hory je v lese mezi oběma lanovkami.

Pohodlná cesta téměř bez převýšení 2 km vede dále po modré značce a zpočátku též po modré sjezdovce, ze které je po několika desítkách metrů možno odskočit doprava na okraj lesa pro výhled na jihozápad. Cesta pak pokračuje spolu s červenou značkou po Krkonošské lyžařské magistrále jihovýchodním směrem. Po několika stech metrech je vpravo cca 70 m od cesty zřetelná Janova skála – SZ vrchol (VV 382a; 1000 m), kuželovitý vrcholek zakončený zdvojenou skalnatou formací, přístupný pouze terénem. Zato asi 300 m vzdálený hlavní vrchol Janova skála (HLV 382; 1002 m) je přístupný po široké značené cestě od východu a je tvořen pouze skaliskem s velmi omezeným výhledem, nicméně hezkým, na jinak vcelku rovném okolí. Vzhledově tak vypadá Janova skála – SZ vrchol „více jako tisícovka“ než popsaný hlavní vrchol a při měření v terénu jsem zaznamenal SZ vrchol o 5 m vyšší než vlastní hlavní vrchol. Nabízí se možnost toto pozorování zopakovat a tvrzení potvrdit či vyvrátit.

Vlastní výlet pak pokračuje na rozcestí nad Studenov (s penzionem), kde je možno odbočit zpět po žluté značce poměrně strmě dolů do Harrachova (Rýžoviště), anebo trasu téměř zdvojnásobit a pokračovat dále po červené na rozcestí Ručičky, kde je zajímavé si prohlédnout několik vícejazyčných informačních tabulí, věnovaných činnosti holandské nadace Face a jejím konkrétním aktivitám při obnově lesních porostů v Krkonoších. Zde je možno se i v zimě pohodlně vrátit po zeleně značené Krakonošově cestě do Harrachova přes Rýžoviště nebo pokračovat za dalšími Tisícovkami jinými směry.

Podobnou trasu lze absolvovat i na kole – viz výlet Čertova hora a Janova skála v internetové sekci Výlety / Krkonoše.

14.09.2007 22:19:35 - Jindřich Preis

Vrchol Mumlavské hory (VV 61b; 1217 m) (též Žlabského vrchu) je vcelku nezajímavá oblá plošina s omezenými výhledy na hranici s Polskem. Nicméně určité problémy vyvstávají s jeho přesnou lokalizací a přístupností.

V mapách není kóta buď vyznačena vůbec (KČT č. 22, 3. vyd. 2002) nebo je lokalizována různě. Koordináty v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska pak na digitální TOPO mapě ČR vrchol lokalizují 180 m do Polska.

Podle pozorování v terénu se nejvyšší bod nachází na státní hranici, možná spíše několik metrů na polské straně, a to mezi hraničními kameny IV/46 a 46/1 (pomocí GPS zaměřeny koordináty N50 47 51.8 E15 28 11.8).

Dalším problémem je přístupnost vrcholu, který je umisťován do I. zóny KRNAP. Hranice této zóny jsou na různých mapách vyznačeny značně odlišně – nejpřesnější jsou zřejmě na mapovém serveru KRNAP (viz www.krnap.cz), kde je i vrchol hory přesně na státní hranici.

Informační tabule na hraniční stezce, umístěná na okraji I. zóny, nabádá k pohybu pouze na značených cestách. Státní hranice je velmi dobře značenou cestou v terénu i na mapě a tak pohyb po ní zřejmě neporušuje toto nařízení. Ale i tak státní hranice představuje i hranici I. zóny KRNAP a pohyb po ní není ani vstupem do vlastní zóny, ani mimo značenou cestu.

Zobrazeno 371 - 380 z 533 nalezených

Nahoru