Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 431 - 440 z 533 nalezených

05.02.2007 15:13:48 - Petr Havránek

Debrník (HLV 40; 1337 m) je po zásahu orkánu Kyrill z 18.1.2007 jednou z nejvíce poškozených šumavských hor. Zatím platí zákaz vstupu do lesa, ale i z dálky je patrné, že rozsáhlé vrcholové partie hory jsou zbaveny lesa.

Zákaz vstupu do lesů byl v oblasti Šumavy prodloužen vládou až do 5.4.2007. Některé cesty budou postupně zpřístupňovány veřejnosti již dříve, proto je nutné sledovat aktuální tabule rozmisťované na okrajích nepřístupných oblastí!

05.02.2007 15:05:27 - Petr Havránek

Orkán Kyrill, který se 18. ledna 2007 přehnal nad Českou republikou, zřejmě zcela změnil na některých místech vzhled krajiny.

Původně téměř zalesněný necelý 1 km dlouhý hřeben Polomu (HLV 63; 1295 m) je nyní úplně zbaven lesa. Vrch Polom se svými vedlejšími vrcholy tak tragicky dostál svému pojmenování.

Zákaz vstupu do lesů byl v oblasti Šumavy prodloužen vládou až do 5.4.2007. Některé cesty budou postupně zpřístupňovány veřejnosti již dříve, proto je nutné sledovat aktuální tabule rozmisťované na okrajích nepřístupných oblastí!

04.02.2007 12:33:06 - Michal Holub

Sněhové zpravodajství pro tisícovkáře: Již zhruba 14 dní leží na našich horách sníh ve vrstvě použitelné k lyžování a tak si můžeme shrnout, kam se vypravit na zimní tisícovkářský lov a co můžeme očekávat. Samozřejmě nezahrnujeme technický sníh na sjezdovkách, který nám při zdolávání tisícovek příliš nepomůže...

V ČR leží sníh od výšky cca 600-700 m n.m., kde se ovšem jedná spíše o vrstvu nesouvislou či slabou. Ve výškách od cca 800 m n.m. lze na vrstvě cca 20-30 cm lyžovat. Výjimku tvoří jižní horstva (Šumava a spol.), kde se dá lyžovat až od výšky cca 1000 m n. m. Na pohyb mimo cesty je to však stále poměrně málo. Lepší stav je až ve výškách 1000 m n. m. a výše, kde je vrstva od 30 do 50 cm, na hřebenech Krkonoš a Moravskoslezských Beskyd do 80 cm.

Během nadcházejícího týdne má sněžení zavítat i do středních poloh, ovšem jenom přechodně. Pro hory platí předpověď příznivější, mohlo by napadnout 10-20 cm sněhu, ve vyšších horských polohách až 40 cm. Uvidíme, zda se dostaneme již v příštím týdnu přes "magický" jeden metr. Nejblíže jsou zatím Lysá hora (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech (82 cm), Ovčárna v Hrubém Jeseníku (75 cm) a Labská bouda v Krkonoších (72 cm).

03.02.2007 15:08:10 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek nabízející námět na zimní pěší výlet na známý krkonošský vrchol s rozhlednou - Přední Žalý (HLV 332; 1019 m).

Celý text článku Jiřího Štefka naleznete přímo na iDnes v sekci Zimní výlet po Krkonoších, tentokrát pěšky.

Výstup na Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem.

Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout přímo na Tisícovky.cz v sekci Výlety / Krkonoše / Přední a Zadní Žalý. 

01.02.2007 11:01:57 - Petr Havránek

Vedlejší vrchol Boubína (HLV 29; 1362 m), Palečkovský vrch (VV 29b; 1014 m), je na rozdíl od starší informace v Průvodci nepřístupný.

Přestože se vrchol Palečkovského vrchu (VV 29b; 1014 m) nachází jen několik set metrů od rozcestí Monument, leží již v Boubínské oboře, do níž je vstup vývěskami zakázán a zahrazen navíc opravdu vysokým plotem.

Do vlastní obory je sice možné oficiálně vstoupit o několik kilometrů jižněji po červené značce u rozcestí Na křížkách, ale značenou cestu není dovoleno opouštět.

31.01.2007 09:44:21 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o výstupu na nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku i celé Moravy - Praděd (HLV 5; 1491 m). Autorka Michaela Bučková v něm zmiňuje aktuální možnosti pěší turistiky v oblasti a popisuje krásy panoramatického výhledu z vrcholu Pradědu, kdy lze spatřit například plochý vrchol Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m) i mnohé další okolní tisícovky. Zmíněn je také areál sjezdového lyžování na Ovčárně, kde bývá nejdelší lyžařská sezóna v celé České republice i blízké Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m) a pověsti, které se k nim váží.

Celý text článku naleznete přímo na iDnes v sekci Zimní výšlap na nejvyšší vrchol Moravy.

Výstup na Praděd (HLV 5; 1491 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam této reportáže si můžete poslechnout přímo na Tisícovky.cz v sekci Výlety / Hrubý Jeseník / Z Karlovy Studánky na Vysokou holi. 

