Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Vysoké kolo > Další informace o vrcholu

Vysoké kolo: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených

06.08.2013 13:48:00 - Tomáš Formánek

Stoletý příběh: Hanč a Vrbata

V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 3/2013 je na stranách 4-9 otištěn obsáhlý článek Aleše Suka "Stoletý příběh" vracející se u příležitosti stého výročí k tragédii Hanče a Vrbaty.

Kromě shrnutí základních, všeobecně známých faktů autor v článku popisuje i mnoho méně známých skutečností vztahujících se k této dávné smutné události českého lyžování.

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích.

Více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

10.04.2009 09:05:49 - Tomáš Formánek

Historie vysílače u Sněžných jam

V březnovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory byl otištěn obsáhlý článek Witolda Papierniaka popisující podrobně historii objektu vysílače u Sněžných jam, mezi tisícovkami Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).

Celý text článku je možné si přečíst v sekci Historie vysílače, tištěná časopisecká verze článku je navíc doplněna historickými fotografiemi dokumentujícími postupné proměny objektu.

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

31.08.2008 15:54:56 - Jindřich Preis

Ještě k Malému a Velkému Šišáku (viz též info z 13.7.2008)

Při zkoumání původu jména obou vrcholů je potřeba zmínit fakt, že při pohledu z (od) Poledních kamenů vypadají Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) velmi podobně – mají prakticky shodný obrys, zejména jejich jižní a vrcholové části, a liší se jen výškou.

To velmi podporuje dříve uvedenou domněnku (info z 13.7.2008) o záměně názvu vrcholů Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku, případně že jde o dva názvy jednoho a téhož vrcholu. V pohledu z Poledních kamenů není polský Smielec (česky Smělec), jehož nejvyšší část na českém území je nazývána Velký Šišák, vůbec patrný.

13.07.2008 15:39:58 - Jindřich Preis

Velký a Malý Šišák – proč se tak jmenují a který je větší

Při pohledu na mapu Krkonoš může padnout do očí určitá nejednotnost v českých a polských názvech několika vrcholů – především obou Šišáků. Jako Velký Šišák (1410 m) je na současných českých mapách nazýván nejvyšší český bod polské hory Smielec (česky Smělec, 1424 m), ležící přímo na státní hranici, zatímco Wielki Szyszak je polský název pro Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m). Na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 je ale jako Velký Šišák označen vlastní vrchol Smělce na polské straně, s výškou 1424 m. Na česky psaných mapách Aloise Studničky z let 1869 a 1876 jsou Vysoké kolo, Velký Šišák a Malý Šišák samostatné vrcholy, umístěné stejně jako na současných mapách, přičemž jako Velký Šišák je podle polohy označen Smělec východně od Vysokého kola (a nejsou zde vyznačeny Mužské kameny (HLV 15; 1417 m)). Naproti tomu Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), který leží asi 5 km jihovýchodněji na východní straně Slezského sedla, je polsky pojmenováván již obdobně Maly Szyszak.

V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je ve skutečnosti vyšší nejen než Velký Šišák na české straně, ale i než nejvyšší bod této hory (Smielec), ležící v Polsku. Tento paradox je zdrojem i zcela jasných omylů. Pomocí internetových vyhledávačů je možno nalézt současné stránky, které jako Velký Šišák mylně označují (zobrazují) Malý Šišák východně od Špindlerovy boudy (např. www.ceskehory.cz aj. na fotografii z Čihadla (HLV 106; 1214 m)).

Z čeho tento stav vznikl se mi nepodařilo přesně zjistit ani nalézt patřičné prameny, ale již v Ottově encyklopedii z předminulého století jsou tyto „obrácené výšky“ uváděny.

