Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 451 - 460 z 533 nalezených 
Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m) má nejspíše dva vrcholy. Červená jednička označuje jižní, asi hlavní vrchol, modrá dvojka severní vrchol Basumského hřebenu. Mezi nimi je patrná malá paseka. Trojka je Srní hlava (VV 66a; 1268 m). Foceno z rozhledny na Boubíně (HLV 29; 1362 m).
Petr Havránek (říjen 2005)
10.01.2007 23:34:30 - Petr Havránek
Při přechodu Basumského hřebene (HLV 66; 1288 m) zjistíme, že tento HLV má dva vrcholy. Od Boubína (HLV 29; 1362 m) přejdeme nejprve VV Srní hlava (VV 66a; 1268 m) a pak po dobře znatelné dřevařské cestě pokračujeme po hřebeni dále jižním směrem. Dojdeme k prvnímu vrcholu, jehož nejvyšším bodem jsou nevelké skalky asi 100 m západně od cesty. Tento první vrchol má souřadnice N 48 58.757 a E 13 47.832 s naměřenou výškou 1287-1288 metrů. Z tohoto prvního vrcholu cesta prudce klesá na nevelkou mýtinu s nadmořskou výškou 1278 m. Z této mýtiny cesta dále pozvolna stoupá na druhý zalesněný plochý vrchol se souřadnicemi N 48 58.554 a E 13 47.749 a výškou 1288 m. Tento druhý vrchol je podle opakovaných měření možná o 1 m vyšší.
Znamená to tedy, že Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m) má dva vrcholy vzdálené od sebe 450 m a oddělené sedélkem o 10 m nižším. Severní vrchol je pravděpodobně nepatrně nižší a může být tedy vedlejším vrcholem vrcholu jižního.
Schránka na razítko přeshraničního projektu "Německé krušnohorské Tisícovky".
Renáta Šašková (duben 2003)
10.01.2007 17:38:57 - Tomáš Formánek
Při zdolávání tisícovek v Krušných horách bezpochyby dříve či později naleznete informační panel, na němž je umístěna malá česko-německá informační cedulka a zelená plechová schránka s nezvyklým logem "Tisícovky".
Tyto předměty nepatří k projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska", ale jsou součástí německého přeshraničního projektu "Krušnohorské tisícovky".
Německý projekt se však nevěnuje zdolávání tisícimetrových vrcholů, ale vybízí k "putování mezi tisícovkami", a to po stanovené trase vedené nejčastěji po zpevněných cestách často i dost daleko od vlastních vrcholů. Navíc německý projekt některé naše krušnohorské tisícovky zcela pomíjí (např. Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m) a další), u jiných špatně označuje nejvyšší vrchol tisícovky (např. Dub (VV 367a; 1001 m) a jiné).
Smyslem německého projektu je projít celou trasu mezi krušnohorskými tisícovkami a cestou pomocí kódů odemykat původně uzamčené kovové schránky s razítky. Bohužel však u nás nadále bují vandalismus, takže dříve uzamčené schránky mají až na výjimky vylámané zámky a "vrcholová" razítka jsou ve většině případů rozkradená.
I tento případ tak byl jedním z důvodů, proč jsme se po dlouhém rozvažování nakonec rozhodli v rámci projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" nerozmisťovat na jednotlivé vrcholy žádné cedulky ani razítka, neboť by bohužel většina z nich v krátkém čase zmizela či byla zničena...
Více fotografií k německému projektu naleznete v sekci "Krušnohorské tisícovky".
