Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb

Navigace: Homepage > Média > Outdoor magazín > 2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb

Související odkazy: 2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb | 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká | 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina | 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd | 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha | 2006/6: Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

9.9.2004 vyšlo nové číslo časopisu Outdoor (6/2004 - září/říjen), v němž  byl pravidelný díl seriálu "Naše tisícovky" tentokrát věnován jediné tisícovce Hanušovické vrchoviny - Jeřábu (HLV 377; 1003 m). 

Celý text článku si můžete přečíst níže na této stránce, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor a na stránkách www.iOutdoor.cz.

Hanušovická vrchovina - Jeřáb

Opomíjená mezi svými daleko známějšími a vyššími sousedy, neznámá i pro mnohé znalce našich hor, ležící nadosah rušných cest a přesto tak odlehlá a tajemná… I taková je Hanušovická vrchovina – naše nejnižší tisícimetrové pohoří a její jediná tisícovka, jíž se ovšem podařilo „přerůst“ magickou hranici o pouhé tři metry.

Na mapě České republiky rozlišující území, které nedosahuje nadmořské výšky 1000 m od oblastí, jež tuto hranici překonávají, byste možná Hanušovickou vrchovinu zcela přehlédli – tak malá a nenápadná je vrcholová plošinka Jeřábu (HLV 377; 1003 m), jediného místa v pohoří, díky němuž nelze tuto oblast při povídání o našich Tisícovkách pominout. „Dětská výška“ tohoto pohoří se projevuje i v jeho názvu, v němž názvoslovci nepoužili slovo „hory“ a nahradili jej daleko méně dramatickým označením „vrchovina“.

Z geomorfologického hlediska je Hanušovická vrchovina součástí Jesenické oblasti. Rozkládá se mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Nízkým i Hrubým Jeseníkem. Velká část Hanušovické vrchoviny nedosahuje ani 800 m.n.m., jen její dílčí část Branenská vrchovina je vyšší. A právě v té, konkrétně v Jeřábské hornatině, se jediný zdejší tisícimetrový vrchol, Jeřáb (HLV 377; 1003 m), nalézá.

V geologickém složení převládají v Hanušovické vrchovině krystalické břidlice a zvrásnělé prvohorní sedimenty, ve sníženinách překryté kvartérními sedimenty. Střídají se zde hřbety s hlubokými údolími, místy se skalními útvary. Většina zdejších vod spadá do povodí Moravy, která protéká téměř napříč touto oblastí. Najdeme zde města s průmyslovými areály, pole, louky, ale i zalesněné oblasti. V těch převládají smrkové porosty.

Klima je zde poměrně mírné, proto ani roční průměrné teploty nejsou nikterak extrémní a dosahují 4,5 oC. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 1 000 milimetrů a sněhové podmínky jsou stabilnější až v oblasti nad 800 m.n.m., takže Hanušovická vrchovina nemůže podmínkami pro lyžování konkurovat blízkým horám Hrubého Jeseníku nebo Rychlebských hor.

Popisované tisícovky

Jeřáb (HLV 377; 1003 m)

Jeřáb (HLV 377; 1003 m), nejvyšší bod a zároveň jediná tisícovka Hanušovické vrchoviny, je výrazný, z dálky dobře viditelný vrchol tvořený ortorulami a migmatity. Jeřáb nepřesahuje horní hranici lesa, takže je téměř celý zalesněn převážně smrkovými monokulturami, ale díky přírodním kalamitám a následné těžbě dřeva se z něho na mnoha místech otevírají krásné výhledy – zvláště na jihovýchod, směrem na Šumperk a na severozápad, směrem na Králíky a Králický Sněžník.

Civilizace se k Jeřábu (HLV 377; 1003 m) přibližuje na dosah několika kilometrů především ze severu. Žlutá turistická značka obíhající vrchol po severním úbočí spojuje významná sídla a poutní místa jakými jsou Králíky a Mariánský kopec na severozápadě a poutní kaple sv. Trojice a Rudolfův pramen na severovýchodě až východě.

Ten, kdo by si však chtěl užít více romantiky a méně poutníků, měl by se k Jeřábu (HLV 377; 1003 m) vypravit spíše od jihu. Na náhorní planině mezi obcemi Písařov a Moravský Karlov, asi pět kilometrů jižně od Jeřábu, můžeme například na rozlehlých pastvinách potkat volně pobíhající stáda koní. Otevřená, mírně zvlněná krajina s dalekými výhledy a cválající skupiny „divokých mustangů“ nás mohou při troše fantazie v okamžiku přenést až na prérie amerického divokého západu.

