Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Zobrazeno 11 - 20 z 257 nalezených

07.09.2020 17:31:52 - Petr Havránek

Současný optimální přístup k tisícovkám Jakubova chýše a Ptačí skály

Webové stránky "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" uvádějí, že přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nejlepší z neznačené silničky, Trojmezné cesty, asi 900 m JV od rozcestí Trojmezné a Třistoličné cesty, z místa, kde cestu křižuje bývalý lesní průsek. Tímto průsekem lze V směrem po 700 m dosáhnout místa 100 m vzdáleného od skalní skupiny Jakubovy chýše.

Situace se však mění, zjistili jsme, že průsek velmi rychle zarůstá, v červenci 2020 byl již jen obtížně průchodný a do 2-3 let jím nebude možné projít vůbec. Optimální přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nyní z místa, doporučeného "Tisícovkami" pro nástup na Ptačí skály (VV 24a; 1285 m). Je to místo na používané lesní silničce, označené na serveru mapy.cz jako Kalamitní cesta. Ta odbočuje z původní, dnes již zcela zaniklé Trojmezné cesty na pravém, východním břehu Světlé, dvakrát jí kříží a stoupá na hřeben mezi Světlou a Stockým potokem.

Přibližně v nejvyšším místě hřebene, ve výšce 1205 m na souřadnicích N48 47.047 a E13 50.082, kříží Kalamitní cestu jasně patrný průsek. SZ směrem můžeme sestoupit asi 600 m k původně doporučovanému průseku, ten v této partii je až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) viditelná.

Po návratu na Kalamitní cestu je možné týmž průsekem vystoupat jihovýchodním směrem (na "Tisícovkách" je omylem uvedeno "jihozápadně") k Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m).

Na obou vrcholech je patrný běh času: zatímco Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) zarůstá a je obtížné jí obcházet, v okolí Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) již z větší míry padl odumřelý les a na rozdíl od fotografií Václava Šilhavého z r. 2013 je odsud podstatně lepší výhled.

14.08.2020 13:54:29 - Petr Erban

Do třetice kompletní zdolání všech našich tisícovek

25. července 2020 se stal pan Petr Erban třetím tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Díky za hezký dopis, moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených turistických projektů!

Zdravím Vás, chci Vám ještě napsat pár slov o tom, jak já jsem se dopracoval k “tisícovkám”.

Já jsem už pokročilého věku a na hory jezdím celý život, už více než 50 let. Před revolucí jsem byl členem turistického oddílu, se kterým jsme podnikali hřebenové přechody hor, hlavně slovenských (bylo ještě Československo, tak to bylo vlastně “doma”). Prošli jsme Tatry i Fatry, v Česku Jeseníky i Krkonoše. Takže jsem sbíral tisícovky, aniž bych o tom uvažoval. Jsem z Ostravy, takže moje domovské hory jsou Beskydy, no a ty jsem prošel křížem krážem, na Lysé jsem byl asi tisíckrát. Ještě před revolucí jsme s tím oddílem zajeli i na Kavkaz a vylezli na pětitisícový Kazbek. A s dvěma kamarády jsme ještě na tak zvaný devizový příslib vyjeli na západ a vylezli na Mont Blanc, Matterhorn a Grossglockner v Alpách. 

Po revoluci se otevřel svět a začal jsem jezdit více do zahraničních hor, hlavně do Alp. S kamarády horolezci jsem se dostal i na Pamír, vylezli jsme na šestitisícovku Pik četyrjocha, pak na 7105  m vysoký Pik Korženěvskoj. Pak jsem odjel pracovně do Iránu, kde jsem strávil téměř 4 roky, tím se zpřetrhaly vazby na bývalé spoluturisty a od té doby se ze mě stal sólista. Už v Iránu jsem začal jezdit do hor sám, vylezl jsem tam na 9 nejvyšších hor včetně 5600 m vysokého Damávándu. 