Detail bývalého vojenského objektu na vrcholu tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2006)
09.01.2007 10:37:46 - Renáta Šašková
Na celé rozlehlé vrcholové plošině i přímo v nejvyšším místě tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) se nachází řada starých rozpadajících se vojenských objektů a bohužel také mnoho nejrůznějšího odpadu od rezavějících kusů strojů až třeba po ledničku. V zimě jsou tato "zátiší" částečně skryta sněhem, v létě naopak vzrostlou trávou, takže pro někoho možná již nepůsobí až tak rušivě, ale spíše "romanticky". Nejvýraznějšími pozůstatky vojenské historie tohoto místa tak v současnosti zůstávají trosky starých budov, u nichž zjevně kvalita malty nesrovnatelně převyšovala kvalitu cihel, takže zde lze nalézt i tak úžasné detaily jako na připojené fotografii, které mohou vyvolat dojem, že si do Krušných hor před časem odskočil vytvořit několik děl barcelonský architekt Antoni Gaudí...
Výrazná skála v polovině vzdálenosti mezi Ostrým (HLV 70; 1291 m) a Velkým Kokrháčem (HLV 95; 1229 m) je potenciálním VV.
Petr Havránek (srpen 2005)
07.01.2007 11:30:40 - Petr Havránek
Potenciální nový VV Velkého Kokrháče
Hlavní hřeben Šumavy mezi Ostrým (HLV 70; 1291 m) a Velkým Kokrháčem (HLV 95; 1229 m) z Ostrého nejprve klesá oblastí neschůdných skalisek přes plošší a zalesněný spočinek Čekání do širokého sedla mezi oběma hlavními vrcholy. Asi 300 m jihovýchodně od nejnižšího bodu sedla je na hřebeni ve výšce 1125 m výrazná skála (souřadnice N 49 11.811 a E 13 07.794), která převyšuje nejnižší bod sedla o 13 metrů a směrem na jihovýchod je oddělena od svahu Velkého Kokrháče sedélkem o výšce 1119 m. Minimální převýšení 6 metrů této výrazné skalky z ní činí kandidáta na SZ VV Velkého Kokrháče.
Skotský náhorní skot na soukromé farmě poblíž tisícovky Sokol (HLV 80; 1253 m).
Renáta Šašková (březen 2003)
05.01.2007 13:18:11 - Tomáš Formánek
Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o putování za krásami Šumavy i během současné podivné zimy téměř bez sněhu. Autor Jan Hocek nás provádí trasou podél říčky Vydry a Hamerského potoka od Čeňkovy pily až do Horské Kvildy. Cestou zaznamenává mnoho zajímavostí - od vysvětlení původu názvu Čeňkova pila, přes geologické zajímavosti kamenitého koryta Vydry až třeba po soukromou farmu poblíž Horské Kvildy, kde je chován skotský náhorní skot. V dohledu popisované trasy míjíme tisícovky Sokol (HLV 80; 1253 m), Břemeno (HLV 144; 1157 m) a Jelení kaliště (HLV 163; 1126 m). Celý text článku včetně řady doprovodných fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Šumava bez lyží: Podél Vydry na Horskou Kvildu.
Výrazný skalní hřebínek mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m), který může být vedlejším vrcholem Poledníku.
Petr Havránek (prosinec 2006)
03.01.2007 16:09:52 - Petr Havránek
Hřeben mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m) je v severní části kamenitý a ostrý. Je zde asi 200 metrů dlouhý impozantní skalní útvar. Nejvyšší bod tohoto samostatného hřebínku má souřadnice N 49 04.544 a E 13 23.479 a leží ve výšce 1244 m. Směrem na jih jej od Poledníku dělí sedélko vysoké 1236 m (převýšení je tedy 8 metrů) a směrem na sever jej od vrcholové kupy Skalky dělí sedlo vysoké 1221 m (převýšení 23 metrů). Přestože tento hřebínek leží asi 500 m od Skalky a 1200 m od Poledníku, mělo by jít o vedlejší vrchol Poledníku. Zajímavé je, že nejvyšší bod tohoto skalního hřebínku je o 6 m vyšší než Skalka a asi 80 m od nejvyššího bodu je geodetický bod ve výšce 1237 m.
Skalní útvar na SZ hřebenu Skalky (HLV 88; 1238 m), který může být jejím nepopsaným vedlejším vrcholem. (Vrchol byl jako Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m) zařazen do seznamu našich tisícovek v říjnu 2014.)
