Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 

Zobrazeno 441 - 450 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Šediváčkův long konaný každoročně v lednu v Orlických horách je nejnáročnějším závodem psích spřežení pořádaným v České republice.

Šediváčkův long konaný každoročně v lednu v Orlických horách je nejnáročnějším závodem psích spřežení pořádaným v České republice.

Renáta Šašková (leden 2004)

25.01.2007 10:46:36 - Renáta Šašková

23.-27.1.2007 se v Orlických horách koná  XI. ročník akce Šediváčkův long, nejnáročnějšího závodu psích spřežení v České republice. Více informací naleznete přímo na stránkách věnovaných této akci: http://www.czechlongtrail.com/.

A pokud nechcete jen nečinně přihlížet dramatickým závodům psích spřežení, přibalte si sebou na cestu i běžky. Počasí letošní zimy se konečně "umoudřilo", takže lze  vyrazit na tisícovky nejen pěšky či se psím spřežením, ale i na lyžích. 

Orlické hory jsou pro běžkařské výpravy ideální a právě v tomto pohoří  lze za optimálních podmínek zdolat všech tamních jedenáct hlavních i čtyři vedlejší tisícimetrové vrcholy v jediném dni.

Přejezd všech tisícovek Orlických hor na běžkách byl námětem i jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam si můžete poslechnout v sekci VýletyOrlické hory / Přes všechny tisícovky na běžkách.

Obdobný námět na výlet byl též v minulosti uveřejněn například na serveru iDnes.cz. Celý text tohoto článku naleznete přímo na iDnes v sekci Orlické hory na běžkách od bunkru k bunkru.


 
Dřevěné schodiště v interiéru rozhledny na Libíně.

Dřevěné schodiště v interiéru rozhledny na Libíně (HLV 197; 1093 m).

Tomáš Formánek (říjen 2003)

24.01.2007 13:14:54 - Tomáš Formánek

Každému z nás je již podle názvu horstva bezpochyby jasné, kde na mapě České republiky hledat Šumavské podhůří. Pokud bychom ovšem chtěli znát přesnější odpovědi na otázky, kde končí Šumava a začíná její nižší předpolí, mnozí z nás zřejmě zaváhají. A to i přesto, že toto pohoří je jedním z nejrozlehlejších u nás a navíc jediné z tisícimetrových, jež ve svém názvu nese pro pohoří ono méně významné označení „podhůří“.

Tímto "perexem" je uveden článek o našich tisícimetrových vrcholech v jednom ze starších čísel časopisu Outdoor (3/2006 - duben/květen), které vyšlo 27.4.2006.

Pravidelný díl seriálu Tisícovky byl tentokrát věnován tisícimetrovým vrcholům v části Šumavského podhůří nazývané Libínská hornatina, konkrétně vrcholům Libín (HLV 197; 1093 m), Na skalce (HLV 311; 1029 m) a Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m), okrajově pak i tisícovkám Na skalce - SZ vrchol (VV 311a; 1005 m) a Rohanovský vrch - V vrchol (VV 354a; 1000 m). .

Celý text článku doplněného množstvím fotografií si můžete přečíst v sekci Outdoor magazín / 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Výstup na Libín (HLV 197; 1093 m), Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m) i tisícovku Na skalce (HLV 311; 1029 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci VýletyŠumavské podhůří / Z Prachatic na Libín.


 
Při pohledu z Polomu se Sklářský vrch jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku a Jedlové.

Při pohledu z Polomu (HLV 63; 1295 m) se Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku (HLV 91; 1234 m) a Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (listopad 2006)

22.01.2007 11:12:36 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl v těchto chvílích uveřejněn rozhovor s ředitelem Správy Národního parku Šumava Aloisem Pavlíčko. V rozhovoru je probírána zejména  současná kalamitní situace po větrném orkánu, který zasáhl Českou republiku v minulých dnech. Ředitel Pavlíčko hodnotí situaci a upozorňuje, že vzhledem k akutnímu nebezpečí úrazu od padajících stromů Správa parku  požádá příslušné úřady, aby vydaly plošný zákaz vstupu na cesty po celém území NP Šumava.