Určité vysvětlení je možné hledat ve starším německém názvosloví - zmiňované Šišáky se německy jmenují Grosse a Kleine Sturmhaube, což při výkladu původu názvů obou vrcholů bývá dáváno do souvislosti s překladem německého slova sturm – bouře, útok apod. a může to tak trochu odvádět pozornost jinam. Také pokusy o počeštění německých názvů míst v Krkonoších od Josefa Myslimíra Ludvíka, náchodského kaplana z 19. století, míří tímto směrem – oba vrcholy pojmenovává jako Velký a Malý Bouřín (Krkonoše 1998, č. 9). Nicméně překlad německého slova sturmhaube je (vojenská) přilba či přilbice, a právě těmto pokrývkám hlavy se oba vrcholy podobají, ať již jako Velký Šišák označíme Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Smělec, či jen jeho českou část.

Původ popisovaného paradoxu, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je vyšší než Velký Šišák, můžeme tedy předpokládat dvojí. Jednak může jít o prostou záměnu vrcholů resp. jejich částí (Vysoké kolo za Smělec), kdy Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) na rozdíl od Smělce jasně převyšuje Malý Šišák a je i rozložitější. Hypoteticky by se na polském názvu Wielky Szyszak pro Vysoké kolo mohl podílet i posun hranic Polska západně po 2. světové válce, na úkor Německa, se záměnou vzniklou při potřebě aktuálních polských názvů. Druhou verzí, a zřejmě mnohem pravděpodobnější, je nepřesný překlad z němčiny. Německé názvy (přilba či přilbice) přesněji charakterizovaly tvar a rozlehlost obou Šišáků - oba vrcholy připomínají různě veliké přilby, tedy vlastnosti, které nejspíše určily jejich názvy, bez ohledu na jejich skutečnou nadmořskou výšku. A pátráme-li po významu českého slova šišák, dostaneme se mimo jiné též k vojenské přilbě.

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.

02.11.2007 08:30:51 - Jaromír Rážek

Pěší výlet z Rokytnice n/J k Harrachovým kamenům a zpět

V sekci Fotoreportáž z výletu Rokytnice - Harrachovy kameny nabízím přes třicet snímků zachycujících trasu Rokytnice nad Jizerou - Hoření domky - Dvoračky - úbočí Lysé hory a Kotle - Růženčina zahrádka - Harrachovy kameny - Dvoračky - Huťský potok - Rokytnice nad Jizerou.

Počasí přálo, takže během výletu bylo možno obdivovat zejména tisícovky Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Kotle.

Variantu části trasy nabízí také jiný výlet v sekci Výlety / Krkonoše / Po stopách Hanče a Vrbaty  (Horní Mísečky - Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) - Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) - Hančův pomník - Ambrožova vyhlídka - Labská bouda - Vosecká bouda - rozcestí Na pastvině - Krakonošova snídaně - Zadní Plech - Plešivec (HLV 108; 1210 m) - Zadní Plech - Lysá hora (HLV 35; 1344 m) - Kotelské sedlo - Růženčina zahrádka - Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) - Vrbatovo návrší - Zlaté návrší - Horní Mísečky).

31.10.2007 15:59:49 - Michal Holub

Správa Krkonošského národního parku chce koupit a následně zbourat Labskou boudu v Krkonoších, kterou její nynější majitel nabízí v současnosti prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji za 43 milionů korun.   

Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Objekt se nachází v I. zóně KRNAP a svým objemem výrazně ovlivňuje vzhled západních Krkonoš.

Dle Správy KRNAP se nyní nabízí jedinečná příležitost boudu odstranit a Správa parku proto již začala jednat s ministerstvem životního prostředí o financování koupě a zbourání boudy.

Detail Labské boudy na leteckém snímku.

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.

27.09.2006 15:56:24 - Renáta Šašková

Kromě tradičně uzavřené pěšiny na Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) překvapí turisty u Vrbatovy boudy nově i zcela uzavřená cesta - červená turistická značka - směřující od Vrbatovy boudy k Labské boudě. Uzavřený úsek je tak nutno obejít přes rozcestí U čtyř pánů. Cestu uzavřela správa KRNAP a na vysvětlující ceduli je jako důvod uvedeno "silné poškození cesty vodní erozí". Termín znovuotevření cesty uveden není...

Tato uzavírka může mít vliv na plánování trasy zejména v oblasti tisícovek Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených

Nahoru