Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Z Prášil na Poledník (Šumava)
Související odkazy: Ze Železné Rudy na Pancíř | Tisícovky Debrnické hornatiny | Za svatým Vintířem na Březník | Z Prášil na Poledník | Tisícovky Modravských plání | Z Churáňova na Popelné hory | Tisícovky Javornické hornatiny | Boubín a Bobík | Tisícovky Plešského hřbetu | Tisícovky Výtoňské hornatiny na kole
Trasa výletu: Prášily — rozc. Frantův most — rozc. U bývalé roty — Poledník (HLV 52; 1315 m) — Prášilské jezero — Skalka (HLV 88; 1238 m) — Prášily
Rozhledna na Poledníku (HLV 52; 1315 m).
Tomáš Formánek (srpen 2004)
Celková délka výletu: 17 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Poledník (HLV 52; 1315 m); Skalka (HLV 88; 1238 m)
Doporučené mapy:
KČT 64
Omezení: vrchol Skalka bez značených cest
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 18.01.2004)
Popis výletu
Šumavský výlet po Prášilských plání zahájíme v obci Prášily, jež byla založeno mezi roky 1749 – 51 původně jako osada sklářských dělníků z Gattermayerovy sklárny. V roce 1757 zde pracovaly již čtyři sklářské hutě, za držení Schwarzenberků byl vybudován kostel sv. Prokopa, který však byl v 70. letech 20. Století zbořen. V roce 1819 zde byla zde zřízena jedna z nejstarších papíren v Čechách, která dodávala ruční papír dokonce i do prezidentské kanceláře. Bohužel však vyhořela v roce 1933.
Po červené turistické značce se vydáme podél Prášilského potoka na rozcestí Frantův most, kde zvolíme zelenou a po ní se budeme ubírat na jihovýchod. Nedaleko od rozcestí vejdeme do Klidového území Poledník, kde se můžeme pohybovat pouze po značených cestách. Zelená nás povede přes rozcestí U bývalé roty na rozcestí s červenou zvané rozc. Poledník. Tato cesta je však od 1.10. do 30.5. uzavřena, protože zde hnízdí a zimují tetřevi.
Z rozcestí Poledník vystoupáme na tisícovku Poledník (HLV 52; 1315 m), kde najdeme 37 metrů vysokou rozhlednu, ze které je výtečný výhled. Rozhledna byla zřízena správou Národního parku v roce 1998 z vojenského objektu, který sloužil od 70. let 20. století k odposlechu rádiového provozu v sousedním Německu a k protivzdušné obraně státu. Je tak nejmladší a zároveň nejvyšší šumavskou rozhlednou. Byla zrekonstruována nákladem 10,5 milionu a určitě stojí zato zdolat 227 schodů a z některého ze tří půlkruhových pater, jež slouží jako galerie, vyhlédnout do okolí. Je možné zhlédnout Brdy i Alpy. Ostatní vojenské objekty na vrcholu byly zbořeny, ale stejně zde najdeme občerstvení, galerii a informační místo Národního parku.
Z vrcholu se vrátíme na rozcestí pod vrcholem a půjdeme dál po červené značce nejprve na východ a potom na sever až na rozcestí Liščí díry. Odtud to máme asi půl kilometru k Prášilskému jezeru, jež je ledovcovým jezerem v typickém žulovém a rulovém karu a vzniklo po ustoupení pleistocenního ledovce. Nad jezerem je 150 metrů vysoká karová stěna a jezero je hrazeno 9 metrů vysokým valem žulových hranáčů a dvěma staršími morénovými valy. Jezero je hluboké 15 metrů a má rozlohu 3,7 ha. Od 70. let 20. století je bez ryb, neboť průměrná kyselost dosahuje 4,5 pH. Na břehu jezera najdeme také pomník O. Koreise, který se v něm roku 1927 utopil.
Od Prášilského jezera budeme pokračovat po červené značce, vyjdeme z Klidového území a asi půl kilometru od jezera najdeme vlevo odbočující průsek, který nás po 700 metrech dovede na dnešní druhou tisícovku Skalka (HLV 88; 1238 m). Vrchol je velmi výrazným skalním výchozem a na jeho svazích najdeme četné sutě a suťové proudy, v nejvyšší části mrazový srub s kolmou stěnou.
Ze Skalky se vrátíme na červenou značku stejnou cestou a červená nás dovede zpět do Prášil.