Ve výčtu nejvíce poškozených oblastí ředitel parku zmiňuje zejména oblast v okolí tisícovky s příznačným názvem Polom (HLV 63; 1295 m), dále území mezi Kvildou, Orlem (HLV 131; 1181 m) a Přilbou (HLV 102; 1221 m), okolí Žďáreckého jezírka a Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) a další.

Celý rozhovor včetně několika aktuálních fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Na Šumavě hrozí po orkánu zavření národního parku.


 
Z vrcholové paseky Nad Bučinou je pěkný výhled na Boubín.

Z vrcholové paseky Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) je pěkný výhled na Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (srpen 2004)

22.01.2007 08:22:55 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl včera uveřejněn článek o tragické údálosti, která se stala v létě roku 2004 na Šumavě na naučné stezce v Boubínském pralese pod vrcholem Boubína (HLV 29; 1362 m). Na rodinu s dětmi se tehdy neočekávaně zřítil suchý strom a matku na místě zabil, otec a tři děti vyvázli jen s lehčími zraněními a šokem. Pozůstalí nyní žádají na Správě Národního parku Šumava a Lesích České republiky finanční odškodnění.

Celý smutný případ vyvolává řadu otázek - především jaká opatření správci lesů (a obecně jakýchkoli veřejně přístupných prostor) musí provést, aby zabránili možným škodám a úrazům osob, které do míst v jejich vlastnictví vstoupí a dále jaká je odpovědnost majitelů za případné úrazy a škody.

Celý text článku naleznete přímo na iDnes v sekci Kdo zavinil smrt turistky v Boubínském pralese?


 
Výhled z Meluzíny na Fichtelberg.

Výhled z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) na Fichtelberg.

Tomáš Formánek (prosinec 2006)

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.


 
Vyhlídka na Ještědu.

Vyhlídka na Ještědu (HLV 344; 1012 m).

Renáta Šašková (srpen 2003)

17.01.2007 17:39:35 - Tomáš Formánek

"Přestože se na stránkách časopisu Outdoor setkáváme se seriálem "Naše tisícovky" již několik let, ještě stále zůstávají tisícimetrová pohoří České republiky, do kterých jsme doposud nezavítali. Jedním z takových je i horstvo s poněkud krkolomným názvem, které bývá v očích turistické veřejnosti nejčastěji nevědomky spojováno s Jizerskými horami, byť se jedná z geomorfologického hlediska o samostatné pohoří. Vypravíme se do severních Čech, pouze co by kamenem dohodil od krajského města Liberce – na Ještědsko-kozákovský hřbet a jeho nejvyšší a zároveň jedinou tisícovku, Ještěd."

Tímto "perexem" je uveden článek o našich tisícimetrových vrcholech v jednom ze starších čísel časopisu Outdoor (4/2006 - červen/červenec/srpen), které vyšlo 15.6.2006. Pravidelný díl seriálu Tisícovky byl tentokrát, jak již bylo řečeno, věnován jediné tisícovce Ještědsko-kozákovského hřbetu - Ještědu (HLV 344; 1012 m).

Celý text článku doplněného množstvím fotografií si můžete přečíst v sekci Outdoor magazín / 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Výstup na Ještěd (HLV 344; 1012 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci VýletyJeštědsko-kozákovský hřbet / Ještěd a okolí.


 
Odhalený základ kostela Sv. Vincence Ferrarského z r. 1789 ve Staré Hůrce v sedle mezi Hůreckým vrchem a Dřevěnou holí.

Odhalený základ kostela Sv. Vincence Ferrarského z r. 1789 ve Staré Hůrce v sedle mezi Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) a Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)

16.01.2007 12:42:24 - Petr Havránek

Pohřební kaple Sv. Kříže z r. 1820, patřící sklářskému rodu Abelů ve Staré Hůrce je jednou z mála památek, která přežila destrukční činnost vojska v 50. létech 20. století. Kaple byla v minulých létech obnovena do původní podoby. Novinkou z minulého roku (2006) je kultivace okolí kaple a odhalení celého základu farního kostela Sv. Vincence Ferrarského z roku 1789. Základy kostela se nacházejí jen několik desítek metrů od kaple. Stará Hůrka ležela sedle mezi Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) a Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m).