Po návratu jsem pak vydělané peníze začal utrácet na další výlety do hor hlavně po Evropě. Až jsem ty hory začal systematicky “sbírat”. A nejen hory, začal jsem sbírat i další zajímavé body. Řekl jsem si, že vylezu na nejvyšší vrcholy všech evropských pohoří, což jsem už splnil, u toho jsem navštěvoval středy Evropy, všechny, o kterých jsem se dozvěděl. (Je jich víc, protože se dajízjistit různými způsoby). Ty ještě všechny nemám, zastavil mě COVID, čtyři středy jsou v Běloruskua tam jsem chtěl letos, ale tam rozhodně teď nepojedu. Navštívil jsem i všech šest muzeí R. Messnera, kterého považuji za absolutně nejlepšího horolezcevšech dob. 

No a teď se dostávám k domácí scéně. Když jsem objížděl tu Evropu, napadlo mě, že bych měl mít taky kompletně Česko, tedy nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A tak jsem narazil na pojem geomorfologické členění, zjistil jsem, že republika je rozčleněna na 94 celků (člení se ještědál na další podcelky, ale to členění je tak jemné, že asi není v silách to zvládnout). No a tak jsem objel republiku a vylezl na všech těch 94 nejvyšších vrcholů. Sám jsem jsem si pak do toho přidal Prahu a vystoupil jsem na 40 nejvyšších vrcholů Prahy. Nebyl tomu konec, protože jsem v knihkupectví objevil knížku “101 našich nejkrásnějších kopců a hor”, no a bylo zaděláno na další výlety, vylezl jsem na všechny kopce podle té knížky (některá z nichjsem už měl v rámci těch nejvyšších). Jenže u nás v Česku jsou nejvyšší hory podél hranic a jak jsem tak chodil po hraniční čáře, napadlo mě zajít na všechna trojmezí a taky na nejzazší body, pak na nejnižší body Čech i Moravy a nakonec na středy republiky. Opět je jich víc, podle způsobu výpočtu. Mám i střed samostatných Čech a Moravy bez Slezska a se Slezskem atd. U těch středů jsem pak narazil na tzv. základní nivelační body, kterých je po Česku 12, tak jsem je taky navštívil. To všechno jsou už moje uzavřené projekty.

A pak jsou tu další body, které budu plnit do smrti: jak jsem tak chodil po těch hranicích, narazil jsem na historické hraniční kameny, tak jsem je taky začal sbírat, mezi nimi pak rozlišuji zase trojmezní kameny, kameny na hranici Čechy – Moravaa jiné zajímavé kameny s nápisy atd. Už jich mám stovky. A taky vyhledávám památníky železné opony, kterých jsem už taky objel spoustu. 

Dostávám se konečně k tisícovkám, ty mě napadly, až když se mi nějak dostala do rukou vaše knížka Tisícovky (v tištěné podobě). Nejprve jsem vzdoroval protože jak se znám, když něco začnu, tak mě to pak nepustí a říkal jsem si, že si na sebe upletu bič, protože jsem stále jezdil do všech možných hor a po různých bodech a to by byla moc velká zátěž. Začal jsem napřed s okolními horami, pořádně jsem zdokumentoval Beskydy a prošel detailně Jeseníky, Rychlebky a Králičák. No a pak se to rozjelo a systematicky jsem pokračoval dál, až mi nakonec zůstala Šumava. Ty nejznámější jsem tam už samozřejmě měl (Plechý, Poledník, Boubín atd.), ale kde je do 286-ti! Paradoxně mi k tomu letošnímu dokončení pomohla koronavirová krize, protože jsem musel odložit některé zahraniční plány a místo toho jsem vyjížděl na Šumavu. Pro Ostraváka je to náročné, je to dost daleko a musí se to logisticky dobře zpracovat, kde se ubytovat, aby šlo osáhnout určitou oblast atd. Ale teď jsem to tedy dokončil. 

