Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Zobrazeno 1 - 10 z 257 nalezených

06.05.2024 13:54:09 - Pavel Blazek

Milí přátelé tisícovkáři, děkuji za uspořádání srazu, za poučné povídání o našich horách, jejich mapování, a za velice milou společnost na Šumavě. Mějte se krásně a snad třeba na viděnou v některých našich horách ! Pavel Blažek

29.04.2024 14:46:39 - Renáta Šašková

Setkání tisícovkářů Keply 2024

O víkendu od 26. do 28. dubna 2024 proběhlo na Šumavě další setkání tisícovkářů. Základnu jsme si tentokrát vytvořili v penzionu Keply, kde jsme po oba dva večery využili skvělé prostory k promítání a povídání. Díky zejména Petru Havránkovi za povídání o Keplích a okolí, Michalovi Holubovi za informace o aktuálním vývoji v oblasti mapování a Petr Erbanovi za neuvěřitelné promítání toho, co všechno se dá stihnout navštívit! 

Sobotu i neděli jsme využili k výletům na okolní tisícovky Javorná (HLV 202; 1090 m), Hadí vrch (VV 202a; 1023 m), Vysoký hřbet (HLV 219; 1078 m) a Kochánovský vrch (HLV 376; 1004 m). Po březnových letních třicítkách a dubnovém návratu zimy, kdy v pracovním týdnu před naším víkendovým setkáním napadlo na horách několik desítek centimetrů sněhu, nám víkendové počasí připravilo skvělý mix sluníčka, fotogenických mraků a sněhových polích mezi probouzející se jarní přírodou, takže jsme si víkend myslím všichni skvěle užili.

Z původně přihlášených téměř třiceti účastníků bohužel muselo opět několik kvůli zdravotním či jiným indispozicím na poslední chvíli účast zrušit, ale i tak se nás opět sešlo dvacet (a zase i dva psi). Z deseti tisícovkářů, kteří již zdolali všechny naše tisícovky, se jich akce zúčastnilo hned šest.

Takže zase příště, tentokrát třeba v Krušných horách...?

29.11.2023 17:08:31 - Pavel Blazek

Rozšíření informace o přístupu (i nepřístupu) k tisícovce Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), resp. Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), kde v podstatě navazuji na info od Petra Havránka (7.9.2020):

Skutečně platí, že nejvhodnější výchozí bod k oběma tisícovkám (ne-li jediný možný) je z Kalamitní cesty v místě, kde ji kříží lesní průsek jak nahoru, tak dolů (ve výšce cca 1 200 m).

Nahoru k Ptačí skále (VV 24a; 1285 m) je průsek zřetelný a nikterak (zatím) nezarůstá, jen je zde mnoho popadaných kmenů. Naopak průsek dolů k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je již na několika místech zarostlý mladou smrčinou, kterou je nutno prolézt a pokračovat přímým směrem do místa křížení k původně doporučovanému průseku.

Zde – jak již bylo popsáno - odbočit doprava V směrem a pokračovat průsekem, který je docela široký, zřetelný, ale velmi podmáčený. Po cca 300 metrech jsme téměř u Jakubovi chýše.

A skutečně platí, jak psal P.H., že tento průsek Z směrem je neprůchozí. Pokud by někoho, jako mne, zlákalo pokračovat tímto průsekem dále V směrem (a tedy se nevracet stejnou cesto do Výchozího bodu) s tím, že dojde také na Kalamitní cestu (cca ve výšce 1 100m v blízkosti Stockého potoka), tak narazí na OPLOCENKU, která tento průsek přehradí.

Na místě mi přišlo, že obcházet oplocenku moc dobře nelze (pošlapal bych mladé stromky), tedy jsem zde otočil a vracel se až do onoho výchozího bodu (kousal jsem se u toho do rtu ;) neboť GPSka ukazovala ke Stockému potoku již jen pár metrů).

14.11.2023 09:33:41 - Pavel Blazek

Přístupnost VVP Boletice

Již to zde bylo popsáno, tak jen pro připomenutí. Informační tabule (umístěná na parkovišti v Záhvozdí) názorně rekapituluje přístupové dny (není jich vskutku mnoho) do Boletického prostoru:

Pravidla vstupu na území vojenského újezdu Boletice

Vstup osob na území vojenského újezdu Boletice je možný bez povolení pouze po vyznačené pěší trase o státních svátcích (1.1., 1.5., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11.) a o sobotách a nedělích v červenci a v srpnu od 6:00 do 22:00 hodin.

Osoby pohybující se po vytýčené pěší turistické trase musí dbát zvýšené opatrnosti z důvodu provozu vojenské a jiné těžké techniky, těžby dřeva a respektovat pokyny osob provádějících zde vojenskou nebo hospodářskou činnost.

28.08.2023 09:38:40 - Petr Havránek

Desátým tisícovkářem a první ženou vůbec, která úspěšně zdolala všechny naše tisícovky, je Jana Havránková!

Ahoj,

jako kronikář své ženy si dovoluji oznámit, že Jana Havránková kompletovala dne 24.8.2023 v Krkonoších svou sbírku všech tisícimetrových vrcholů Čech, Moravy a Slezska.

Přikládám ilustrační foto z letošního březnového setkání v Orlických horách. Srdečně zdravím a přeju krásný zbytek letošního léta, pokud možno na horách.

