Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd

Navigace: Homepage > Média > Outdoor magazín > 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd

Související odkazy: 2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb | 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká | 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina | 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd | 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha | 2006/6: Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

15.6.2006 vyšlo nové číslo časopisu Outdoor (4/2006 - červen/červenec/srpen), v němž  byl pravidelný díl seriálu "Naše tisícovky" tentokrát věnován jediné tisícovce Ještědsko-kozákovského hřbetu - Ještědu (HLV 344; 1012 m). 

Celý text článku si můžete přečíst níže na této stránce, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor a na stránkách www.iOutdoor.cz.

Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd

Přestože se na stránkách Outdooru setkáváme se seriálem Tisícovky již dva roky, ještě stále zůstávají tisícimetrová pohoří České republiky, do kterých jsme dosud nezavítali. Jedním z takových je i horstvo s poněkud krkolomným názvem, které bývá v očích turistické veřejnosti nejčastěji nevědomky spojováno s Jizerskými horami, byť se jedná o samostatné pohoří. Vypravíme se do severních Čech, pouze co by kamenem dohodil od krajského města Liberce – na Ještědsko-kozákovský hřbet a jeho nejvyšší a zároveň jedinou tisícovku, Ještěd.

Ještědsko-kozákovský hřbet je výrazný hřbet hrásťového typu rozkládající se na severu Čech, který spolu s Krkonošemi, Jizerskými horami a Lužickými horami patří do Krkonošské oblasti.

Délka pohoří je necelých 60 kilometrů a šířka nepřesahuje 15 kilometrů. Na této rozloze ale najdeme pouze jediný vrchol, který převyšuje nadmořskou výšku tisíc metrů, a tím je již zmiňovaný Ještěd (HLV 344; 1012 m).

Pohoří začíná na severozápadě sedlem oddělujícím Pískový vrch v Lužických horách a Ostrý vrch ležící již v Ještědsko-kozákovském hřbetě, odkud se zdvihá ke svému nejvyššímu vrcholu. Směrem k jihovýchodu je hřeben následně přerušen hlubokými údolími Mohelky a Jizery, za kterými se však znovu výrazně zvyšuje k vrcholu Kozákov.

Celé pohoří je tvořeno převážně křemenci, nižší části i sedimenty – pískovci. Téměř celý hřbet je zalesněný, velmi významné jsou zachovalé bučiny, jež jsou většinou chráněny v přírodních rezervacích.

Vzhledem k nižším nadmořským výškám Ještědsko-kozákovského hřbetu je zde zimní turistika závislá na nestálých sněhových podmínkách. Jedinou výjimkou je Ještěd (HLV 344; 1012 m) s průměrnou teplotou vzduchu 4 oC, který je centrem lyžování celé oblasti a kde najdeme řadu kvalitních sjezdových i běžeckých tratí.

Popisované tisícovky

Ještěd (HLV 344; 1012 m)

Ještěd  je asymetrický kuželový křemencový suk ležící 2,5 kilometru severně od Světlé pod Ještědem. Jeho severovýchodní a jihozápadní svahy jsou opravdu velmi prudké a do údolí spadají o více než 500 metrů.

Vrchol se nachází v místě nejvyššího zdvihu celého Ještědsko-kozákovského hřbetu, takzvaném Hlubockém hřbetě, který je tvořen fylity a křemenci s vložkami devonských vápenců. Výrazné jsou zde zejména křemencové suky a kamenná moře,opravdovou raritou jsou ovšem puklinové jeskyně ve vápencových složkách, které ale nejsou veřejnosti zpřístupněné. Některé jeskyně slouží i jako zimoviště mnoha druhů netopýrů.

Ještěd (HLV 344; 1012 m) láká k návštěvám již několik staletí. V roce 1737 byl na vrcholu poprvé vztyčen kamenný kříž, který zde vydržel až do roku 1812. Na památku výstupu knížete Rohana ze Sychrova zde byl vztyčen kamenný obelisk s datem výstupu 1828. Protože byl vrchol hojně navštěvován, zřídili zde roku 1844 manželé Haslerovi z Horního Hanychova prodej občerstvení, jež sem každodenně donášeli na svých zádech. Později byla postavena první dřevěná bouda, která byla roku 1868 nahrazena novou, tzv. Rohanovou chatou. Dalšími objekty, které zde v průběhu let vznikaly, byla v roce 1876 první dřevěná rozhledna nahrazená v roce 1889 opět dřevěnou, tentokrát již osm metrů vysokou vyhlídkovou věží. Ani tato druhá rozhledna však dlouho nevydržela a musela být po třinácti letech stržena.

V roce 1906 byl na vrcholu postaven horský hotel dle návrhu architekta Ernesta Schäflera. Na jeho výstavbu přispívali mnozí obyvatelé z okolí nejen dary, ale i pomocnou rukou. Hotel nebyl žádnou drobnou stavbičkou – jeho společenská místnost nabízela místo pro 100 osob a dalších 50 mohlo být ukryto před větrným počasím v zastřešené verandě. Hotel přestal sloužit až v roce 1963, kdy kvůli neopatrnému rozmrazování vodního potrubí lehl popelem.