Z Moravského Karlova pak směřujeme blíže k Jeřábu (HLV 377; 1003 m) po lesní cestě, která kdysi možná bývala běžnou silnicí, dnes však již její rozpraskaný asfalt téměř zmizel mezi bujnými trsy trávy a pod nánosy spadaného jehličí a tlejícího listí. Cesta se neustále vlní lesními tišinami a zejména brzy ráno či později k večeru zde šikmé paprsky nízko nad obzorem plujícího slunce dokáží rozehrát mezi kmeny staletých velikánu úchvatnou hru světel a stínů…

I pokud však nebudete právě v romantické náladě, či prostě nebude přát počasí, je cesta k Jeřábu (HLV 377; 1003 m) od jihu zajímavá a lze ji doporučit i pro cyklisty. Samotný vrchol nás pak odmění zajímavými výhledy otevírajícími se díky dosud nezarostlým pasekám s malými stromky. Nejvyšší místo je určeno geodetickým bodem, který není složité najít.

Poznámka:

Výstup na Jeřáb (HLV 377; 1003 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci Výlety / Hanušovická vrchovina / Z kláštera na Jeřáb.

Centrum oblasti

Králíky – podhorské městečko ležící pod Mariánským kopcem, jehož dominantou je kostel sv. Michaela Archanděla přestavěný z původní luteránské modlitebny v roce 1610. Samotné město začalo vznikat kolem dolů, které zde fungovaly již od roku 1357. Těžilo se zde železo, barevné kovy i stříbro. V 17. století byla důlní činnost ukončena a začalo se rozvíjet tkalcovství, které dalo základ textilnímu průmyslu.

Mariánský kopec –  dříve zvaný též Lysá hora nebo Holý vrch. Stojí na něm bývalý klášter servitů s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1696-1700. Dnes je klášter charitním domovem řádových sester a kostel i ambity jsou přístupné denně od 9 do 16 hodin. V prostoru kláštera se na Nádvoří poutníků nachází studánka P. Marie a můžeme navštívit i Kapli Svatých schodů z roku 1710.

Červená Voda –  ves známá v době svého založení jako Malé Heroltice. Byla připomínaná již v roce 1481 a pod jejím dnešním názvem jsou o ní zmínky z roku 1576. Za třicetileté války byla vydrancována Švédy a několikrát ji zasáhly morové rány. V 19. století se zde začíná rozvíjet textilní průmysl. Původně zde stával dřevěný kostel sv. Matouše, který však bohužel vyhořel. Na jeho místě byl na konci 17. století vystavěn kostel nový v barokním slohu.

Sv. Trojice –  lesní mariánská kaple z roku 1898, jednoduchá křížová cesta sestavená z obrázků rozvěšených na stromech před kaplí. Poblíž radioaktivní Rudolfův pramen.

Přístup

Na vrchol Jeřábu (HLV 377; 1003 m) nevede žádné turistické značení, přístup je možný několika způsoby:

Z Moravského Karlova (při postupu od jihu, jak je doporučováno výše v textu) lesní cesta ústí u sv. Trojice (7 km), odtud pak po žluté turistické značce 1 km k západu. V nejvyšším místě odbočit vlevo k jihozápadu a po hřbetu přibližně 1,5 km k vrcholu. Místo odbočení ze žluté turistické značky je vyznačeno barvou na stromě „amatérskou“ značkou vrcholu (trojúhelník), několik dalších obdobných značek ještě pokračuje hlouběji do lesa, pak se ale ztrácí. Brzy však narazíme na lesáckou cestu, která nás po hřbetnici dovede až k vrcholu. Celkem z Moravského Karlova 9,5 km.

Z Králíků po zelené turistické značce 2 km na Mariánský kopec s klášterem a poutním domem. Odtud po žluté značce přes vršek zvaný Val (s novou jednoduchou železnou rozhlednou) až na rozcestí s modrou pod Jeřábem 1,5 km. Po modré asi 200 metrů jižním směrem do místa, kde se odpojuje žlutá cyklostezka. Ta nás povede opět asi 200 metrů, ale závěrečná část je již neznačená. Po cestě směřující po úbočí Jeřábu k jihu asi kilometr do sedla mezi Jeřáb a Jeřábek, kde odbočuje cesta vedoucí po hřbetu přímo přes vrchol. Celkem z Králíků asi 6 km.

Z Červené Vody po modré turistické značce 5 km do místa, kde odbočuje žlutá cyklostezka a pak již výše popsaným způsobem. Celkem 7,5 km.

  Další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Nahoru