30.01.2007 17:29:23 - Michal Holub

V lednu 2007 vyšla v mělnickém Nakladatelství ROSY Rohlík a syn zcela nová turistická a lyžařská mapa Krušné hory Střed 1:25000.

Oproti několik let staré mapě části Krušných hor v měřítku 1:25000 vydané stejným nakladatelstvím, která zobrazovala pouze nejbližší okolí Klínovce (HLV 86; 1244 m), je u této nové mapy podstatně rozšířeno zobrazené území. Mapa začíná západně od Nejdku, resp. Johanngeorgenstadtu, na jihu zobrazuje i Hroznětín a Ostrov, na východě dosahuje až za Stráž nad Ohří a Kovářskou a na severu v celé délce mapového výřezu přesahuje do Německa, takže jsou na ní zachyceny veškeré tisícimetrové vrcholy české části Krušných hor.

Mapovým podkladem byla zvolena ZM 1:25000 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, takže z tisícovkářského hlediska je lokalizace všech tisícimetrových vrcholů na mapě bezproblémová. Všechny tisícovky, vyjma vrcholů Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m), jsou navíc označeny správnou nadmořskou výškou, název chybí ještě navíc u vedlejších vrcholů Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Naproti tomu jsou v mapě správně označeny obvykle neuváděné vrcholy Smrčina (VV 279a; 1000 m) či Na skalách (VV 180a; 1037 m), dobře je též určen vyšší z dvojice vrcholů Loučné (HLV 333; 1019 m). Nesprávně je naopak v mapě označen výškou 1000 m n.m. Perninský vrch, ačkoli tisícimetrové hranice nedosahuje.

Mapa je zpracována zároveň jako letní turistická i zimní lyžařská a obsahuje veškeré standardní turistické značení. Zadní plnobarevná strana mapy nabízí rozsáhlou fotografickou a textovou část, přičemž veškeré texty jsou uvedeny v češtině a němčině.

29.01.2007 10:34:00 - Tomáš Formánek

"Stejné, a přesto pokaždé jiné. Takové jsou pohledy na horu Kotel, našeho „malého velikána“. Ač svou nadmořskou výškou 1 435 metrů je až osmým nejvyšším krkonošským vrcholem, je zřejmě hned po Sněžce horou nejnápadnější. Vděčí za to své poloze, neboť před ní směrem do vnitrozemí již neční žádná vyšší hora nebo hřbet. Ostatně podobné postavení má ve východních Krkonoších ještě nižší  masiv Černé hory. Je zde jistá spojitost: Stejně jako u Černé hory často zapomínáme na fakt, že se zároveň díváme i na Světlou, tak v případě Kotle si většinou ani neuvědomíme, že při pohledech od jihu zároveň obdivujeme i Harrachovy kameny. A to nemluvím o Lysé hoře a hřbetu Krkonoše, kteréžto dodávají Kotli patřičný rozměr. V tomto ohledu je Sněžka ve své osamělosti opravdu výjimečná."

Takto začíná článek Jiřího Dvořáka v časopise Krkonoše - Jizerské hory (číslo 2006/1) věnovaný především Kotli (HLV 10; 1435 m), ale zmiňující i Sněžku (HLV 1; 1603 m), Černou horu (HLV 59; 1300 m), Světlou (HLV 85; 1244 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Lysou horu (HLV 35; 1344 m) či hřbet Krkonoše se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m). Hlavní součástí článku je ale především krásná panoramatická fotografie Kotle a části Západního českého hřbetu nasnímaná z Kotelské vyhlídky nad Horními Štěpanicemi.

Celý text článku si můžete přečíst přímo na internetových stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory http://krkonose.krnap.cz v sekci Mraky táhnou před Kotlem či v tištěné verzi časopisu.

28.01.2007 08:38:50 - Tomáš Formánek

"Pokud právě přemítáte, proč dnes zveme na tisícovkářský výlet do pohoří s tak krkolomným názvem, jakým je Hostýnsko-vsetínská hornatina, pak věřte, že jsme si toto pojmenování nevymysleli my, nýbrž geomorfologové členící Českou republiku do jednotlivých oblastí. A jelikož takto vymezené pohoří je postaveno zcela na roveň jiným horstvům, jakými jsou například Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Krušné hory či Moravskoslezské Beskydy, nemohli jsme je při našich výpravách samozřejmě pominout, byť se zde nachází pouze jediný tisícimetrový vrchol. Pojďme si dnes vyrazit na Vysokou! "

Tímto "perexem" je uveden článek o našich tisícimetrových vrcholech v jednom ze starších čísel časopisu Outdoor (4/2005 - červen/červenec/srpen), které vyšlo 16.6.2005. Pravidelný díl seriálu Tisícovky byl tentokrát věnován jediné tisícovce Hostýnsko-vsetínské hornatiny - Vysoké (HLV 320; 1024 m).

Celý text článku doplněného množstvím fotografií si můžete přečíst v sekci Outdoor magazín / 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Výstup na Vysokou (HLV 320; 1024 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci Výlety / Hostýnsko-vsetínská hornatina / Na Vysokou na kole.

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.

Zobrazeno 431 - 440 z 533 nalezených

Nahoru