Na závěr ještě perličku, na předních místech ve zdolaných tisícovkách se pohybuje Petr Havránek, přispívá na váš web a podílí se na vyhledávání nových vrcholů, kvůli němu jsem se teď prodíral vrcholovým hřebenem Koňského vrchu ke skále na SZ konci a drápal se na tu skálu, abych měl i ten vrchol, protože se uvažuje o jeho zařazení mezi tisícovky. Má dobře zapamatovatelné jméno a tak vždy, když jsem se prodíral nějakým těžkým terénem a uviděl jsem v trávě vyšlápnutou pěšinku, říkal jsem si: á, Havránek už tu byl. Pokud ho znáte, pozdravte ho! 

Tak jsem se nějak rozkecal, pokud jste dočetli až jsem, zdravím tisícovkáře a vaše stránky budu sledovat i nadále, už jsem asi říkal, že to je obdivuhodné dílo. 

Mějte se krásně,

Petr Erban

08.07.2020 08:58:18 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

22. června 2020 se stal pan Milan Borovka teprve druhým tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, ke dni 22.6.2020 jsem vystoupal na všech 584 (396 + 188) tisícimetrových vrcholů. Můj první vrchol dne 7.3.2010 byla Myslivna (HLV 288; 1044 m) a poslední Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) dne 22.6.2020.

Připojuji fotografii z Malého Javorníku (HLV 328; 1021 m), kde jsem (vlevo) 30.10.2019 s příležitostnými parťáky předčasně slavil  výstup na poslední tisícimetrový vrchol. Při rekapitulaci výstupů  jsem zjistil, že od roku 2016  se počet vrcholů zvětšil. Takže tím skutečně posledním byl dne 22.6.2020 Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m). Milan Borovka

29.06.2020 22:34:18 - Petr Havránek

Svěcení křížku na Rovině

V neděli 28. června 2020 ve 14 hodin byla na samotě Rovina u Dobré Vody šumavská slavnost.

Rovina je v sedle pod tisícovkou Březník (HLV 365; 1007 m), zvanou též Vintířova skála.

Legendární šumavský pamětník, vypravěč a učitel Emil Kintzl a kameník Martin Beránek udělali nový křížek proto, jak pan Kintzl říká, že: "Na Rovině kdysi stála malá kaplička. Za bolševika zmizela a s ní i celá vesnice. Novým křížkem chceme připomenout nejen zničenou kapličku, ale i pracovité lidi, kteří na Rovině kdysi spokojeně žili".

Slavnosti se zúčastnilo mnoho přátel a příznivců Šumavy. Křížek vysvětil P. Jenda Kulhánek, jeho vznik podpořily spolek Přátelé Mouřence, město Hartmanice, chata Rovina, na jejímž pozemku kříž stojí, a mnozí další.

Celé slavnosti přálo nádherné letní počasí a přátelská atmosféra.

31.05.2020 23:37:08 - Petr Havránek

Nalezení Ostrého - JV vrcholu

Webové stránky Tisícovky Čech, Moravy a Slezska zmiňují Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) jako nově uznanou tisícovku ze dne 15.5.2016. Její nalezení ale není zcela jednoduché a webové stránky podrobnosti neuvádějí.

Při putování po hraničním chodníku po hlavním hřebeni Šumavy z jihovýchodu od Svarohu (HLV 42; 1333 m) nalezneme mezi Čekáním (VV 95a; 1124 m) a Ostrým (HLV 70; 1291 m) několik výrazných skalních formací, které jistě převyšují 5 metrů od "svého" sedla. Všechny tyto skály ale leží na německé straně od hranice.

Až když přicházíme do blízkosti samotného Ostrého (HLV 70; 1291 m), upoutá nás mohutný skalní masiv, který však už patří k vrcholu samotného (Velkého) Ostrého. Naší pozornosti přitom může uniknout malá příkrá skála, ležící asi 10 m od státní hranice na české straně, která je vrcholem Ostrého - JV vrcholu (VV 70b; 1218 m). Skála nyní rychle zarůstá zelení, o to je méně patrná.