Stavba, kterou můžeme na Ještědu (HLV 344; 1012 m) obdivovat dodnes, a která na tvar vrcholu citlivě navazuje a zvyšuje jej o dalších 93 metrů, byla zahájena v roce 1966 a slavnostně otevřena 21. října 1973.

Jedná se o restauraci, hotel a radiokomunikační věž sloučené do jediného objektu ve tvaru rotačního hyperboloidu. Stavbu navrhl architekt Karel Hubáček, který za ni byl oceněn Perretovou cenou, nejvyšším oceněním Mezinárodní unie architektů.

Roku 1998 byl Ještěd vyhlášen kulturní památkou.

Výhled z Ještědu je opravdu nádherný:

Na severu je možné spatřit Lysý a Kančí vrch, na severovýchodě Liberec a krásnou siluetu Jizerských hor s vrcholy Poledník, Ptačí kupy (HLV 343; 1013 m), Holubník (HLV 229; 1071 m), Černá hora (HLV 209; 1085 m) nebo Jizera (HLV 170; 1122 m)  a na východě máme jako na dlani Krkonoše s Kotlem (HLV 10; 1435 m) nebo Sněžkou (HLV 1; 1603 m).

Na jihovýchodě můžeme spatřit obrys Orlických hor, Kozákov a Trosky, na jihu Mnichovo Hradiště, na jihozápadě Bezděz, Ralsko, na západě Milešovku a Klíč a na severozápadě Vápenný a Hrádek nad Nisou.

Na Ještědu (HLV 344; 1012 m) je i horní stanice kabinkové lanovky, která byla poprvé uvedena do provozu v roce 1933 a modernizována v první polovině 70. let. Její délka činí 1183 metrů během kterých překonává výškový rozdíl přes 400 metrů.

Jinou zajímavostí na severovýchodních svazích jsou v terénu stále dobře patrné pozůstatky kdysi slavné sáňkařské dráhy, ze které však již do dnešních dnů zbývá jen torzo.

Na dalším místě došlo v minulosti k leteckému neštěstí, když tu při letu z Prahy do Liberce zabloudilo letadlo v mlze a narazilo do skalnatého svahu. V letadle zahynuli dva letečtí konstruktéři a další tři členové posádky.

Ještěd (HLV 344; 1012 m) je známý i jako cíl mnoha různých soutěží. Můžeme zde potkat odvážlivce vynášející na vrchol padesátilitrový sud piva, koná se zde takzvaný výstup na Mt. Everest (osm výstupů v jednom dni) nebo soutěž v nejvyšším počtu výstupů na vrchol za jeden rok.

Poznámka:

Výstup na Ještěd (HLV 344; 1012 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci Výlety / Ještědsko-kozákovský hřbet / Ještěd a okolí.

Centrum oblasti

Liberec – v současnosti krajské město. Zmiňován již v roce 1352. Díky soukenictví se velmi rychle rozvíjel a dal tak základ textilnímu průmyslu, jehož rozmach vrcholil v 19. století. V té době zde fungoval systém takzvaných faktorů, kteří nakupovali od jednotlivých výrobců látek jejich produkci a pak ji vyváželi do zahraničí, kde za výrobky dostali zaplaceno a ze získaného výdělku pak zaplatili výrobcům a část si ponechali jako odměnu za zprostředkování prodeje. Dalším velmi dobře se rozvíjejícím odvětvím průmyslu bylo sklářství. Ze stavebních památek Liberce lze jmenovat například hrázděné domy ze 17. století ve Větrné uličce, původně renesanční zámek dostavěný v roce 1587, později několikrát renovovaný a přestavovaný, či budovu radnice z roku 1893. K dalším zajímavým místům patří zdejší Zoologická zahrada s chovem bílých tygrů, aquapark s množstvím vodních atrakcí nebo botanická zahrada s unikátní sbírkou orchidejí, masožravých a tropických rostlin.

Světlá pod Ještědem – ves na jižních svazích Ještědu odkud je nádherný výhled do kraje. První zmínky pocházejí již z roku 1291. K památným místům v obci patří barokní kostel sv. Mikuláše z roku 1643 nebo pomník Karolíny Světlé, která zde měla své letní sídlo a tvořila zde svá významná díla.

Přístup

Z Liberce tramvají do Horního Hanychova, odtud po modré turistické značce a v místě křížení s asfaltovou cestou se po ní dát vlevo. Na vrchol jsou to necelé tři kilometry. Delší procházku lze absolvovat rovněž z Horního Hanychova po červené turistické značce přes Pláně pod Ještědem a pak takzvanou Vyhlídkovou cestou. Tato varianta měří přibližně čtyři kilometry. Ideální odpolední procházkou je tedy obě trasy spojit. Další variantou je jízda kabinkovou lanovkou, která jezdí kromě pondělí každý den od 8 do 19 hodin.

Ze Světlé pod Ještědem po zelené turistické značce na křížení s cestou Karolíny Světlé, odtud pokračovat po modré a poslední část cesty po asfaltce bez značení. Délka cesty je zhruba dva a půl kilometru.

  Další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Nahoru