Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Geodetický bod na Kopřivné (VV 75a; 1019 m) je situován nenápadně v lese, není ale nejvýše.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Asi 60 m vlevo (západně) od tohoto místa je nenápadný geodetický bod Kopřivné (VV 75a; 1019 m).

Jindřich Preis (listopad 2008)

Při výstupu lesem se vrcholem Kopřivné (VV 75a; 1019 m) zpočátku zdá být tato mýtinka se skalnatou formací.

Jindřich Preis (listopad 2008)

Detail turistické mapky se čtyřmi vrcholy V pařezí (HLV 149; 1157 m), V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m), V růžku (VV 149b; 1095 m) a Václavova hora (VV 149c; 1031 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Geodetický bod tisícovky V pařezí (HLV 149; 1157 m), tentokrát bez sněhu.

Jan Janda (listopad 2008)

Vrcholové skalisko tisícovky V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m) se nachází v těžko prostupném smrkovém hustníku.

Jan Janda (listopad 2008)

Dva mohutné pařezy na vrcholu tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m). Zde odbočíme vlevo k hlavnímu vrcholu V pařezí (HLV 149; 1157 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Pohled na celé hlavní vrcholové skalisko V pařezí (HLV 149; 1157 m) z vedlejšího skaliska. Uprostřed za stromkem na skále je částečně viditelný kmen, který usnadňuje výstup na vrchol.

Jan Janda (listopad 2008)

Pohled na Třístoličník (HLV 58; 1302 m) z vrcholové skály V pařezí (HLV 149; 1157 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Pohled z vrcholové skály tisícovky V pařezí (HLV 149; 1157 m) na východ. Uprostřed částečně viditelná "kouřící" Jaderná elektrárna Temelín.

Jan Janda (listopad 2008)

Lysý vrch (HLV 159; 1128 m) od rozcestníku, přesně od manipulační plochy. Taky tam nahoře hledají vrchol?

Zdena Kopecka (listopad 2008)

Pohled z vrcholu V pařezí (HLV 149; 1157 m) na jihovýchod. Uprostřed Lipenská přehrada. Zcela v pozadí v mlze Novohradské hory s tisícovkou Vysoká (HLV 303; 1035 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Nezpracovaný polom smrku z jesenické strany Lysého vrchu (HLV 159; 1128 m).

Zdena Kopecka (listopad 2008)

Nejvyšší bod tisícovky V pařezí (HLV 149; 1157 m). Vlevo dole je vidět kus kmene, usnadňující přístup na vrchol skaliska.

Jan Janda (listopad 2008)

Pohled z vrcholové plošiny tisícovky V pařezí (HLV 149; 1157 m) na sever. V dálce Boubín (HLV 29; 1362 m), nejblíže nevýrazný vrchol tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m) a za ním tisícovka Václavova hora (VV 149c; 1031 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Pohled na Jelení loučky (HLV 112; 1205 m) z výstupu na Lysý vrch (HLV 159; 1128 m).

Zdena Kopecka (listopad 2008)

Turistická chata Ostrý se nachází na úbočí tisícovky Ostrý (HLV 275; 1044 m) ve výšce 954 m.

Oto Wapienik (srpen 2005)

Nejvyšší místo tisícovky Burkův vrch - Z vrchol (HLV 329; 1021 m) je zřejmě u mezníku č. 24/11.

Oto Wapienik (září 2005)

Pohled na dvojvrchol Orla (HLV 131; 1181 m) z cesty Kvilda - Prameny Vltavy. Levá část vrcholu je o 5 metrů vyšší, v pravé části na vedlejším vrcholu je vidět "zub" - paseka v nejvyšším místě.

Michal Holub (říjen 2008)

Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m) z tisícovky Obrovec - JV vrchol (HLV 189; 1101 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Obec Kubova Huť ze severního svahu Obrovce - JV vrcholu (HLV 189; 1101 m). Uprostřed žlutě natřená nejvýše položená železniční stanice v České republice.

