Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Po stopách Hanče a Vrbaty na běžkách (Krkonoše)
Související odkazy: Na nejsevernější tisícovku na běžkách | Čertova hora a Janova skála | Po stopách Hanče a Vrbaty na běžkách | Tisícovky Žalského hřbetu | Přední a Zadní Žalý | Na nejvyšší horu České republiky | Na tři tisícovky Světelské hornatiny | Rýchorské tisícovky
Trasa výletu: Horní Mísečky — Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) — Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) — Hančův pomník — Ambrožova vyhlídka — Labská bouda — Vosecká bouda — rozcestí Na pastvině — Krakonošova snídaně — Zadní Plech — Plešivec (HLV 108; 1210 m) — Zadní Plech — Lysá hora (HLV 35; 1344 m) — Kotelské sedlo — Růženčina zahrádka — Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) — Vrbatovo návrší — Zlaté návrší — Horní Mísečky / (Hotely a penziony v okolí Horních Míseček)
Mohyla Hanče a Vrbaty na Vrbatově návrší (VV 14a; 1412 m).
Renáta Šašková (leden 2003)
Celková délka výletu: 27 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: velká
Tisícovky na trase:
Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m); Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m); Plešivec (HLV 108; 1210 m); Lysá hora (HLV 35; 1344 m); Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m)
Doporučené mapy:
KČT 22
Omezení: vrcholy Zlaté návrší a Lysá hora nepřístupné.
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 21.12.2003)
Popis výletu
Běžkařský výlet po Krkonoších zahájíme v Horních Mísečkách, které byly založeny roku 1642 jako osada dřevařů a horníků. V 50. letech 20. století zde probíhal rudný průzkum, po němž zde zůstaly ubytovny. Ty byly postupně přestavěny a dnes slouží jako rekreační objekty a turistické chaty.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Kniha Synové hor - zachycuje legendární příběh Hanče a Vrbaty i počátky lyžování u nás. (Možnost objednání v e-obchodě.)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Z Horních Míseček se vydáme po silnici, po níž vede velmi dobře udržovaná lyžařská stopa, na západní okraj Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m), kam se v létě můžeme dostat i autobusem (vlastní vrchol leží přibližně 300 m od cesty a je z důvodu ochrany přírody nepřístupný). Pokud nás už toto první stoupání vysílilo, můžeme se před další cestou posilnit ve Vrbatově chatě. Od chaty nejprve dojedeme na Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) k Mohyle Hanče a Vrbaty vzdálené asi 200 m a postavené zde na památku tragické smrti Bohumila Hanče a Václava Vrbaty dne 24.3.1913. Zahynuli při běžeckém závodu na 50 km kvůli náhlé změně počasí. Tento příběh jistě není třeba dlouze líčit, neboť jej určitě zná téměř každý, také díky filmovému zpracování ve filmu Synové hor.
Červená značka směr Labská bouda nás povede kolem dalšího památníčku připomínající zmiňovanou tragedii. Hančův pomník je postaven v místě, kde byl zcela promrzlý Bohumil Hanč nalezen Emerichem Rathem. Původní pomník z roku 1922 byl sice za války zničen, ale po ní byl znovu obnoven. Jedeme dál a červená nás vede kousek od Ambrožovy vyhlídky na hraně Pančavské jámy. Určitě stojí zato udělat si malou odbočku a na vyhlídku zajet, neboť se nám z ní naskýtá nádherný výhled do Labského dolu a na východní Krkonoše. Musíme být ale velmi opatrní, zvláště při námraze a velké sněhové nadílce. Vyhlídka byla pojmenována po Jindřichu Ambrožovi, který žil v letech 1878 – 1955 a byl významným pracovníkem KČT.
Z vyhlídky se vrátíme na značku a dojedeme k Labské boudě. Původní chata zde byla založena před rokem 1830, byla mnohokrát přestavována a poslední dřevěná bouda 6.11.1965 vyhořela. Nedaleko spáleniště postavena v roce 1975 bouda nová (z hlediska ochrany přírody značně problematická), která patří k nejdiskutovanějším stavbám v celých Krkonoších.
Od chaty se vydáme západně po lyžařské stezce a napojíme se na zelenou turistickou. Ta nás dovede k Vosecké boudě, která byla založena před rokem 1743 jako seník a v roce 1790 obnovena jako hospodářská bouda a útulek pro dřevaře. Nesla název „Františkánská bouda“ podle mnicha, který zde přebýval. Roku 1896 byla přestavěna pro turistiku a dnešní podobu získala po 2. světové válce.
Dojedeme na rozcestí Na Pastvině, odkud pojedeme po žluté značce na Krakonošovu snídani a Zadní Plech. Tady nastane asi nejdobrodružnější část dnešního výletu, a to výstup na Plešivec (HLV 108; 1210 m). Na jeho vrchol nevede žádná cesta, proto se vydáme volným terénem a čeká nás asi kilometrový úsek, kdy si budeme stopu muset prošlapat sami. Z vrcholu se vrátíme stejnou cestou na Zadní Plech a odtud se vydáme po lyžařské stezce jihovýchodním směrem. Stezka vede po úbočí dalšího tisícimetrového vrcholu, Lysé hory (HLV 35; 1344 m). Lysá hora je porostlá klečí, na úplný vrchol se ale nesmí. Pojedeme proto dál po stezce až do Kotelského sedla a cestou můžeme obdivovat krásné výhledy na okolí Rokytnice nad Jizerou, jizerské hory a Podkrkonoší.
V Kotelském sedle zvolíme červenou značku a přes Růženčinu zahrádku dojedeme na dnešní poslední tisícovku, Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), odkud máme opět nádherný kruhový rozhled. Na vrcholu jsou velké bloky z tvrdší, pomalu zvětrávající žuly a samotný vrchol je opravdu monumentálním místem, neboť jeho jižní až jihovýchodní svah tvoří hranu Velké Kotelní jámy. Také tady musíme dávat velmi dobrý pozor, abychom se do jámy nezřítili, protože velmi často bývá celý vrchol zledovatělý.
Z Harrachových kamenů sjedeme k Mohyle Hanče a Vrbaty a odtud již známou cestou do Horních Míseček. Tato část je velmi příjemným zakončením výletu, protože u Harrachových Kamenů se můžeme odpíchnout a do Míseček dojet bez jakékoli námahy. Nesmíme se tedy zapomenout pořádně obléci, protože při tomto několikakilometrovém sjezdu se moc nezahřejeme.