Petr Havránek

Moc Janě gratulujeme! Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek

10.02.2023 11:39:16 - Petr Kolovrátník

Dobrý den milí tisícovkáři,

Jsem ve Vašem klubu vášnivých turistů a milovníků českých hor, vrchů, vrcholů, kopců, sedel, nábližek a spočinků teprve jeden a půl roku, s pouhou stovkou zdolaných vrcholů. Pro mnohé krátká doba, ale pro mě však významný časový úsek, který mně zásadně změnil pohled na horskou turistiku. Vždy jsem miloval hory pro jejich nádherné výhledy a fotogenická panorama, s jejich magickou schopností zklidnit člověka a uvědomit si svoji zanedbatelnou roli na této planetě. Většinou to ale byly cesty převážně spojené s turistickými značkami.

Ale díky neskutečnému entuziazmu člověka, kterého jsem potkal v podhůří kouzelné Šumavy, se můj rozměr vnímání toulek po horách změnil, až v úplnou posedlost sběrem tisícovkových vrcholů této země. Turistická značka je pro mě nyní jen orientační barevnou čarou křižující naše pohoří, více mě však zajímají vrstevnice, GPS mapy s jejich značenými pěšinami, lesními cestami, průseky a hranicemi národních parků. Bez důkladné přípravy se do lesa již nevydám a papírové mapy se v mé pracovně kupí úctyhodným tempem.

Tím člověkem, kterého zmiňuji je Petr Havránek. Pátý člověk v této zemi, který oficiálně zdolal všechny tisícovky naší republiky, a především velký znalec a milovník českých pohoří.

Dovolte, abych jemu, jeho ženě Janě, jejich kamarádce Petře a skvělému společníkovi na cestách Gerrymu a také všem autorům projektu Tisícovky.cz poděkoval za to, že vůbec jste, že dokážete „hořet“ pro věc tak obyčejnou, ale neskutečně naplňující, jakou je cestování po horách českých.

Skvělý projekt vedený skvělými lidmi.

S úctou Petr Kolovrátník

Za všechny z Tisícovek moc děkujeme za milý dopis!

11.10.2022 10:38:08 - Petr "Pavouk" Hajner

Aktuální přístupnost VÚ Boletice

Pátral jsem, jaká jsou aktuální opatření ve VÚ Boletice. Problém je v tom, že termíny úplného zákazu vstupu se často v průběhu roku mění. Přesné informace a termíny lze nalézt na webu VÚ - https://www.vojujezd-boletice.cz/

Od roku 2023 se výrazně mění a zmenšuje možnost vstupu do oblasti Knížecího Stolce (HLV 94; 1236 m):

Do dočasně zpřístupněných částí s omezením je vstup povolen o státních svátcích (1.1., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11.) a sobotách a nedělích v červenci a v srpnu (od 06:00 – 22:00 hodin); do těchto prostor může osoba v uvedené době vstoupit bez povolení újezdního úřadu.

Oproti aktuálnímu stavu je tedy v naprosté většině víkendů prostor uzavřen.

Zdroj:

https://www.vojujezd-boletice.cz/assets/File.ashx?id_org=715&id_dokumenty=2906

https://www.vojujezd-boletice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=715&id=1267&p1=2077

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

09.10.2021 08:19:33 - Jindřich Preis

Jak je to s Tisícovkami Polom na Šumavě?

V knize Tisícovky Čech-Moravy-Slezska i na webových stránkách projektu jsou uvedeny celkem tři vrcholy podobného jména, dva jako hlavní a třetí jako vedlejší.

Již při prvním pohledu na mapu je zřejmé, že přiřazení vedlejšího vrcholu Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) k hlavnímu vrcholu Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m) není správné, a že patří spíše k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m).

Dalším překvapením je záznam trasy z vedlejšího vrcholu na hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m). 

Ze záznamu profilu cesty (se snahou se udržet po hřbetnici) je patrné, že převýšení mezi oběma přesahuje hranici 15 m (konkrétně 17,2 m), a Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) by tak aspiroval na přeřazení mezi vrcholy hlavní.

Aktuálně je však sedlo mezi oběma vrcholy porostlé mlázím a přesné udržení hřbetnice v obtížně průchodném terénu by mohlo být rozporováno.

Také rozdíl mezi výškami obou hlavních vrcholů se zprvu v terénu jevil jako obrácený, nicméně bližší vyhodnocení profilu trasy potvrdilo stávající stav, kdy hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m) je z „Polomů“ na Šumavě nejvyšší.

Závěrem lze shrnout, že vedlejší vrchol Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) minimálně patří k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m) a ne k vrcholu Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), pokud sám není vrcholem hlavním.

25.09.2020 16:34:15 - Petr Havránek

Definitivní podoba Kříže smíření ve Zhůří.

V bývalém Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) (Haidl am Ahornberg) byl dokončen Kříž smíření, o kterém jsme informovali v lednu 2015 na tomto serveru.

Kříž byl odhalen 15.9.2012 jako prostý kříž ze silných ocelových pásků a postupně byl obstavován kamennými kvádry. Do prázdného průzoru ve tvaru kříže byla upevněna kovová plastika postavy se srdcem vprostřed. Před kříž byly umístěny tři kamenné desky s latinským nápisem "Signo in hoc vinces". Toto poselství, v překladu "Znamení, ve kterém zvítězíš", uzřel na nebi spolu s planoucím mečem dne 28. října roku 312 Flavius Valerius Constantinus, který se v Bitvě u Milvijského mostu utkal s Markem Aureliem Maxentiem o uchvácení moci nad Římskou říší. Konstantin zvítězil, stal se císařem Konstantinem Velikým, v Římě povolil křesťanství jako oficiální náboženství a sám se dal pokřtít.

V červnu 2017 byla u kříže umístěna naučná tabule, vysvětlující jeho význam.

Zobrazeno 1 - 10 z 257 nalezených

Nahoru