Jan Janda (listopad 2008)

Detail turistické mapky s tisícovkami Kupa (HLV 274; 1044 m) a Včelenský vrch (HLV 252; 1057 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Detail turistické mapky s jasně viditelnými vrcholy Obrovec (HLV 148; 1146 m), Obrovec - JV vrchol (HLV 189; 1101 m), Šeravská pastvina (VV 148a; 1126 m), Šerava (VV 148c; 1061 m) a Obří hora (VV 148b; 1114 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Patník stojící cca 20 m na východ od vrcholu tisícovky Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m).

Ina S (listopad 2008)

Patník stojící cca 20 m na východ od vrcholu tisícovky Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m).

Ina S (listopad 2008)

Patník stojící cca 20 m na východ od vrcholu tisícovky Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m).

Ina S (listopad 2008)

Patník stojící cca 20 m na východ od vrcholu tisícovky Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m).

Ina S (listopad 2008)

Obrovské balvany nedaleko Kamenné krásky (VV 262a; 1010 m) na Medvědí stezce.

Jan Janda (listopad 2008)

Špičatý Bobík (HLV 74; 1264 m) ze sedla mezi tisícovkami Hvozd - J vrchol (HLV 278; 1044 m) a Hvozd (HLV 269; 1047 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Detail informační tabule na Kamenné krásce (VV 262a; 1010 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Další z mnoha obrovských balvanů na Hvozdu - J vrcholu (HLV 278; 1044 m).

Jan Janda (listopad 2008)

Asi 100 m jihovýchodně pod vrcholem Karliných kamenů (HLV 221; 1078 m) je 7-10 m vysoká skalka, pod kterou lze (jako ostatně u několika dalších v nedalekém okolí Medvědské hornatiny) pohodlně "bydlet".

Jindřich Preis (říjen 2008)

Nejvyšší bod Černého vrchu (HLV 117; 1201 m) je tvořen malou skálou hned u posedu.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Vysoký posed na vrcholové partii Černého vrchu (HLV 117; 1201 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

Osluněna je Medvědí louka (HLV 181; 1111 m), zastíněn je Orlík (HLV 113; 1204 m). Pohled z Černého vrchu (HLV 117; 1201 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

Vrcholová partie Karliných kamenů (HLV 221; 1078 m) od západu.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Odlesněná vrcholová partie Jeleních louček (HLV 112; 1205 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

Vrcholová skála Karliných kamenů (HLV 221; 1078 m) od jihovýchodu.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Nové nahrazuje staré, a když to staré překáží, je třeba ho obejít a vyčkat. Okraj rezervace Skalní potok na úbočí Karliných kamenů (HLV 221; 1078 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

Informační tabule rezervace Skalní potok na úbočí Karliných kamenů (HLV 221; 1078 m) je poměrně špatně dostupná i špatně fotografovatelná.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Šerák (HLV 33; 1351 m) a Mračná hora zapíchnuté do mraků, vpravo Černava (HLV 185; 1103 m), z úbočí Kopřivného.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Šerák (HLV 33; 1351 m) vystupující z mraků při pohledu z úbočí Smrčníku, po stranách jsou patrné jeho vedlejší vrcholy Šumný (VV 33b; 1073 m) a Obří skály (VV 33a; 1082 m). Pod Šerákem Miroslav, Sněhulák a další v mapě nepojmenované vrcholy.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Šerák (HLV 33; 1351 m), jeho spočinek Mračná hora a okrajově Černava (HLV 185; 1103 m) z úbočí Kopřivného.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Zcela vlevo před mraky je Šumný (VV 33b; 1073 m), dominuje Šerák (HLV 33; 1351 m) s Mračnou horou a vpravo je Černava (HLV 185; 1103 m), Obří skály (VV 33a; 1082 m) v popředí. Pohled z úbočí Kopřivného z Rychlebských hor.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Ne na každém výletě je nutno zdolat Tisícovku. Podzimní idyla na úbočí Kopřivného, nejbližšími Tisícovkami jsou za zády Lví hora (HLV 286; 1041 m) a naproti Šerák (HLV 33; 1351 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)