Web Tisícovek udává její vzdušnou vzdálenost od vrcholu Ostrého (HLV 70; 1291 m) 370 m, my jsme naměřili 340 metrů. Jasným poznávacím znamením je to, že hraniční chodník v sedle mezi Ostrým a Ostrým - JV vrcholem odbočuje do Německa a je zde cedule, informující že se jedná o přeshraniční turistickou cestu.

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay

23.02.2019 18:07:09 - Petr Havránek

Nové značení neznačených běžeckých tras na Hadím vrchu. 

Hadí vrch (VV 202a; 1023 m), přestože je pouze nenápadným vedlejším vrcholem Javorné (HLV 202; 1090 m), je pro svůj výhled jednou z atraktivních šumavských hor. Vlastní vrchol rychle zarůstá, ale většina úbočí, protože hora je v létě využívána jako pastvina, skýtá nadále krásné výhledy. 

Na Hadí vrch (VV 202a; 1023 m) nevede žádná značená cesta a původní dřevěný ukazatel směrů zpuchřel, až se sloupek ulomil a padl. Nyní je na vrcholu Hadího vrchu nové standardní turistické značení zimních běžeckých tras, přestože jsme zatím nezaznamenali, že by stopa byla strojově upravená.

14.10.2018 18:28:55 - Petr Havránek

Sedmé česko-německé setkání na vrcholu Svarohu

V sobotu, 15.9.2018, se u rozvalin Juránkovy chaty na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) konalo již sedmé česko-bavorské setkání. Setkání organizovaly město Železná Ruda a sdružení Otevřená Šumava.

Při dřívějších akcích stoupali čeští účastníci na vrchol Svarohu po historické cestě ze sedla Rozvodí mezi Malým Špičákem (HLV 124; 1189 m) a Jezerní horou (HLV 37; 1343 m) přes vrchol Jezerní hory a po hřebeni k Juránkově chatě. K tomuto výstupu přírodní rezervací Černé a Čertovo jezero musela vždy dát souhlas správa Národního parku. V letošním roce však správa Národního parku výstup historickou cestou nepovolila. Proto se čeští účastníci přepravili autobusem do bavorského centra Scheiben, odkud na Svaroh stoupali společně s bavorskými sousedy.

Setkání se účastnili starostové sousedících příhraničních obcí, z české Železné Rudy Michal Šnebergr, z bavorského Lohbergu Franz Müller a z Lamu Paul Roßberger. Mezi účastníky byli i aktivisté sdružení Otevřená Šumava, četní příznivci tohoto hnutí i náhodní turisté. Celkem se u Juránkovy chaty sešlo asi 80 poutníků.

Přítomní starostové i protagonisté turistiky na Šumavě, mezi nimi i legendární pamětník a propagátor Šumavy Emil Kintzl, se vyslovili pro podstatně větší otevření Šumavy turistům. Místo česko-bavorského setkání bylo ohrazeno bezpečnostní páskou, aby účastníci nevstupovali do chráněného území a na celou akci dohlíželi zaměstnanci NP Šumava a Horské služby.

31.05.2018 23:37:14 - Petr Havránek

Bobři na Křemelné řece

Řeka Křemelná pramení na svazích Můstku (HLV 91; 1234 m) a Jedlové (HLV 134; 1176 m). Potom tvoří romantické široké údolí pod bývalým Starým Brunstem až ke Zhůří.

A právě zde, na úpatí Javorné (HLV 202; 1090 m) a Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) se usídlila kolonie bobrů, kteří kácí mladé stromy a tvoří hráze, zadržující vodu. Vznikají tak nová jezírka.

Živé bobry jsme sice neviděli, ale jejich činnost byla nepochybná.

19.11.2017 14:29:37 - Petr Havránek

Průrva ve vrcholové skále Dřevěné hole

Ve vrcholové skále Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m) je malá jeskyňka, která pokračuje úzkou průrvou celou šířkou skály až na opačnou stranu masivu. Průrva je asi 5 m dlouhá a je velmi úzká a není možné se skrze ní protáhnout. V zimních měsících při našich minulých návštěvách byla průrva zasypaná sněhem.

Zobrazeno 11 - 20 z 257 nalezených

Nahoru