Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha

Navigace: Homepage > Média > Outdoor magazín > 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha

Související odkazy: 2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb | 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká | 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina | 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd | 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha | 2006/6: Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

31.8.2006 vyšlo nové číslo časopisu Outdoor (5/2006 - září), v němž  byl pravidelný díl seriálu "Naše tisícovky" tentokrát věnován tisícimetrovým vrcholům v části Moravskoslezských Beskyd nazývané Ropická rozsocha. 

Článek se konkrétně věnuje vrcholům Javorový (HLV 308; 1032 m), Šindelná (HLV 386; 1001 m), Ropice (HLV 214; 1083 m), Ostrý (HLV 275; 1044 m) a Smrčina (HLV 341; 1015 m), okrajově pak i tisícovkám Kněhyně (HLV 78; 1257 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Lysá hora (HLV 48; 1324 m) a Travný (HLV 114; 1203 m).

Celý text článku si můžete přečíst níže na této stránce, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor a na stránkách www.iOutdoor.cz.

Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha

Ropice, Javorový, Ostrý… Moravákům asi netřeba představovat, pro ostatní přibližme, že se v dnešním díle putování po našich tisícimetrových vrcholech vypravíme opět do Moravskoslezských Beskyd, konkrétně do jejich severovýchodní části, jež se v odborné geomorfologické mluvě nazývá Ropická rozsocha.

Moravskoslezské Beskydy se nacházejí na severozápadě Moravy při hranici se Slovenskem a jsou součástí Západních Karpat. Najdeme zde několik výrazných hřbetů, ale i mohutných izolovaných masivů (Lysá hora (HLV 48; 1324 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Travný (HLV 114; 1203 m)) s velmi prudkými svahy svírajícími hluboce zaříznutá říční údolí.

Větší část  Moravskoslezských Beskyd  je chráněna ve stejnojmenné CHKO, jež je největší v České republice. Původní ekosystémy byly sice z větší části nahrazeny smrkovými monokulturami, ale několik nejhodnotnějších partií se naštěstí daří chránit a rozvíjet ve zhruba 25 maloplošných chráněných území, z nichž nejznámější zahrnují například Radhošťský hřeben, vrcholy Kněhyně (HLV 78; 1257 m) a Smrku (HLV 72; 1276 m) či některá zajímavá místa na svazích Lysé hory (HLV 48; 1324 m).

Z geomorfologického hlediska se část Moravskoslezských Beskyd se zastoupením tisícimetrových vrcholů člení na západní Radhošťskou a východní Lysohorskou hornatinu, z nichž druhá jmenovaná se dále dělí na tři části – Lysohorskou rozsochu s nejvyšší horou celého pohoří, Ropickou rozsochu, kde se nacházejí dnes námi popisované tisícovky, a Zadní hory přiléhající k hranici se Slovenskem. Ropická rozsocha se rozkládá mezi řekami Olší a Morávkou, je většinou zalesněna smrčinou a najdeme v ní šest hlavních a jednu vedlejší tisícovku.

Popisované tisícovky

Ropice (HLV 214; 1083 m)

Ropice je nejvyšší ze všech tisícimetrových vrcholů Ropické rozsochy. Severní svahy jsou velmi příkré a prudce padají do osady Řeka – jde o tzv. nivační kotel, obdobu ledovcového karu. Na svazích lze nalézt i tvary mrazového zvětrávání. Díky odlesnění je z vrcholu Ropice částečný výhled, jinak jsou svahy převážně zalesněné smrkem a smíšenými porosty buku, smrku a jedle. Na vrcholu se nacházejí geodetický bod, ohniště a dřevěné lavičky.

Zhruba jeden kilometr západně od Ropice (HLV 214; 1083 m) najdeme vrchol Velký Lipový, který bývá v turistických mapách kótován výškou 1 003,3 m n. m. Tento údaj je ale nesprávný, dle podrobných Základních map 1: 10 000 má vrchol výšku jen 999,3 m n. m., a proto jej mezi tisícovky neřadíme.

Ostrý (HLV 275; 1044 m)

Ostrý je výrazný vrchol čnící nad levým břehem řeky Olše jižně od Oldřichovic a jihozápadně od Bystřice nad Olší. I na jeho svazích najdeme mnoho projevů mrazového zvětrávání jakými jsou mrazové sruby, strukturní terasy nebo balvanové proudy. Vrchol je zalesněn smíšenými lesy, takže odtud není výhled, ale kromě geodetického bodu zde lze nalézt například i povalený historický kámen s vytesaným nápisem. Přímo přes vrchol Ostrého prochází hranice PR Čerňava chránící bukový porost se zbytky pastevního lesa. Na jižním úbočí Ostrého se nachází stejnojmenná turistická chata. V posledních letech dochází v této oblasti ke změně tras turistických značek, a proto modrá, vyznačená ve starších turistických mapách a směřující dříve od chaty Ostrý na západní předvrcholový spočinek a dále pak po severozápadním svahu Ostrého, je nyní již zrušena.