Petr Havránek (prosinec 2006)
03.01.2007 15:51:17 - Petr Havránek
Při výstupu na Skalku (HLV 88; 1238 m) z Prášil po úvozové cestě ze severozápadu lze na poměrně výrazném hřebínku narazit na velký skalní útvar. Jeho souřadnice jsou N 49 05.077 a E 13 22.692. Vrchol skalního útvaru je ve výšce 1074 m, na severozápad spadá do údolí Prášilského potoka až do hloubky 900 m a od svahu vlastní Skalky jej dělí sedélko o výšce 1067 m. Převýšení tohoto útvaru je tedy nejméně 7 m a jeho poměrně důstojná mohutnost z něj může činit vedlejší vrchol Skalky, dosud neuvedený.
Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora (HLV 48; 1324 m) a její vedlejší vrchol Malchor (VV 48a; 1219 m) od západu z masivu Smrku (HLV 72; 1276 m).
Josef Kříž (červen 2003)
03.01.2007 09:21:25 - Tomáš Formánek
Při nahlédnutí do statistik návštěvnosti Tisícovky.cz za celý rok 2006 zjistíme následující zajímavé skutečnosti:
V pořadí nejnavštěvovanějších stránek jednotlivých vrcholů se na prvním místě umístila celkem přesvědčivě Lysá hora (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech (toto upřesnění je důležité, protože stejnojmennou a dokonce vyšší tisícovku máme i v Krkonoších). Na dalších místech se objevují poněkud překvapivě Klínovec (HLV 86; 1244 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m) a pětici virtuálně nejnavštěvovanějších tisícovek doplňují Sněžka (HLV 1; 1603 m) a Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m).
Nejnavštěvovanější stránka s nabídkou výletu je „Okolím Pohoří na Šumavě“ (Novohradské hory) následovaná trasami „Na nejzápadnější tisícovku ČR“ (Krušné hory), „Dlouhé stráně a okolní tisícovky“ (Hrubý Jeseník), „Na nejvyšší horu ČR“ (Krkonoše) a „Východní tisícovky“ (Krušné hory).
Mezi nejvyhledávanější produkty v e-obchodě se zařadily skládací mapa Tisícovky, kniha Výlety po tisícimetrových vrcholech České republiky, pexeso Tisícovky, cyklistická větrovka O2-Rainwear a nesmeky Get-A-Grip Advanced.
Nejnavštěvovanější stránkou ze všech ostatních sekcí se stala stránka Nepřístupné Boletice.
Bučinská cesta pod Zaječí horou (HLV 358; 1010 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2006)
02.01.2007 14:35:27 - Renáta Šašková
V sobotu 30.12.2006 se uskutečnil další ročník tradičního Předsilvestrovského výjezdu na nejzápadnější tisícovku České republiky. Ač to dlouho vypadalo, že se letošní akce bude muset uskutečnit v pěší variantě, nakonec přecijen trochu sněhu napadlo, takže jsme (převážně) vyrazili na běžkách. Ani ti co vyrazili po svých však neprohloupili, sněhu bylo málo, Bučinská cesta protažená (během dne po ní mnohokrát patrolovala "maskovaná" dodávka Policie), takže se Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) dala bez problémů zdolat i pěšky. Další ročník opět za rok - 30.12.2007.
Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) z tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2006)
30.12.2006 20:54:15 - Tomáš Formánek
Tisícovku Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) v letošním roce "přepadli" dřevorubci, takže na dříve zcela zalesněném vrcholu v současné době příliš stromů nezůstalo. Zcela odlesněná je zejména západní část vrcholové plošiny, a proto je dnes možné od vrcholového geodetického bodu (dříve skrytého ve vzrostlém lese) spatřit například i rozhlednu na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m). Ještě rozsáhlejšímu kácení stromů zabránilo pravděpodobně pouze to, že východní části vrcholu již spadají do NPR Božídarské rešeliniště.
Zobrazeno 451 - 460 z 533 nalezených