 
Vrchol Boubína během výstavby rozhledny.

Vrchol Boubína (HLV 29; 1362 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (září 2004)

14.01.2007 19:47:57 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o výstupu na nejvýše položenou rozhlednu české části Šumavy na vrcholu Boubína (HLV 29; 1362 m). Celý text nepříliš obsáhlého článku naleznete přímo na iDnes v sekci Boubínským pralesem na nejvýše položenou rozhlednu Šumavy.

Další zajímavé informace a fotografie (včetně snímků z doby výstavby rozhledny) naleznete přímo zde na Tisícovky.cz v sekci Boubín (HLV 29; 1362 m). Výstup na tuto tisícovku  byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci Výlety / Šumava / Boubín a Bobík.


 
Výhled z úbočí Ropice k severovýchodu na Javorový a Šindelnou.

Výhled z úbočí Ropice (HLV 214; 1083 m) k severovýchodu na Javorový (HLV 308; 1032 m) a Šindelnou (HLV 386; 1001 m).

Tomáš Formánek (červenec 2004)

13.01.2007 10:46:09 - Tomáš Formánek

"Ropice, Javorový, Ostrý... Moravákům netřeba představovat, pro ostatní přibližme, že se v dnešním díle putování po našich tisícovkách vypravíme opět do Moravskoslezských Beskyd, konkrétně do jejich severovýchodní části, jež se v odborné geomorfologické mluvě nazývá Ropická rozsocha."

Tímto "perexem" je uveden článek o našich tisícimetrových vrcholech v jednom ze starších čísel časopisu Outdoor (5/2006 - září), které vyšlo 31.8.2006. Pravidelný díl seriálu Tisícovky byl tentokrát věnován Ropické rozsoše v Moravskoslezských Beskydech - konkrétně vrcholům Javorový (HLV 308; 1032 m), Šindelná (HLV 386; 1001 m), Ropice (HLV 214; 1083 m), Ostrý (HLV 275; 1044 m) a Smrčina (HLV 341; 1015 m), okrajově pak i tisícovkám Kněhyně (HLV 78; 1257 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Lysá hora (HLV 48; 1324 m)Travný (HLV 114; 1203 m).

Celý text článku doplněného množstvím fotografií si můžete přečíst v sekci Outdoor magazín / 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Výstup na Ropici (HLV 214; 1083 m) i okolní tisícovky  byl součástí i jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam si můžete poslechnout v sekci VýletyMoravskoslezské Beskydy / Přes Javorový na Ropici.


 
Čerchov ze severu od Capartic. Na vrcholu je patrná vojenská pozorovací věž.

Čerchov (HLV 282; 1042 m) ze severu od Capartic. Na vrcholu je patrná vojenská pozorovací věž.

Renáta Šašková (květen 2003)

11.01.2007 13:19:51 - Tomáš Formánek

Na základě několika dotazů čtenářů Tisícovky.cz se vracíme ke staršímu článku "Nejzápadnější českou tisícovku ještě turisté neobjevili", který byl uveřejněn 10.9.2006 na serveru iDnes.cz. V jinak zajímavém článku o nejvyšším vrcholu Českého lesa, Čerchovu (HLV 282; 1042 m), se totiž autor Martin Janoška bohužel dopouští zásadního omylu, když Čerchov prohlašuje za nejzápadnější tisícovku České republiky. Nejzápadnějším tisícimetrovým vrcholem České republiky přitom není Čerchov (HLV 282; 1042 m), ani o něco západněji ležící druhá tisícovka Českého lesa, Skalka (HLV 375; 1005 m), ale Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) v Krušných horách. Redakce iDnes.cz ani sám autor na naše upozornění nezareagovali, takže uvedené chyba se v původním článku stále vyskytuje.

Celý původní text si můžete přečíst přímo na iDnes.cz v sekci "Nejzápadnější českou tisícovku ještě turisté neobjevili" - autorovo tvrzení však, jak bylo řečeno, nelze brát vážně.


 

Zobrazeno 441 - 450 z 533 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group