Orel (HLV 131; 1181 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Orel

Orel: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Plochý hřeben Orla s Orlem - J vrcholem zasahuje nad Kvildu.

Plochý hřeben Orla (HLV 131; 1181 m) s Orlem - J vrcholem (VV 131a; 1176 m) zasahuje nad Kvildu.

Petr Havránek (září 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2b Modravské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°01´38˝ s.š., 13°35´36˝ v.d.;
S-42: 5433750 X, 3397250 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /22-33-24; SHOCart /35; KČT /69

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

Popis vrcholu

Plochý hřbet 1,5 km severovýchodně od Kvildy. Severojižní hřbet mezi Kvildským potokem a Olšinkou. Severní spočinek se nazývá Hůrka (1 158 m n. m.), jižní vrchol je v mapách nepojmenovaný, proto jej nazýváme Orel - J vrchol (VV 131a; 1176 m). Zalesněno smrčinou. Na vrcholu je geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup po modré značce z Kvildy do Nových Hutí. Asi 1 300 m po odbočení ze silnice (v místě zvaném U Tremlů) dojdeme na výše zmiňovaný spočinek Hůrka. Odtud vede neznačená cesta po hřebeni k jihu, k vrcholu je 800 m. Orientačně náročné.

Lyžování na Kvildě

Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.

Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.

V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.

Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.

Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pod tisícovkou Orel (HLV 131; 1181 m) je na Kvildě tento (tč. otevřený) pivovar.

Pavel Blazek (srpen 2016)

Mýtinka na vrcholu tisícovky Orel (HLV 131; 1181 m) s geodetickým bodem.

Ivan Bohuslav (květen 2016)

Orel (HLV 131; 1181 m) ze stopy na Kvildu.

Honzík Otčenášek (únor 2014)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (37)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Směrovka poznávacího okruhu Nelesní krajina na jižních svazích Orla a Orla - J vrcholu.

Směrovka poznávacího okruhu Nelesní krajina na jižních svazích Orla (HLV 131; 1181 m) a Orla - J vrcholu (VV 131a; 1176 m).

Petr Havránek (květen 2007)

14.05.2007 15:06:57 - Petr Havránek

Na jižních svazích Orla (HLV 131; 1181 m) a Orla - J vrcholu (VV 131a; 1176 m) se rozkládá romantická lokalita, zvaná Políčka. Jsou to původní mýtiny, dříve sloužící jako pole k pěstování odolných obilnin, později (a i dnes) jako pastviny. Na Políčka vede z Kvildy poznávací turistický okruh nazvaný "Nelesní krajina". Je odtud krásný výhled na hřeben Vysokého stolce (HLV 81; 1252 m).

Při pohledu z Polomu se Sklářský vrch jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku a Jedlové.

Při pohledu z Polomu (HLV 63; 1295 m) se Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku (HLV 91; 1234 m) a Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (listopad 2006)

22.01.2007 11:12:36 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl v těchto chvílích uveřejněn rozhovor s ředitelem Správy Národního parku Šumava Aloisem Pavlíčko. V rozhovoru je probírána zejména současná kalamitní situace po větrném orkánu, který zasáhl Českou republiku v minulých dnech. Ředitel Pavlíčko hodnotí situaci a upozorňuje, že vzhledem k akutnímu nebezpečí úrazu od padajících stromů Správa parku požádá příslušné úřady, aby vydaly plošný zákaz vstupu na cesty po celém území NP Šumava.

Ve výčtu nejvíce poškozených oblastí ředitel parku zmiňuje zejména oblast v okolí tisícovky s příznačným názvem Polom (HLV 63; 1295 m), dále území mezi Kvildou, Orlem (HLV 131; 1181 m) a Přilbou (HLV 102; 1221 m), okolí Žďáreckého jezírka a Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) a další.

Celý rozhovor včetně několika aktuálních fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Na Šumavě hrozí po orkánu zavření národního parku.

Přidat informaci

Související akce

Fotografické workshopy

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Přihlášení uživatele

Galerie tisícovek

Orel (HLV 131; 1181 m)

Popis vrcholu

Popis přístupu

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Související akce