Javorový (HLV 308; 1032 m)

Javorový  je dalším výrazným vrcholem ležícím na jedné z rozsoch Ropického hřbetu, který je ukončen prudkým severním zlomovým svahem. Na samotném vrcholu je otevřená plošina, kde najdeme geodetický bod a odkud se otevírají zajímavé výhledy. Pro ty, kteří si zde chtějí odpočinout, se nabízí jednoduchý dřevěný stůl a lavice.

Přibližně 1,5 kilometru severovýchodně od Javorového, na konci táhlého hřbetu, se nachází známý "netísicimetrový" vrchol Malý Javorový (946 m), na kterém je umístěna stanice horské služby, chata, televizní vysílač a několik sjezdových tratí s vleky. Nedaleko pod vrcholem je také Horní stanice sedačkové lanovky z Oldřichovic.

Smrčina (HLV 341; 1015 m)

Smrčina je plochý kupovitý vrchol ležící jihovýchodně od Ropice (HLV 214; 1083 m) na hřbetu pokračujícím dále na Kalužný vrch. Při pohledu z většiny směrů nepříliš výrazný vrchol dělá čest svému jménu, neboť je téměř kompletně zalesněný smrkovým či částečně smíšeným lesem. Plochá vrcholová plošina s geodetickým bodem i dalším skrytým historickým mezníkem se nachází při křižovatce lesních cest, ale bohužel odtud není žádný výhled. Dle starších map vedla přímo přes vrchol Smrčiny červená turistická značka, která však je již v současné době přeznačená a vrchol obchází z východní strany. Ačkoli již původní značky nejsou v terénu patrné, původní cesta (průsek) k vrcholu jsou stále dobře zřetelné.

Šindelná (HLV 386; 1001 m)

Šindelná je nejnižší ze dnes popisovaných tisícovek. Jedná se o nevýrazný dvojvrchol ležící na hřbetu mezi Ropicí (HLV 214; 1083 m) a Javorovým (HLV 308; 1032 m), jehož převýšení z obou sedel je tak malé, že kritéria pro zařazení do výčtu našich tisícovek (převýšení vrcholu od sedla alespoň 15 metrů) splňuje jen velmi těsně. Přímo přes vrchol vede modrá turistická značka, geodetický bod leží asi 200 metrů od nejvyššího místa jižním směrem.

Poznámka:

Výstup na Ropici (HLV 214; 1083 m) i okolní tisícovky  byl součástí i jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam si můžete poslechnout v sekci Výlety / Moravskoslezské Beskydy / Přes Javorový na Ropici.

Centrum oblasti

Morávka – malebná obec vklíněná mezi masívy Travného (HLV 114; 1203 m) a Slavíče (HLV 253; 1055 m). Leží v nadmořské výšce přibližně 520 metrů, na obou březích stejnojmenné říčky. Morávka je turistickým centrem, ale na své si zde přijdou i milovníci rybářství a myslivosti. Na počátku 60. let 20. století byla pod obcí Morávka postavena údolní přehrada, která slouží jako zdroj pitné vody obyvatelům okolních měst. Sypaná hráz je dlouhá 396 metrů a vysoká 44 metrů. Přehrada má objem 652 000 m3 a v letech 1997-2000 prošla rekonstrukcí.

Oldřichovice – podhorská vesnička ležící na říčce Tyra. V obci je řada rekreačních objektů a také dolní stanice sedačkové lanovky vedoucí na Malý Javorový.

Řeka – vesnička rozkládající se na březích stejnojmenné horské bystřiny. První písemné zmínky o obci s řadou typických starých roubených chalup jsou již z roku 1644. Počet obyvatel se během léta a zimy téměř zpětinásobí, protože ve vsi je velké množství rodinných chat, chalup i větších rekreačních středisek. V okolí obce jsou ideální terény pro turistiku, běžecké i sjezdové lyžování a dokonce i cvičné horolezecké terény. Blízko obce jsou lomy dekorativního godulského pískovce (jemnozrnný zelený pískovec).

Přístup

Z Morávky po žluté turistické značce východním směrem. Po čtyřech kilometrech dojdeme na rozcestí Pod Velkým Lipovým, odtud dále po červené na jihovýchod. V místě, kde červená mírně odbočuje k jihu pokračujeme dále po hřbetu až na Ropici (HLV 214; 1083 m). Vrchol přejdeme a napojíme se znovu na červenou, po níž dojdeme po více než kilometru na rozcestí Ropice – rozcestí. Odtud neznačenou cestou vpravo od červené značky vedoucí dále jihovýchodně až na vrchol Smrčina (HLV 341; 1015 m).

Z Oldřichovi – Podgrúně asi čtyři kilometry po zelené turistické značce přímo vzhůru na vrchol Malý Javorový (velmi prudké a náročné stoupání možno zkrátit využitím sedačkové lanovky z Oldřichovic). Z Malého Javorového dále po modré necelé dva kilometry na Javorový (HLV 308; 1032 m). Z Oldřichovic – Rovného celou cestu po modré, na vrchol Malého Javorového zhruba 3,5 kilometru.

Zdolání všech pěti tisícovek včetně Ostrého (HLV 275; 1044 m) lze spojit do jednoho zhruba 25 kilometrů dlouhého okružního výletu z Oldřichovic – Podgrúně.

  Další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Nahoru